Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová cítí přes mediálně rozebírané kauzy podporu premiéra Andreje Babiše (oba ANO). Na čtvrtečním brífinku řekla, že dlouholeté bydlení v obecním bytě v Bílině, kde se v té době stala starostkou, nepovažovala za nadstandard či něco špatného. Omluvila se naopak za nedůslednost v případě pozemku, na kterém jsou podle serveru Seznam Zprávy černé stavby. Zástupci Pirátů i STAN stále požadují její rezignaci.
Server Seznam Zprávy upozornil na to, že Mrázová od roku 2009 využívala obecní byt v Bílině, kde byla do loňského zisku poslaneckého mandátu starostkou. Podle webu Mrázová do roku 2024 za byt na náměstí o rozloze 130 metrů čtverečních platila měsíční nájem zhruba 4500 korun.
Ministryně kritiku odmítla s tím, že v době přidělení bytu splňovala podmínky stanovené městem. Částka navíc podle ní byla vyšší, podle cen energií dosahovala na čtrnáct až osmnáct tisíc korun.
Ministryně na čtvrtečním brífinku podrobně rekapitulovala svá manželství i to, jak se vyvíjela její situace ohledně výživného na děti. „Dlouhodobý nájemní vztah a městský byt byl jediná jistota a životní kotva nejen pro mě, ale i mé dvě děti,“ řekla. Uvedla, že za osmnáct let v obecním bytě byla polovinu času samoživitelkou s alimenty ve výši stokoruny na den na dítě, nebo to, že za epidemie covidu-19 žila s manželem, který měl prakticky nulové příjmy a exekuci.
Mrázová má také podle serveru Seznam Zprávy na své parcele na okraji Bíliny černé stavby, pozemek je totiž podle územního plánu lesní plochou. Na pozemku stojí podle serveru domek s komínem, pergola s posezením a přístřešek. Ministryně tvrdí, že pozemky získala už se stavbami a nevěděla, že jsou tam načerno. Ve čtvrtek zopakovala, že pozemek je bývalou výsypkou a jako lesní plocha nikdy nesloužil, vždy se používal jako zahrada. Dodala, že podala žádost o změnu funkčního využití pozemku, objekty na pozemku navíc nejsou stavbami, protože nejsou pevně spojené se zemí.
Babiš o víkendu řekl, že za Mrázovou stojí a změny ve vládě nechystá. Kritiku Mrázové označil na televizi Nova za cílený útok ze strany médií. Mrázová ve čtvrtek řekla, že cítí Babišovu podporu, věci vnímá za uzavřené s výjimkou zahrady, kde dá věci do souladu s legislativou.
Peníze na Agenturu pro sociální začleňování
Mrázová ale na čtvrteční tiskové konferenci hovořila také o situaci v rámci ministerstva pro místní rozvoj (MMR). Konkrétně se věnovala Agentuře pro sociální začleňování. Ta začala fungovat v březnu 2008 jako jeden z odborů úřadu vlády. Má přispívat ke zlepšení situace v místech s takzvanými vyloučenými lokalitami. Financuje se hlavně z evropských dotací. Od ledna 2020 spadá pod MMR, kam ji přesunula tehdejší Babišova vláda. Následně se agentura přejmenovala na odbor pro sociální začleňování. Od letošního 1. dubna se na MMR odbor pro sociální začleňování spojil s odborem bydlení.
Za vedení úřadu Mrázovou bylo v agentuře zrušeno deset míst a po reorganizaci dalších šest vzniklo. Agentura byla společně s odborem bydlení začleněna do nově vzniklého odboru rozvoje bydlení a soudržnosti. Odbory agentury kvůli tomu v březnu vyhlásily stávkovou pohotovost. Bývalý vedoucí odboru pro sociální začleňování Martin Šimáček se ke čtvrtečním tvrzením Mrázové kvůli současným pracovněprávním vztahům nechtěl vyjadřovat.
„Většina financí, které byly určeny na sociální začleňování a byla realizována odborem pro sociální začleňování, mířila primárně na platy, metodiky, analýzy, evaluace. Bavíme se tu o sedmdesáti procentech výdajů, které byly utraceny z těchto projektů a které nesměřovaly k cílové skupině, k lidem, kteří potřebují přímou pomoc, aby se dostali z pozice sociálního vyloučení a nebo aby se snižoval počet sociálně vyloučených v České republice,“ tvrdí Mrázová.
Ministryně s odkazem na zprávu Nejvyššího kontrolního úřadu uvedla, že naopak rostl počet sociálně vyloučených lidí. Zároveň se za dvacet let počet sociálně vyloučených lokalit zvýšil z 310 na zhruba sedm set. Zprávu úřadu týkající se odboru pro sociální začleňování získalo MMR na podzim 2024 a tehdejší vedení podle Mrázové konstatovalo, že jeho financování je nesystematické. Na podzim 2024 vedl MMR nejdříve Ivan Bartoš (Piráti) a po jeho odchodu kvůli nepovedené digitalizaci stavebního řízení Petr Kulhánek (za STAN).
„V tuto chvíli jsme povinni projít všechny projekty, které odbor pro sociální začleňování realizoval a realizuje. Podívat se a zkontrolovat plnění výstupů projektů, čerpání lidských zdrojů a efektu vynakládání veřejných prostředků. Zejména pak na externí lidské zdroje a externí zakázky,“ dodala Mrázová. Zprávu bude 14. května probírat sněmovní kontrolní výbor.
Neefektivně byly podle Mrázové vynakládány i peníze na odboru bydlení. Tehdejší ředitel odboru Vít Lesák pak podle ní v roce 2022 až 2025 fungoval současně v kontrolní komisi Platformy pro sociální bydlení. Z té odešel až na konci května 2025 kvůli možnému střetu zájmů. Podle ministryně byl tak Lesák tři roky zároveň ředitelem odboru a členem organizace, které MMR po dobu jeho působení dalo skoro čtyři miliony korun. Platforma za dobu Lesákova působení na MMR podle ministryně čerpala z veřejných prostředků skoro sedmdesát milionů korun.
Lesák odmítl, že se dostal do střetu zájmů. On ani další zaměstnanci odboru bydlení se podle něj ze své pozice nemohli podílet na žádném hodnocení či přidělování dotací pro Platformu pro sociální bydlení, k čemuž má prý důkazy.
Reakce opozice
K brífinku ministryně se vyjádřili i zástupci opozice. „Nic než hra na city. Je v pořádku využít pomoc, pokud ji kdokoli potřebuje. Ale rozhodně není v pořádku tuhle pomoc zneužívat i poté, co se z tíživé situace paní ministryně dostala,“ míní šéf Pirátů Zdeněk Hřib, který Mrázovou vyzval, aby se přestala vymlouvat. „Odstupte a uvolněte místo na ministerstvu konečně někomu kompetentnímu, kdo bude krizi bydlení skutečně řešit,“ dodal.
Exministr průmyslu a obchodu a nynější poslanec Lukáš Vlček (STAN) napsal, že šlo o sehrané divadlo, výmluvy, zlehčování kauz, zatahování dětí a rodiny do politiky. „Modus operandi Babišovy vlády. Arogantní ministryně Mrázová nejen, že se snaží omlouvat své neobhajitelné papalášství, ale absolutně nezvládá ani svou práci. Například u stavebního zákona, kterému vůbec nerozumí a tlačí ho na sílu, přičemž odmítá komunikovat s odborníky, aby v něm alespoň opravila chyby,“ uvedl.
Podle Vlčka je cílem, co nejrychleji protlačit návrh z pera lobbistů a zlegalizovat tak i vlastní černé stavby. „Nemluvě o propouštění jí a premiérovi nepohodlných expertů z ministerstva a mnoha dalších kauzách. Nic se nemění na tom, že by měla rezignovat,“ domnívá se.
Vyjádřil se i bývalý ministr pro místní rozvoj Kulhánek. „Jedna z nejpodlejších a nejnechutnějších tiskovek za dlouhá léta. Pominu-li neobhajitelnou obhajobu prostřednictvím rodinných vztahů, tak veřejné poplivání uznávaných expertů na bydlení Víta Lesáka a sociální začleňování Martina Šimáčka, kterým nesahá tato paní ani po kotníky, je za všemi hranami,“ napsal.
Radim Ivan z ODS sdělil, že ačkoliv těžká rodinná situace je vážná věc, nic to nemění na tom, že si ministryně měla udělat pořádek ve svých věcech, než se postavila do čela instituce, která je zodpovědná za rozvoj regionu, výstavbu a dotační rámec. „Dohromady s její nekompetencí, kdy za ni dělá drtivou část práce (vládní) zmocněnkyně (pro zavádění stavebního zákona Hana) Landová, je neudržitelné, aby vedla ministerstvo pro místní rozvoj,“ dodal. Předseda ODS Martin Kupka napsal: „Ministryně Mrázová, rezignujte!“
Předseda KDU-ČSL Jan Grolich řekl, že jde o další z řady kauz současné vlády. „Místo řešení skutečných problémů lidí sledujeme neustále vysvětlování osobních selhání jejich členů a neodpovědné hospodaření s veřejnými financemi. Takovou věc měla vyřešit hned po nástupu do funkce starostky,“ zdůraznil s tím, že bydlet za výrazně nižší nájem v regionu, kde je tolik potřebných, není v pořádku.
Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel uvedl, že reflektuje obtížnou sociální situaci, ve které se Mrázová během života ocitla. „Ale proč se k zjištěním ohledně černých staveb a dalšímu nepostaví čelem? Proč nepřizná chybu, neomluví se hned? Proč utíká před novináři, proč nakonec natočí video, ale zablokuje komentáře? Je členkou vlády, k tomu patří odpovědnost!,“ míní.
Ministryně potvrdila to, co jsme napsali, řekla reportérka
Podle investigativní reportérky Seznam Zpráv Adély Jelínkové brífink Mrázové nebyl vysvětlením kauz. „Já nemám pocit, že v tom, co jsme psali, jsou nějaká slepá místa nebo velký prostor k tomu, aby bylo co vysvětlit. Paní ministryně víceméně potvrdila to, co jsme napsali,“ sdělila. Účelem tiskové konference podle ní bylo vzbudit v lidech empatii a lítost k „údajnému těžkému životu, o kterém ministryně mluvila“.
Analytik a komentátor serveru Echo24 Ondřej Leinert brífink Mrázové označil za „melodrama“. „Na jednu stranu bych si řekl, že mi bylo paní ministryně až líto, na druhou stranu, když jde člověk do politiky, tak s takovými věcmi musí počítat,“ dodal s tím, že v kauze se podle něho spojuje sociální rovina s „papalášstvím“. „Protože pokud jste členkou vlády, tak tohle je velmi snadný náboj,“ doplnil komentátor, na něhož prý vyjádření moc přesvědčivě nepůsobí.
Mrázová měla podle Jelínkové své vyjádření pečlivě připravené. „Nicméně z velké části to vyjádření bylo, kdybych to měla nazvat nějakým slovem, demagogické. Především zdůrazňovala, že obývala obecní byt a že ho opustila na jaře tohoto roku. Nicméně ona stále obecní byt v městě Bílině obývá, a to za devět tisíc korun měsíčně, což je daleko pod komerční cenou běžných nájmů,“ podotkla Jelínková.
Mrázová se podle reportérky snaží „vybruslit“ z etické roviny problému. „To znamená, že člověk, který je nad průměrem v příjmech i pozici, užívá obecní byt, který mají právo využívat lidé v bytové nouzi, což jsme si ověřili na bytovém odboru v Bílině,“ doplnila Jelínková.
Podle Leinerta ale zatím zřejmě nehrozí odvolání ministryně. „Podpora je skutečně silná. Řekl bych, že pokud by měla ve vládě skončit, tak by to bylo na jejím rozhodnutí. Myslím si, že Andrej Babiš to vnímá tak, že je to věc, která se přežene,“ poznamenal.
