Evropa musí být součástí jednání o míru na Ukrajině, musí si ale předtím sama definovat společnou pozici, kterou zkoordinuje s Ukrajinou a USA, uvedl na Mnichovské bezpečnostní konferenci český prezident Petr Pavel. Berlín podle německého kancléře Olafa Scholze nepodpoří mírové podmínky, které by byly Kyjevu nadiktované. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj řekl, že nastal čas na vytvoření evropské armády.
Evropa si musí definovat svoji pozici k mírovým jednáním, řekl Pavel
5 minut
Události: Napětí mezi zástupci USA a evropskými lídry
Evropa nesmí dopustit, aby se jednalo o Ukrajině bez Ukrajiny, řekl Pavel v debatě na druhém dnu Mnichovské bezpečnostní konference. Česko takovou situaci v minulosti zažilo, dodal ve zjevném odkazu na mnichovskou dohodu z roku 1938. Tehdy se evropské mocnosti bez účasti Československa domluvily, že nacistické Německo získá rozsáhlé československé pohraničí.
Jednání o míru na Ukrajině se podle něj ocitlo ve zlomovém okamžiku a Evropa musí ukázat, že dokáže převzít zodpovědnost. Aby se mohla podílet na mírových jednáních, musí si ale předtím sama definovat společnou pozici, kterou poté zkoordinuje s Ukrajinou a následně i Spojenými státy, poznamenal Pavel.
21 minut
Brífink prezidenta Petra Pavla k bezpečnostní konferenci v Mnichově
„Od počátku jsem vyjadřoval obavu, aby nezvítězilo pokušení uzavřít dohodu jenom pro dohodu samotnou bez ohledu na to, jaký bude její obsah, a zároveň jsem říkal, že není možné, aby Evropa a Ukrajina zůstávaly mimo tento proces,“ řekl také v sobotu Pavel.
„Je na Evropě, aby zkonsolidovala veškeré návrhy a podněty, které z evropských zemí zaznívají pro nadcházející mírová jednání, aby hlas a názor Evropy byl jasně komunikován a konzultován s našimi americkými spojenci,“ zdůraznil Pavel. Jakýkoli neúspěch jednání z hlediska odstrašujícího efektu by se negativně odrazil nejen na Evropě, ale i na Americe, podotkl.
„Teď si nemůžeme dovolit sundat nohu z plynu,“ prohlásil. „Když teď polevíme s pomocí Ukrajině, tak se může stát, že (ruský vládce Vladimir) Putin ucítí příležitost a přejde spíš do iniciativy než k tomu, aby utlumil svou bojovou činnost,“ dodal. Ukrajinu je podle něj třeba nadále podporovat zbraněmi, materiálně, finančně, diplomaticky a politicky.
Pavel informoval, že Česko za rok přes svou muniční iniciativu dodalo Kyjevu 1,6 milionu kusů velkorážní munice. „Od našich spojenců jsme získali dostatečné zdroje na to, abychom pokryli ještě další potřebu Ukrajiny až do dubna tohoto roku,“ řekl. S návrhem nakoupit dělostřeleckou munici pro napadenou zemi mimo členské státy Evropské unie přišel český premiér Petr Fiala (ODS) na mimořádném summitu EU počátkem loňského února. Pavel pak na loňské Mnichovské bezpečnostní konferenci informoval o možnosti zakoupit ve třetích zemích pro Ukrajince osm set tisíc granátů.
Se Spojenými státy musí Evropa mluvit přímočaře, řekl český prezident
V debatě český prezident také jednoznačně podpořil budoucí členství Ukrajiny v Evropské unii a Severoatlantické alianci (NATO). Evropa musí podle Pavla hovořit se Spojenými státy otevřeně, a bude-li třeba, i velmi přímočaře. „Musíme se ozvat, musíme být sebevědomí,“ zmínil. Zájem na dobrém transatlantickém partnerství přitom podle něj mají obě strany, nejen Evropa.
Americký ministr obrany Pete Hegseth tento týden řekl, že si v rámci mírového plánu Ukrajinu neumí představit v NATO. Také šéf NATO Mark Rutte uvedl, že lídři Aliance Kyjevu nikdy neslíbili, že se stane členem Severoatlantické aliance, jestliže uzavře mírovou dohodu s Ruskem.
Na Mnichovské bezpečnostní konferenci je Pavel od pátku. Na okraj akce se setkal už mimo jiné s americkým zvláštním zmocněncem pro Ukrajinu a Rusko Keithem Kelloggem a předákem německé opozice Friedrichem Merzem (CDU), který má velkou šanci se po volbách příští týden stát novým německým kancléřem. Vedle prezidenta zastupuje Česko na konferenci v Mnichově také ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.).
13 minut
Brífink ministra zahraničí Jana Lipavského k bezpečnostní konferenci v Mnichově
Evropa a Ukrajina musí válku vyhrát, soudí dánská premiérka
Pavel vystoupil v panelové diskusi s názvem Evropská podpora Ukrajiny. Spolu s ním se jí zúčastnili premiérka Dánska Mette Frederiksenová, švédský premiér Ulf Kristersson a také předseda německé opoziční Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz, který má velkou šanci stát se po volbách příští týden novým německým kancléřem.
„Nikdy jsem nevěřila, že válka na Ukrajině je primárně o Ukrajině. Je to o Rusku a o jeho imperialistických snech a jeho snaze rozhodovat o Evropě,“ řekla dánská premiérka. Zdůraznila, že Evropa tedy musí dodržet svou strategii. „A tou strategií je vyhrát válku.“ Není to podle ní ani hezké, ani pozitivní, ale je to nezbytné. Mír pak musí být spravedlivý, na který se lze spolehnout, až budeme mít jistotu, že to Rusko znovu nezkusí, dodala. „Proto musíme válku vyhrát,“ řekla s tím, že je nutno zvýšit evropské výdaje na obranu a bezpečnost. Uvedla, že neví, zda se dá ruskému vůdci Vladimiru Putinovi věřit. „Evropa a Ukrajina musí vyhrát válku,“ řekla na závěr.
29 minut
Panelová diskuse na Mnichovské bezpečnostní konferenci, které se zúčastnil i český prezident Petr Pavel
Výsledkem celého procesu musí být Ukrajina, která se může svobodně rozhodovat, uvedl švédský premiér. „Každý výsledek, který by dával Rusku možnost se znovu vyzbrojit a vrátit se a pokročit ještě dál, než se mu podařilo teď, by byl velmi špatný výsledek. Nevíme, jaký ten výsledek bude a není zřejmé, zda bude pozitivní, ale snažíme se jít správným směrem.“
„Musíme udělat vše, co je v našich silách, abychom Ukrajinu dostali do lepší, silnější pozice. Aby mohla u vyjednávacího stolu sedět jako hlavní země a Evropa ji bude podporovat. Je zcela nepřijatelné, aby USA a Rusko vyjednávaly bez přítomnosti Ukrajiny a bez Evropy,“ řekl předseda CDU.
Ruská armáda již více než rok na frontě na Ukrajině stále postupuje, byť letos pomaleji. Děje se tak poté, co selhala ukrajinská protiofenziva, zahájená v roce 2023. Kyjev naopak zaznamenal územní zisky v ruské Kurské oblasti.
Polský premiér Donald Tusk uvedl na síti X, že Evropa naléhavě a urychleně potřebuje svůj akční plán týkající se Ukrajiny a vlastní bezpečnosti, jinak o evropské budoucnosti rozhodnou jiní globální hráči. Zároveň varoval, že pokud bude rozhodovat někdo jiný, nemusí to být v souladu se zájmy Evropy. „Tento plán musí být připraven hned. Nelze ztrácet čas“, poznamenal na závěr svého příspěvku na sociální síti Tusk.
27 minut
Vystoupení Volodymyra Zelenského na konferenci v Mnichově
Zelenskyj vyzval k vytvoření evropské armády
„Evropské ozbrojené síly musí být vytvořeny,“ prohlásil Zelenskyj v Mnichově s tím, že „nastal čas“. Evropská armáda by neměla podle něj nahradit Severoatlantickou alianci (NATO), ale vyrovnat příspěvek Spojených států k transatlantické bezpečnosti. Ukrajinský boj proti Rusku podle Zelenského dokázal, že základ pro takovou armádu existuje.
Členství Ukrajiny v NATO by podle Zelenského mělo zůstat dál na stole. Jakýkoli posun směrem k míru na Ukrajině musí být spojen s poskytnutím bezpečnostních garancí, podotkl. Zelenskyj nicméně nyní nevidí ochotu Moskvy jednat o míru. Řekl také, že podle ukrajinských zpravodajských informací se Moskva chystá v létě vyslat do Běloruska vojáky. Není podle něj ale jasné, co s nimi zamýšlí. Mohl by následovat další útok na Ukrajinu. „Možná je to ale myšleno na vás,“ dodal směrem k evropským představitelům.
„Žádné rozhodnutí o Ukrajině bez Ukrajiny. Žádné rozhodnutí o Evropě bez Evropy,“ řekl Zelenskyj. Jakákoli mírová dohoda nesmí být podle něj vyjednaná jen mezi několika mocnými, ani mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem, ani mezi ním a Putinem. Zapojit se podle něj musí široké společenství států včetně těch evropských.
Český prezident Pavel řekl, že Zelenského návrh ohledně vzniku evropské armády jde správným směrem. Nejdříve je však nutné si ujasnit, co by to znamenalo. Zda by měla vzniknout na půdorysu celé Evropy, nebo Evropské unie. Upozornil, že by nemělo smysl, aby se její činnost dublovala s činností NATO a vznikaly například dvojí spojovací linky. Místo toho by podle Pavla bylo možné spíše využít – po dohodě s USA, pokud by se účastnit nechtěly – současnou evropskou část NATO. Dodal také, že s myšlenkou založit evropskou armádu přišel již dříve (v roce 2022) francouzský prezident Emmanuel Macron.
Olaf Scholz na bezpečnostní konferenci v Mnichově
Scholz: Německo nikdy nepodpoří mír, který by byl Kyjevu nadiktován
Německý kancléř Olaf Scholz v sobotním projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci prohlásil, že jeho země nikdy nepodpoří mír, který by byl Ukrajině nadiktován. Vítězství Ruska a zhroucení Ukrajiny by podle Scholze nepřinesly trvalý mír. „Nepřijmeme ani žádné řešení, které by vedlo k rozdělení evropské a americké bezpečnosti,“ dodal. Spojené státy Scholz vyzval, aby Ukrajinu, která se už téměř tři roky brání rozsáhlé ruské invazi, podporovaly společně s Evropou.
Slíbil také, že Berlín bude Kyjev podporovat tak dlouho, jak to bude potřeba, a to i poté, co utichnou boje. V mírových jednáních se musí podle Scholze vždy dbát na „suverénní nezávislost“ Ukrajiny, zemi musí také zůstat vojenské kapacity, aby se ubránila případnému dalšímu ruskému útoku.
V Kyjevě i dalších evropských metropolích vyvolal obavy nedávný telefonát amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Dohodli se v něm, že se setkají, nejspíš v Saúdské Arábii. Kyjev i evropské státy se obávají, že se Moskva a Washington na míru na Ukrajině dohodnou bez jejich účasti. Podle evropských politiků by takový mír nebyl trvalý a hrál by do karet jen Kremlu.
Americká strana naopak zdůrazňuje, že krátce po telefonátu s Putinem hovořil Trump telefonicky i se Zelenským. Americký prezident pak výslovně řekl, že Ukrajinci budou součástí mírových jednání.
Kancléř odmítl kritiku evropské demokracie, se kterou přišel Vance
Scholz také odmítl kritiku na adresu evropské a německé demokracie, kterou v pátek vyslovil americký viceprezident JD Vance. Ten se oproti očekávání nevěnoval bezpečnosti, ale kritizoval evropské demokracie – prohlásil, že v Evropě je na ústupu svoboda slova.
Vance rovněž nepřímo podpořil německou stranu Alternativa pro Německo (AfD), která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou. Setkal se se spolupředsedkyní AfD Alicí Weidelovou, která bude v předčasných parlamentních volbách příští týden kandidovat na spolkovou kancléřku.
Scholz zásahy zvenčí do demokratického procesu a ve prospěch krajní pravice označil za nepřijatelné, nepatří se to podle něj obzvlášť mezi přáteli a spojenci. „Jak to bude dál vypadat s naší demokracií, to rozhodneme my,“ dodal Scholz.
Ústupky zatím odmítají Moskva i Kyjev, soudí Šedivý
Bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý podotkl, že USA ujistily Ukrajinu, že budou dělat všechno pro spravedlivý mír. Navíc upozornily Rusko, že pokud neakceptuje navržené podmínky, budou vůči němu použity „jiné prostředky“. A to je pro ukrajinského prezidenta Zelenského vcelku dobrá zpráva, uvedl armádní generál ve výslužbě.
Ke slovům Zelenského, že americká strana není na mírová jednání připravena a nemá plán pro ukončení války, řekl, že ukrajinský prezident někdy používá tvrzení, která neodpovídají realitě. „Při telefonátu s Putinem se řešily některé základní parametry. Ale i Američané musí dělat kroky k tomu, aby nedošlo k zablokování jednání v samotném začátku.“ Zelenskyj by měl být tedy podle Šedivého v klidu a trpělivý. Mají také pokračovat dodávky zbraní. Za ně pak bude Washington požadovat od Kyjeva nerostné suroviny.
Generál také soudí, že Putin má zájem o mír, protože Rusové jsou evidentně vyčerpáni, ale ještě nezačali měnit své požadavky pro mírová jednání. Bude proto nutné vytvořit na ně tlak, aby akceptovali názory USA, případně Ukrajiny, dodal Šedivý. Ústupky zatím podle něj odmítají jak Moskva, tak Kyjev. Jako nejzásadnější problém vidí Šedivý to, že Kyjev považuje za svou bezpečnostní záruku vstup Ukrajiny do NATO. „To ještě bude horké a ostré téma. Ale je možné tento požadavek eliminovat jiným systémem záruk pro Ukrajinu.“
13 minut
Jiří Šedivý o postojích USA a Evropy na Mnichovské bezpečnostní konferenci
