Vláda ve čtvrtek probere další zpřísnění opatření proti koronaviru

Další zpřísnění opatření proti šíření nového typu koronaviru projedná ve čtvrtek vláda, uvedl na tiskové konferenci po středečním zasedání kabinetu premiér Andrej Babiš (ANO). Vzhledem k epidemické situaci se v provozu škol od 1. února nic nemění, informoval ministr školství Robert Plaga (za ANO). Nezačne tak ani výuka v malotřídkách, jak Plaga uvažoval. Vláda ve středu nakonec nehlasovala o případném otevření lyžařských areálů v Česku, situace to podle ní zatím neumožňuje.

Místo případného rozvolnění opatření bude vláda ve čtvrtek jednat o dalším zpřísnění restrikcí. Ministerstva předloží své návrhy, řekl na brífinku premiér. Uvedl, že není prostor na rozvolňování, naopak je třeba zvážit, jak dosavadní opatření vymáhat či zpřísnit. „Nemůžeme si dovolit rozvolňování při takových číslech,“ reagoval na nárůst nově potvrzených nákaz v tomto týdnu.

„Budeme spíš řešit zpřísňování opatření, pravděpodobně se nacházíme v situaci, kde lidé, kteří opatření dodržují, jsou naštvaní a mají pocit, že je stát nedostatečně vymáhá. Potom jsou tu lidé, kteří je nedodržují a ti jsou naštvaní, že děláme opatření,“ uvedl premiér. Ve čtvrtek podle něj vláda bude jednat o tom, jak epidemii „řešit lépe“.

35 minut
Studio ČT24: Brífink premiéra vlády Andreje Babiše (ANO)
Zdroj: ČT24

Režim ve školách se nemění

Plaga dopoledne ve sněmovně řekl, že v případě úvah o závěrečných ročnících základních a středních škol bude záležet na tom, jak vývoj epidemie posoudí ministerstvo zdravotnictví. Podle něj by se v únoru mohlo do škol vrátit víc žáků, pokud by se ve školství začaly využívat takzvané kloktací testy na covid-19.

Podle Plagy bude vše záležet na tom, jak se podaří vyřešit logistiku. Poukázal na to, že v každém ročníku je přibližně 100 tisíc dětí, středních škol je kolem 1200 a základních škol zhruba 4200. Třeba v případě středních škol, jejichž zřizovateli jsou většinou kraje, by podle něj na zajištění testování ve školách měla spolupracovat územní samospráva s centrálními složkami státu a případně Ústředním krizovým štábem.

Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) minulý týden uvedl, že závěrečné ročníky základních a středních škol by se mohly vrátit do lavic i při současném nejpřísnějším pátém stupni opatření proti covidu-19. Odkdy by to mělo být, měl zvážit v tomto týdnu.

Komunisté si obnovení provozu prvního stupně kladli jako jednu z podmínek pro podporu při hlasování o prodloužení nouzového stavu. Blatný tehdy ve sněmovně řekl, že předpokládá otevření celého prvního stupně začátkem února, pokud to epidemická situace povolí. V prvních až pátých třídách je podle údajů ministerstva školství přibližně 550 tisíc dětí.

Do škol může nyní chodit zhruba 216 tisíc prvňáků a druháků, 27 tisíc žáků speciálních škol a 365 tisíc dětí ve školkách.

Už na začátku ledna ředitelé škol vyzvali resort zdravotnictví, aby se mohly otevřít i malotřídky. Podle organizátora výzvy, ředitele ZŠ v Branticích na Bruntálsku Adama Šimůnka, je z celkového počtu více než čtyř tisíců základních škol v Česku 38 procent malotřídních. Na podzim jim resort udělil výjimku, díky které se s prvňáky a druháky do tříd mohli vrátit i jejich spolužáci z prvního stupně. Ostatní žáci malotřídek zůstávali doma.

Lyžařské areály se zatím neotevřou

Vláda ve středu nehlasovala o případném otevření skiareálů. Situace se podle ministra průmyslu, obchodu a dopravy Karla Havlíčka (za ANO) nelepší, velmi obezřetní jsou podle něj i v okolních zemích. Zatímco Havlíček usiloval o otevření lyžařských středisek od pátku, podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) není situace na to, aby mohly začít fungovat.

Havlíček přinesl na pondělní jednání kabinetu návrh na zahájení provozu skiareálů od 29. ledna, byl ale pověřen, aby do dnešního dne připravil přísnější podmínky pro případné otevření. Zásadní měl být kromě snížení kapacity přepravních zařízení a řízení front systém kontrol a následků za nedodržování opatření ve skiareálech. S tím měla podle Havlíčkova návrhu pomáhat policii Česká obchodní inspekce.

„Bohužel situace se nelepší, v pondělí to vypadalo lépe,“ napsal Havlíček ČTK. Doplnil, že respektuje názor ministra zdravotnictví.

Vláda přesunula armádě pět miliard

Kabinet ve středu schválil také přesun pěti miliard korun z vládní rozpočtové rezervy ve prospěch rozpočtu ministerstva obrany, uvedl šéf resortu Lubomír Metnar (za ANO). Jde o polovinu částky, o kterou armáda přišla po kompromisu vládních ANO a ČSSD a komunistů při loňském jednání o státním rozpočtu.

Vláda původně slíbila, že deset miliard vrátí armádě na své první lednové schůzi, později Babiš hovořil o termínu do konce ledna. Metnar sdělil, že je za převod pěti miliard rád. „Je to alespoň částečné naplnění slibu vojákům a výsledek složitých jednání. Věřím, že v únoru vláda projedná i přesun zbylých finančních prostředků,“ dodal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Potravinářská inspekce už letos zavřela na sto provozů

Skoro stovku provozoven už letos nechala zavřít Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI). Nejčastěji kvůli tomu, že odhalila špínu, škůdce, trus hlodavců nebo špatné nakládání s odpady. Od začátku roku provedli inspektoři už patnáct tisíc kontrol – dvakrát více než loni. Číslo je vyšší než dřív i proto, že už na kontroly stravovacích provozů nechodí hygienici. Potravinářská inspekce je tak začala dělat častěji. Drobnější pochybení najde na každém třetím místě.
před 3 hhodinami

Vláda doufá, že jí NATO uzná obranné účetnictví

Česká vláda za minulý rok ohlásila zvýšení výdajů na obranu nad dvě procenta HDP, a formálně tak po devatenácti letech splnila závazek vůči NATO. Česko ale zatím stále neví, jak vysoké obranné výdaje mu Severoatlantická aliance uzná. Kabinet se loni poprvé pokusil vykázat jako obranné náklady i výdaje z jiných kapitol než je ministerstvo obrany.
před 3 hhodinami

Náhlé zdražení benzinu uštědřilo Československu tržní lekci

Před třiceti pěti lety zažili obyvatelé tehdejšího Československa jednu z prvních lekcí, jak funguje tržní ekonomika. Ze dne na den vzrostla cena benzinu o polovinu. Federální vláda reagovala na omezení dodávek ropy ze Sovětského svazu a problémy s výrobou. Později dokonce musela zavést přídělový systém, který ale fungoval jen do konce října 1990. Od listopadu ale benzín znovu podražil o dalších padesát procent. Litr tak stál při tehdejším průměrném platu 3300 korun už zhruba polovinu toho, co v současnosti.
před 3 hhodinami

Na východě Česka vydrží vedra i v pondělí, na západě se ochladí

Teploty na řadě míst v neděli vystoupaly přes tropickou třicítku, na několika stanicích v Praze a středních Čechách přesáhly i 33 stupňů Celsia. I noc může být na řadě míst tropická, při níž teploty neklesnou pod 20 stupňů. V pondělí počasí republiku rozdělí na dvě odlišné části – zatímco ve východních Čechách, na Moravě a ve Slezsku teploměr ještě ukáže až 34 stupňů, na západě země po přechodu studené fronty spadnou nejvyšší teploty až k osmnácti stupňům. Postupně bude pršet na většině území.
11:28Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Odjezd návštěvníků MotoGP způsobil kolony

Kolem Masarykova okruhu v Brně v neděli parkovalo 9500 aut a 3300 motocyklů. Závody motocyklového mistrovství světa skončily v 15:00, poté se na dálnici kolem exitů Ostrovačice a Kývalka tvořily kolony. Kolem 18:00 už většina návštěvníků odjela, parkoviště zůstala prázdná.
09:59Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Před cestou do exotiky se stále více lidí nechává očkovat

Mezi cestovateli roste zájem o vakcíny proti horečce dengue, břišnímu tyfu či hepatitidě A. Vyplývá to z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) a z informací od očkovacích center Fakultních nemocnic Bulovka a Motol.
před 14 hhodinami

Mamograf je terčem dezinformátorů. Odborníci bludy vyvracejí

Klíčovým nástrojem pro včasné odhalení rakoviny prsu je mamografické vyšetření. Přestože je podle odborníků bezpečné, opakovaně se stává terčem dezinformací na internetu. Například ve formě řetězových e-mailů. Odkládání preventivních prohlídek přitom může snížit šance na vyléčení.
před 15 hhodinami

Se zájmem o elektrokola přibývá půjčoven, nabíječek i úrazů

Obliba elektrokol a elektrokoloběžek roste. Lidé si je kupují nebo půjčují stále častěji a se zvýšeným zájmem přibývá i dobíjecích míst. Lepší kapacita baterií pak umožňuje bez nabití urazit až sto kilometrů a omezují se tak případy, kdy si cyklisté kvůli vybité baterii museli zavolat pomoc. Ta však často musí dorazit kvůli tomu, že uživatelé přecení své síly nebo neznají vlastnosti elektrokola a přijdou k úrazu.
před 16 hhodinami
Načítání...