Současné politické změny přinášejí lidem úzkost a nejistotu, říká psycholožka

30 minut
90′ ČT24: Změny ve světové politice a jejich dopady na společnost
Zdroj: ČT24

„Nároky (amerického prezidenta) Donalda Trumpa na různá území, o kterých pořád dokola mluví, to je něco, s čím jsme se desetiletí nesetkali a najednou moc nevíme, co si s tím počít,“ řekl v pořadu 90′ ČT24 s odkazem na Trumpova vyjádření ke Grónsku či Panamskému průplavu historik Oldřich Tůma. Podle něj se o letošním roce jednou bude psát jako o přelomovém. Podle psycholožky Oleny Stelmašenkové přináší výrazné politické změny posledních dnů a týdnů lidem úzkost a nejistotu do budoucnosti, což následně vede ke stresu.

Během posledních let došlo k plnohodnotné ruské invazi na Ukrajinu či k energetické a inflační krizi. V posledních dnech a týdnech se pak přidala prohlášení a kroky nového amerického prezidenta Trumpa, který oznámil například přerušení americké vojenské pomoci Ukrajině.

„To, co všechno po desetiletí vypadalo jako domluvená věc, nějaká pravidla, kterých se držíme, tak najednou nikdo neví, jestli budou platit ještě zítra. Často je to dokonce tak, že to, co platí dnes, už nebude platit zítra ráno. Takže je to velká nejistota a nevíme úplně přesně, jakým směrem se to posune,“ sdělil zástupce ředitele Sociologického ústavu Akademie věd České republiky Tomáš Kostelecký.

Podle Kosteleckého je z hlediska společnosti jednou z nejdůležitějších věcí pro vyrovnání se s nepředvídatelností důsledné dodržování základních pravidel fungování demokratických společností, což je z jeho pohledu především dělba moci. „O to se hraje i ve Spojených státech. Do jaké míry jsou soudní, zákonodárná a výkonná moc navzájem nezávislé,“ míní.

Nejhorší by podle něho bylo, kdyby došlo ke zpochybnění rozdělení moci. „Já někdy říkám, že to je jeden z největších vynálezů sociálních věd. Dělba moci, to je něco jako elektřina,“ řekl Kostelecký, podle něhož společnosti, v nichž se dodržují pravidla a dělba moci, fungují lépe.

„Změna v posledních týdnech je obrovská,“ míní historik

Nepředvídatelnost se ale podle historika z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR Oldřicha Tůmy objevovala napříč historií. „V historii se vždycky děly věci, které nikdo nepředvídal, a přesto se staly,“ sdělil s tím, že dějiny se ale většinou odehrávaly podle určitých pravidel.

V současné době se podle něho věci mění ze dne na den. „Myslím, že ta změna v posledních týdnech je obrovská,“ zdůraznil.

Tůma hovořil i o historických paralelách, které podle něho nikdy nejsou stoprocentní. „Ale paralela v tom, že agresora nezastavíte ústupky, ta myslím platila tehdy (v období appeasementu) a bohužel si to ti, kteří rozhodovali, nedokázali uvědomit. A platí i dnes a vypadá to, že opět si to prezident Trump nedokáže uvědomit,“ usuzuje.

Právě historická zkušenost je něčím, co může ovlivňovat přístup lidí k současné politické situaci. „Ve výzkumech veřejného mínění se ukazuje, že je několik faktorů, které ovlivňují nějaké základní směřování toho, čemu lidé věří a co považují za správné,“ řekl Kostelecký.

Doplnil, že právě generační zkušenost patří mezi jeden z těchto faktorů. „To není jen o věku, ale právě i o tom, co lidé zažili, když byli v době dospívání nebo když byli v době, kdy se formovaly jejich základní představy o světě,“ dodal.

„Lidé hledají silné osobnosti,“ říká psycholožka

Nejistota se dotýká i jednotlivců, s nimiž pracuje psycholožka z organizace Člověk v tísni Olena Stelmašenková. Politické změny podle ní lidem přinášejí úzkost a nejistotu do budoucnosti, což vede ke stresu. „Pak jsou možné takové věci jako psychologická únava nebo apatie. Lidé hledají nějaké silné osobnosti, aby získali pocity jistoty a stability,“ popsala. 

Zásadní psychologické dopady mají události posledních let na Ukrajince, kteří se musí vyrovnat s válkou. Podle Stelmašenkové lidem může pomoci třeba trávit více času s blízkými lidmi. Důležité je ale podle ní rovněž snažit se ovlivnit to, co ovlivnit můžeme. „Já například nemůžu ovlivnit velkou politiku, já nemůžu ovlivnit prezidenta Trumpa, já nemůžu ovlivnit agresora. Ale každý člověk může ovlivnit svůj život, své myšlenky, svoji rodinu,“ uvedla s tím, že klíčové je najít smysl v tom, co děláme.

Stelmašenková pracuje i s dětmi, u kterých je podle ní důležitá psychologická odolnost, na jejíž posilování existuje speciální program. „Posilujeme svoje silné stránky, pracujeme se stresem, je tam práce s tělem, je tam práce s myšlenkami, je tam relaxační cvičení,“ vyjmenovala s tím, že děti na Ukrajině vnímají válku jako tragédii a celá situace je pro ně náročná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Víkendové teploty vystoupají až ke třiceti, poté se mírně ochladí

Jasné nebe beze srážek vydrží v Česku do konce víkendu. Teploty postupně porostou až k tropickým třiceti stupňům Celsia. V neděli večer a v pondělí přijdou přeháňky nebo bouřky a mírně se ochladí. Vyplývá to z předpovědi na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). V noci na čtvrtek na horách někde i mrzlo.
08:35Aktualizovánopřed 1 mminutou

Jihočeské papírny míří ke konci, o práci přijde stovka lidí

Českokrumlovsko se připravuje na konec Jihočeských papíren ve Větřní. Přes deset let jsou v insolvenci – vyrábět přestanou nejspíš na podzim. Zadlužené papírny stáhly ke dnu vysoké ceny energií a malá poptávka. O práci přijde 110 lidí. Českokrumlovsko má už nyní největší podíl nezaměstnaných na jihu Čech, v květnu to bylo 4,9 procenta. Uzavření závodu může mít vliv také na cenu vody pro místní domácnosti. Čistírna odpadních vod v Českém Krumlově totiž dosud počítala s objemem, který spolu s domácnostmi dodávaly i papírny. Město už situaci řeší s vodárenskou společností, pomoci má i chystaná rekonstrukce čistírny.
před 1 hhodinou

Cyklojízda napříč Českem šíří osvětu o paliativní péči

Onkologická pacientka Zora Šťastná se vydala na cestu osvěty. Zapojila se do projektu, jehož cílem je během osmi dnů urazit na kole osm set kilometrů napříč Českem. Na zastávkách na trase z Chebu do Třince šíří povědomí o paliativní péči. Doprovodná sbírka pak podpoří mimo jiné zařízení, kterými na své cestě přejíždějí. Dohromady by měli navštívit sedmnáct hospiců po celém Česku.
před 2 hhodinami

Senát schválil nová pravidla pro kybernetickou bezpečnost

Vyloučení technologií, které by mohly představovat bezpečnostní riziko pro stát, má umožnit zákon o kybernetické bezpečnosti, který ve středu schválil Senát. Norma, kterou nyní dostane k podpisu prezident, počítá rovněž s prověřováním dodavatelů technologií pro stát. Po dlouhé debatě Senát naopak zpět poslancům vrátil školskou novelu, která má omezit odklady. Zákonodárcům vadilo zavedení slovního hodnocení. Senátorský klub ANO se neúspěšně snažil na pořad schůze zařadit též projednání bitcoinové kauzy.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

O zvýšení kvót pro pracovníky z ciziny debatovali hosté Událostí, komentářů

Díky zvýšení kvót pro cizince mimo EU, o němž rozhodla vláda, bude možnost získat více pracovníků ze zahraničí. Kvóty začnou platit od července. Firmy to sice vítají, problém nedostatku sil to ale podle nich neodstraní. Upozorňují, že byrokratická zátěž je mnohem vyšší než v okolních zemích, což tuzemské zaměstnavatele znevýhodňuje. O tématu debatovali v Událostech, komentářích ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj a místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Jiří Vaňásek. Pořad moderovala Jana Peroutková.
před 10 hhodinami

STAN podle Šebelové vládu při hlasování o nedůvěře podrží

Vláda bude pokračovat ve stávajícím složení, dohodla se v úterý vedení STAN a ODS. Nová ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) se zavázala, že bitcoinová kauza bude transparentně objasněna, budou vyvozeny konkrétní kroky a zadá se externí audit. Místopředsedkyně STAN Michaela Šebelová věří, že ODS má snahu se věcmi transparentně zabývat, uvedla v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Zároveň oznámila, že nikdo z poslanců STAN se příští týden nepřidá k vyslovení nedůvěry vládě.
před 13 hhodinami

Vláda upravila kvóty pro pracovníky z ciziny. Více víz bude pro experty

Kvóty pro přijímání pracovníků z ciziny se v jedenácti českých zastupitelských úřadech po světě od července upraví. Posílí se počet míst pro experty, ubude víz pro nekvalifikované síly. Česko chce nově získat 24 specialistů na informační technologie z Indie, 650 vysoce kvalifikovaných sil z Číny či dalších 120 z jiných asijských zemí. Naopak kvóta pro 120 lidí z Afriky s většinou nízkou kvalifikací se má škrtnout, oznámil po jednání kabinetu premiér Petr Fiala (ODS).
před 14 hhodinami

Podívejte se, kde v Česku pracují cizinci a čím se živí

V Česku pracuje a platí daně 858 550 cizinců – tedy lidí bez českého občanství. Ti všichni nějakým způsobem přispívají do rozpočtu státu. Nejsou ve všech částech země zastoupení stejným počtem, podle dat ministerstva práce a sociálních věcí se koncentrují hlavně v několika místech republiky. A podobně se liší i to, čím se živí.
před 16 hhodinami
Načítání...