Vysoké školy reagují na sílící epidemii. Některé budou jednat o distanční výuce

Některé vysoké školy budou v příštím týdnu jednat o zpřísnění opatření nebo zavedení či rozšíření distanční výuky. Vyplývá to z výpovědí deseti univerzit pro ČT. Reagují tak na zhoršující se epidemickou situaci spojenou s onemocněním covid-19. Část univerzit už přitom omezuje počet studentů ve třídách nebo nabízí hybridní výuku, tedy možnost kombinovat přednášky v on-line i off-line podobě.

„V pondělí bude zasedat komise rektorky pro vzdělávací činnost, která se bude těmito otázkami zaobírat,“ odpověděl mluvčí Mendelovy univerzity v Brně Filip Vrána na otázku, zda škola v nejbližší době plánuje rozšířit distanční výuku. Tu už částečně nabízí, většina přednášek a seminářů ale probíhá stále prezenčně.

„Dne 25. října bude setkání s vedením univerzity a bude zasedat krizový štáb,“ reagovala na tentýž dotaz mluvčí České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) Karla Mráčková. Tam už přitom k úpravě výuky s ohledem na zhoršující se situaci přistoupili. Zavedení vzdělávání na dálku budou podle slov mluvčího Jakuba Nováka řešit také na Univerzitě Hradec Králové. Výuka tam zatím probíhá v prezenčním režimu.

Masarykova univerzita se připravuje na žlutou

Masarykova univerzita v Brně se bude řídit takzvaným univerzitním semaforem. Od příštího pondělí přejde z bílé do zelené barvy. Škola tak bude nadále udržovat prezenční výuku, nově ale budou povinné respirátory ve všech vnitřních prostorách, i během výuky.

„V podstatě se univerzita připravuje na přechod do žlutého režimu,“ řekla její mluvčí Michaela Pokorná s tím, že vše bude záležet na vývoji epidemie. Žlutý režim by znamenal například přechod na distanční výuku nebo zákaz vstupu veřejnosti do budov univerzity.

Zpřísněním opatření se aktuálně zabývá i Univerzita Palackého v Olomouci (UPOL), informoval její mluvčí Egon Havrlant. K restrikcím by mohlo dojít po dohodě a ve spolupráci s vedením jednotlivých fakult.

Přednášky prezenčně i on-line

Některé vysoké školy už přitom i přes přetrvávající prezenční výuku nabízí také možnost hybridního nebo plně distančního vzdělávání. „Máme prezenční i on-line přednášky, studenti si mohou vybrat. Většinou volí on-line formu,“ konstatovala za ČZU Mráčková. Některé velké přednášky probíhají kombinovaně nebo on-line formou i na UPOL. Škola tím chce dosáhnout snížení počtu studentů v posluchárnách.

Na situaci reaguje i Univerzita Karlova v Praze. „Garantům studijních programů je povoleno využít dle úvahy některé prvky z předchozí distanční výuky, pokud spadají do konceptu výuky prezenční,“ uvedl mluvčí školy Václav Hájek. Někteří vyučující tak například jako doplňkový výukový materiál poskytují studentům záznamy přednášek z minulého akademického roku. Univerzita Hradec Králové podle Nováka zase omezila počet studentů v jedné třídě.

Školy se nechtějí prezenční výuky vzdát

I přes případná opatření chce ale většina škol v maximálně možné míře zachovat prezenční výuku. „Pro nás je zásadní prezenční výuka. Dokud to půjde, budeme ji mít,“ sdělil mluvčí Technické univerzity v Liberci Radek Pirkl. Totéž potvrdil i Michal Janovský z Vysoké školy chemicko-technologické. „Ztratili jsme rok a půl, nechceme se vracet do stejné situace. Máme už velkou část studentů naočkovaných a od začátku akademického roku máme i povinné respirátory během výuky,“ popsal.

Hlavním kritériem pro zavedení plné distanční výuky je pro školy rozhodnutí vlády a pokyny od krajských hygienických stanic. „V případě krizové situace je připraven zasednout krizový tým a situaci řešit. Kritérium pro přechod na distanční výuku je ale nařízení ministerstev nebo vlády. Jsme s nimi v kontaktu,“ potvrdil Václav Hájek z Univerzity Karlovy.

Na zhoršující se situaci nereagují školy jen opatřeními ve výuce. Například královéhradecká univerzita změnila podobu promocí a imatrikulací. „Probíhají v omezeném režimu, účast je výrazně menší než obvykle,“ popsal Novák. Fakulta informatiky se podle něj pro letošní rok rozhodla ceremoniály zrušit úplně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sanace území v okolí Hustopečí potrvá podle Hladíka měsíce

Sanace území v okolí Hustopečí nad Bečvou na Přerovsku kvůli šíření toxického benzenu potrvá měsíce. Na jejím přesném postupu se však odborníci dosud plně neshodli, protože jde o bezprecedentní událost. V Otázkách Václava Moravce to řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KUD-ČSL). Podle něj bude pro obnovení dopravy zapotřebí přesunout část železniční tratě v okolí.
před 3 hhodinami

U Malacek je podezření na kulhavku a slintavku, mohou se zpřísnit opatření na D2

U Malacek na západě Slovenska, méně než 50 kilometrů od českých hranic, existuje podezření na další ohnisko slintavky a kulhavky, informoval v neděli na síti X ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Oznámil zpřísnění opatření na hraničním přechodu Břeclav-Brodské na dálnici D2 u Lanžhota na Břeclavsku. Zástupce mluvčího Státní veterinární správy (SVS) Petr Majer sdělil, že opatření se nemění, kontroly by ale měly být důslednější.
14:09Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zvýšení výdajů na obranu jsme schopni vyřešit v rámci rozpočtu, řekl Hladík

Vláda je schopná vyřešit zvýšení výdajů na obranu v letošním roce na dvě procenta HDP ve stávajícím rozpočtu, nebude potřeba zvýšit schodek či měnit zákon o státním rozpočtu. V Otázkách Václava Moravce to řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Podle informací ČT by bylo třeba v tomto roce najít v rozpočtu osm miliard korun. Hnutí ANO i SPD se pokusí vyvolat další jednání ve sněmovně na téma obranyschopnosti země, a to navrhováním mimořádných bodů programu. Zástupci SPD pak nevylučují, že budou iniciovat svolání další mimořádné schůze.
před 4 hhodinami

Turistický klub značí dvě nové stezky a upravuje rizikové trasy

Klub českých turistů (KČT) letos otevře dvě nové turistické trasy, obě v Jihomoravském kraji. Plánuje také nové varianty stávajících stezek, které jsou v místě přecházení frekventovaných silnic nebezpečné. V dubnu pak klub začíná s pravidelnou tříměsíční obnovou značení na třetině turistických tras.
před 8 hhodinami

O Erasmus byl loni rekordní zájem, na všechny se ale nedostane

Do zahraničí loni vyjel v rámci programu Erasmus+ rekordní počet studentů. Podle dat Domu zahraniční spolupráce (DZS) jich bylo už 35 tisíc, v roce 2019 to bylo bezmála 22 tisíc studentů. Zájem je každý rok vyšší, univerzity tak musejí některé přihlášky odmítnout nebo zkrátit délku pobytu. Rozpočet přidělený Evropskou komisí podle mluvčí DZS Martiny Nevolné nestačí, některé univerzity se tak rozhodly přispívat na výjezdy i z vlastních peněz.
před 9 hhodinami

Majitelé studní by si měli nechat po zimě zkontrolovat vodu

Kvalita vody v dálkových rozvodech je sledovaná nepřetržitě. Lidé, kteří mají studny, si ji ale musí kontrolovat sami. Rozbor by si měli nechat udělat aspoň jednou ročně, teď na jaře je na to ideální čas. Základní rozbory jsou dva, a to krácený a úplný. Který je potřeba udělat, určují laboranti hlavně podle toho, kde se studna nachází. Víc látek sledují třeba v okolí hnojených polí nebo silnic s hustou dopravou. Cena rozboru se většinou pohybuje kolem dvou tisíc korun.
před 11 hhodinami

Půl roku do voleb. Totožnost voličů půjde ověřit elektronicky

Do sněmovních voleb zbývá půl roku. Úřady se na hlasování už připravují. Nově bude možné volit z ciziny korespondenčně nebo se prokázat elektronickým dokladem.
před 12 hhodinami

Obranný rozpočet by se příští rok mohl přehoupnout přes 200 miliard

Tuzemský obranný rozpočet by nakonec mohl příští rok přesáhnout hranici 200 miliard korun. Oproti letošku jde o nárůst o přibližně 40 miliard. To je víc, než doteď vláda plánovala. ODS chce totiž nově prosadit výdaje na obranu ve výši 2,3 procenta HDP. Záměr má podporu koaličních partnerů.
před 12 hhodinami
Načítání...