Liberec zatím nezakáže bezdomovcům bivakování a táboření na určených veřejných místech. Návrh změny vyhlášky primátor Jaroslav Zámečník (Starostové pro Liberecký kraj) z jednání zastupitelstva stáhl. Zdůvodnil to tím, že navrženou úpravu chce projednat v odborných orgánech města. Podobnou vyhlášku naopak před nedávnem schválili v Bohumíně a v březnu ve Frýdku-Místku. Ředitel sociálních služeb Armády spásy Jan František Krupa považuje takové vyhlášky za nešťastné.
Zájem vyjádřit se mají i komise z jednotlivých libereckých čtvrtí, což na čtvrtečním jednání zastupitelstva potvrdil zástupce z Rochlice Josef Kotalík. „Nikdo se neptal místních komisí, zda nemají některá problémová místa ve svém rajonu,“ řekl Kotalík.
Podle primátora návrh vyhlášky komisím pošlou. „Ať posoudí, zda nemají problémové lokality či zda nemají nějaké jiné podněty,“ dodal Zámečník.
Náměstkyně libereckého primátora pro sociální záležitosti Martina Teplá (ANO) před jednáním uvedla, že návrh změny je reakcí na „to, co jsme v minulém roce na ulicích vídali, kdy tu lidé bez domova různým způsobem bivakovali a zůstávali na veřejných místech“. Vedení města si od zařazení zákazu bivakování a táboření na vymezených veřejných místech slibuje, že strážníci budou moci účinněji řešit problémy s bezdomovci než dosud.
Podle původního návrhu měla mezi místa, kde bude bivakování a táboření zakázané, patřit městská památková zóna, okolí terminálu MHD, parky, dětská hřiště, okolí škol a autobusových zastávek.
Podobnou vyhlášku zavedl Bohumín
Novou obecně závaznou vyhlášku, která reguluje žebrání, bivakování a konzumaci alkoholu na veřejnosti před deseti dny schválili zastupitelé Bohumína. Reagovali tak na rostoucí počet stížností od obyvatel. Opatření začne platit od 1. května a město si od něj slibuje účinnější nástroj pro městské strážníky při řešení problematických situací.
„Nová vyhláška chce nastavit jasná pravidla pro chování na veřejnosti. Paralelně s ní ale zintenzivňujeme i práci s lidmi, kteří se ocitli v těžké životní situaci,“ řekl starosta Lumír Macura (SOCDEM). Obyvatele nevhodné chování některých lidí bez domova obtěžuje hlavně v centru města, zvláště v okolí nádraží, kina nebo místních supermarketů.
„Stížností na bezdomovce nám přibývá. V ulicích Bohumína se jich pohybuje do dvaceti. Slušným obyvatelům se jejich přítomnost nelíbí a necítí se vedle nich bezpečně. Za loňský rok jsme řešili téměř čtyři sta takových podnětů,“ uvedl ředitel městské policie Roman Honysz. Na problematiku se spolu se strážníky nově zaměří také asistenti prevence kriminality.
Vyhláška vymezuje dvacet sedm míst, kde bude zakázané žebrání, bivakování a požívání alkoholu. „Porušení bude možné řešit jako přestupek s možností vykázání z místa. Výjimky se vztahují například na kulturní akce, Silvestr nebo restaurační předzahrádky. Návrh předem posoudilo ministerstvo vnitra a s jeho podobou vyslovilo souhlas,“ uvedla mluvčí radnice Lucie Špačková.
Bohumín nechal v anketě občany vyjádřit se k této věci. „87 procent respondentů vyjádřilo přesvědčení, že město by mělo prostřednictvím městské policie postupovat vůči problematickému chování bezdomovců razantněji. Dalších osm procent považuje stávající opatření za dostačující a pouze pět procent dotázaných v tomto typu chování nevidí problém,“ doplnila mluvčí. Ve městě podle ní funguje široká sociální síť služeb pro lidi bez domova.
Kritika opatření ve Frýdku-Místku
Bohumín se inspiroval v Českém Těšíně či Třinci a nově i ve Frýdku-Místku, kde už stejný zákaz funguje.
Zastupitelé Frýdku-Místku opatření odhlasovali 13. března. Vedení města si ale vysloužilo kritiku části veřejnosti i opozice, která poukazovala na špatnou formulaci vyhlášky a její obtížnou vymahatelnost. Někteří aktivisté upozorňují také na to, že vykázání bude závislé na rozhodnutí strážníka, a to může vést k vyhánění neškodných lidí. Vyhlášku považují za diskriminační.
„Ta vyhláška je koncipovaná tak, že zakazuje jakékoli oslovování lidí s dotazem, zda jim solidární občané neposkytnou dar,“ řekl kritik vyhlášky Oldřich Morys. Někteří obyvatelé navíc tvrdí, že vyhláška problém neřeší, jen ho odsunuje do jiných měst.
Krupa: Efektivnější by bylo zajistit dostupné služby
Národní ředitel sociálních služeb Armády spásy Jan František Krupa považuje podobné vyhlášky za velmi nešťastné. „Je v pořádku regulovat bivakování nebo přespávání na určitých místech, třeba kvůli bezpečí dětí v parcích. Ale není správné, když jsou opatření cílená na konkrétní skupinu obyvatel. Jak vlastně někdo rozhodne, že je člověk bez domova? Podle špinavého oblečení? To může být dělník po směně. Podle toho, že někdo spí na lavičce? To může být někdo po oslavě nebo jen unavený člověk,“ řekl.
I on je toho názoru, že tyto vyhlášky navíc problém neřeší, jen ho přesouvají. „Policista může udělit pokutu, ale ta pravděpodobně nebude zaplacena. Určitě ne na místě a velmi pravděpodobně ani později. Pokud se to dostane do správního řízení, zatíží to celý systém a výsledek bude buď nulový, nebo člověka ještě více zadluží. A tím se prohlubuje sociální problém, který už není jen jeho, ale týká se celé společnosti,“ vysvětlil.
Pokud policista člověka vykáže, většinou odejde jen o pár desítek metrů dál. „Jedná-li se o konkrétní místa, třeba prostor před školkou, nemocnicí nebo obchodním centrem, má to logiku. Ale pokud se to týká celého katastru města, tak policista toho člověka vyveze na kraj? Co lidé, kteří tam ani ze zdravotních důvodů nedojdou? V tomto směru mi to přijde nedomyšlené,“ poznamenal.
Mnohem účinnější a efektivnější by podle něj bylo zajistit dostupné služby, aby lidé nemuseli spát venku a pobývat na místech, kde jejich přítomnost veřejnosti z pochopitelných důvodů vadí.
Trest vězení?
Senátor Zdeněk Hraba (za ODS) avizoval přípravu návrhu zákona, který by v podstatě zakázal život na ulici a za určitých okolností by mohl být trestným činem. Pokud by někdo zákaz nedodržel, hrozil by i trest vězení. Hrabův návrh před koncem loňského roku vyvolal diskuzi, zatím pro něj hledá podporu, kterou nemá ani od senátního klubu ODS a TOP 09.
Kritici upozorňují, že trestání bezdomovců není řešením – jde o lidi, kteří skončili v tíživé situaci mnohdy ne vlastní vinou, a cesta zpět do normálního života není vůbec jednoduchá. Tématu se věnoval pořad Reportéři ČT.
