Šéf Mnichovské bezpečnostní konference Christoph Heusgen varoval před scénářem z roku 1938. Hlavním tématem třídenní konference v bavorské metropoli byla Ukrajina. Finský prezident Alexander Stubb zmínil, že Ukrajinu nesmí po válce s Ruskem potkat stejný osud jako Finsko po druhé světové válce, kdy ztratilo svou suverenitu a územní celistvost.
Svět nesmí spadnout do pasti appeasementu, varoval šéf mnichovské konference
„Neměli bychom spadnout do pasti appeasementu. Nefungovalo to v roce 1938. Nebude to fungovat ani dnes,“ řekl Heusgen. Odkazoval tak na politiku ústupků či usmiřování, která vedla k uzavření mnichovské dohody v roce 1938. Nacistické Německo, Francie, Británie a Itálie se tehdy bez účasti Československa dohodly, že Adolf Hitler získá rozsáhlé československé pohraničí s převážně německým obyvatelstvem. Ruský vůdce Vladimir Putin podle Heusgena „cítí slabost“ a „reaguje jen na sílu“.
Odkaz na mnichovskou dohodu z roku 1938 a varování před podobným osudem pro Ukrajinu padly na letošní Mnichovské bezpečnostní konferenci hned několikrát. Použil ho mimo jiné i český prezident Petr Pavel, který vyzval, aby Kyjev a Evropa byly součástí mírových jednání o Ukrajině. „Jinak by to byla jakási ozvěna mnichovského ducha, který Československo zná moc dobře. Mám na mysli dohodu o naší zemi bez naší země. Tentokrát o Ukrajině, ale i o Evropě,“ řekl v sobotní debatě.
Stubb: Ukrajinu nesmí potkat stejný osud jako Finsko
„Tři základní otázky jsou pro Ukrajince ve hře v této válce: nezávislost, suverenita a územní celistvost,“ řekl na konferenci finský prezident Stubb. Dodal, že jeho země si po druhé světové válce sice uchovala nezávislost, ztratila ale suverenitu a nemohla se rozhodnout, do jaké organizace vstoupí. „A ztratili jsme také deset procent našeho území, včetně oblasti, kde se narodili moji prarodiče a můj otec,“ dodal. Vyzval, aby Evropa zajistila, že stejný osud nepotká i Ukrajinu.
V rámci smlouvy, podepsané po druhé světové válce v roce 1948, finští vůdci pod tlakem Moskvy souhlasili, že se Finsko nepřipojí k žádnému z politických a ekonomických bloků. Pro tento postoj se vžil termín finlandizace. Do Evropské unie země vstoupila až v roce 1995, do Severoatlantické aliance dokonce až předloni, a to v reakci na plnohodnotnou invazi Ruska na Ukrajinu z února 2022.
Podle Stubba nyní není okamžik, kdy by měla Evropa přestat Kyjev podporovat, právě naopak. „Ukrajina musí do (mírových) jednání vstoupit z pozice síly,“ řekl.
Otázka členství v NATO
V mírových rozhovorech, které podle finského prezidenta budou trvat velmi dlouho, pak nelze jednat o dvou věcech: členství napadené země v EU a členství v NATO. „O tom musí rozhodnout sami Ukrajinci,“ řekl Stubb. „Ukrajina bude evropská, a nikoli ruská a pro Putina to je velká prohra už teď,“ dodal. Zatímco o členství v EU se už jedná, členství v NATO bude podle Stubba také na stole „v určité fázi“.
Americký ministr obrany Pete Hegseth tento týden přitom řekl, že si v rámci mírového plánu Ukrajinu neumí představit v NATO. Také šéf Aliance Mark Rutte uvedl, že její lídři Kyjevu nikdy neslíbili, že se stane členem Severoatlantické aliance, jestliže uzavře mírovou dohodu s Ruskem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pak na konferenci v Mnichově uvedl, že Spojené státy nepočítaly s jeho zemí v NATO ani za bývalého prezidenta Joea Bidena.
Nervozita z telefonátu Trumpa a Putina
V Kyjevě i dalších evropských metropolích vyvolal obavy nedávný telefonát amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským vůdcem Putinem. Dohodli se v něm, že se setkají, aby jednali o ukončení ruské války na Ukrajině.
Kreml v neděli podle agentury Reuters uvedl, že význam nedávného telefonátu mezi Putinem a Trumpem spočívá v tom, že Rusko a Spojené státy nyní budou hovořit o míru, a nikoliv o válce. „Je to silný signál, že se nyní budeme snažit řešit problémy prostřednictvím dialogu,“ řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov novináři ruské státní televize Pavlu Zarubinovi. Peskov dále uvedl, že první setkání Putina a Trumpa má vzhledem k současným okolnostem zvláštní význam. Podle něj západní sankce nebudou bránit rusko-americkým rozhovorům.
4 minuty
Události: Budoucnost jednání o míru na Ukrajině
Agentura Bloomberg v sobotu uvedla, že se vysoce postavení představitelé Spojených států a Ruska sejdou už příští týden v Saúdské Arábii, aby připravili půdu pro potenciální summit šéfů obou zemí, jenž by se mohl konat do konce února. Agentura Reuters v neděli s odvoláním na prohlášení zmocněnce prezidenta USA pro Blízký východ Steve Witkoffa pro televizi Fox News napsala, že poradce šéfa Bílého domu pro národní bezpečnost Michael Waltz a Witkoff v neděli odletí do Saúdské Arábie na jednání o ukončení ruské války na Ukrajině. Vysoce postavený ukrajinský vládní zdroj sdělil stanici BBC, že Kyjev na jednání neobdržel pozvánku a nevysílá na tuto fázi rozhovorů žádný tým.
Kyjev i evropské státy se obávají, že se Moskva a Washington na míru na Ukrajině dohodnou bez jejich účasti. Podle evropských politiků by takový mír nebyl trvalý a vyhovoval jen Rusku. Podle Heusgena, který svým krátkým projevem zakončil letošní ročník bezpečnostní konference, by mírová iniciativa neměla být přenechána USA a Rusku. „Měli bychom si přestat stěžovat, že jsme byli odsunuti na vedlejší kolej, ale přijít k jednacímu stolu s konkrétními nápady a přísliby výdajů,“ navrhnul s tím, že je to jediný způsob, jak místo u jednacího stolu dostat. „My Evropané potřebujeme mírový plán pro náš kontinent.“
Agentura Reuters v neděli informovala, že USA zaslaly evropským spojencům dotazník týkající se požadavků pro vyjednávání o konci ruské agrese proti Ukrajině a například jaké bezpečnostní záruky budou žádat po Moskvě.
Pro Heusgena byl 61. ročník konference posledním ve funkci jejího šéfa. Štafetu od něj v neděli přejal bývalý norský premiér a někdejší generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Minulý týden ovšem Stoltenberg oznámil, že se vrací do norské vlády jako ministr financí. Než mu skončí mandát v tamním kabinetu, povedou Mnichovskou bezpečnostní konferenci současní místopředsedové Benedikt Franke a Rainer Rudolph.
