Hřbitov v krajině i ideální sociální bydlení. Ročenka architektury oceňuje službu veřejnosti

Nahrávám video

Tři desítky nejlepších architektonických projektů realizovaných v uplynulých dvou letech mapuje nejnovější ročenka české architektury za rok 2022 a 2023. Její editor, architekt Pavel Nasadil, se zaměřil na stavby financované z veřejných zdrojů.

Architekturu lze chápat i jako službu veřejnosti. Nejen tady a teď, ale také pro příští generace. Leitmotiv letošní ročenky lze vztáhnout i na místo posledního odpočinku. Konkrétně na pražském Suchdole.

„Hřbitov je v tomto pojetí otevřený do krajiny oproti staršímu konceptu, kde jsou hřbitovy obehnány vysokou zdí. Jsou intimním místem. Tady je to naopak. Je to na krásném místě v přírodě a interakce s krajinou byla pro návrh velmi důležitá,“ popisuje Nasadil.

Suchdol hřbitov dlouhodobě postrádal. Momentálně je tu obsazených nebo rezervovaných osmdesát procent míst. Projekt se odvíjel od nedaleké kaple Svatého Václava.

„Dneska se v kapli konají obřady nejen smuteční, ale i svatební, koncerty, křty. Stalo se z ní malé společenské centrum,“ dodává Nasadil.

Pavlač, předzahrádky i terasy

Službou společnosti z dalšího úhlu pohledu je bytový dům v pražských Ďáblicích. Má čtrnáct bytových jednotek. Náklady činily 36 milionů korun. Tedy zhruba 2,5 milionu na jeden byt.

„Je výjimečným příkladem sociálního bydlení financovaného z obecních veřejných peněz. Je to dobrý příklad a precedens pro to, jak komorně a relativně za dobré peníze lze tento společenský úkol plnit,“ míní architekt.

Cílem projektu bylo poskytnout střechu nad hlavou lidem ve složitých životních situacích. A to v přívětivém prostředí. „To můžeme vidět především na venkovních nebytových prostorách, jako je pavlač nebo předzahrádky, které se nacházejí u přízemních bytů, nebo střešní terasy nad trojicí mezonetů na střeše,“ vyjmenovává architekt tohoto projektu Tomáš Zdvihal.

Podle autora ročenky přestávají být k financování klíčové dotace. Naopak roste význam reálných potřeb společnosti. To je případ i posledního projektu v publikaci. Náhrobky významné židovské rodiny z Brna zaplatila veřejná sbírka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
včera v 07:30

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026

Hřebejk točí pro ČT Jobovku

Jan Hřebejk režíruje pro Českou televizi nový seriál Jobovka. Pojednává o rodinných vtazích, ústřední manželský pár hrají Marika Šoposká a Jiří Havelka. Natáčí se na západě Čech v Plzeňském kraji.
23. 6. 2026

Všechny Kunderovy francouzské romány už vyšly česky, jako poslední Pomalost

V brněnském nakladatelství Atlantis vyšel román Milana Kundery Pomalost, původně napsaný ve francouzštině. Všechny Kunderovy romány jsou tak již dostupné v českém jazyce.
23. 6. 2026
Načítání...