Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy

Studentští aktivisté zahájili ve středu na pražském Klárově třídenní stávku za klima. Vysokoškoláci protestují na univerzitách celkem v pěti městech kvůli klimatické krizi, která se podle nich zhoršuje. Upozornit chtějí třeba na nespravedlnost a neudržitelnost současného společenského nastavení. Během zahájení představili své požadavky zástupci hnutí Univerzity za klima, které stávku organizuje. Po úvodních proslovech se studenti rozešli na jednotlivé fakulty, kde stávka probíhá.

Ministr školství Vladimír Balaš (STAN) bude o navýšení rozpočtu vysokých škol v úterý mluvit s premiérem Petrem Fialou (ODS), ve středu by měla záležitost projednat vláda, řekl ministr po jednání se zástupci škol. Zdaleka však nestačí jen opatření ze strany státu, upozornil. Spolupracovat podle něj musí i samy vysoké školy. Do úterního protestu proti podfinancování humanitních a společenskovědních oborů se zapojí devět vysokých škol. Univerzita Palackého v Olomouci vedle přednášek a shromáždění uspořádá hodinovou výstražnou stávku. Podle dokumentu resortu by se měl rozpočet univerzit letos mimořádně navýšit o zhruba 900 milionů korun.

Členové České konference rektorů (ČKR) na svém pátečním zasedání odsoudili sexuální obtěžování v prostředí univerzit a diskriminační chování. Zároveň vyzvali k tomu, aby problematické chování na půdách univerzit a jednotlivých fakult a dalších výzkumných pracovišť akademici netolerovali. Za zásadní označili to, aby vysoké školy byly bezpečným prostředím pro studenty i pracovníky. O závěrech jednání informoval předseda ČKR a rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš.

Ředitel Ústavu pro soudobé dějiny (ÚSD) Akademie věd ČR Miroslav Vaněk po výzvě k odstoupení kvůli podezření z obtěžování studentek rezignoval. Informaci serveru Deník N potvrdila předsedkyně Rady ÚSD Adéla Gjuričová. K odstoupení Vaňka vyzvaly v pondělí orgány ústavu kvůli podezření z obtěžování studentek Fakulty humanitních studií (FHS) Univerzity Karlovy (UK) v Praze, kde Vaněk působí jako vyučující. Ze stejného důvodu už dříve rezignoval zástupce ředitele ústavu a pedagog FHS Pavel Mücke. Vaněk a Mücke dříve řekli, že se cítí nevinní.

Na Univerzitě Karlově (UK) z rozhodnutí rektorky Mileny Králíčkové vznikla podle mluvčího UK Václava Hájka komise, která má doporučit další postup ohledně podezření na obtěžování studentek Fakulty humanitních studií ze strany některých vyučujících. Rada Ústavu pro soudobé dějiny (ÚSD) Akademie věd na webu napsala, že se podezřením z nevhodného chování ředitele ústavu a jeho zástupce vůči studentkám zabývala v pondělí a příští týden ho bude řešit s dozorčí radou ústavu.

Spokojené děti v jeslích, milí úředníci nebo radostné sídliště jsou záměry takzvané architektury péče. Koncept představuje architektka a autorka letošní architektonické ročenky Česká architektura 2021–2022 Pavla Melková, která přináší výběr nejpozoruhodnějších českých staveb posledních dvou let.

Filozof a někdejší politik Jan Sokol, který zemřel ve věku 84 let, patřil k nejvýraznějším českým křesťanským intelektuálům. Podílel se na českém ekumenickém překladu bible, patřil mezi první signatáře Charty 77, v 90. letech také stál u zrodu Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy. Po listopadu 1989 se objevil v politice, zasedal ve Federálním shromáždění, byl ministrem školství v Tošovského vládě i kandidátem na prezidenta.

Až šedesátiprocentní nárůst poptávky po svých službách zaznamenaly loni organizace, které se zabývají pomocí obětem domácího násilí. České televizi tuto informaci sdělila socioterapeutka Zdena Prokopová z centra ROSA. Situace se podle ní výrazně zhoršila především tím, že lidé trávili v souvislosti s pandemií koronaviru více času doma.

Poptávka po službách organizací, které pomáhají obětem domácího násilí, za nouzového stavu vzrostla o 30 až 40 procent. Ještě větší zájem o pomoc byl pak po skončení nařízených opatření proti šíření nemoci. Postup policie a úřadů v krajích nebyl jednotný, často se snažily páry smířit místo ochrany ohrožených. Ukázal to výzkum Dany Moree z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy a Blanky Nyklové ze sociologického ústavu Akademie věd ČR.

Klimatická změna a boj proti jejím dopadům je jedním z nejskloňovanějších témat dneška. Politické pře o to, zda a jak se zapojit do boje proti oteplování, se v poslední době dostávají do kontrastu s protesty mladých lidí, kteří požadují, aby volení zástupci vyslyšeli varování vědců a proti změnám klimatu začali něco dělat okamžitě. Jak se ale shodli hosté pořadu Devadesátka ČT24, změny bude muset ve svém životě udělat každý jednotlivec. A celá západní společnost bude zároveň čelit výzvě začít žít z gruntu jinak.