Bezdomovci

V Česku žijí podle nejrůznějších odhadů desítky tisíc bezdomovců. Nelichotivou statistiku se v posledních třech letech pokouší zvrátit plzeňský magistrát. Navázal proto spolupráci se sociálním spolkem K srdci a biskupstvím plzeňským. Zhruba pět set bezdomovců, kteří v západočeské metropoli žijí, tak může získat brigádu a z výdělku si zaplatit alespoň dočasné bydlení v tamních ubytovnách. Díky práci pro plzeňskou městskou policii se do „běžného“ života podařilo z ulice vrátit třiapadesátiletému Romanovi. Nyní pomáhá právě lidem bez domova, mezi něž dřív sám patřil. O jeho příběhu natáčel pro Reportéry ČT David Vondráček.

Lidské tělo se lépe adaptuje na nízké teploty než na vysoké. Současné mrazy však přesto podle přednosty Kardiologické kliniky Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem Miloše Táborského dopadají na některé rizikové skupiny. Patří mezi ně zejména chronicky, kardiovaskulárně a onkologicky nemocní. Ale také senioři a děti nízkého věku by se měli mít na pozoru před velmi nízkými teplotami.

Státní zástupce obžaloval tři muže, kteří podle kriminalistů bezdůvodně napadli a týrali bezdomovce v obchodním domě v Praze 1. Dva z nich pracovali jako ostraha obchodního centra. Žalobce trojici viní z ublížení na zdraví, vydírání, loupeže a nebezpečného vyhrožování, jeden z mužů je navíc stíhaný i kvůli projevu sympatií k nacistickému hnutí. Všem hrozí až deset let vězení.

Klesající teploty pod bod mrazu začínají plnit noclehárny pro lidi bez přístřeší. Téměř plno hlásí například Liberec, Jablonec nad Nisou nebo Benešov. V Teplicích otevřeli vyhřívaný stan. Organizace zároveň přidávají také takzvané teplé židle v denních centrech. I letos je možné zakoupit nocleženky Armády spásy, které zajistí nocleh a jídlo lidem bez domova. Organizace provozuje v Česku jedenáct nocleháren, například v Praze, Brně, Karlových Varech, Ostravě či Havířově.

Liberec zatím nezakáže bezdomovcům bivakování a táboření na určených veřejných místech. Návrh změny vyhlášky primátor Jaroslav Zámečník (Starostové pro Liberecký kraj) z jednání zastupitelstva stáhl. Zdůvodnil to tím, že navrženou úpravu chce projednat v odborných orgánech města. Podobnou vyhlášku naopak před nedávnem schválili v Bohumíně a v březnu ve Frýdku-Místku. Ředitel sociálních služeb Armády spásy Jan František Krupa považuje takové vyhlášky za nešťastné.

Mráz, který v posledních dnech padá hluboko pod nulu, plní noclehárny a azylové domy v Česku. Některá zařízení už proto zavedla krizový režim. Například v Českých Budějovicích už provozovatelé noclehárny neměli lůžka pro všechny bezdomovce, kteří tam chtěli přespat. Klientům proto nabízeli alespoň židle či prostory na podlaze ve vytopených místnostech. Mrazivé počasí více plní také ordinaci praktického lékaře v Pardubicích, která pečuje o šest set lidí bez domova s cílem předejít dlouhodobé léčbě a hospitalizacím.

Senátor Zdeněk Hraba (ODS) připravuje návrh zákona, který by v podstatě zakázal život na ulici a za určitých okolností by mohl být trestným činem. Pokud by někdo zákaz nedodržel, hrozil by i trest vězení. Hrabův návrh před koncem loňského roku vyvolal diskuzi, zatím pro něj hledá podporu, kterou nemá ani od senátního klubu ODS a TOP 09, za který člen horní komory kandidoval. Kritici upozorňují, že trestání bezdomovců není řešením. Jde o lidi, kteří skončili v tíživé situaci mnohdy ne vlastní vinou, a cesta zpět do normálního života není vůbec jednoduchá. Tématu se věnoval pořad Reportéři ČT.

Od začátku roku hlídají katedrálu sv. Bartoloměje v Plzni lidé bez domova. Čtyři strážci tam pracují ve směnném provozu od pondělí do neděle. Od té doby je kolem budovy pořádek. Na zajištění služby poskytlo město Biskupství plzeňskému půlmilionovou dotaci.

Senátor a starosta Vsetína Jiří Čunek (KDU-ČSL) považuje za potřebný zákon, který by umožnil vykázat z veřejného prostoru lidi bez domova a za nevhodné chování je potrestat, v krajním případě vězením. Takový zákon připravuje Zdeněk Hraba (ODS). Daniel Hůle z organizace Člověk v tísni v Událostech, komentářích namítl, že stát by měl spíše pomáhat, například navyšováním kapacit azylových zařízení.

Podle místních je to jedna z nejhorších zón v Praze, a přestože policisté a strážníci hlídají křižovatku U Anděla prakticky nepřetržitě, bezdomovců a narkomanů neubývá. Řešením by podle odborníků mohl být vyšší počet kontaktních center, kde jim nabídnou pomoc. Ta ale magistrát zatím jen slibuje.

Za poslední týden hasiči v Praze vyjeli ke třem požárům chat a dřevěných příbytků. S blížící se zimou takových nehod přibývá po celém Česku, častou příčinou jsou podle vyšetřovatelů zanedbané komíny a kotle. U dřevěných chat se požár navíc rychle šíří a hasiči k nim mají často těžší přístup. V zimě přibývají také požáry v souvislosti s lidmi bez domova, kteří se snaží ohřát u otevřeného ohně. Ohniště však často nesplňují základní bezpečnostní pravidla.

„Vyhlášený“ squat v centru Karlových Varů půjde k zemi. Demoliční firma v pátek začala bourat nejvyšší budovu v areálu bývalého pivovaru. Po sedmi letech příprav se tak lázeňské město zbaví místa, které bylo roky útočištěm bezdomovců a narkomanů. Ještě v pátek ráno z areálu policisté vyváděli poslední nezvané hosty.

Některá města odstraňují lavičky, kolem kterých se shlukují problémoví lidé. Třeba v Brně zmizela místa k sezení v okolí hlavního nádraží. Podle terénních pracovníků ale krok problém neřeší a třeba bezdomovci se přesunou jinam.

Dva miliony korun odmítá zaplatit pojišťovna pražské nemocnici za péči o lidi bez domova. Takové spory přitom nejsou ojedinělé. Pacienti totiž spadají na sociálně-zdravotní pomezí. V Poslanecké sněmovně je zákon, který by měl situaci zlepšit.

Protialkoholní záchytná stanice v Sokolově má problémy s financováním. Její ztráta narůstá. Hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek (KOA) už vyzval obce, aby na provoz jediné záchytky v regionu finančně přispívaly. Klienti totiž za střízlivění často nezaplatí, roční ztráta zařízení se už pohybuje kolem deseti milionů korun.

Krajský soud v Brně uložil muži za těžké ublížení na zdraví a poškození cizí věci kvůli požáru v brněnské ulici Rumiště z loňského července 7,5 roku vězení. Soud jej také vyhostil na deset let. Osmatřicetiletý Krzysztof Antoni Bugla původem z Polska založil požár u budovy v bývalé průmyslové zástavbě, v níž zůstali uvězněni dva lidé, kteří se při požáru zranili. Horším následkům zabránila pomoc jiného muže a také rychlý příjezd záchranářů. Žalobce čin hodnotil jako pokus o vraždu, muži navrhoval patnáct let vězení. Bugla vinu částečně doznal, ale tvrdí, že oheň nezapálil úmyslně. Je ve vazbě. Rozhodnutí není pravomocné, strany si ponechaly lhůtu pro možné odvolání.

Diecézní charita Brno na podzim plánuje opravit centrum pro lidi bez domova v Bratislavské ulici. Proto ho chce dočasně přesunout do bývalého domova pro seniory v Táborské ulici. Vedení Židenic a někteří obyvatelé s přesunem nesouhlasí, obávají se nárůstu kriminality a množství odpadků v okolí. Charita slibuje, že provoz přizpůsobí tak, aby místní nijak neomezoval.

Mezi studenty medicíny narůstá zájem o pomoc lidem bez domova. Ve svém volném čase jich Medici na ulici ročně ošetří přes dva tisíce. Prohlubují si tak ošetřovatelské dovednosti a také s klienty komunikují v místech, kam by se během studia nejspíš nedostali.

V Libereckém denním Centru Naděje nabízí ošetření lidem bez domova. Kvůli nízkým teplotám trpí omrzlinami, v zimních dnech chodí do zařízení rekordní počty lidí. Každou středu je tam přicházejí ošetřit pracovníci Českého červeného kříže.

Od začátku prosince ošetřili studenti ze spolku Medici na ulici přes sedmdesát lidí bez domova. Reagovali tak na mrazivé počasí prvních prosincových týdnů, řekl České televizi Vojtěch Král ze spolku Medici na ulici. Nejčastěji se podle něj v zimním období řeší převazy chronických ran nebo omrzliny. Studenti medicíny také poskytují lidem bez domova volně dostupné léky a hygienické potřeby. Medici na ulici působí v Praze a dalších pěti krajských městech. Ročně ošetří přes dva tisíce lidí žijících na ulici.

V Česku udeřily silné mrazy. Spolu s nimi nastávají problémy hlavně pro lidi bez domova. Noclehárny jsou mnohde navíc právě kvůli velmi nízkým teplotám už plné. Organizace proto nabízejí takzvané teplé židle – tedy možnost přečkat noc sice vsedě, ale v teple.

Na brněnském dolním nádraží začala demolice ruiny někdejší drážní administrativní budovy. Dlouhodobě v ní přebývali lidé bez domova. České dráhy o jejím zbourání rozhodly po jarním tragickém požáru v jiném opuštěném objektu na drážním pozemku u dolního nádraží. Při něm uhořelo osm bezdomovců.

Největší nádraží v Bruselu se potýká se zhoršenou bezpečnostní situací. Kolem stanice Midi se koncentruje kriminalita v podobě krádeží nebo prodeje drog, ale i sociální problémy jako bezdomovectví. Vláda slíbila posílení hlídek a vznik nové policejní služebny. Nevládní organizace upozorňují, že jen represe problémy nevyřeší.

Nepořádek a krádeže opakovaně sužují majitele garáží v karvinském Novém Městě. V několika kójích v ulicích Na Vyhlídce a Olšiny se zabydleli lidé bez domova.