Spokojené děti v jeslích, milí úředníci nebo radostné sídliště jsou záměry takzvané architektury péče. Koncept představuje architektka a autorka letošní architektonické ročenky Česká architektura 2021–2022 Pavla Melková, která přináší výběr nejpozoruhodnějších českých staveb posledních dvou let.
Když je stavba užitečná, nemůže být krásná, a když je krásná, nemůže tak dobře sloužit. Podle Pavly Melkové jde o rozšířený omyl. V architektuře péče jedno bez druhého neexistuje a krása s užitečností se podporují.
Nová budova Fakulty humanitních studií univerzity Karlovy v Praze se do ročenky dostala díky užitečnému scelení do té doby roztříštěných budov do jednoho sídla.
„Ono je to takový hnízdo, je úplně vidět, jak spojuje lidi a jejich témata dohromady, ale zároveň je budova hodně otevřená, a když se na ni podíváme zvenku, je hodně transparentní. Komunikuje s okolím,“ popisuje Melková.
Radnice prý zlepšila vztahy mezi lidmi a úředníky
Barevnost a hravost vnesl do okolní šedi brněnského sídliště kostel blahoslavené Marie Restituty. Autorka budovu do ročenky zařadila i přesto, že výsledná forma jí není blízká, ocenila ale schopnost nadchnout návštěvníky.
„Je tam hodně námětů k různým prožitkům, různá barevná světla, prožitky z různých tvarů prostorů a výhledů, ve kterých se nacházíte, takže pro mě to byla taková radostná, veselá budova,“ vysvětluje.
Jako o vstřícné, kultivované a současné se v nové ročence píše o nové budově radnice Prahy 7. Obyvatelé dokonce hovoří o tom, že díky novému prostoru se výrazně zlepšily vztahy mezi návštěvníky a úředníky. „Podle mě se architektura nemá hodnotit podle toho, jak vypadá, ale podle toho, jak dopadá na okolí, na prostředí, ale i na život lidí,“ sděluje Melková.
Jako architekturu, která se mimořádným způsobem vcítila do svých uživatelů, a proto o ně dobře pečuje, uvádí ročenka jesle Malvína v Praze. Autoři je navrhli očima dětí, které nezajímají jen kostky v herně, ale na speciálních vyvýšených sedačkách rády sledují i to, jak pro ně dospělí připravují oběd.
