PAQ Research

Vysoký počet exekucí v České republice s sebou podle vědců z Národního institutu SYRI nese i politické následky. Lidé v exekuci podle nich obecně méně podporují demokracii. V tuzemsku má přitom exekuci přes 600 tisíc lidí.

Hosté pořadu Události, komentáře z ekonomiky hovořili o současném nastavení daní v Česku a jejich vlivu na ekonomiku, včetně možností jejich reformy, jako jsou například ty, na které poukázala výzkumná organizace PAQ Research ve své studii. Pozvání přijali ekonom a někdejší ministr financí z vlády Bohuslava Sobotky Ivan Pilný, sociolog z PAQ Research Daniel Prokop a ekonom a bývalý ministr průmyslu a obchodu ze Sobotkovy vlády Jan Mládek. Pořad nabídl také rozhovor s předsedou Svazu českých knihkupců a nakladatelů Martinem Vopěnkou, který rozebral mimo jiné vliv kulturních fenoménů, jako je například nový román Dana Browna, na cestovní ruch. Tématu cestování se věnoval také ředitel Letiště Praha Jiří Pos.

Hospodaření obcí, krajů a dobrovolných svazků obcí skončilo v letošním prvním pololetí s přebytkem 64,6 miliardy korun. Ve srovnání s loňským rokem se přebytek snížil o 21,8 procenta, přesto je druhý nejvyšší od vzniku Česka. Informovalo o tom ministerstvo financí. Zároveň uvedlo, že vzhledem k dlouhodobě přebytkovému hospodaření obcí a schodkovému hospodaření státu by považovalo za vhodné změnit rozpočtové určení daní (RUD).

Statistika ohrožení relativní příjmovou chudobou označuje Česko za stát s nejmenší chudobou v rámci Evropské unie. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) v loňském roce obyvatel pod hranicí příjmové chudoby mírně ubylo a jejich počet klesl na 9,5 procenta. Organizace PAQ Research ale upozorňuje, že zvolený ukazatel není mezinárodně srovnatelný, a navrhuje jiný způsob definice relativní příjmové chudoby. Podle té už by tuzemsko patřilo pouze do unijního průměru.

Ministerstvo školství v létě dokončilo audit zkoušek připravovaných organizací Cermat. Ten čelil kritice kvůli nejasnému zadání, nízké časové dotaci či odlišné každoroční úrovni testů. Nejvíc stížností letos mířilo na maturitní test z matematiky, ve kterém byla dokonce chyba. Poslední úloha měla více než jedno řešení, přitom u ní bylo uvedeno, že existuje jedna správná odpověď. Bez problémů ale nebyl ani test z češtiny. A ukázalo se, že kritici měli pravdu. Tématu se pro Reportéry ČT věnovala Barbora Loudová.

Za katedrou přibývá kantorů, kteří nemají potřebné učitelské vzdělání. Bez odborné kvalifikace učí už každý desátý. Ministerstvo školství proto pedagogické fakulty pověřilo navýšením počtu studentů. Přijímat jich mají víc minimálně v příštích deseti letech, kdy budou zároveň do důchodu odcházet populačně silné ročníky učitelů. Podle výzkumné agentury PAQ Research a neziskové organizace EDUin ale podíl nekvalifikovaných vyučujících roste i proto, že absolventi škol nachází uplatnění v jiných, lépe placených oborech.

V Česku stále trvá vyčleňování romských dětí ve školství. Nadále existuje víc než 130 segregovaných škol, z toho v 78 z nich romské děti tvoří víc než polovinu žactva, vyplývá podle studie PAQ Research z odhadů ministerstva školství. Segregované školy se nacházejí ve většině krajů a situace se v poslední dekádě výrazně nemění.

Čeští učitelé nechtějí vykonávat funkci ředitele školy. Zájem o post má pouze šestina z nich, vyplývá z průzkumu PAQ Research. Do více než poloviny konkurzů se přihlásí jen jeden kandidát. A školní inspekce letos zaznamenala už dvě desítky řízení, kam se nepřihlásil vůbec nikdo.

Ministerstvo zdravotnictví hodlá prosadit novou spotřební daň ze slazených nealkoholických nápojů. Dle odborníků nejde jen o nový příjem do státního rozpočtu, ale hlavně o nutnou prevenci a snížení budoucích nákladů na léčbu obezity a dalších nemocí spojených s konzumací zbytečného cukru v nápojích. Zástupkyně výrobců v 90’ ČT24 argumentovala tím, že výrobci už obsah cukru sami snižují, daň by mohla vést až k propouštění.

V Česku žije sedm z deseti uprchlíků pod hranicí příjmové chudoby. Dvě třetiny příchozích nad sedmnáct let přitom mají práci. Dvě třetiny ukrajinských pracovníků si ale nevydělají ani 150 korun čistého na hodinu. Bezmála tři pětiny ze zaměstnaných jsou stále na místech pod svou kvalifikací. Výsledky červnové vlny dlouhodobého výzkumu Hlas Ukrajinců zveřejnila agentura PAQ Research. Výzkumníci doporučují mimo jiné posílit kurzy češtiny, asistenci při hledání odpovídající práce i kontroly. Navrhují také úpravu humanitární dávky.

Členka sněmovního školského výboru Renáta Zajíčková (ODS) míní, že ve školství přetrvávají problémy, které se měly řešit již před deseti lety. To se ale nestalo, obce a kraje podle ní nedostatečně pracovaly s demografickým vývojem. S tím souhlasí analytik PAQ Research Karel Gargulák. Podle něj se také změnilo přemýšlení žáků, rodičů a učitelů o tom, jak má být vzdělávací dráha strukturována. „Aspirace rostou a my nechceme nutit patnáctileté dítě rozhodovat se pro úzce specializovaný obor,“ podotkl s tím, že poptávka po všeobecném vzdělání je tak větší.

V Česku přibývá lidí závislých na podpoře státu. Například příspěvek na bydlení, který pomáhá i s vysokými cenami energií, pobíralo v lednu už téměř 230 tisíc rodin. To je o šedesát procent více než rok předtím. Vláda odhaduje, že počet vyplácených sociálních dávek bude v následujících měsících ještě stoupat. Podle opozice je pomoc domácnostem pomalá a úřady nestíhají. Pomoc od státu domácnosti potřebují i přesto, že na energiích výrazně šetří. Podle Energetického regulačního úřadu (ERÚ) vloni omezily spotřebu elektřiny o devět procent.

Stále víc ukrajinských uprchlíků v Česku pracuje. Podle průzkumu PAQ Research si do konce loňského roku našlo místo přes padesát procent těch ekonomicky aktivních. Většinou na plný úvazek. V srpnu byl jejich podíl zhruba čtyřicetiprocentní. Uplatňují se spíše na manuálních a pomocných pozicích, a to i ti vysoce kvalifikovaní. V průměru pobírají 154 korun čistého za hodinu. Své profesi se často nevěnují ani zdravotníci, kterých do Česka podle odhadů uprchlo několik set. Aprobaci se snaží získat jen 170 z nich. Trvá to i roky.

V Česku přibývá domácností, kterým po zaplacení nezbytných výdajů nezbydou vůbec žádné finance. Podle údajů z průzkumu výzkumné organizace PAQ Research to bylo vloni v listopadu 19 procent, zatímco letos už 35. Politoložka a ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií na ČVUT v Praze Vladimíra Dvořáková v Otázkách Václava Moravce upozornila, že problém rychlých půjček by tak mohl zasáhnout i vyšší sociální skupiny, než tomu bylo doposud. Šéf PAQ Research, sociolog a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Daniel Prokop pak podotkl, že řešením by mohl být sociální tarif.

Náklady na bydlení rostou. Domácnosti žijící pod hranicí chudoby za ně dokonce utratí až šestačtyřicet procent svých příjmů, říká v pořadu Interview ČT24 sociolog ze společnosti PAQ Research Daniel Prokop. O příspěvek ale přitom žádá mnohem méně lidí, než kolik jich na něj má nárok.

Ukrajinské rodiny se potýkají s odmítáním při zápisech do škol a upozorňují na málo volnočasových aktivit pro děti a nedostatek příležitostí učit se česky. Vyplynulo to z prvního výzkumu, který se zaměřil na jejich zkušenosti i bariéry ve vzdělávání. Začlenění do společnosti je přitom klíčové pro psychiku dětí i osvojení jazyka.

V Česku už obdrželo vízum téměř 227 tisíc válečných uprchlíků z Ukrajiny. Podle studie PAQ Research a dalších organizací je důležité, aby se stát nebál investovat do jejich integrace. Daniel Prokop z PAQ Research varoval, že v opačném případě hrozí vznik ghet a růst kriminality. Za měsíc od začátku ruské invaze na Ukrajinu přispěli Češi ve finančních sbírkách na pomoc Ukrajině přes 2,08 miliardy korun.

Podle sociologa z PAQ Research Daniela Prokopa a vedoucího dluhového poradenství Člověka v tísni Daniela Hůleho je žádání o příspěvek na bydlení administrativně složité, může se ale kvůli prudkému růstu cen týkat více domácností, než vláda předpokládá. V Otázkách Václava Moravce mluvili o tom, jak by vláda nejlépe mohla lidem v krizi pomoci.

Tradiční levicové strany ČSSD a KSČM neuspěly v letošních sněmovních volbách ani u nízkopříjmových voličů, hlasovalo pro ně dohromady jen 10 procent z nich. Svým potenciálním partnerům, k nimž sociální demokraté i komunisté patřili, přetáhlo voliče především ANO, vyplývá z analýzy voleb agentury PAQ Research. Konečné výsledky srovnala i s průzkumy z loňského podzimu a letošního jara.

Ministerstvo zdravotnictví chce zrušit povinnost nosit roušky a respirátory, až bude naočkovaných alespoň 75 procent Čechů. V současnosti alespoň jednu dávku dostalo zhruba 56 procent obyvatel a zájem dlouhodobě klesá. Podle sociologa z PAQ Research Daniela Prokopa je třeba oslovit lidi v regionech či nabídnout stoprocentní nemocenskou v dnech po očkování. Lékařka Ludmila Bezdíčková v Událostech, komentářích popisuje, že s blížícím se podzimem registruje vyšší zájem mladých. Pro seniory je prý důležitá možnost vybrat si vakcínu.

Výuka na dálku v době epidemie covidu-19 ukázala, že ve školách chybí systémová podpora učitelů a jejich vedení. Pro zhruba tři čtvrtiny vyučujících byla distanční výuka víc stresující než prezenční vyučování. U přibližně dvou pětin pedagogů se v době epidemie projevily středně těžké příznaky depresí. Vyplývá to z průzkumu společnosti PAQ Research a projektu Kalibro pro organizaci Učitel naživo. Výzkum se uskutečnil mezi 13. květnem a 1. červnem, zúčastnilo se ho 603 vyučujících ze základních škol.

Současná pandemie a restriktivní opatření proti jejímu šíření nejvíce ekonomicky dopadají na lidi s nestabilním zaměstnáním, uvedl v pořadu Interview ČT24 sociolog Daniel Prokop. Tedy kupříkladu na osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) ve službách, lidi mající dohody o provedení práce či dostávající příjem „na ruku“ v rámci šedé ekonomiky.