Pandemie zhoršila situaci mnoha rodin. Některé děti skončily v krizových zařízeních

Nahrávám video

Přibývá rodičů, kteří mají problém uživit děti a postarat se o ně. V pandemii se plnila krizová zařízení, jako jsou Klokánky a další sociální služby. Více práce měli i přechodní pěstouni. Do těchto kritických situací se dostávali zejména rodiče, kteří už potíže měli z dřívějška. A covidová krize je ještě prohloubila.

Například Marie se sama stará o tříletého syna a pětiletou dceru. Musela ale na operaci a o děti se neměl kdo postarat. Dočasně je proto umístila do krizového zařízení při dětském domově.

„Vysvětlila jsem jim to tak, že budou mít školkovou dovolenou s jinýma dětičkama. Udělali jsme si společně náramky, než jsme odjeli. V té nemocnici jsem jim každý den volala, brečela jsem,“ popisuje tíživou situaci Marie.

V zařízení děti strávily čtrnáct dní. Tento týden se Marie vrátila z nemocnice a hned si je vzala domů. Třiatřicetiletá žena se deset let léčí na psychiatrii – trpí depresí i poruchou spánku. Zároveň se kvůli domácímu násilí rozešla s partnerem, který neplatí alimenty. Navíc za oba splácí půjčku. Pandemie její problémy zhoršila.

Zavřené školy způsobily krizi

Právě po loňské jarní vlně uzavírání škol zažily velký nápor Klokánky. Dostávaly se k nim děti, které rodiče nezvládali. Za čtvrt roku jich bylo přes sto dvacet. Podle ředitelky Klokánku Hostivice Hany Kupkové se mnohé domů nevrátily.

„Nejdřív děti navštěvují, mají zájem, pak zájem upadá. Vyžadujeme po nich nějakou práci, musí si najít zaměstnání, bydlení,“ řekla.

V SOS vesničkách pomohli za rok zhruba tisícovce dětí. Snaží se, aby děti nebyly odebrány. Rodiče mají na zlepšení situace zhruba půl roku.

„Obtíže v rodinách se výrazně prohloubily. Dostávají se k nám děti zanedbané, týrané i děti kvůli sociálně tíživým situacím,“ vysvětlila výkonná ředitelka SOS dětské vesničky Praha Jindra Šalátová.

„Zaznamenali jsme celkem systémový nárůst ohrožení chudobou ve všech našich službách. Některé to dostalo na samotnou hranu, kdy zvažují i opravdu takovou věc, že dítě dají do instituční péče,“ přiblížil mluvčí Diakonie Českobratrské církve evangelické Ivo Mareš.

Navíc z praxe vyplynulo, že řada těchto rodin nezvládla distanční výuku. A děti přechází z běžných škol do praktických. Další obavy panují z podzimu.

S návratem do vzdělávacího systému pomáhali také přechodní pěstouni. V pětině případů se jim děti daří vracet zpět do biologických rodin.

Alkohol, drogy, násilí

Děti končí v zařízeních i pěstounské péči mnohdy kvůli kombinaci problémů, potvrdilo vedení patnácti dětských domovů, které ČT oslovila. Děti jsou do nich umisťovány na základě soudních rozhodnutí převážně kvůli alkoholismu rodičů, užívání drog, zanedbání péče. Důsledkem jsou pak bytové a finanční potíže. Navíc v pandemii řešili více týraných dětí. I proto je klíčová prevence.

Resort práce a sociálních věcí přiznává, že velký problém je nedostupné bydlení nebo nedostatek sociálních bytů. Podle analýzy Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí z roku 2019 žije v nestabilním bydlení přes dvacet tisíc lidí. Z toho více než dva a půl tisíce dětí. Velká část z nich je s rodiči v azylovém domě.

Okamžitou pomoc ohroženým dětem poskytují například už zmíněné Klokánky. Přijímají je na základě žádosti rodičů, soudního rozhodnutí i na přání samotného dítěte. Momentálně se k nim dostávají stále mladší ročníky. V Česku je takových zařízení patnáct, většina má nyní naplněnou kapacitu.

V pražském Klokánku mají momentálně patnáct dětí ve čtyřech bytech. Víc přijmout nemohou, protože jim chybí zaměstnanci.

Bývalá účetní Marie Konečná posílila jejich tým přesně před rokem. „Ty děti si zaslouží zažít nějakou pomoc, aby viděly a věděly, že svět může být i vlídný. Emocí je tu mnohem víc,“ je přesvědčená.

„Obtížné to bylo v době covidu. Rodiče byli třeba hospitalizovaní pro těžký průběh a nám sem dali třeba pětiletého chlapečka, který byl covid pozitivní, ale bezpříznakový. Pro ty děti je to těžké, ony mají tu milující rodinu a ocitnou se v zařízení,“ uvedla ředitelka Klokánku Hostivice Hana Kupková.

Kamarádi i rodiče mohou děti v takovém zařízení pravidelně navštěvovat. Pokud se jim podaří krizi vyřešit, děti se vrací domů. Rodiče na to ale mají maximálně rok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nevystavil jsem se nebezpečí, řekl Macinka k rozhovoru s přestrojenými aktivisty

Nemám pocit, že bych se vystavil nebezpečí, řekl v Interview ČT24 ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v souvislosti s poskytnutím rozhovoru aktivistické skupině Detektivní parta. Ta se před ministrem vydávala za publicistu vystupujícího pod pseudonymem Thomas Paukner a maskovaného kuklou. Podle skupiny i opozice ministr podcenil bezpečnost. Ministr se vyjádřil i k návrhu státního rozpočtu. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 1 hhodinou

Transformační plán Volkswagenu nemá na Škodu Auto přímý dopad, uvádí česká firma

Nový transformační plán koncernu Volkswagen (VW) nemá žádný přímý dopad na aktivity Škoda Auto, uvedl mluvčí mladoboleslavské automobilky za výrobu a personalistiku Martin Vejdělek. Firma tak zopakovala své stanovisko z července, kdy uvedla, že se jí restrukturalizační plán koncernu přímo netýká.
16:54Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Za zapálení partnerky a další činy uložil soud mladíkovi výjimečný trest

Soud v pátek uložil výjimečný trest 21 let vězení a následnou zabezpečovací detenci Jiřímu Junkovi, který se přiznal k tomu, že po několikaměsíčním týrání polil benzinem a zapálil v pražském bytě svou přítelkyni. Nepravomocný rozsudek ho uznal vinným i z týrání zvířat, ze znásilnění, nebezpečného vyhrožování nebo ze zdrogování nezletilé dívky. Podle znalkyň i soudu je náprava čtyřiadvacetiletého mladíka se sadistickými sklony téměř nemožná.
14:08Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Poukazuje na proceduru přijetí zákona i jeho obsah – nové kompetence vlády a omezení parlamentní kontroly nad rozpočtem.
11:02Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
před 9 hhodinami

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
09:23Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Výrazně přibývá dětí, které potřebují podpůrná opatření. Nestíhají školy ani poradny

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
před 11 hhodinami

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.