Sociální bydlení

Tři desítky nejlepších architektonických projektů realizovaných v uplynulých dvou letech mapuje nejnovější ročenka české architektury za rok 2022 a 2023. Její editor, architekt Pavel Nasadil, se zaměřil na stavby financované z veřejných zdrojů.

V Česku stále není dostatek dostupného bydlení. Vláda chce proto výstavbu nových bytů podpořit osmi miliardami korun. Peníze mají získat hlavně obce, které svépomocí budují nájemní bydlení jen těžko. S bytovou krizí má pomoci také speciální zákon o dostupném bydlení. Cílit má hlavně na lidi z nízkopříjmových rodin. Ministři se na něm ale zatím neshodli.

Vláda představila program na podporu dostupného bydlení. Podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) tak chce kabinet pomoci třeba střední třídě i dalším skupinám, kterých se problémy s bydlením týkají. Předsedkyně sněmovního podvýboru pro veřejnou správu Marie Pošarová (SPD) však říká, že ve vládních plánech chybějí třeba investice do startovacích bytů pro mladé rodiny či seniory. Naopak vedoucí dluhového poradenství z organizace Člověk v tísni Daniel Hůle aktivitu vlády ocenil. Uvedl však, že Česko se poměrem lidí, kteří bydlí ve vlastním bytě, odlišuje od západoevropských standardů. O dostupnosti bydlení v tuzemsku debatovali v pořadu Události, komentáře.

Azylové domy v Ústeckém kraji jsou všude téměř plné. V pořadnících čekají stovky rodin a počty stále narůstají. Provozovatelé těchto ubytovacích služeb by chtěli kapacity rozšířit, chybí ale peníze. Většinu nákladů nyní pokrývají jen díky dotacím.

Pro sociální i běžné bydlení budou sloužit tři nové městské domy v ulici Na Žižkově v Liberci. Jejich výstavba za zhruba 158 milionů korun skončila v srpnu. V domech je celkem 49 bytů, z toho 35 je určeno pro sociální bydlení. Domy budou zařazené do nového městského projektu Domovník, při kterém vybraný nájemník bude dohlížet na klid a pořádek. První nájemníci se do nových bytů nastěhují už v září, řekl při slavnostním zakončení stavby náměstek primátora pro městské bydlení Jan Hruška (Piráti). Nové byty se městu podařilo postavit po zhruba patnácti letech.

Sociálních bytů v Brně je podle ředitele brněnské diecézní charity Oldřicha Haičmana málo. Magistrát i radnice městských částí různými projekty pomáhají lidi bez přístřeší vracet do běžného života, zatím jde ale o jednotlivé případy. Například v Brně-Židenicích se podařilo najít byt pro ženu, která byla na ulici víc než dvacet let.

Nejistota spojená s bydlením může podle Ústavního soudu ohrozit důvěru lidí v demokratický právní stát. Česku chybí zákon o sociálním bydlení, uvedl. Soudci míní, že jde o dlouhodobě neudržitelný stav, směřující proti mezinárodním závazkům státu. Soud sice zamítl stížnost nájemníků obecního bytu v Olomouci, která ho k tématu přivedla, v nálezu ale zároveň zkritizoval systémové nedostatky spojené s bydlením v Česku.

Pomoci lidem, pro které je těžké získat a udržet si domov. To je podstata projektu Housing First (Bydlení především). V Moravskoslezském kraji ho jeho autoři po dvou letech zhodnotili jako úspěšný. Podle sociologického výzkumu Ostravské univerzity si většina zapojených rodin udržela nově přidělené bydlení déle než rok a půl. Spolek Portavita chce v práci pokračovat.

Do konce roku slíbil ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) předložit nový zákon o podpoře bydlení. V rozhovoru pro agenturu ČTK řekl, že jeho úřad jej spolu s resortem práce a sociálních věcí začal připravovat. Slibuje si od něj, že zlepší dostupnost bydlení, rozšíří nájemní bydlení i pomoc v bytové nouzi.

Jen necelá polovina z plánovaných pěti tisíc sociálních bytů, které chtěl nechat stát do roku 2023 postavit z evropských peněz, opravdu vznikne. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který se zabýval uskutečňováním záměrů ministerstva pro místní rozvoj. Připustil, že hlavním důvodem byl malý zájem žadatelů o podporu, což ale přičítá podmínkám pro podávání žádostí. Kritizoval i dlouhý čas na hodnocení projektů. Ministerstvo připustilo, že s výstavbou sociálních bytů jsou potíže, slíbilo nápravu.

Ve Zlíně v části Letná vznikají byty pro lidi s duševním onemocněním. Proti projektu zlínské radnice však už v minulosti protestovala řada obyvatel zdejších baťovských domků, kterými je čtvrť vyhlášena. Argumentují například tím, že tato městská část by spíše potřebovala například navýšit kapacitu školek. Projekt za 35 milionů korun, který má přinést bydlení potřebným, má být hotový příští rok v dubnu.

Liberec nabídne ještě letos lidem s nízkými příjmy dvaadvacet bytů ve dvou opravených domech v dolním centru města. Jeden z nejstarších domů ve městě, v Orlí ulici, už je zrekonstruován, za dva týdny skončí práce i na druhé budově. Město je nechalo opravit v rámci evropského projektu zaměřeném na sociální bydlení.

Už třetím rokem funguje program Výstavba pro obce, které z něj mohou žádat o dotace nebo úvěry na budování sociálních a dostupných bytů. Ministerstvo pro místní rozvoj nyní uvažuje o jeho rozšíření tak, aby mohly peníze získat například i neziskové organizace. Někteří zástupci opozice ale tvrdí, že takový program nestačí a měl by se prosadit zákon, který by se věnoval právě sociálnímu bydlení.

Přibývá rodičů, kteří mají problém uživit děti a postarat se o ně. V pandemii se plnila krizová zařízení, jako jsou Klokánky a další sociální služby. Více práce měli i přechodní pěstouni. Do těchto kritických situací se dostávali zejména rodiče, kteří už potíže měli z dřívějška. A covidová krize je ještě prohloubila.

Z Plzeňského Kvítečkova, který býval vyloučenou lokalitou, bude už brzy moderní čtvrť. Vyrostlo v ní prvních osm nových domů s byty pro seniory, zdravotně postižené, samoživitele, rodiny pečující o zdravotně postižené dítě i mladé rodiny jako startovací dostupné bydlení. Jde přímo o projekt města, které do něj z rozpočtu investuje něco přes 400 milionů korun.

Kardiolog Jan Beneš z pražského IKEMu se před třemi lety rozhodl, že si koupí byt. Ne pro sebe, ani pro rodinu, nýbrž pro lidi v nouzi. Nezůstal jen u jednoho, dnes už vlastní byty dva a další dva patří fondu, který založil. Pronajímá je za výhodných podmínek lidem, kteří na běžné bydlení nemají, anebo ho vůbec nejsou schopni sehnat. Všechny čtyři byty pořídil na Ústecku v místech, kde je špatná sociální situace, upozornil pořad 168 hodin.

Na vlastní byt si lidé v Česku vydělávají nejdéle v Evropě, navíc ceny bytů a domů po epidemii koronaviru ještě poskočily. Politici se shodují na potřebě dostupného bydlení. Prosadili by ho větší družstevní výstavbou nebo rozšířením bytových fondů obcí. O regionálním rozvoji a také dopravě debatovali zástupci devíti politických stran zastoupených v Poslanecké sněmovně ve speciálu Událostí, komentářů, sešli se v historické tramvajové vozovně v pražských Střešovicích. Debatu moderovala Jana Peroutková.

Největší developerský projekt brněnského magistrátu v posledních letech má koaludační souhlas. Dva domy za více než 530 milionů korun nabízejí 68 bytů s pečovatelskou službou a 30 takzvaných startovacích bytů. Úředníci už také vylosovali nájemníky pro prvních padesát bytů. Podle výsledků průzkumu o dostupnosti bydlení, který ve čtvrtek představili zástupci Charity ČR a katolické církve, je získání bydlení pro velkou část Čechů problém.

S nadcházejícím podzimem i zhoršující se situací kolem koronaviru očekávají provozovatelé azylových domů a sociálního bydlení ze strany lidí bez domova větší zájem o ubytování. Ti si ho mohou najít i díky unikátnímu projektu Azylaky.cz. Na jeho webových stránkách najdou podrobnou mapu azylových domů v Česku. Nově na něm teď přibyde i geolokace, díky které by se zájemci k azylovému domu dostali už na jedno kliknutí. Na evropské úrovni žádný podobný projekt takto nefunguje. Web je určen i odborníkům nebo zájemcům z řad veřejnosti, kteří chtějí lidem bez domova pomoci.

Praha 10 jako jediná pražská část zvedla nájemné ve svých obecních bytech během koronavirové krize. Nájemníci museli smlouvy podepsat už před jejím vypuknutím v lednu. Opatření ale naběhlo v jejím průběhu a podle mnoha obyvatel to zhoršilo jejich situaci. V bytech totiž bydlí především sociálně slabí, senioři, samoživitelky a mladé rodiny. Tématu se věnovala Olga Dabrowská z týmu Reportéři ČT.

Sociální demokracie bude požadovat na příští rok růst důchodů nad zákonnou valorizaci. Předseda poslaneckého klubu ČSSD Jan Chvojka to uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce. Za ideální výši růstu by považoval 1000 korun. Podle zákona by valorizace měla být asi 750 korun.

Nárok na dostupný nebo sociální byt se bude určovat podle průměrné mzdy, nikoliv životního minima jako doposud. Počítá s tím návrh ministerstva pro místní rozvoj (MMR), které chce změnit podmínky dotačního programu Výstavba. Rozšíří se tak okruh lidí, kteří na tento druh bydlení dosáhnou, zdůvodnila ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). Program Výstavba se navíc podle ní bude nově vztahovat také na přístavby, nástavby nebo renovace zchátralých budov.

V Ústí nad Labem po desítkách ubývají lidé, kteří pobírají doplatek na bydlení. Jde zřejmě o důsledek vyhlášení bezdoplatkové zóny na celém území města. Radnice si krok, kterým obhajuje boj proti obchodu s chudobou, chválí. Pozitivně opatření vnímají politici i z dalších měst, kde bezdoplatkovou zónu vyhlásili. Nevládní organizace ale upozorňují, že se problém jenom přesouvá jinam.

Zastupitelé Brna stáhli z jednání body týkající se žádostí o dotace na projekty ukončování bezdomovectví. Chtějí je dopracovat pro případ, že by se rozhodli požádat o více peněz a vyčlenili více bytů. Na jednání přišli s transparenty lidé, kteří požadovali, aby město projekty na ubytování lidí bez domova víc podpořilo a zvýšilo počet vyčleněných bytů.