Černé stavby

Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová cítí přes mediálně rozebírané kauzy podporu premiéra Andreje Babiše (oba ANO). Na čtvrtečním brífinku řekla, že dlouholeté bydlení v obecním bytě v Bílině, kde se v té době stala starostkou, nepovažovala za nadstandard či něco špatného. Omluvila se naopak za nedůslednost v případě pozemku, na kterém jsou podle serveru Seznam Zprávy černé stavby. Zástupci Pirátů i STAN stále požadují její rezignaci.

Zastupitelé Jičína mají projednat změnu územního plánu v lokalitě, kde se stavět nesmí. Pět domů tam už zbudoval někdejší referent stavebního úřadu Jiří Šulc. Sám sobě to povolil – dostal za to pokutu i zákaz činnosti. Teď chce černé stavby legalizovat. Bez změny územního plánu to ale není možné. V lokalitě rozestavěné bez povolení a kolaudace už přitom lidé zřejmě bydlí.

Ačkoliv statistika k takzvaným černým stavbám neexistuje, podle ministerstva pro místní rozvoj vzniká deset procent staveb nelegálně. Bez stavebního povolení jsou často například stánky a přístřešky v česko-německém pohraničí. Příkladem je příhraniční obec Strážný na Prachaticku, která se pustila do boje se třemi takovými objekty. Problém řeší i obec Včelákov na Chrudimsku, kde nezákonně roste rodinný dům.

Opakované požáry v kempech u Orlíku bude řešit Povodí Vltavy. Karavany jsou často ve velmi špatném technickém stavu a jejich majitelé je navíc pomocí různých úprav často proměnili na černé stavby. Prevence požárů je pak nulová.

Rozpadlé a polorozpadlé budovy trápily obyvatele v pražských Kyjích. Chátrající restaurace, kde se odehrála před časem i vražda, chýše, kde žila tříčlená rodina či skladiště cirkusové techniky ke vzhledu čtvrti příliš nepřispívaly. Náprava situace byla pro město obtížná.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.