Střední škola

Odhadovaná škoda po pondělním požáru střechy budovy střední školy v České ulici ve Zlíně je jedenáct a půl milionu korun. Příčinu požáru nadále zjišťují vyšetřovatelé, sdělil mluvčí krajských hasičů Kamil Tlušťák. Policie prověřuje podezření ze spáchání obecného ohrožení z nedbalosti. Případnému viníkovi hrozí dva roky až osm let vězení. Vedení školy na úterý a středu vyhlásilo ředitelské volno.

Hasiči v pondělí večer lokalizovali požár střechy budovy střední školy v České ulici na sídlišti Jižní Svahy ve Zlíně. Znamená to, že se dále nešíří. Hasební práce na místě pokračují, zasahuje třináct profesionálních a dobrovolných jednotek. Výuka v základní škole, která se střední školou sousedí, se v úterý uskuteční, uvedlo město na webu. Jak bude v dalších dnech vypadat výuka na střední škole, ještě není zřejmé. Hasiči také ve 22:00 zrušili doporučení nevětrat, které dříve zavedli.

O úrovni vzdělání tuzemských dětí je z velké části rozhodnuto už v okamžiku jejich narození. Česko patří mezi země, které mají nízkou takzvanou sociální mobilitu. Žáci ze vzdělanějších rodin dosahují lepších výsledků než jejich vrstevníci z méně vzdělaného prostředí. Významný podíl na tom má ekonomická situace rodiny. Tématu se věnovaly Události, komentáře z ekonomiky.

Přes sto tisíc studentů si před patnácti lety nanečisto vyzkoušelo, jak budou vypadat státní maturity. Jejich příprava trvala několik let a stála stovky milionů korun. První potíže začaly už při ostrém startu v květnu 2011. Za další rok začali propadat i premianti na gymnáziích, neúspěšnost rostla, někteří studenti se kvůli výsledkům i soudili. O podobě státních maturit i obsahu se diskutuje dodnes.

Jednotná přijímací zkouška spíše třídí žáky podle úrovně a kvality jejich rodinného zázemí, než aby je vybírala podle jejich vzdělávacích předpokladů, tvrdí zpráva České školní inspekce, kterou představil ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. Žáci, kteří dosahují dobrých nebo horších výsledků u jednotné přijímací zkoušky na střední školy, dosahují podobných výsledků u maturity, uvedl.

Pražští radní schválili výjimku z nejvyššího povoleného počtu žáků středních škol o čtyři žáky na třídu, kde by nově studovalo až 34 žáků. Ředitelé by tak mohli ve třetím kole nabídnout více volných míst. V celé metropoli se jich vytvoří stovky. Opozice změny kritizuje.

Uchazeči o studium na střední škole se mohou od úterka hlásit do druhého kola přijímacího řízení, termín je do pondělí 26. května. Do maturitních oborů, ve kterých se vyžaduje jednotná přijímací zkouška, se v druhém kole mohou hlásit jen ti, kteří ji skládali v prvním kole. Přehled škol, které nabízejí volná místa pro druhé kolo přijímacího řízení, je na webu elektronického systému přihlašování DiPSy.

V prvním kole přijímacích zkoušek bylo na střední školy přijato 94 procent deváťáků, asi o procento více než loni. Většina se dostala na preferovanou školu, sdělil ministr školství Mikuláš Bek (STAN) spolu s ředitelkou Cermatu Barborou Rosůlkovou. Resort školství informoval také o výsledcích státních maturit, neuspělo 12,3 procenta studentů.

Kdo u přijímacích zkoušek uspěl a kdo ne, už je rozhodnuto. Žáci devátých tříd mají za sebou druhé kolo didaktických testů z češtiny a matematiky. Ta byla podle oslovených lektorů přípravných kurzů proti loňsku obtížnější. Všechny úlohy ale měly jednoznačné zadání. Cermat obtížnost testů zhodnotí až s celkovými výsledky. Děti je dostanou 15. května.

Již v pátek čekají žáky základních škol jednotné přijímací zkoušky na střední školy. Letos se konají 11. a 14. dubna v případě maturitních oborů a 15. a 16. dubna v případě osmiletých a šestiletých gymnázií. Na co se v posledních dnech soustředit a co očekávat, radí učitel češtiny a bohemista Jarmil Vepřek, který je na Instagramu známý jako Běžící češtinář, a také učitel předmětu didaktika matematiky na Ostravské univerzitě a vítěz ceny Global Teacher Prize CZ Tomáš Chrobák.

Na střední odborné škole v Třeboni roste zájem o sklářský obor. Studenti se tady učí všeobecné práci se sklem. Pokud ale chtějí získat praxi přímo ve sklárnách, míří často na sever Čech. Vyhlášená sklárna v Chlumu u Třeboně totiž svůj provoz už dávno ukončila. O absolventy sklářského oboru je ale v Česku i v zahraničí zájem.

Web ČT24 pomáhá s výběrem střední školy. Nabízí mapu všech středních škol v Česku, díky níž se dá odhadem posoudit, jaké jsou kde šance.

Žáci na základních a středních školách ve čtvrtek dostali pololetní vysvědčení. Převzít si ho mělo přes půl druhého milionu dětí. Část z nich si ale výpisy kvůli chřipce vyzvedne až po jednodenních prázdninách. Letos poprvé mohly školy dávat vysvědčení s takzvaným kriteriálním hodnocením podle nových vzorů.

Plošné testování žáků v takzvaných uzlových bodech v páté a deváté třídě by mohlo nahradit přijímací zkoušky na střední školy. Nejdříve by mohlo být zavedeno v roce 2032, tedy až první „deváťáci“ absolvují výuku na základní škole podle nového rámcového vzdělávacího programu (RVP ZV), uvedl resort školství. O tom, jak by mělo testování vypadat, jedná ministerstvo se zástupci Národního pedagogického institutu, České školní inspekce a státní organizace Cermat.

Největší potíže v národním testování 9. tříd dělaly žákům logické úlohy typu zebra. V nich uspěla jen necelá pětina. V matematice měli největší problémy při použití vzorců pro výpočet obsahů a obvodů. V testu z českého jazyka pak byla nejtěžší úloha na trpný rod, která měla průměrnou úspěšnost jen patnáct procent. Výsledky dalšího kola testování 9. tříd poskytla ČT společnost Scio, která projekt realizuje. Na podzim se ho zúčastnilo 22 200 deváťáků z 585 škol.

Web ČT24 pomáhá s výběrem střední školy. V článku nabízí mapu všech středních škol. U každé je uvedený údaj, kolik se na konkrétní obor hlásilo loni žáků, jaká byla kapacita a také minimální počet bodů z testů z češtiny a matematiky, který ještě stačil na přijetí. Zájemci tak mohou odhadem posoudit, kde mají jaké šance. Školy se navíc dají filtrovat podle délky nebo třeba oboru studia. Další interaktivní mapa zobrazuje počet zájemců o přijetí v letech 2018 až 2023. Letošní termín pro podávání přihlášek je do 20. února.

Ani gymnázium, ani stávající lyceum. Ministerstvo školství spustilo pilotní testování nového oboru Lyceum 2.0, do kterého se zatím zapojilo 32 institucí. Nejčastěji se jednalo o obchodní akademie a hotelové školy. Ministerstvo i školy vyzdvihují možnost, že se žáci o svém budoucím zaměření mohou rozhodnout až v průběhu studia, a nikoliv hned na jeho začátku. Nová lycea navíc v některých krajích mírně navýší kapacity středních škol. Naopak některá zařízení, která se do projektu nezapojila, velký rozdíl mezi stávajícími a novými lycei nevidí.

Základní i střední školy zaznamenaly ve školním roce 2022/23 meziroční nárůst agrese a násilí. Vyplývá to z výroční zprávy České školní inspekce, která zjišťovala rizikové chování žáků a studentů. Do škol, kde se problémy více vyskytují, chtějí inspektoři chodit častěji. Upozornili ale také, že za nárůstem případů rizikového chování žáků může být větší schopnost škol takové případy odhalit.

Čeští školáci by mohli mít povinnou výuku dvou cizích jazyků. Angličtina by se navíc měla učit už od první třídy. Jde o finální návrh revize Rámcového vzdělávacího programu, který ke schválení ministerstvu školství předloží Národní pedagogický institut. Dokument, který má modernizovat pojetí výuky, resort posoudí a představí do konce roku. Platit pak má od září 2027. Většina evropských zemí teď zavádí povinně první cizí jazyk dřív než Česko.

Policisté se snaží přilákat do svých řad nováčky, nábor se ale v některých krajích nedaří. Problém není v počtu zájemců, ale v tom, že nezvládnou projít náročným přijímacím řízením. Policie proto zaměřila svou pozornost už na žáky na základních a středních školách, nasměrovat je chce hlavně ke studiu bezpečnostních oborů.

Od příštího roku se v Česku spustí vzdělávání v novém oboru všeobecné lyceum. Obor posílí všeobecnou větev středního školství, oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Ministerstvo školství podle něj začne s testovací částí projektu, do června by v zapojených školách měly vzniknout vzdělávací programy, podle kterých se bude od září vyučovat. Nyní mohou žáci studovat lycea s oborovým zaměřením, jako je například pedagogické či technické lyceum. Lycea s odborným zaměřením studuje přes dvacet tisíc lidí.

Do většiny škol v Opavě se už po záplavách vrátili žáci. Někde ale musely být učebny zřízené v náhradních prostorech. Některé školy ovšem zůstanou ještě do konce týdne zavřené. Povodeň zasáhla základní, mateřské i střední školy, jejich návrat do normálu bude trvat řadu měsíců. Vedení Opavy doufá, že s opravami pomůžou státní peníze.

Slavnostními přísahami v Hranicích na Přerovsku a v Žatci na Lounsku vyvrcholilo dobrovolné vojenské cvičení studentů a absolventů středních škol. Kurz dokončilo 110 ze 127 účastníků. Výcvik středoškoláků v Libavé a Hradišti trval zhruba měsíc. Armáda si tak vyzkoušela netradiční způsob, jak do svých řad přilákat mladou generaci.

Celkem 113 studentů středních škol si už druhý týden na vlastní kůži zkouší, jaké je to být vojákem. V Libavé na Olomoucku a Hradišti na Karlovarsku se zapojili do pilotního projektu české armády. Jedním z vrcholů cvičení je přespání v lese, které zkomplikovaly silné bouřky.