Nepodceňovat své schopnosti. Data ukazují, jak na přihlášky na střední školy

Více než třetina zájemců o studium maturitních oborů řadila v minulém roce své přihlášky na střední školy neefektivně, ukazuje analýza výzkumné agentury PAQ Research. Na druhém nebo třetím místě v přihlášce totiž měli výrazně těžší školu než na prvním míst. Další chybou podle této analýzy bylo, že šest procent deváťáků ani nevyužilo možnost podat přihlášku na tři školy.

V minulém roce se asi 94 procent deváťáků dostalo na nějakou střední školu hned v prvním kole přijímacích zkoušek. Tři čtvrtiny uchazečů se dostaly na školu, kterou v přihlášce uvedly na prvním místě. „Z takovýchto statistik nevyplývá, jestli se uchazeči skutečně dostali na školu, na kterou chtěli nejvíce, nebo zda při přihlašování taktizovali. Někteří čeští žáci se hlásí na jistotu – podávají přihlášky na školy, u kterých se domnívají, že mají vyšší šanci přijetí, nikoli na ty, které nejvíce preferují,“ uvedli experti.

Problémem může být, když rodiče společně s dětmi vybírají školy, kde je přetlak zájemců. Pravděpodobnost dostat se na takovou školu je pak nesmírně náročné a selhat může i výjimečně talentovaný žák, který bude mít zkrátka smůlu, přehlédne nějakou drobnost nebo bude třeba nervózní.

Datový tým České televize se podíval na školy, kam bylo nejtěžší se dostat vloni. V infografice jsou zobrazené všechny školy v Česku, kam se dalo hlásit, seřazené podle indexu, který ukazuje, kolik přihlášek usilovalo o jedno místo. V grafice se dá vyhledat jméno konkrétní školy, která vás zajímá.

Nahrávám video

Vyplývá z toho, že největší zájem je o vyhlášená osmiletá gymnázia v Brně a Praze, tím vůbec nejpoptávanějším je s výrazným náskokem brněnské Gymnázium Matyáše Lercha, kde o jedno místo v lavici vloni usilovalo šestnáct studentů. Absolutním rekordmanem je ale pražské Gymnázium Nad Štolou s šestiletým studiem, kde je zájemců o jedno místo rovnou 25.

Zajímavé je, že mezi těmi úplně nejžádanějšími školami nejsou ty známé jako extrémně prestižní, ale současně velmi náročné – jako je například pražské Gymnázium Jan Keplera. Je možné, že zájemce odrazují přílišné nároky spojované s danými školami.

Riskovat se může vyplatit

Výhodou je, že rozřazovací algoritmus umožňuje podle odborníků riskovat a obory v přihlášce skutečně řadit podle preferencí uchazečů. Na prvním místě v přihlášce podle nich může být i ambiciózní volba. „Pokud se na ni žák nedostane, neovlivňuje to jeho pravděpodobnost přijetí na realističtější volbu na druhém místě, případně na ‚záchrannou‘ školu na třetím,“ uvedli odborníci z PAQ Research.

Od roku 2024 se uchazeči mohou hlásit na střední školy přes elektronický systém DiPSy. Žáci, kteří mají zájem o maturitní obor, skládají takzvanou jednotnou přijímací zkoušku (JPZ). Každý uchazeč si může podat až pět přihlášek, z toho až tři do oborů bez talentové zkoušky a až dvě do oborů s talentovou zkouškou. Na obory je na základě výsledků přijímací zkoušky a preferencí žáků přiřadí algoritmus.

Riskantní je podle nich také nevyužití všech tří přihlášek, tedy těch na netalentové obory, které má žák k dispozici. Zhruba čtvrtina žáků, kteří podali méně než tři přihlášky se podle PAQ na žádnou školu nedostala a musela tak pravděpodobně podat přihlášku do druhého kola.

„Až 27 procent uchazečů mohlo podle svých výsledků v jednotné přijímací zkoušce (JPZ) mířit výše, než kam se reálně dostali,“ uvedli experti. V jejich okrese podle PAQ byla těžší škola s podobným zaměřením jako ta, na kterou se dostali, a zároveň měli na tuto těžší školu dostatečný počet bodů. Podle expertů to neznamená, že škola s náročnějšími požadavky by byla pro každého uchazeče lepší volbou. Může to ale naznačovat tendenci žáků podceňovat svoje schopnosti.

Podle expertů chybí zájemcům srozumitelné a přehledné informace o tom, jak vypadá nabídka škol. S tím by měla rodičům a budoucím studentům pomoci tato grafika. Obsahuje všechny školy v České republice, dá se třídit podle oborů a shrnuje všechny důležité informace o náročnosti přijímacího řízení v minulosti a počtu míst, které nabízí letos:

S výběrem školy může zájemcům pomoci také web Vzdělávání v datech, kde najdou informace o kapacitách škol a přijatých žácích z minulého roku. Video, které vysvětluje fungování rozřazovacího systému, najdou na webu Přihlášky na střední.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Babiš vyčetl zpravodajcům, že se o dezinformacích o Polsku dozvěděl až z médií

Premiér Andrej Babiš (ANO) na čtvrtečním mimořádném jednání Bezpečnostní rady státu vyčetl zpravodajským službám, že se o dezinformacích o polských územních nárocích vůči Česku nedozvěděl od nich, ale z médií. Babiš to v sobotu řekl České televizi na akci pro veřejnost v zahradě Strakovy akademie. Prezident Petr Pavel v pátek dezinformační kampaň označil za cílenou provokaci a ocenil, že na ni lidé neslyší.
před 2 hhodinami

Ořechov oživuje paměti válečného prokurátora Jaroslava Němce

Paměti válečného polního prokurátora Jaroslava Němce knižně vydali v jeho rodišti, Ořechově na Uherskohradišťsku. Němec v justiční pozici působil v československých jednotkách na západní i východní frontě. Pro nesouhlas s podstoupením Podkarpatské Rusi upadl v nemilost a po únoru 1948 strávil zbytek života v exilu. Tam vydal publikace, články, či se podílel na založení neziskové organizace Společnost pro vědy a umění.
před 8 hhodinami

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 11 hhodinami

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 11 hhodinami

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 11 hhodinami

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 12 hhodinami

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.