Střední škola strana 5 z 5

Armáda chce v září otevřít druhou střední vojenskou školu. Zatím jediná funguje v Moravské Třebové. Nově má vzniknout v Sokolově, kde zatím bude jedna třída. Ale jen v případě, že přijímací řízení zvládne alespoň patnáct zájemců. Z třiceti zatím uspěli jen tři. Další se mohou hlásit do druhého kola. Pokud žáci celou třídu nenaplní, nastoupí do Moravské Třebové.

Kraje chtějí získat možnost přímo rozhodovat o počtech přijatých studentů na jednotlivé obory na středních školách. Podle nich by to pomohlo obsadit obory, které odpovídají potřebám jednotlivých regionů – firmám dlouhodobě chybí hlavně kvalitní učni v technických profesích. Ministr školství Robert Plaga (ANO) i odborník na vzdělávání Bohumil Kartous ale před navyšováním počtu učňů a orientací na aktuální potřeby podniků varují. Česko podle nich víc učňů nepotřebuje, shodli se v pořadu 90' ČT24.

Na maturitních oborech středních škol začínají v pátek jednotné přijímací zkoušky. Podle údajů Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat), které je organizuje, se letos přihlásilo 89 867 dětí. Uchazeči budou skládat hodinový test z češtiny a test z matematiky, který trvá 70 minut. Podle Bohumila Kartouse z organizace EDUin je taková specializace příliš úzká a bylo by lepší testovat komplexní dovednosti. Rodiče by se pak měli snažit, aby na své děti netlačili a zbytečně je nestresovali.

Učit na střední škole láká muže čím dál méně. V první polovině loňského roku jich na středních školách a konzervatořích učilo nejméně od roku 2012. Podle statistik, které České televizi poskytlo ministerstvo školství, počet mužů vyučujících na středních školách téměř každým rokem klesá. Nepomáhá ani navyšování platů.

Olomoucké hejtmanství chce od nového školního roku sloučit dvě střední školy v hanácké Mohelnici. Změna se týká Obchodní akademie a Střední průmyslové školy elektrotechnické, kterým chybí žáci. Krok má vyřešit nejenom nízkou obsazenost, ale také snížit náklady na provoz školských zařízení.

Požadavek krajů na zavedení nepodkročitelného minima u přijímacích zkoušek na střední školy – tedy minimálního počtu bodů z testu nutného k přijetí na maturitní obory – je podle ministra školství Roberta Plagy (ANO) sice zjevným pokusem o podporu učňovských oborů, domnívá se však, že zcela chybně mířeným. Jak Plaga řekl v Interview ČT24, nelíbí se mu jednak princip, zároveň se ale domnívá, že by neúspěšní uchazeči šli na jiné obory, než kraje doufají.

Stát má mít kontrolu nad tím, kdo dostane maturitní vzdělání; laťka ale má být přiměřeně nízko, myslí si ministr školství Robert Plaga (ANO). Podle něj nemá vést maturitní zkouška k tomu, že zůstane větší množství lidí po konci střední školy bez závěrečného razítka a se základním vzděláním. O tom, jak náročná maturitní zkouška ve skutečnosti byla, má podle něj rozhodovat i pověst konkrétní školy. Plaga to řekl v debatě se studenty gymnázií a lycea v pořadu Otázky Václava Moravce.

Každodenním životem učitelů středních odborných škol v socialistickém Československu se budou zabývat vědci z Mendelovy univerzity. Chtějí promluvit s desítkami bývalých učitelů, bádat budou i v archivech. Tříletý projekt podpořila česká Grantová agentura. Tématu se totiž od sametové revoluce nikdo pořádně nevěnoval.

Kolem učitelů bez pedagogického vzdělání se před několika lety vedla debata a na českých školách až na výjimky museli skončit. Brzy by se ale mohli do tříd jednoduše vrátit. Umožnit to má novela zákona, kterou kvůli nedostatku lidí připravuje ministerstvo školství. Původně se měla týkat jen působení na odborných školách, resort ale chce, aby platila i pro druhý stupeň základních škol a pro všechny střední školy.