Výzkum: Zakazovat používání mobilů o školních přestávkách není potřeba

Na druhém stupni základních škol a na středních školách není nutné zakazovat používání mobilních telefonů o přestávkách. Vědci z Masarykovy univerzity v Brně na základě výzkumu dospěli k závěru, že zákaz ani povolení mobilů o přestávkách nesouvisí s problematickým chováním dětí.

Na často diskutované téma se zaměřili vědci z Institutu výzkumu dětí, mládeže a rodiny Fakulty sociálních studií brněnské univerzity. Učitelé, rodiče i odborníci o něm intenzivně mluví, ale v České republice byl dosud nedostatek dat, která by mohla sloužit jako argument. Výzkumníci proto údaje sbírali na školách, kde platí zákaz používání mobilů, i tam, kde mohou dospívající telefony používat volně. Výsledkem je zjištění, že zákaz ani povolení mobilů o přestávkách nesouvisí s problematickým chováním dětí.

Zastánci zákazu argumentují tím, že když mají děti a dospívající přístroj neustále v ruce, méně pak komunikují se svými spolužáky a obecně se méně socializují. Naopak odpůrci zastávají názor, že interakce se světem prostřednictvím telefonu je důležitou součástí vývoje osobnosti a zákaz je navíc zásahem do práv uživatelů.

Děti nezapomněly komunikovat

„Dospívající v našem výzkumném souboru se o přestávce baví se spolužáky bez ohledu na to, zda mají povoleno, nebo zakázáno mobilní telefon používat,“ prezentuje hlavní zjištění studie David Šmahel, vedoucí vědeckého týmu. Výzkum se prováděl na více než tisíci dětech a dospívajících na 32 jihomoravských školách, přičemž používání mobilů o přestávkách povoluje 34 procent základních škol ve výzkumu a všechny střední školy.

Bez ohledu na telefony je mezi dětmi i dospívajícími stále nejčastější přestávkovou aktivitou bavení se spolužáky, a to pro 93 procent respondentů. Dalšími důležitými aktivitami jsou příprava na hodinu (55 procent) a až potom následuje používání mobilního telefonu či tabletu (51 procent).

Pokud dospívající o přestávkách mobily nebo tablety používají, jsou nejčastěji na sociálních
sítích (56 % denně), baví se on-line s rodinou, přáteli nebo někým z internetu (41 % denně). Dospívající však také často dělají věci do školy na mobilu nebo tabletu (29 % denně)
nebo čtou zprávy (35 % denně).

Mobil o přestávce situaci nezhorší

Psychology také zajímalo, jestli povolení nebo zákaz užití mobilu o přestávce souvisí s celkovým časem stráveným na internetu během dne a o víkendu. „Zjistili jsme, že povolení, nebo zákaz mobilů o přestávce nezvyšuje ani nesnižuje čas, který dospívající na internetu celkově za týden stráví a nesouvisí ani s nadměrným používáním internetu,“ přidala Nikol Kvardová, hlavní autorka studie.

Zpráva také shrnuje zjištění týkající se souvislosti s některými obtížemi, které bývají prezentovány jako možný důsledek nadměrného používání techniky. Vychází z ní, že zákazy či povolení nemají souvislost ani s problémy se soustředěním v hodinách, ani s únavou po přestávce.

Resumé autorů tedy říká, že na základě výzkumu není zákaz mobilních telefonů o přestávkách na druhém stupni základní školy a na středních školách potřebný. Na další podrobnosti o tématu je možné podívat se přímo ve zprávě zveřejněné na webu výzkumného týmu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 5 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 6 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 8 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 9 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 9 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 12 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...