Sociologický ústav Akademie věd

Čím menší obec, tím větší roli při rozhodování voličů hrají konkrétní kandidáti a jejich schopnost řešit místní problémy. Ve velkých městech se naopak výrazněji promítají stranické preference a celostátní politika. Podle sociologů Tomáše Kosteleckého a Martina Buchtíka i politologa Václava Šmatery budou letošní komunální volby testem také pro tradiční politické strany, které na lokální úrovni dlouhodobě oslabují.

„Nároky (amerického prezidenta) Donalda Trumpa na různá území, o kterých pořád dokola mluví, to je něco, s čím jsme se desetiletí nesetkali a najednou moc nevíme, co si s tím počít,“ řekl v pořadu 90′ ČT24 s odkazem na Trumpova vyjádření ke Grónsku či Panamskému průplavu historik Oldřich Tůma. Podle něj se o letošním roce jednou bude psát jako o přelomovém. Podle psycholožky Oleny Stelmašenkové přináší výrazné politické změny posledních dnů a týdnů lidem úzkost a nejistotu do budoucnosti, což následně vede ke stresu.

Facebook za dvě dekády své existence výrazně změnil svět. Ze sociální sítě, která měla spojit elitu, se postupně stala síť, jež propojila celou planetu a odstartovala novou éru internetu. Přehnaný čas trávený na sítích může vést podle odborníků k úzkostem a depresím, ve facebookovém prostoru se také často šíří dezinformace. Například seniorům ale může pomoci bojovat s osamělostí.

V Česku žije sedm z deseti uprchlíků pod hranicí příjmové chudoby. Dvě třetiny příchozích nad sedmnáct let přitom mají práci. Dvě třetiny ukrajinských pracovníků si ale nevydělají ani 150 korun čistého na hodinu. Bezmála tři pětiny ze zaměstnaných jsou stále na místech pod svou kvalifikací. Výsledky červnové vlny dlouhodobého výzkumu Hlas Ukrajinců zveřejnila agentura PAQ Research. Výzkumníci doporučují mimo jiné posílit kurzy češtiny, asistenci při hledání odpovídající práce i kontroly. Navrhují také úpravu humanitární dávky.