Distanční výuka

Celá Opava, včetně zaplavených oblastí, má znovu elektřinu. Dlouhodobý výpadek dodávky se týkal zhruba osmnácti tisíc lidí a dvou tisíců nemovitostí, řekl mluvčí opavského magistrátu Roman Konečný. Bez proudu bylo do soboty například celé sídliště Kateřinky s dvanácti tisíci obyvateli nebo lidé v částech Vávrovice a Držkovice. Krátkodobé výpadky ale postihovaly celé město. Obnovit dodávky elektřiny téměř do všech domácností se podařilo také v Bohumíně na Karvinsku. Problémem pro město ale zůstává teplo a teplá voda – tam může obnova dodávek trvat i několik týdnů.

Odchylky ve znalostech žáků před epidemií a po ní jsou minimální, zjistila Česká školní inspekce, když koncem minulého roku otestovala víc než sto tisíc žáků. Učitelům se podle ní dařilo mírnit dopady výuky na dálku kupříkladu doučováním. U dětí ze sociálně slabých rodin ale méně.

Na základních školách v loňském roce opakovalo ročník nejvíce žáků za posledních deset let. Statistici uvádějí, že důvodem je pandemie covidu-19. V tomto roce už ale ředitelé škol pokračující negativní trend neočekávají. Tvrdí, že žákům pomáhá speciální doučování po covidu. Letos by podle odborníků mohlo být dětí, které budou muset opakovat ročník podobně jako před covidem.

Vysokoškolským studentům hrozí, že se v zimě budou opět učit výhradně na dálku. Některé školy podle předsedy Rady vysokých škol Milana Pospíšila zvažují, že v zimě zavedou distanční výuku kvůli drahým energiím. Náklady by se totiž mohly zvednout několikanásobně. Předseda České konference rektorů Martin Bareš ale ujistil, že školy jednají s vládou o možnostech pomoci od státu.

Školy v některých obklíčených ukrajinských městech spustily distanční výuku. Jedním z nich je město Sumy na východě země, kde se žáci připojují navzdory tomu, že denně slyší sirény varující před útokem. Jedna z tamních učitelek uprchla před válkou na západ Čech a nyní vede hodiny na dálku, z malého města v Krušných horách. Mezi ní a jejími žáky je tak zhruba 1900 kilometrů.

Ve čtvrtek v Česku přibylo 9783 případů koronaviru, reinfekce z toho tvoří 1545 případů. Vyplývá to z údajů ministerstva zdravotnictví. Počty nově nakažených v mezitýdenním srovnání vzrostly, množství hospitalizovaných i pacientů ve vážném stavu nicméně klesá. Situace ale všude příznivá není, vysoké přírůstky zaznamenává Německo i jihovýchodní Asie.

Senát zrychleně a beze změn schválil zákon, který umožní ředitelům škol vyhlásit až na deset dní mimořádné volno nebo zavést distanční výuku, pokud to bude třeba kvůli absenci velkého počtu pedagogů v důsledku koronavirové karantény nebo izolace. Přijetí úpravy doporučily horní komoře oba výbory, které se vládní předlohou zabývaly. Normu, pro niž hlasovalo 60 ze 62 přítomných senátorů, nyní dostane k podpisu prezident.

Očkování proti covidu-19 nebude povinné, rozhodla podle premiéra Petra Fialy (ODS) vláda. Kabinet podle něj „nechce prohlubovat příkopy ve společnosti“. Vláda také pošle do parlamentu návrh na novelu zvětšující možnost ředitelů škol vyhlásit ředitelské volno, nebo distanční výuku. Nad rámec stávajících pěti dnů přibude ještě dalších deset. Zákonodárci rozhodnou také o novele pandemického zákona. Od ní si kabinet slibuje, že napraví nedostatky, které zákonu vytýkaly soudy. Novela také prodlouží účinnost zákona do léta 2023. O povinném očkování a dalších opatřeních debatovali předseda výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny Bohuslav Svoboda (ODS) a místopředseda výboru pro zdravotnictví sněmovny Julius Špičák (ANO) v pořadu Události, komentáře.

Některé vysoké školy budou v příštím týdnu jednat o zpřísnění opatření nebo zavedení či rozšíření distanční výuky. Vyplývá to z výpovědí deseti univerzit pro ČT. Reagují tak na zhoršující se epidemickou situaci spojenou s onemocněním covid-19. Část univerzit už přitom omezuje počet studentů ve třídách nebo nabízí hybridní výuku, tedy možnost kombinovat přednášky v on-line i off-line podobě.

Školní inspekce začala zjišťovat, jak přesně zasáhla loňská distanční výuka do vzdělávání dětí. Žáci z druhých stupňů škol, které se dobrovolně přihlásily, budou vyplňovat testy z češtiny, angličtiny a matematiky. Podle posledního průzkumu vznikl mezi žáky kvůli odlišné podpoře rodičů někdy až tříměsíční rozdíl v zameškaném učivu.

Ordinace pediatrů jsou plné a děti naopak chybějí ve školkách i školách. Vlna podzimních respiračních onemocnění dorazila letos nezvykle rychle. Podle Státního zdravotního ústavu se zvedl počet nemocných dětí oproti minulému týdnu o 16 procent. Jednou z příčin je i to, že kvůli pandemii se děti musely dlouho vzdělávat doma.

Závažné mezery ve znalostech a dovednostech má po dlouhé distanční výuce minimálně 36,5 tisíce žáků základních škol a 18 tisíc středoškoláků. Na prvním stupni je to zhruba každý osmatřicátý, na druhém stupni každý dvacátý a na střední škole každý dvaadvacátý studující. Na odstranění rozsáhlých nedostatků budou děti potřebovat nejméně ještě celý školní rok. Zjistila to Česká školní inspekce (ČŠI).

Výukový portál zaměřený na zeměpis nebo aplikaci, která pomůže učitelům s výukou přírodopisu – i tyto novinky budou testovat na školách odborníci z Univerzity Palackého v Olomouci. K jejich vzniku pomohly zkušenosti s distanční výukou, ale i nespokojenost s neaktuálními učebnicemi.

Přibývá rodičů, kteří mají problém uživit děti a postarat se o ně. V pandemii se plnila krizová zařízení, jako jsou Klokánky a další sociální služby. Více práce měli i přechodní pěstouni. Do těchto kritických situací se dostávali zejména rodiče, kteří už potíže měli z dřívějška. A covidová krize je ještě prohloubila.

Pandemie a distanční výuka podle průzkumu pro organizaci Učitel naživo znamenala pro pedagogy výrazně víc hodin práce, víc stresu, u dvou pětin pak i příznaky úzkosti a depresí. Vlastnímu učení se přitom věnovali méně než ve třídách, daleko víc sil je stála komunikace s žáky i jejich rodiči.

Výuka na dálku v době epidemie covidu-19 ukázala, že ve školách chybí systémová podpora učitelů a jejich vedení. Pro zhruba tři čtvrtiny vyučujících byla distanční výuka víc stresující než prezenční vyučování. U přibližně dvou pětin pedagogů se v době epidemie projevily středně těžké příznaky depresí. Vyplývá to z průzkumu společnosti PAQ Research a projektu Kalibro pro organizaci Učitel naživo. Výzkum se uskutečnil mezi 13. květnem a 1. červnem, zúčastnilo se ho 603 vyučujících ze základních škol.

Jaký je život ve škole a jaký při domácí on-line výuce? Téma pro Fokus Václava Moravce s podtitulem Generace covidiálů. Čeští žáci a studenti se rok učili převážně doma, podle pedagogů to mělo velký dopad na jejich pracovní návyky. Také samotní mladí lidé často tvrdí, že výuka doma nebyla vždy bez problémů, do školy se tak těšili – nejen kvůli učení, ale stýskalo se jim i po kamarádech.

Epidemie koronaviru dál pozvolna slábne. Testy v pondělí potvrdily 1126 případů covidu, což je nejnižší pondělní přírůstek od půlky září. Zpomalilo tempo očkování, zdravotníci v pondělí podali 74 290 dávek vakcíny. S úterým končí pro sportovce nebo zákazníky služeb péče o tělo povinnost nosit respirátory. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) v rozhovoru pro Právo uvedl, že testování ve školách bude pokračovat i po letních prázdninách.

Děti v krajích s lepším epidemickým vývojem můžou od úterý znovu navštěvovat střediska volného času a základní umělecké školy. Aktivit venku se může zúčastnit maximálně dvacet lidí. Uvnitř společně mohou být tři. O důležitosti těchto aktivit pro děti diskutovali v Událostech, komentářích místostarosta Skautu Petr Vaněk a psycholog Oldřich Ďurech.

Dětí, které se nezúčastnily distančního vzdělávání, je podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) hodně, ale odpovídá to počtu dětí, které mají problémy s docházkou i za normálních okolností. Aby ony i další žáci dohnali vše, co jim zkomplikovalo uzavření škol v době vrcholů pandemie, dostanou školy příští rok na doučování čtvrt miliardy korun. Dalších sto milionů půjde na letní doučovací tábory, řekl Plaga. Rozhovor s ministrem školství ve Studiu 6 vedla Jolka Krásná.

Už v pondělí se do škol rotačně vrátí část žáků druhého stupně. Zatím ale jenom v sedmi krajích, kde je dobrá epidemická situace. Ve stejných regionech se otevřou taky školky pro všechny děti bez respirátorů i testování. Poslanci školského výboru Martin Baxa (ODS) a Karel Rais (ANO) se shodují na tom, že by bylo dobré využít pro testování ve školách PCR testy. Liší se ale v pohledu na to, zda budou mít školy dostatek testů antigenních. Baxa nedostatečné zásobování kritizuje, Rais věří, že dočasný výpadek pokryjí zásoby Správy státních hmotných rezerv. Oba poslanci byli hosty Událostí, komentářů.

V Česku od půlnoci z neděle na pondělí přestal platit nouzový stav, který v zemi trval půl roku. Zatímco během posledních týdnů v zemi platily přísné restrikce, od pondělka mohou Češi znovu volně cestovat mezi okresy a skončí i zákaz nočního vycházení. Část dětí rovněž začne střídavě chodit do školy a otevřou se některé obchody, opravny nebo zoologické či botanické zahrady.

Ve Francii se nejméně na tři týdny zavřou školy, což bude v této zemi v letošním školním roce kvůli pandemii poprvé. Od sobotního večera také na jeden měsíc začne platit omezení pro pohyb výhradně v okruhu do deseti kilometrů od bydliště pro celou Francii, dosud to platilo jen v 19 departementech. Zpřísnění opatření kvůli epidemii covidu-19 ve středu večer spoluobčanům oznámil francouzský prezident Emmanuel Macron.

Bývalá ministryně školství Kateřina Valachová bude kandidovat do čela ČSSD. Řekla to v Interview ČT24. Sociální demokraté podle jejích slov musí zvednout hlavu a přestat s kompromisy. Poslankyně vyloučila podporu dalšího nouzového stavu, za zásadní považuje návrat dětí do škol. Má ale pochybnosti, že se tak stane 12. dubna.