I užitečná stavba může být krásná, sděluje nová architektonická ročenka

Nahrávám video
Události v kultuře: Nová architektonická ročenka
Zdroj: ČT24

Spokojené děti v jeslích, milí úředníci nebo radostné sídliště jsou záměry takzvané architektury péče. Koncept představuje architektka a autorka letošní architektonické ročenky Česká architektura 2021–2022 Pavla Melková, která přináší výběr nejpozoruhodnějších českých staveb posledních dvou let.

Když je stavba užitečná, nemůže být krásná, a když je krásná, nemůže tak dobře sloužit. Podle Pavly Melkové jde o rozšířený omyl. V architektuře péče jedno bez druhého neexistuje a krása s užitečností se podporují.

Nová budova Fakulty humanitních studií univerzity Karlovy v Praze se do ročenky dostala díky užitečnému scelení do té doby roztříštěných budov do jednoho sídla.

„Ono je to takový hnízdo, je úplně vidět, jak spojuje lidi a jejich témata dohromady, ale zároveň je budova hodně otevřená, a když se na ni podíváme zvenku, je hodně transparentní. Komunikuje s okolím,“ popisuje Melková.

Radnice prý zlepšila vztahy mezi lidmi a úředníky

Barevnost a hravost vnesl do okolní šedi brněnského sídliště kostel blahoslavené Marie Restituty. Autorka budovu do ročenky zařadila i přesto, že výsledná forma jí není blízká, ocenila ale schopnost nadchnout návštěvníky.

Kostel blahoslavené Marie Restituty
Zdroj: ČT

„Je tam hodně námětů k různým prožitkům, různá barevná světla, prožitky z různých tvarů prostorů a výhledů, ve kterých se nacházíte, takže pro mě to byla taková radostná, veselá budova,“ vysvětluje.

Jako o vstřícné, kultivované a současné se v nové ročence píše o nové budově radnice Prahy 7. Obyvatelé dokonce hovoří o tom, že díky novému prostoru se výrazně zlepšily vztahy mezi návštěvníky a úředníky. „Podle mě se architektura nemá hodnotit podle toho, jak vypadá, ale podle toho, jak dopadá na okolí, na prostředí, ale i na život lidí,“ sděluje Melková.

Radnice Prahy 7
Zdroj: ČT

Jako architekturu, která se mimořádným způsobem vcítila do svých uživatelů, a proto o ně dobře pečuje, uvádí ročenka jesle Malvína v Praze. Autoři je navrhli očima dětí, které nezajímají jen kostky v herně, ale na speciálních vyvýšených sedačkách rády sledují i to, jak pro ně dospělí připravují oběd.

Jesle Malvína
Zdroj: ČT

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
včera v 12:47

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026
Načítání...