Závažné mezery ve znalostech a dovednostech má po dlouhé distanční výuce minimálně 36,5 tisíce žáků základních škol a 18 tisíc středoškoláků. Na prvním stupni je to zhruba každý osmatřicátý, na druhém stupni každý dvacátý a na střední škole každý dvaadvacátý studující. Na odstranění rozsáhlých nedostatků budou děti potřebovat nejméně ještě celý školní rok. Zjistila to Česká školní inspekce (ČŠI).
Distanční výuka způsobila mezery ve vzdělání žáků, zjistila inspekce
Po obnovení běžné výuky provedla inspekce v červnu průzkum mezi řediteli 1465 základních a 540 středních škol. Odpovídalo také 27 815 učitelů. Podle inspektorů je výzkum reprezentativní. Zpráva uvádí, že výsledky představují zatím prvotní odhady vyučujících. Po zářijovém nástupu do škol se může ukázat, že intenzivnější podporu při dohánění učiva bude potřebovat mnohem více žáků.
Do základních škol chodilo loni v září podle údajů ministerstva školství asi 961 200 žáků – z nich 554 100 na první a 407 100 na druhý stupeň. Na středních školách jich bylo 408 500.
Hlavně na dálku se žáci a studenti učili v posledním školním roce zhruba od října do května. „Je jasné, že extrémní délka období, ve kterém neprobíhala prezenční výuka, znamenala výrazný zásah dotýkající se vzdělávacího procesu u celé jedné generace žáků,“ uvádí inspekční zpráva. Podle ní distanční výuka odhalila slabá místa, mezi která patří nerovnosti v kvalitě vzdělávání i regionální rozdíly.
Podle učitelů závažné mezery ve vzdělávání, na jejichž zaplnění nemusí stačit ani celý další školní rok, mají 2,6 procenta dětí z prvního stupně. Na druhém stupni je to pět procent a na středních školách pak 4,5 procenta studentů. V polovině tříd na prvním stupni nebudou mít děti problém si znalosti doplnit. Na druhém stupni jsou to dvě pětiny tříd a na středních školách dvě třetiny.
Nedostatek motivace i odlišný styl výuky
Podle zjištění důvodem propadu školních výsledků nemusela být chybějící technika a připojení či malá motivace žáka i rodičů. Příčinou mohl být také jiný charakter výuky na dálku. Zatímco některým žákům vyhovoval a posílil jejich zájem o učení, u jiných mohl vést k apatii či pocitu, že nemusí plnit povinnosti.
Nejvíc problémů měli školáci podle svých učitelů v Ústeckém, Moravskoslezském, Karlovarském a Královéhradeckém kraji. Experti na sociální problematiku upozorňují na to, že víc dětí s potížemi je dlouhodobě v chudších regionech.
Inspekce poukazuje na to, že podle ekonomických modelů by dlouhodobé ztráty kvůli dopadům distanční výuky mohly dosahovat stovek miliard korun. Dalšímu plošnému zavírání škol by se tak mělo zabránit, uvedli inspektoři ve zprávě. Podle nich by nejhorším řešením o nápravu nedostatků byla snaha rychle na výuku na dálku zapomenout, vrátit se do doby před jejím zavedením a popírat existenci problémů.
Podpora na doučování
Inspekce podotkla, že většina ředitelů očekává pro tento školní rok od státu odpovídající finanční podporu na doučování a vyrovnávání rozdílů ve znalostech a dovednostech jednotlivých žáků.
Mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová sdělila, že na letní doučovací kempy navážou podzimní programy. Úřad na ně vyčlenil 250 milionů korun. Vznikl Národní plán doučování. „V první fázi bude přímé doučování žáků probíhat do 31. prosince 2021. Tímto rokem však projekt nekončí. Podpora bude pokračovat nejméně do konce školního roku 2022/2023 z Národního plánu obnovy,“ upřesnila.
V provozu je web o doučování pro školy, neziskové organizace i rodiče. Podle Lednové na něm budou přibývat i videa a materiály pro doučující, spolky mohou nabízet své služby.
