Představitelé USA odlétají do Saúdské Arábie připravit půdu pro mírová jednání

Poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa pro národní bezpečnost Michael Waltz a prezidentův zmocněnec pro Blízký východ Steve Witkoff míří do Saúdské Arábie k přípravám jednání o ukončení ruské války na Ukrajině. USA zřejmě nejdříve chtějí jednat samostatně s Ruskem, pak samostatně s Ukrajinou a poté vést společné rozhovory. Spojené státy se také ptají svých evropských spojenců, co by od Washingtonu potřebovali ohledně bezpečnostních záruk pro Ukrajinu.

Trumpův zvláštní vyslanec pro Ukrajinu a Rusko Keith Kellogg sice uvedl, že Kyjev bude součástí vyjednávání o ukončení konfliktu, poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ale řekl stanici NBC, že Ukrajina stále nebyla pozvána na jednání mezi USA a Ruskem v Saúdské Arábii. „Je nebezpečné hovořit s nepřáteli dříve než se spojenci. Postoj Ukrajiny se nezměnil. Je třeba, aby Ukrajina, USA a Evropa zaujaly společné stanovisko před jakýmkoliv jednáním s Putinem,“ uvedl poradce. Vysoce postavený ukrajinský vládní zdroj sdělil stanici BBC, že Kyjev tak nevysílá na nynější fázi rozhovorů žádný tým.

Dva američtí představitelé podle listu The Guardian potvrdili, že Ukrajina nebyla na jednání pozvána, ale zmínili, že záměrem USA je uspořádat bilaterální jednání s Ruskem, poté bilaterální jednání s Ukrajinou a následně společné rozhovory.

Nahrávám video
Události: Budoucnost jednání o míru na Ukrajině
Zdroj: ČT24

„Doufáme, že v jednáních o Rusku a Ukrajině dosáhneme opravdu dobrého pokroku,“ prohlásil Witkoff. Trumpův zmocněnec uvedl, že američtí představitelé s ukrajinskými činiteli jednají zvlášť. „Ukrajina je součástí rozhovorů,“ řekl Witkoff.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v neděli řekl CBS, že příštích několik dní ukáže, zda ruský vládce Vladimir Putin myslí mír na Ukrajině vážně. „Jeden telefonát koneckonců mír nezajistí,“ řekl Rubio o hovoru Trumpa a Putina, ve kterém šéf Kremlu údajně vyjádřil zájem o dosažení míru. Očekává se, že Rubio americký tým vysokých činitelů na jednání v Rijádu povede.

Ruský server Kommersant napsal, že jednání se má odehrát v metropoli Saúdské Arábie v úterý. Zdroj svých informací ale neuvedl a agentura Reuters upozornila, že je nebylo možné ověřit. Podle agentury Bloomberg se může na ruské straně účastnit jednání poradce šéfa Kremlu Jurij Ušakov a šéf ruské civilní rozvědky SVR Sergej Naryškin. Na telegramových kanálech se také objevily zprávy o nadcházející návštěvě Rijádu ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova, píše Kommersant, jenž zároveň upozornil, že ruské úřady informaci o složení své delegace nepotvrdily.

Šéf americké diplomacie podle Reuters zlehčoval obavy Evropy z toho, že bude vyřazena z počátečních jednání mezi USA a Ruskem. Proces vyjednávání ještě doopravdy nezačal, uvedl Rubio.

„Nakonec to dojde do určitého bodu, pokud to budou skutečná jednání, a tam ještě nejsme, ale pokud by k tomu došlo, bude se muset zapojit Ukrajina, protože to ona byla napadena (Ruskem), a Evropané se budou muset také zapojit, protože zavedli sankce proti Putinovi a Rusku,“ řekl Rubio. „Zatím tam prostě nejsme.“

Američané zjišťují názory Evropanů, které by mohli využít při jednání s Ruskem

Američané se také obrátili na Evropu a žádají po jejích představitelích klíčové odpovědi týkající se budoucnosti Ukrajiny a bezpečnosti na kontinentu. Podle agentury Reuters spojencům poslali dokument se šesti body a dotazy. Mimo jiné i zda by evropské země byly ochotné vyslat v rámci mírového uspořádání na Ukrajině své vojáky. Dotazují se rovněž, jaké mohou být bezpečnostní záruky, které by odradily Rusko od narušení mírových dohod. Američané též zjišťují, jak by Evropa byla schopna rozšířit sankce vůči Rusku, aby měli páky při jednání s Moskvou.

Vrcholní evropští představitelé se pak separátně chystají na společnou pondělní schůzku, na kterou je pozval francouzský prezident Emmanuel Macron. Není ještě přesně známo, které všechny státy se jednání zúčastní. Podle evropských diplomatů by mohly být přítomny Francie, Británie, Německo, Polsko, Itálie, Španělsko a Dánsko, které bude zastupovat pobaltské a skandinávské země, napsala agentura Reuters. Ta v neděli večer uvedla, že jednání se zúčastní německý kancléř Olaf Scholz.

Zelenskyj ve Spojených arabských emirátech

V době, kdy se do Saúdské Arábie chystají američtí činitelé na jednání s ruskými zástupci, je v zemi na pracovní návštěvě ukrajinská vládní delegace. Úkolem výpravy je podle vicepremiérky a ministryně hospodářství Julije Svyrydenkové přichystat půdu pro návštěvu prezidenta Volodymyra Zelenského a podpis důležitých hospodářských smluv se zeměmi v regionu. Svyrydenková poznamenala, že Saúdská Arábie Kyjev podporuje humanitárně i ekonomicky, přičemž spolupracuje s ukrajinskými firmami.

Zelenskyj je pak aktuálně ve Spojených arabských emirátech, kde chce jednat o investicích, hospodářském partnerství a humanitárním programu. Prioritou je přivést ještě více Ukrajinců ze zajetí domů, napsal Zelenskyj na síti X, kde zveřejnil video z příletu a setkání s místními představiteli.

Prezident více ke své návštěvě neuvedl, nicméně Spojené arabské emiráty zprostředkovaly výměny válečných zajatců mezi Moskvou a Ukrajinou, která se už téměř tři roky brání plnohodnotné ruské invazi. Vyjednaly také návrat řady dětí zavlečených do Ruska během této invaze.

Starý kontinent je šokován

Agentura Reuters si ve své analýze všímá toho, že evropští představitelé jsou v posledních dnech šokováni kroky americké administrativy Donalda Trumpa, pokud jde o Ukrajinu, Rusko a evropskou obranu.

Obávají se hlavně, že si již nemohou být jisti americkou vojenskou ochranou a že Trump uzavře s Putinem mírovou dohodu o Ukrajině, která oslabí ji i celkovou evropskou bezpečnost.

Reuters si také všímá toho, že evropští představitelé již mnohokrát prohlásili, že budou muset přijmout více odpovědnosti za vlastní obranu a zvýšit vojenské výdaje a výrobu zbraní. Ale ani po letech takových prohlášení během Trumpova prvního funkčního období v letech 2017 až 2021 a po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 se ještě nedohodli, jak takové úsilí organizovat a jak za ně zaplatit, podotýká agentura.

Trumpovo jednání obrátilo vzhůru nohama dlouhodobou politiku Západu, jak ji prováděla předchozí administrativa Joea Bidena a evropské země, upozorňuje Reuters. Snažily se Putina izolovat a trvaly na tom, že mírové rozhovory mohou začít, až bude Ukrajina v silnějším postavení na bojišti. „(Evropští představitelé) strávili měsíce debatami o možných evropských bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, ale byli dotlačeni k činu až požadavkem americké diplomacie, aby podrobně popsali, co by mohli poskytnout.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jednání Američanů s Íránci má i přes „neshody“ pokračovat, tvrdí Teherán

V Islámábádu skončilo další kolo mírových rozhovorů mezi Íránem, USA a Pákistánem. Agentura AP s odkazem na Bílý dům píše, že američtí zástupci s íránskými protějšky jednají „tváří v tvář“. Podle íránské agentury Tasním panují v jednáních neshody zejména ohledně Hormuzského průlivu. Americký viceprezident JD Vance i delegace z Teheránu předtím hovořili s pákistánským premiérem Šahbázem Šarífem. Nejmenovaný americký činitel podle agentury Reuters popřel dřívější zprávy médií, že USA uvolnily některá íránská zmrazená aktiva.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Íránské revoluční gardy hrozí reakcí na vojenská plavidla v Hormuzu

Íránské revoluční gardy varovaly, že jakýkoli pokus vojenských plavidel proplout Hormuzským průlivem by se „setkal se silnou odpovědí“. V noci na neděli to napsala agentura Reuters. Ozbrojené síly USA v sobotu oznámily, že Hormuzským průlivem propluly dva torpédoborce amerického námořnictva. Před dalšími kroky směrem ke zbrojení Íránu naopak varoval prezident USA Donald Trump, Čína se dle něj nemá pokoušet o zbrojní dodávky Teheránu.
před 1 hhodinou

Magyar v závěru kampaně hlásil brzký konec Orbána. Ten mluvil o míru

Šéf maďarského středopravicového opozičního hnutí Tisza Péter Magyar na závěr volební kampaně před nedělními parlamentními volbami ohlásil, že současný premiér Viktor Orbán po šestnácti letech skončí u moci. Orbán na shromáždění v Budapešti opakoval, že jedině jeho Fidesz zajistí, že Maďarsko nebude zavlečeno do války na Ukrajině.
před 4 hhodinami

Rusko i těsně před zahájením klidu zbraní zabíjelo na Ukrajině

Nejméně dva lidé přišli o život při nočním ruském útoku na Oděsu na jihu Ukrajiny, oznámily místní úřady. Oběti hlásí i další oblasti. Útoky se uskutečnily krátce před plánovaným začátkem dočasného příměří u příležitosti pravoslavných Velikonoc. Podle úřadů v ruské Kurské oblasti Kyjev klid zbraní narušil, když krátce po jeho začátku údajně ukrajinský dron zranil tři lidi, tvrzení však nelze nezávisle ověřit. Rusko a Ukrajina si v sobotu vyměnily 175 válečných zajatců. Domů se vrací i sedm ruských civilistů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Babiš před volbami podpořil Orbána

Premiér Andrej Babiš (ANO) před nedělními parlamentními volbami v Maďarsku podpořil Viktora Orbána, který se se svou stranou Fidesz uchází o páté funkční období v čele vlády za sebou. V bouřlivých časech je volba stability a osvědčeného vedení důležitější než kdy dřív, míní Babiš. Naopak expremiér Petr Fiala (ODS) vyjádřil přesvědčení, že Orbán volby prohraje.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 6 hhodinami

Inflace i vysoké životní náklady mohou ovlivnit výsledek maďarských voleb

Maďarská předvolební kampaň den před nedělním hlasováním vrcholí. Po šestnácti letech vlády Fideszu Viktora Orbána bude o případné změně rozhodovat i stav ekonomiky. Zemi trápí vysoká inflace a rostoucí životní náklady, řada podniků také zůstává závislá na evropských i státních dotacích.
před 6 hhodinami

Izraelské útoky v Libanonu a v Gaze mají oběti

Nehledě na příměří, které má na Blízkém východě platit, zabily izraelské údery na třech místech v Libanonu deset lidí, včetně tří záchranářů. S odvoláním na tamní ministerstvo zdravotnictví to píše agentura AFP. Sedm lidí v noci zemřelo při izraelských útocích v Pásmu Gazy, uvedla palestinská civilní obrana. Izraelská armáda tvrdí, že zasáhla ozbrojenou buňku teroristického hnutí Hamás.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...