Vysoké školy reagují na sílící epidemii. Některé budou jednat o distanční výuce

Některé vysoké školy budou v příštím týdnu jednat o zpřísnění opatření nebo zavedení či rozšíření distanční výuky. Vyplývá to z výpovědí deseti univerzit pro ČT. Reagují tak na zhoršující se epidemickou situaci spojenou s onemocněním covid-19. Část univerzit už přitom omezuje počet studentů ve třídách nebo nabízí hybridní výuku, tedy možnost kombinovat přednášky v on-line i off-line podobě.

„V pondělí bude zasedat komise rektorky pro vzdělávací činnost, která se bude těmito otázkami zaobírat,“ odpověděl mluvčí Mendelovy univerzity v Brně Filip Vrána na otázku, zda škola v nejbližší době plánuje rozšířit distanční výuku. Tu už částečně nabízí, většina přednášek a seminářů ale probíhá stále prezenčně.

„Dne 25. října bude setkání s vedením univerzity a bude zasedat krizový štáb,“ reagovala na tentýž dotaz mluvčí České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) Karla Mráčková. Tam už přitom k úpravě výuky s ohledem na zhoršující se situaci přistoupili. Zavedení vzdělávání na dálku budou podle slov mluvčího Jakuba Nováka řešit také na Univerzitě Hradec Králové. Výuka tam zatím probíhá v prezenčním režimu.

Masarykova univerzita se připravuje na žlutou

Masarykova univerzita v Brně se bude řídit takzvaným univerzitním semaforem. Od příštího pondělí přejde z bílé do zelené barvy. Škola tak bude nadále udržovat prezenční výuku, nově ale budou povinné respirátory ve všech vnitřních prostorách, i během výuky.

„V podstatě se univerzita připravuje na přechod do žlutého režimu,“ řekla její mluvčí Michaela Pokorná s tím, že vše bude záležet na vývoji epidemie. Žlutý režim by znamenal například přechod na distanční výuku nebo zákaz vstupu veřejnosti do budov univerzity.

Zpřísněním opatření se aktuálně zabývá i Univerzita Palackého v Olomouci (UPOL), informoval její mluvčí Egon Havrlant. K restrikcím by mohlo dojít po dohodě a ve spolupráci s vedením jednotlivých fakult.

Přednášky prezenčně i on-line

Některé vysoké školy už přitom i přes přetrvávající prezenční výuku nabízí také možnost hybridního nebo plně distančního vzdělávání. „Máme prezenční i on-line přednášky, studenti si mohou vybrat. Většinou volí on-line formu,“ konstatovala za ČZU Mráčková. Některé velké přednášky probíhají kombinovaně nebo on-line formou i na UPOL. Škola tím chce dosáhnout snížení počtu studentů v posluchárnách.

Na situaci reaguje i Univerzita Karlova v Praze. „Garantům studijních programů je povoleno využít dle úvahy některé prvky z předchozí distanční výuky, pokud spadají do konceptu výuky prezenční,“ uvedl mluvčí školy Václav Hájek. Někteří vyučující tak například jako doplňkový výukový materiál poskytují studentům záznamy přednášek z minulého akademického roku. Univerzita Hradec Králové podle Nováka zase omezila počet studentů v jedné třídě.

Školy se nechtějí prezenční výuky vzdát

I přes případná opatření chce ale většina škol v maximálně možné míře zachovat prezenční výuku. „Pro nás je zásadní prezenční výuka. Dokud to půjde, budeme ji mít,“ sdělil mluvčí Technické univerzity v Liberci Radek Pirkl. Totéž potvrdil i Michal Janovský z Vysoké školy chemicko-technologické. „Ztratili jsme rok a půl, nechceme se vracet do stejné situace. Máme už velkou část studentů naočkovaných a od začátku akademického roku máme i povinné respirátory během výuky,“ popsal.

Hlavním kritériem pro zavedení plné distanční výuky je pro školy rozhodnutí vlády a pokyny od krajských hygienických stanic. „V případě krizové situace je připraven zasednout krizový tým a situaci řešit. Kritérium pro přechod na distanční výuku je ale nařízení ministerstev nebo vlády. Jsme s nimi v kontaktu,“ potvrdil Václav Hájek z Univerzity Karlovy.

Na zhoršující se situaci nereagují školy jen opatřeními ve výuce. Například královéhradecká univerzita změnila podobu promocí a imatrikulací. „Probíhají v omezeném režimu, účast je výrazně menší než obvykle,“ popsal Novák. Fakulta informatiky se podle něj pro letošní rok rozhodla ceremoniály zrušit úplně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoZavřené obchody během svátků. Možností nakoupit ale přibývá

Velikonoční pondělí bylo zavíracím dnem pro obchody nad 200 metrů čtverečních. Možností, kde nakoupit, ale přibývá. A lidé je ve velkém využívají. Prodeje ve srovnání s běžnými dny rostou až o desítky procent. Jako obchod fungují například čerpací stanice, lidé si také nechávají potraviny dovážet z on-line obchodů. Velký rozvoj zažívají prodejny s možností bezobslužného provozu. Počet podobných prodejen by se letos mohl přiblížit ke dvěma stům. Dalším dnem, kdy si lidé v obchodech s plochou nad 200 metrů čtverečních nenakoupí, bude 8. květen.
před 1 hhodinou

Dražší paliva i asfalt mohou ovlivnit a zpozdit dopravní stavby

Firmy budující dopravní infrastrukturu jsou v nejistotě. Kvůli dopadům války na Blízkém východě dostává Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) od zhotovitelů napříč projekty upozornění, že současná situace je těžko předvídatelná. Stavební společnosti hlásí výrazné zdražování paliv i asfaltu. U klíčové suroviny navíc panují obavy z možného nedostatku. Podle ŘSD by to mohlo stavby prodražit i zpozdit.
před 2 hhodinami

Soud poslal do vazby dalšího obviněného kvůli požáru v Pardubicích

Okresní soud v Pardubicích poslal do vazby dalšího člověka zadrženého v případu zapálení haly zbrojovky LPP Holding. Důvodem jsou podle soudu obavy, aby obviněný neutekl, neovlivňoval svědky a neopakoval trestní činnost. Na síti X to oznámila policie. Nově vazebně stíhaným je cizinec, vyplynulo z vyjádření zástupců soudu a Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Praze. Podle soudce Karla Gobernace si obviněný nechal lhůtu pro podání stížnosti proti vzetí do vazby.
09:43Aktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoBohnice jako první psychiatrická nemocnice v Česku zavedly paliativu

Pražské Bohnice jako první psychiatrická nemocnice v Česku zavedly paliativu – péči jinak běžnou u nevyléčitelných onkologických pacientů nebo na JIP. S vážnou duševní nemocí žije řada lidí dlouhé roky, diagnóza se prolíná s dalšími, a to všechno představuje pro bohnické zdravotníky novou výzvou. „Otevírají se tady s větší naléhavostí otázky, které se dotýkají lidské důstojnosti. Co vlastně můžeme dělat v jejich životě, aby byl přijatelně dobrý,“ přiblížil základní otázky primář oddělení podpůrné a paliativní péče Psychiatrické nemocnice Bohnice Ondřej Kopecký.
před 7 hhodinami

Nafta je v Česku nejdražší za čtyři roky, benzin za skoro 3,5 roku

Nafta je v tuzemsku nyní nejdražší za více než čtyři roky a benzin za skoro 3,5 roku. Za uplynulý týden nejprodávanější benzin Natural 95 zdražil o čtrnáct haléřů na 41,63 koruny za litr a nafta o 34 haléřů na 48,39 koruny za litr. Vyplývá to z údajů společnosti CCS. Ceny rostou kvůli zdražování ropy od doby, kdy Izrael a USA 28. února zaútočily na Írán, který v odvetě napadl okolní země.
před 9 hhodinami

Teplé dny končí, přijde ochlazení

Po skoro letních nedělních teplotách se tento týden ochladí. V prvních dnech bude maximálně šestnáct stupňů Celsia a koncem týdne nejvýše čtrnáct stupňů. Na severovýchodě země bude propad teplot ještě výraznější. Maximální denní teploty tam mohou klesnout až na osm stupňů. Vyplývá to z týdenní předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Celý týden bude převážně jasno s ojedinělými přeháňkami.
před 13 hhodinami

VideoV roce 1991 si Čechoslováci začali zvykat na nové občanské průkazy

Za komunistického režimu byl občanský průkaz víc než jen dokladem totožnosti, jeho novým držitelům se při jejich předávání připomínalo, kdo v zemi vládne. Osobní doklad měl třicet stránek, kdo v něm neměl razítko zaměstnavatele, byl pro tehdejší režim příživník. První větší změnou, zmenšením, prošly takzvané občanky v roce 1985. V dubnu před pětatřiceti lety začala v Československu výměna občanských průkazů. Jejich podoba se pak měnila ještě několikrát, kvůli rozpadu společného státu, vstupu do EU nebo zavedení biometrických údajů.
před 14 hhodinami

Velikonoce ve sněmovně znovu otevřou debatu o zákazu prodeje během svátků

Do sněmovny se znovu vrátí diskuse o zrušení zákazu prodeje o vybraných státních svátcích. K návrhu ODS vláda zaujala neutrální stanovisko. Podporu má předloha třeba u zástupců koaličních Motoristů nebo Hospodářské komory. Naopak odbory jsou proti. Zákaz schválili poslanci v roce 2016. Pro zvedli ruku hlavně sociální demokraté, komunisté, lidovci i část bývalého hnutí Úsvit.
před 15 hhodinami
Načítání...