Lidé, kteří mají zkušenost s bezdomovectvím, umírají v průměru o šestnáct let dříve než ostatní obyvatelé Česka, vyplývá z analýzy Platformy pro sociální bydlení. Podle autorů studie zároveň život každého sedmého člověka, který někdy byl bez bydlení, končí přímo na ulici. Podle zástupců Armády spásy či Charity ČR je řešením fungující systém dávek, sociální služby či dostupné bydlení. Právě s tím by měl pomoci nový zákon o podpoře bydlení, který cílí na lidi v bytové nouzi.
Analýza vychází z dat z let 2010 až 2022, které autorům poskytl Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Soubor dat, s nímž studie pracovala, zahrnoval 6282 zemřelých osob, u nichž byla stanovena diagnóza Z59 podle mezinárodní klasifikace nemocí. Konkrétně autoři zohlednili kódy Z59.0 a Z59.1. Ty označují osoby, které měly alespoň jednou v životě zkušenost s bezdomovectvím či nedostatečným bydlením. Celkem šlo o 14 449 osob. Dodatečně se analytici zaměřili i na situaci v letech 2023 a 2024, kdy zaznamenali dalších 1447 úmrtí.
Autoři připouští, že ne všechny osoby s bytovými problémy byly těmito kódy označeny a určité kategorie (třeba osoby žijící v ubytovnách či v nevyhovujícím nebo nejistém bydlení) tak analýza nepokrývá. Kódy Z59 jsou navíc dle autorů definovány poměrně vágně a v plném rozsahu nezahrnují všechny kategorie, které v definici domova a vyloučení z bydlení rozeznává Evropská typologie.
- Evropská typologie bezdomovství a vyloučení z bydlení (ETHOS) v českém prostředí definuje domov ve třech základních aspektech – jako přiměřené bydlení, které může osoba a její rodina výlučně používat (fyzická oblast), jako prostor pro soukromí s možností navazovat sociální vztahy (sociální oblast) a jako právní důvod pro užívání domova (právní oblast)
- ETHOS rozlišuje čtyři formy vyloučení z bydlení – bez střechy, bez bytu, nejisté bydlení a nevyhovující bydlení. Tyto kategorie jsou poté rozděleny do podkategorií, které specifikují stav absence bydlení.
Zdroj: Platforma pro sociální bydlení
Diagnózu (kód) určuje lékař buď při poskytování zdravotní péče, nebo při určování příčiny úmrtí. Studie ovšem upozorňuje, že kódy „Z“ týkající se faktorů ovlivňujících zdravotní stav, nejsou primárními příčinami smrti, ale odrážejí životní podmínky zemřelého.
Mezi hlavní zjištění analýzy patří, že lidé, kteří mají zkušenost s bezdomovectvím (ti, kteří byli mezi lety 2010 až 2022 bez střechy nad hlavou či žili v nevyhovujících podmínkách), umírají v průměru o šestnáct let dříve než průměrný člověk v tuzemsku. V Praze je pak dle autorů tento rozdíl téměř dvacet let.
Z dat rovněž vyplývá, že 85,5 procenta těchto osob jsou muži. Jak již bylo zmíněno, autoři zjistili rovněž to, že 13,5 procenta lidí se zkušeností s bezdomovectvím zemřelo přímo na ulici či ve veřejném prostoru. Celkem jde o 845 osob, přičemž číslo zahrnuje především lidi mladšího a středního věku. Autoři navíc podotýkají, že skutečný počet úmrtí na ulici bude pravděpodobně ještě vyšší.
Podchlazení, alkohol a psychiatrické nemoci
Lidé, kteří mají zkušenost s bezdomovectvím, umírají častěji než běžná populace v důsledku vnějších příčin. Ty souvisí především s poraněním, otravou (často nekvalitním alkoholem) a hypotermií (stav, při němž dochází k poklesu tělesné teploty pod 35 stupňů Celsia). „Tyto příčiny jsou spojené s prostředím, ve kterém lidé žijí, a tudíž nejsou nevyhnutelné. Zdravotně-sociální intervence, dostupné bydlení, terénní péče či krizové ubytování by mohly mnoha těmto úmrtím zabránit,“ stojí v analýze.
Soubor dat také obsahuje celkem 213 případů úmrtí v důsledku podchlazení. Na podchlazení umírají lidé se zkušeností s bezdomovectvím 34krát častěji než celková populace. Někteří lidé z důvodu podchlazení zemřeli i během letošní zimy. Například 12. ledna přišel o život zřejmě právě z důvodu podchlazení muž, jehož tělo bylo nalezeno poblíž českobudějovické nemocnice. Již o týden dříve byl nalezen mrtvý muž, pravděpodobně bez domova, na ulici v Táboře. Během mrazivého počasí v lednu ale zemřeli i muži na Teplicku či v brněnské městské části Židenice.
Dalším jevem, který bývá často spojován s bezdomovectvím, je pití alkoholu. Z analýzy vyplývá, že následky užívání této látky vedou u lidí se zkušeností s bezdomovectvím ke smrti mnohem častěji než v celkové populaci. Zatímco v analyzovaném souboru má alkohol přímou souvislost s úmrtím v 11,7 procentech případů, v celkové populaci je tento podíl pouze 1,6 procenta. „To se projevuje, jak ve statistice otrav v důsledku pití nekvalitního alkoholu, tak ve zvýšeném výskytu onemocnění způsobených dlouhodobým nadměrným užíváním alkoholu, která pak často vedou k úmrtí,“ vysvětlují autoři.
Častější příčinou úmrtí než v rámci celkové populace jsou u lidí se zkušeností s bezdomovectvím i psychiatrické nemoci. I ty přitom často mohou souviset s nadměrným užíváním alkoholu. Ten navíc společně s nekvalitní stravou může stát i za nemocemi jater a žaludku, na něž lidé se zkušeností s bezdomovectvím rovněž umírají častěji než celková populace. Totéž platí i pro nemoci dýchacích cest, které jsou spojeny mimo jiné se zápaly plic.
„Pracujeme s daty, která má stát dlouhodobě k dispozici. Chtěli jsme téma otevřít a ministerstvům práce a zdravotnictví ukázat, že je tu problém, který výrazně zkracuje život. Kdyby tu bylo nějaké takové onemocnění, které takto výrazně život zkracuje, byla by každý týden tiskovka a považovalo by se to za epidemii. Tady se to přehlíží,“ míní Petr Schovánek z Platformy pro sociální bydlení. Podotkl, že letos zemřelo kvůli bezdomovectví a mrazu víc lidí než po tornádu na Moravě či předloňských povodních.
„Dlouhodobě upozorňujeme politiky a političky na to, že bezdomovectví je systémový problém, který se sám nevyřeší a že je potřeba řešit ho systémově. Analýza ukazuje, jak drastické dopady má život na ulici na nejohroženější lidi v naší společnosti. Když na ulici zemře člověk bez domova, málokdy se o tom dozvíme víc než jen pár slov v místních zprávách,“ řekla ředitelka Platformy pro sociální bydlení Barbora Bírová.
Vymýtit „přehlíženou epidemii“ je možné, zdůrazňují experti
Podle šéfa Armády spásy Jana Františka Krupy je řešením fungující systém dávek, sociální a zdravotní služby i dostupné bydlení. Byt se teď podaří získat jen jednotkám procent zájemců v tísni. Iva Kuchyňková z Charity ČR sdělila, že pro potřebné chybí i azylové domy. Dodala, že v Praze se na charitní azylové ubytování čeká i rok. Podle Kuchyňkové situaci komplikují nízké české výdělky v některých profesích, které někdy ani s dávkami náklady na běžné bydlení nepokryjí.
„Dostat člověka z ulice je mnohem dražší než ho udržet v bydlení. Každou chvíli nějaký politik přijde s myšlenkou kriminalizace, vyvezení za město, restrikcemi. Vše je ale mnohem dražší než sociální práce,“ zdůraznil Krupa.
„Potřebujeme také, aby nová vláda provedla revizi dávkové reformy, která může mnoho ohrožených lidí dostat do ještě větších problémů. Bez funkčního dávkového systému hrozí, že další domácnosti nezvládnou zaplatit náklady spojené s bydlením a dostanou se do bezdomovectví,“ dodala Bírová.
Metodička a manažerka kvality sociálních služeb Charity Ostrava Kateřina Matulíková si myslí, že vymýtit bezdomovectví je možné. Velmi dobře se to podle ní daří například Finsku. Je ale potřeba ještě více posílit sociální služby, nastavit systém pro včasný záchyt ohrožených lidí i změnit vnímání společnosti, kde je problém bezdomovectví buďto brán jako tabu, nebo jako stigma, doplnila.
Zákon o podpoře bydlení
Pomoci zlepšit situaci by mohl i nový zákon o podpoře bydlení. Ten vstoupil v platnost 1. ledna. Vláda Andreje Babiše (ANO) poté v polovině ledna schválila novelu, na jejímž základě se účinnost opatření měla posunout z července na září. Technická novela ale podle tehdejšího komentáře ministryně pro místní rozvoj Zuzany Mrázové (ANO) nijak nemění cíle ani podobu zákona a nemělo by tak hrozit, že by Česko nesplnilo potřebné milníky, které by bránily v čerpání peněz z Národního plánu obnovy.
Novelou se nyní bude zabývat Poslanecká sněmovna. Projednávání tisku bylo navrženo na pořad její desáté schůze, která začne 3. března. Server Novinky.cz upozornil, že zákon by se nakonec měl změnit méně, než vláda původně avizovala. V návrhu, který kabinet poslal poslancům, už totiž zmiňovaný odklad není a zákon by tak dle webu měl naplno fungovat už od července.
- V bytové nouzi se nacházejí domácnosti, které nemají bydlení, jsou bezprostředně ohroženy vyklizením bytu a okamžitým vystěhováním či žijí v nevyhovujících prostorách nebo u příbuzných či známých, přičemž nemají jinou možnost a současně nejsou schopni vyřešit situaci samostatně.
- Bytová nouze má závažné dopady na fyzické i psychické zdraví, rodinný život nebo soukromí rodin. Nezanedbatelné jsou také celospolečenské dopady a náklady pro stát.
Zdroj: Platforma pro sociální bydlení, Ministerstvo pro místní rozvoj
Zákon o podpoře bydlení zřizuje nová kontaktní místa poskytující poradenství zabraňující ztrátě bydlení. Jádro má podle podoby schválené vládou Petra Fialy (ODS) tvořit 115 obvodů, ve kterých je bytová nouze v Česku nejhorší. Zároveň se má také zavést dobrovolný systém garancí pro soukromé majitele bytů, takzvané bydlení s ručením, a finanční příspěvky pro obce, které pronajmou své byty lidem v bytové nouzi.
Novela, kterou bude projednávat sněmovna, by měla přinést zejména změnu kontaktních míst, kam dle původního návrhu může přijít každý, kdo řeší problémy s bydlením. Místo všech ale nově mají radu získat pouze lidé, kteří mají ve správním obvodu kontaktního centra trvalý pobyt, dva roky bydliště či tam nejméně dva roky pracují nebo studují. Musí také prohlásit, že mají nevyhovující bydlení a sami si lepší najít nezvládnou, nebo že jim to v příštích třech měsících hrozí.
„Cílem je, aby pomoc směřovala adresně k ohroženým skupinám, jako jsou samoživitelé, senioři nebo osoby v bytové nouzi. A to s minimem papírování,“ podotkla Mrázová.
„Důležitý krok, který je třeba učinit,“ říká o zákonu šéf Armády spásy
Původní návrh, kterým kabinet plánoval zákon odložit, byl terčem kritiky. „V posledních týdnech slyšíme nejrůznější zprávy o oslabení či odsunutí zákona o podpoře bydlení a tyto informace pozorně sledujeme. Tento zákon samozřejmě nevyřeší všechny problémy spojené s bezdomovectvím, ale představuje důležitý krok, který je potřeba učinit,“ domnívá se Krupa, podle něhož si lidé v bytové nouzi dokáží bydlení udržet za předpokladu, že se je podaří dostat do standardního bydlení a bude jim poskytnuta potřebná podpora.
Kateřina Sehnoutková z organizace Naděje poukázala, že v Česku nyní žije okolo patnácti set lidí mezi osmnácti a osmadvaceti lety, kteří nemají kde bydlet. Většinou jde podle ní o ty, kdo opustili dětské domovy nebo museli odejít z nefunkčních rodin. „Potřebujeme, aby se o nejohroženější mladé lidi postaral stát například tím, že se zaměří na implementaci zákona o podpoře bydlení a vyčlení více prostředků pro sociální služby, které mladé lidi zabydlí,“ sdělila.
Platforma pro sociální bydlení na začátku ledna společně s dalšími poskytovateli sociálních služeb, zástupci samospráv i akademického sektoru vyzvala v otevřeném dopise premiéra Andreje Babiše (ANO) ke zdrženlivosti v odkládání zákona. S kabinetem také chce platforma o zákonu dále jednat.
Předsedkyně poslaneckého klubu Pirátů Olga Richterová kritizovala záměr vlády odložit účinnost zákona již loni v prosinci. Řekla, že odkladem vzniknou „Babišovi bezdomovci“. „Lidé, kterým by ten hotový, platný, v účinnost již zanedlouho vstupující zákon mohl pomoct a třeba nepomůže,“ popsala tehdy. Míní, že zákon je potřeba nechat fungovat, protože na trh vrátí tisíce nevyužitých bytů.
Podle webu ministerstva pro místní rozvoj je v bytové nouzi asi 154 tisíc lidí, z nich je 61 tisíc dětí a devět tisíc seniorů. Zhruba 1,57 milionu obyvatel Česka má nadměrné náklady na bydlení, je v energetické chudobě či jim hrozí ztráta střechy nad hlavou. Zákon by dle informací na webu resortu měl pomoci až 53 tisícům domácností v bytové nouzi.
