Bohumín

Zářijové záplavy postihly také mnohá pietní místa. Rozvodněná Odra zalila hřbitov ve Starém Bohumíně a poničila i smuteční síň. Ta byla přitom nově zrekonstruovaná. Pohřby bohumínských občanů se teď musí konat v okolních obcích. Škody na hřbitově sčítá i Krnov.

Bohumín na Karvinsku po povodních znovu usiluje o odstranění nelegálního odpadu, který do města navezla ze sousedního Polska organizovaná zločinecká skupina. Už pátým rokem je ve městě nelegálně uskladněno několik set tun chemikálií a dalšího odpadu. Radnice doufá, že prodloužený stav nebezpečí by bylo možné využít k odstranění tohoto odpadu. Stav nebezpečí je v části kraje včetně Bohumína prodloužený do 13. listopadu.

Na pomoc lidem, které zasáhly extrémní povodně, už stát prostřednictvím Úřadu práce (ÚP) vyplatil přes 74 milionů korun. Celkem obdržel 2453 žádostí o pomoc, nejvíce z Moravskoslezského kraje, řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Další žádosti se podle generálního ředitele ÚP Daniela Krištofa očekávají, protože řada lidí ještě zůstává v evakuačních centrech a nemají informace o tom, jak moc je jejich majetek poškozen.

Celá Opava, včetně zaplavených oblastí, má znovu elektřinu. Dlouhodobý výpadek dodávky se týkal zhruba osmnácti tisíc lidí a dvou tisíců nemovitostí, řekl mluvčí opavského magistrátu Roman Konečný. Bez proudu bylo do soboty například celé sídliště Kateřinky s dvanácti tisíci obyvateli nebo lidé v částech Vávrovice a Držkovice. Krátkodobé výpadky ale postihovaly celé město. Obnovit dodávky elektřiny téměř do všech domácností se podařilo také v Bohumíně na Karvinsku. Problémem pro město ale zůstává teplo a teplá voda – tam může obnova dodávek trvat i několik týdnů.

Krajské a senátní volby probíhají i v oblastech nejvíce zasažených povodněmi v Moravskoslezském kraji. V pěti obcích volby zorganizovalo ministerstvo vnitra v různých stanech a provizorních prostorách. Počítá se s nižší účastí než obyčejně, mnoho občanů se stále vypořádává s následky záplav a projevují nechuť navíc řešit ještě hlasování.

Na dálnici D1 v Bohumíně na Karvinsku po záplavách stále proudí voda a zatím se neví, co je jejím zdrojem. Není proto jasné, kdy bude možné úsek dálnice mezi Ostravou a hranicí s Polskem otevřít. Dálnice je v Ostravě uzavřená od 361. kilometru, tedy mimoúrovňového křížení v Přívoze, voda se na ní drží na 370. kilometru na okraji Bohumína asi šest kilometrů od hranic.

Záplavy v Ostravě způsobily podle odhadů škody za několik miliard korun. Výrazné jsou hlavně na vodohospodářské i dopravní infrastruktuře. Do odhadů přitom nejsou zahrnuty škody, které voda způsobila domácnostem nebo firmám. Obnova města do stavu před povodní bude trvat několik let, řekl primátor Ostravy Jan Dohnal (ODS). Do Bohumína ve středu přijel prezident Petr Pavel.

Česko se několikátým dnem vypořádává se silnými povodněmi. Policisté informovali o třech obětech, další jsou pohřešovaní. V deset hodin večer hlásí některý z povodňových stupňů 181 stanic, jejich počet oproti předchozím dnům klesá. Vysoké hladiny toků – převážně na východě země – způsobily rozsáhlé materiální škody, tisíce lidí se musely evakuovat. Záchranné složky podle posledních informací zasahovaly skoro u osmi tisíc událostí. Přívaly vody komplikují také dopravu, desítky tisíc domácností jsou bez elektřiny či teplé vody. Do zasažených obcí zamířily desítky cisteren a kontejnerů s pitnou vodou.

Omezení provozu na železnici kvůli povodním se v pondělí odpoledne týkalo přibližně patnácti procent pravidelně vypravovaných vlaků Českých drah, sdělil jejich mluvčí Petr Šťáhlavský. Záplavy omezily provoz zhruba dvaceti procent spojů, během pondělka se tak podařilo obnovit provoz vlaků nebo zavést náhradní autobusovou dopravu na několika úsecích, dodal. Nejvíc rušených spojů je v Moravskoslezském kraji a na severu Olomouckého. Koridor z Hranice na Moravě do Ostravy a k polské hranici bude podle mluvčího omezen po celý týden. Naopak dálnice D1 z Ostravy do Prahy je ale opět průjezdná, včetně Klimkovického tunelu.

Základní sazby daně z pozemků, staveb i bytových jednotek vzrostly v průměru o 80 procent. Nové výměry rozesílá poplatníkům finanční správa zhruba od půlky dubna. Někteří majitelé nemovitostí zaplatí i násobně víc než v minulých letech. Obce totiž mohou vyhláškou stanovit místní koeficient a tím daň ještě zvýšit. Lhůta pro zaplacení daně nebo první splátky je do konce května.

Společnost ČEZ postaví v Dětmarovicích na Karvinsku nízkoemisní teplárnu za dvě miliardy korun. Jejími hlavními zdroji budou biomasová kotelna o výkonu osm megawattů a dvě kogenerační jednotky o celkovém výkonu 20 megawattů. Hotova má být v roce 2026, řekli zástupci skupiny. Do roku 2040 chce ČEZ v Moravskoslezském kraji investovat desítky miliard korun, hodlá rozvíjet i malé modulární reaktory, obnovitelné zdroje a baterie.

V Dolní Lutyni na Karvinsku se v červnu souběžně s volbami do Evropského parlamentu uskuteční místní referendum o strategické průmyslové zóně, která tam má vzniknout. Schválili to jednohlasně dolnolutyňští zastupitelé. Otázku navrhl spolek Zachovejme Poolší, který usiluje o zastavení stavby.

Bohumín, Dolní Lutyně a Dětmarovice budou požadovat od státu důkladné prověření všech podmínek pro případné vybudování strategické průmyslové zóny v Dolní Lutyni na Karvinsku. Chtějí také záruky, že se nezhorší kvalita života jejich obyvatel. Se stavbou zóny souvisí několik problémů, upozornili po pátečním jednání bohumínský starosta Petr Vícha (SOCDEM) a dolnolutyňský starosta Pavel Buzek (STAN). Proti stavbě zóny už vznikla i petice.

Okresní soud v Ostravě ve čtvrtek uložil šéfredaktorovi webu Vlastenecké noviny Radku Veličkovi podmínku za rasistický článek, který napsal po požáru, při němž v roce 2020 v Bohumíně na Karvinsku zemřelo 11 lidí včetně několika dětí. Trest vězení na dva roky je podmíněně odložený na tři roky. Velička byl rovněž odsouzen k třicetitisícovému peněžitému trestu a propadnutí notebooku, který použil. Spolek Centrální informační agentura, který web vydával, soud zrušil, řekla soudkyně Barbara Marinčáková. Rozsudek zatím není pravomocný. Velička se aktuálního jednání neúčastnil.

Na Karvinsku by mohla vyrůst továrna na výrobu baterií do elektromobilů. Vyplývá to z dokumentů, které dostali na čtvrteční jednání zastupitelé Moravskoslezského kraje, na tiskové konferenci po jednání kabinetu to ve středu potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Vláda má nyní zahájit přípravu ploch na stavbu mezi Dolní Lutyní a Věřňovicemi pro významného zahraničního investora. Projekt by měl přinést nová pracovní místa, přispět k energetické bezpečnosti a zvýšit konkurenceschopnost Česka. V lokalitě se ale dosud se zřízením průmyslové zóny nepočítalo.

Při ranní srážce vlaku a nákladního auta, které zřejmě převáželo nadměrný náklad, u Dolní Lutyně na Karvinsku zemřel strojvedoucí. Ve vlaku bylo podle Správy železnic (SŽ) a hasičů zraněno devatenáct lidí, dalších čtyřicet evakuovaných zranění neutrpělo, pět lidí opustilo soupravu před příjezdem záchranářů. Ti ošetřili celkem dvacet lidí, osmnáct transportovali do nemocnic. Pro nezraněné přijel autobus. Ve vlaku cestovalo přes šedesát lidí. Provoz na koridoru mezi Bohumínem a Karvinou a dál na Slovensko se po jedné koleji obnoví v sobotu, zprovoznění druhé koleje předpokládá SŽ do čtrnácti dnů. Škoda je prozatím vyčíslena na 37 milionů korun.

Jízdní řád pro rok 2024, který začíná platit už tuto neděli 10. prosince, není na českých kolejích nijak revoluční. Z pohledu cestujících přijdou největší novinky až později během příštího roku, kdy by se mělo postupně objevit výrazné množství nových vlaků pro dálkové i regionální spoje. Přesto ale není nový jízdní řád jen kopií toho starého. Na dvou tratích se střídají dopravci, mění se trasy některých dálkových vlaků a poněkud řídne provoz na vybraných lokálkách. Dopravu významně ovlivní také výluky. Až do března nepojedou každé pondělí mezistátní spoje do Německa, od března začne půlroční uzavírka hlavní trati na Vysočině.

Těžební společnost OKD vykazuje nejlepší ekonomické výsledky od roku 2011. Zájem o uhlí na trhu byl v loňském roce velký, rekordní je i jeho cena. Společnost proto prostřednictvím svých grantů přispěla obcím, které těžbou uhlí ovlivňuje. Mezi třináct investičních projektů rozdělila čtyřicet milionů korun.

Nemocnice v Novém Jičíně otevřela novou stomatologickou ambulanci. Registrovat se chtělo téměř pětkrát víc pacientů, než je její kapacita. Nová ambulance může zatím přijmout 1200 lidí, další stovky ve chvíli, kde sežene ještě jednoho zubaře. Na Novojičínsku, stejně jako na dalších místech v Moravskoslezském kraji i v celém Česku, se dlouhodobě potýkají s nedostatkem stomatologů. Často nepomáhají ani dotační programy měst a obcí.

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) definitivně potvrdila, že příčinou úhynu zhruba tuny ryb v řece Odře na česko-polské hranici v Bohumíně na Karvinsku byl nedostatek kyslíku způsobený extrémními hydrometeorologickými podmínkami. Potvrdily to laboratorní rozbory i šetření expertů. Cizí zavinění tak bylo zcela vyloučeno. Vyplývá to ze zprávy, kterou ČIŽP zveřejnila na svých webových stránkách.

Nedávný úhyn zhruba tuny ryb v řece Odře na česko-polské hranici v Bohumíně na Karvinsku způsobil nedostatek kyslíku. Potvrdily to výsledky analýz odebraných vzorků. Cizí zavinění nebylo prokázáno, řekl tiskový mluvčí České inspekce životního prostředí (ČIŽP) Jiří Ovečka. Část vzorků se ještě zpracovává a definitivní výsledky by měly být příští týden.

Moravskoslezští hasiči v pátek dopoledne odstranili nornou stěnu, kterou kvůli úhynu ryb vybudovali ve středu v řece Odře na česko-polské hranici v Bohumíně na Karvinsku. Stěna bránila naplavení dalších ryb do sousedního Polska. Aktuálně už však není potřebná, protože řeku se již podařilo vyčistit, řekla mluvčí Povodí Odry Šárka Vlčková. Ve čtvrtek večer už se podle ní mrtvé ryby v místě objevovaly jen zcela výjimečně.

V řece Odře na česko-polské hranici v Bohumíně uhynuly stovky ryb, to znamená asi dvě procenta populace v řece, tedy zhruba tuna ryb. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) řekl, že úhyn nepovažuje za „nijak dramatický“. Co za ním stojí, zatím není jasné, Česká inspekce životního prostředí ale již avizovala, že ryby uhynuly nejspíše kvůli nedostatku kyslíku. Vzorky odebrané ve středu se budou vyhodnocovat několik dní. Informovala o tom mluvčí Povodí Odry Šárka Vlčková. Mezi uhynulými kusy byly podle ní všechny druhy ryb, ale ve větší míře i dravé ryby, které jsou náchylnější na kyslík.

V řece Odře na české straně hynou ryby, oznámila polská ministryně životního prostředí Anna Moskwová na Twitteru. Úhyn ryb potvrdil také její český protějšek Petr Hladík (KDU-ČSL) i polský vodohospodářský podnik. Polské úřady nyní podle ministryně zkoumají situaci v obci Chalupki poté, co tam byl zaznamenán nález leklých ryb, které proud přinesl z české strany hranice. Chalupki leží přímo u hranic naproti Bohumínu, na protějším břehu Odry.