Horní komora ve čtvrtek schválila možnost navyšovat obranné výdaje nad dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), a to i nad schválený výdajový rozpočtový rámec. Senátoři dále rozhodli, že celníci už nebudou muset kontrolovat nelegální zaměstnávání cizinců a získají pravomoci například ohledně denaturace lihu. Schválili také zákony ke kontrole veřejných financí a další předlohy.
Senát schválil pravidla pro další navyšování obranných výdajů
Vláda patrně bude moci ve státních rozpočtech na roky 2026 až 2033 zvyšovat výdaje na obranu nad dosavadní dvě procenta HDP, a to i nad schválený výdajový rozpočtový rámec. Rozdíl mezi dvěma procenty HDP a skutečným objemem výdajů na obranu se nebude započítávat do výdajových limitů, ke kterým vládu zavazuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Úpravu pravidel Senát schválil v doprovodné novele k novému zákonu o řízení a kontrole veřejných financí.
Pro předlohu zvedlo ruku devětačtyřicet ze sedmašedesáti přítomných senátorů. Proti hlasovali tři členové horní komory. Novelu nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel.
„K podobnému kroku v této chvíli přistoupilo šestnáct států Evropské unie,“ řekl k výjimce pro část obranných výdajů ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Za legitimní pokládá otázku, z čeho se výdaj pokryje. Podle Stanjury existují tři základní nástroje a jejich kombinace. Jde podle něho o zvýšení rozpočtového schodku, zvýšení daní a škrty v jiných rozpočtových kapitolách. „Nejpravděpodobnější bude kombinace jednoho až dvou z těchto nástrojů,“ uvedl ministr.
Vláda předpokládá postupné navyšování obranných výdajů o 0,2 procentního bodu HDP. Do roku 2030 by měly dosáhnout zhruba tří procent HDP. Stanjura již dříve zdůraznil, že i při započítání zvýšených výdajů na obranu nepřesáhne deficit státních rozpočtů v příštích letech tři procenta HDP, což je podle evropských pravidel hranice. Nehrozí podle něj ani dosažení dluhové brzdy, která je nastavena na celkové zadlužení 55 procent HDP. Loni činil dluh vládních institucí 43,3 procenta HDP.
Nový zákon o zlepšení kontroly veřejných peněz
Senátem prošel i nový zákon o řízení a kontrole veřejných financí. Předloha, kterou dostane k podpisu prezident, nahradí nynější zákon o finanční kontrole ve veřejné správě. Současná právní úprava podle vlády neodráží vývoj veřejné správy od vstupu Česka do Evropské unie. Nový zákon počítá mimo jiné s povinným zřízením oddělení vnitřního auditu u měst nad 15 tisíc obyvatel, krajů a státních institucí.
Úprava vnitřního auditu má posílit kontrolu využívání veřejných peněz a zajistit jejich větší ochranu. Zákon také výslovně stanoví, že s veřejnými penězi je každý povinen nakládat účelně, hospodárně a efektivně.
Povinnost zavést oddělení vnitřního auditu se má také vztahovat na zdravotní pojišťovny, státní fondy, Správu železnic a na správce jednotlivých kapitol státního rozpočtu. Správci kapitol rozpočtu, což jsou kromě ministerstev i další instituce jako například Nejvyšší kontrolní úřad či Technologická agentura, by měli zajišťovat výkon interního auditu také u organizací, které zřizují.
Podle předkládací zprávy přinese změna zákona státnímu rozpočtu dodatečné náklady zhruba 8,6 milionu korun ročně kvůli změně tabulkových tříd kontrolních pracovníků, kteří budou audit zpracovávat. Na straně samospráv odhaduje předkládací zpráva roční náklady jejich rozpočtů zhruba 400 tisíc korun. Nové povinnosti mají být účinné od roku 2027.
Věk pro povinné zdravotní prohlídky řidičů zřejmě vzroste na 70 let
Pravidelné zdravotní prohlídky starších řidičů patrně budou od příštího roku nutné od sedmdesáti let věku místo nynějších pětašedesáti let. Doklad o zdravotní způsobilosti už motoristé nebudou muset vozit s sebou, závěry posudku budou pro kontrolu v registru řidičů. Obdobně to bude platit i pro posudky na žadatele o řidičské oprávnění a v dalších situacích. Změny přinese novela o elektronizaci zdravotnictví, kterou schválil Senát hlasy sedmapadesáti ze šedesáti přítomných členů.
Předloha dále předpokládá například elektronickou podobu očkovacích průkazů. Elektronické poukazy na zdravotnické prostředky, jako jsou berle, injekce, obvazy nebo pleny, budou lékaři vydávat až na výjimečné případy povinně. Novelu, jež také zakotví informační systém infekčních nemocí a řadu dalších registrů, dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) jde o jeden z největších a nejucelenějších kroků v elektronizaci zdravotnictví v posledních letech.
Peníze na zdravotní prevenci
Zdravotní pojišťovny zřejmě budou moci použít více peněz na podporu prevence různých onemocnění. Počítá s tím novela o veřejném zdravotním pojištění, kterou schválil Senát. Novela, kterou dostane k podpisu prezident, umožní pojišťovnám také například úhradu péče za hranicemi a zaručí i pro dospělé jednu hrazenou variantu bílé zubní výplně. Součástí novely je také dřívější senátní návrh, podle kterého se bude úhrada vakcín pro preventivní nepovinná očkování stanovovat standardně ve správním řízení.
Zdravotním pojišťovnám má novela rozšířit možnosti zvýhodňování pacientů, kteří se budou starat o své zdraví. Pojišťovny k tomu budou moci využít až šestinásobek nynějšího objemu peněz, nyní by to mohlo být podle zdůvodnění až 15 miliard korun ročně. Základní podmínkou pro využití těchto peněz ale bude aspoň vyrovnané hospodaření pojišťovny, aby nebyla ohrožena standardně hrazená zdravotní péče.
Zdravotní pojišťovny pravděpodobně zároveň dostanou zákonné právo k navyšování základního kapitálu svých dceřiných firem.
Změny pravomocí celníků prošly Senátem
Senát rovněž schválil úpravy celnických kompetencí v rámci takzvaného celnického balíčku, který nyní dostane k podpisu prezident. Celníci patrně nebudou muset kontrolovat nelegální zaměstnávání cizinců. Senát o tom rozhodl navzdory odporu části senátorů k obnovení možnosti prodávat lihoviny i v balení o objemu od tří do pěti litrů, které má přinést jedna z připojených novel.
Cílem balíčku je především úpravami pravomocí celníků zefektivnit činnost celní správy. Třeba spolupráce celníků při kontrole nelegálního zaměstnávání byla podle generálního ředitele celníků Marka Šimandla nepřínosná. Na Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský přejdou pravomoci celníků ve vztahu k ohlašování pěstování máku nebo technického konopí.
Celní správa má naopak určovat složení denaturačního prostředku v lihu, povolovat výjimky z denaturace nebo například povolovat individuální normy ztrát lihu. Bude vydávat i stanoviska k žádosti o koncesi na výrobu lihu. Nebude vyžadovat oznámení o příležitostném prodeji lihovin například na hasičském plesu.
Ani na druhý pokus nebyl zvolen nástupce zesnulého Lišky v Radě ÚSTR
Senát ani na druhý pokus nezvolil nástupce zesnulého Jiřího Lišky v Radě Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Historici Luděk Navara a Jiří Rajlich, kteří ve středu postoupili do finále, v něm potřebný nadpoloviční počet hlasů nezískali. Výsledky tajného hlasování oznámil předseda senátní volební komise Jan Tecl (ODS). Horní parlamentní komora se pokusí doplnit radu v další volbě, jejíž termín zatím nebyl stanoven.
Rajlichovi z Vojenského historického ústavu, jehož nominovala Česká obec sokolská, dalo ve finále hlas třicet ze dvaašedesáti senátorů, uvedl Tecl. Navaru, jehož navrhlo mimo jiné sdružení Paměť, které spoluzakládal, volilo 29 senátorů.
Náhrada výdělku pro dárce tkání
Plný výdělek v případě pracovní neschopnosti po odběru pravděpodobně dostanou také dárci tkání a buněk. Stejně jako dárci orgánů budou mít navíc nárok na úhradu nákladů, které jim kvůli odběru vznikly. Změnu přinese poslanecká novela transplantačního zákona, kterou schválil Senát.
Senátoři také schválili tisk týkající se snížení penzí dalších komunistických funkcionářů. Obě předlohy dostane k podpisu prezident Petr Pavel.
Horní komora zároveň odmítla výzvu opozičního hnutí ANO, aby vláda okamžitě proplatila krajům náklady na odstranění škod způsobených loňskými záplavami. Neschválila ani požadavek, aby kabinet zmírnil podmínky na vyplacení dotací z povodňových fondů. Stát bude podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) z vyčleněných čtyřiceti miliard korun proplácet výdaje postupně podle realizace projektů na obnovu území, a to podle odhadů do roku 2029.
