Výzkum: Zakazovat používání mobilů o školních přestávkách není potřeba

Na druhém stupni základních škol a na středních školách není nutné zakazovat používání mobilních telefonů o přestávkách. Vědci z Masarykovy univerzity v Brně na základě výzkumu dospěli k závěru, že zákaz ani povolení mobilů o přestávkách nesouvisí s problematickým chováním dětí.

Na často diskutované téma se zaměřili vědci z Institutu výzkumu dětí, mládeže a rodiny Fakulty sociálních studií brněnské univerzity. Učitelé, rodiče i odborníci o něm intenzivně mluví, ale v České republice byl dosud nedostatek dat, která by mohla sloužit jako argument. Výzkumníci proto údaje sbírali na školách, kde platí zákaz používání mobilů, i tam, kde mohou dospívající telefony používat volně. Výsledkem je zjištění, že zákaz ani povolení mobilů o přestávkách nesouvisí s problematickým chováním dětí.

Zastánci zákazu argumentují tím, že když mají děti a dospívající přístroj neustále v ruce, méně pak komunikují se svými spolužáky a obecně se méně socializují. Naopak odpůrci zastávají názor, že interakce se světem prostřednictvím telefonu je důležitou součástí vývoje osobnosti a zákaz je navíc zásahem do práv uživatelů.

Děti nezapomněly komunikovat

„Dospívající v našem výzkumném souboru se o přestávce baví se spolužáky bez ohledu na to, zda mají povoleno, nebo zakázáno mobilní telefon používat,“ prezentuje hlavní zjištění studie David Šmahel, vedoucí vědeckého týmu. Výzkum se prováděl na více než tisíci dětech a dospívajících na 32 jihomoravských školách, přičemž používání mobilů o přestávkách povoluje 34 procent základních škol ve výzkumu a všechny střední školy.

Bez ohledu na telefony je mezi dětmi i dospívajícími stále nejčastější přestávkovou aktivitou bavení se spolužáky, a to pro 93 procent respondentů. Dalšími důležitými aktivitami jsou příprava na hodinu (55 procent) a až potom následuje používání mobilního telefonu či tabletu (51 procent).

Pokud dospívající o přestávkách mobily nebo tablety používají, jsou nejčastěji na sociálních
sítích (56 % denně), baví se on-line s rodinou, přáteli nebo někým z internetu (41 % denně). Dospívající však také často dělají věci do školy na mobilu nebo tabletu (29 % denně)
nebo čtou zprávy (35 % denně).

Mobil o přestávce situaci nezhorší

Psychology také zajímalo, jestli povolení nebo zákaz užití mobilu o přestávce souvisí s celkovým časem stráveným na internetu během dne a o víkendu. „Zjistili jsme, že povolení, nebo zákaz mobilů o přestávce nezvyšuje ani nesnižuje čas, který dospívající na internetu celkově za týden stráví a nesouvisí ani s nadměrným používáním internetu,“ přidala Nikol Kvardová, hlavní autorka studie.

Zpráva také shrnuje zjištění týkající se souvislosti s některými obtížemi, které bývají prezentovány jako možný důsledek nadměrného používání techniky. Vychází z ní, že zákazy či povolení nemají souvislost ani s problémy se soustředěním v hodinách, ani s únavou po přestávce.

Resumé autorů tedy říká, že na základě výzkumu není zákaz mobilních telefonů o přestávkách na druhém stupni základní školy a na středních školách potřebný. Na další podrobnosti o tématu je možné podívat se přímo ve zprávě zveřejněné na webu výzkumného týmu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
před 23 hhodinami

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
včera v 08:00

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
2. 7. 2026

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
2. 7. 2026

Evropský pohled