V Česku žije sedm z deseti uprchlíků pod hranicí příjmové chudoby. Dvě třetiny příchozích nad sedmnáct let přitom mají práci. Dvě třetiny ukrajinských pracovníků si ale nevydělají ani 150 korun čistého na hodinu. Bezmála tři pětiny ze zaměstnaných jsou stále na místech pod svou kvalifikací. Výsledky červnové vlny dlouhodobého výzkumu Hlas Ukrajinců zveřejnila agentura PAQ Research. Výzkumníci doporučují mimo jiné posílit kurzy češtiny, asistenci při hledání odpovídající práce i kontroly. Navrhují také úpravu humanitární dávky.
Ukrajinští uprchlíci v Česku většinou pracují, přesto žijí pod hranicí chudoby, ukázal výzkum
Práci v Česku má 67 procent uprchlíků nad sedmnáct let. Před rokem v létě pracovalo 45 procent příchozích. Tři pětiny ukrajinských pracovníků ale stále vykonávají práci pod svou kvalifikací. Polovina uprchlíků uvedla, že pracuje i o víkendech či pozdě večer. Dvě pětiny odpověděly, že berou méně než Češi na stejné pozici. Čtvrtina má víc prací, aby se uživila.
Celkem 55 procent pracujících má takzvanou prekérní práci, tedy nestabilní, v náročných podmínkách. Za největší bariéru při hledání zaměstnání považují příchozí češtinu. Poté zmiňují neuznání kvalifikace či nedostatek školek.
Průměrně uprchlíci pobírají 167 korun na hodinu. Je to o šestnáct korun víc než loni v březnu. „Růst lze vysvětlit postupným přesouváním Ukrajinců do více kvalifikovaných prací a inflací,“ uvedli autoři. Podotkli, že průměrný čistý hodinový výdělek v Česku byl loni v posledním čtvrtletí asi 220 korun.
Dvě třetiny zaměstnaných si ale nevydělají ani 150 korun na hodinu. Nad tuto částku má 47 procent mužů a 27 procent žen. Ženy přitom mají častěji vysokoškolské vzdělání než muži.
Experti doporučují kurzy češtiny či asistenci
Dvě třetiny uprchlíků také žijí pod hranicí příjmové chudoby. Nejvíc ohrožené jsou rodiny s dětmi a senioři. Sedm z deseti lidí trpí pak i materiálním nedostatkem. Nezvládnou náhlý výdaj, nemohou si dovolit nakupovat oblečení, používat auto, zajít občas s přáteli do restaurace, dostatečně topit či jíst častěji maso. Při výpadku příjmu by skoro polovina uprchlických domácností nevystačila s úsporami ani měsíc.
Humanitární dávku aspoň pro jednoho ze svých členů pobíralo v červnu 55 procent uprchlických domácností. Je to o deset procentních bodů méně než loni v létě. Podle PAQ se dá očekávat po červencové změně podoby podpory další pokles.
Výzkumný tým doporučuje změnu výpočtu humanitární dávky a také to, aby uprchlíci po určité době pobytu mohli pobírat příspěvek na bydlení a přídavky na děti. Experti navrhují posílení nabídky kurzů češtiny, asistence při hledání odpovídající práce, dostupnosti školek a družin pro děti i kontrol na pracovištích.
Projekt Hlas Ukrajinců se zaměřuje na práci, bydlení, vzdělání, příjmy, znalost češtiny a integraci příchozích. Na výzkumu spolupracují agentura PAQ Research a Sociologický ústav Akademie věd. Bádání podpořily Dětský fond OSN (UNICEF) a ministerstvo práce. Dotazování se konalo zatím šestkrát, naposledy letos v červnu. Zapojilo se 1425 domácností, v nichž žije 3789 uprchlíků z Ukrajiny. Autoři sledují situaci lidí, kteří do Česka přišli loni.
350 tisíc uprchlíků z Ukrajiny s dočasnou ochranou
V Česku bylo podle statistického úřadu Eurostat ke konci června téměř 350 tisíc ukrajinských uprchlíků se statutem dočasné ochrany. V celé Evropské unii to byly více než čtyři miliony lidí, přičemž tuzemsko je třetí nejčastější cílovou zemí pro lidi hledající útočiště před ruskou válkou.
V přepočtu na populaci jednotlivých unijních zemí bylo nejvíce příjemců s dočasnou ochranou v Česku, které jich na konci června hostilo 32,2 na tisíc obyvatel. Následují Polsko (26,6), Estonsko (25,8), Bulharsko (24,9) a Litva (24,7), přičemž celounijní průměr je 9,1 na tisíc obyvatel.
Ve srovnání s koncem května počet uprchlíků z Ukrajiny v Evropské unii vzrostl o 45 800, tedy o 1,1 procenta. Největší nárůsty pak byly zaznamenány v Německu, v Česku a Irsku. V tuzemsku činil tento nárůst 2,7 procenta, tedy 9050 lidí. Jen dvě země, Polsko a Itálie, evidovaly mírný pokles lidí s dočasnou ochranou.
