Výzkum: Zakazovat používání mobilů o školních přestávkách není potřeba

Na druhém stupni základních škol a na středních školách není nutné zakazovat používání mobilních telefonů o přestávkách. Vědci z Masarykovy univerzity v Brně na základě výzkumu dospěli k závěru, že zákaz ani povolení mobilů o přestávkách nesouvisí s problematickým chováním dětí.

Na často diskutované téma se zaměřili vědci z Institutu výzkumu dětí, mládeže a rodiny Fakulty sociálních studií brněnské univerzity. Učitelé, rodiče i odborníci o něm intenzivně mluví, ale v České republice byl dosud nedostatek dat, která by mohla sloužit jako argument. Výzkumníci proto údaje sbírali na školách, kde platí zákaz používání mobilů, i tam, kde mohou dospívající telefony používat volně. Výsledkem je zjištění, že zákaz ani povolení mobilů o přestávkách nesouvisí s problematickým chováním dětí.

Zastánci zákazu argumentují tím, že když mají děti a dospívající přístroj neustále v ruce, méně pak komunikují se svými spolužáky a obecně se méně socializují. Naopak odpůrci zastávají názor, že interakce se světem prostřednictvím telefonu je důležitou součástí vývoje osobnosti a zákaz je navíc zásahem do práv uživatelů.

Děti nezapomněly komunikovat

„Dospívající v našem výzkumném souboru se o přestávce baví se spolužáky bez ohledu na to, zda mají povoleno, nebo zakázáno mobilní telefon používat,“ prezentuje hlavní zjištění studie David Šmahel, vedoucí vědeckého týmu. Výzkum se prováděl na více než tisíci dětech a dospívajících na 32 jihomoravských školách, přičemž používání mobilů o přestávkách povoluje 34 procent základních škol ve výzkumu a všechny střední školy.

Bez ohledu na telefony je mezi dětmi i dospívajícími stále nejčastější přestávkovou aktivitou bavení se spolužáky, a to pro 93 procent respondentů. Dalšími důležitými aktivitami jsou příprava na hodinu (55 procent) a až potom následuje používání mobilního telefonu či tabletu (51 procent).

Pokud dospívající o přestávkách mobily nebo tablety používají, jsou nejčastěji na sociálních
sítích (56 % denně), baví se on-line s rodinou, přáteli nebo někým z internetu (41 % denně). Dospívající však také často dělají věci do školy na mobilu nebo tabletu (29 % denně)
nebo čtou zprávy (35 % denně).

Mobil o přestávce situaci nezhorší

Psychology také zajímalo, jestli povolení nebo zákaz užití mobilu o přestávce souvisí s celkovým časem stráveným na internetu během dne a o víkendu. „Zjistili jsme, že povolení, nebo zákaz mobilů o přestávce nezvyšuje ani nesnižuje čas, který dospívající na internetu celkově za týden stráví a nesouvisí ani s nadměrným používáním internetu,“ přidala Nikol Kvardová, hlavní autorka studie.

Zpráva také shrnuje zjištění týkající se souvislosti s některými obtížemi, které bývají prezentovány jako možný důsledek nadměrného používání techniky. Vychází z ní, že zákazy či povolení nemají souvislost ani s problémy se soustředěním v hodinách, ani s únavou po přestávce.

Resumé autorů tedy říká, že na základě výzkumu není zákaz mobilních telefonů o přestávkách na druhém stupni základní školy a na středních školách potřebný. Na další podrobnosti o tématu je možné podívat se přímo ve zprávě zveřejněné na webu výzkumného týmu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 19 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 21 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 22 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...