Představitelé USA odlétají do Saúdské Arábie připravit půdu pro mírová jednání

Poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa pro národní bezpečnost Michael Waltz a prezidentův zmocněnec pro Blízký východ Steve Witkoff míří do Saúdské Arábie k přípravám jednání o ukončení ruské války na Ukrajině. USA zřejmě nejdříve chtějí jednat samostatně s Ruskem, pak samostatně s Ukrajinou a poté vést společné rozhovory. Spojené státy se také ptají svých evropských spojenců, co by od Washingtonu potřebovali ohledně bezpečnostních záruk pro Ukrajinu.

Trumpův zvláštní vyslanec pro Ukrajinu a Rusko Keith Kellogg sice uvedl, že Kyjev bude součástí vyjednávání o ukončení konfliktu, poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ale řekl stanici NBC, že Ukrajina stále nebyla pozvána na jednání mezi USA a Ruskem v Saúdské Arábii. „Je nebezpečné hovořit s nepřáteli dříve než se spojenci. Postoj Ukrajiny se nezměnil. Je třeba, aby Ukrajina, USA a Evropa zaujaly společné stanovisko před jakýmkoliv jednáním s Putinem,“ uvedl poradce. Vysoce postavený ukrajinský vládní zdroj sdělil stanici BBC, že Kyjev tak nevysílá na nynější fázi rozhovorů žádný tým.

Dva američtí představitelé podle listu The Guardian potvrdili, že Ukrajina nebyla na jednání pozvána, ale zmínili, že záměrem USA je uspořádat bilaterální jednání s Ruskem, poté bilaterální jednání s Ukrajinou a následně společné rozhovory.

4 minuty
Události: Budoucnost jednání o míru na Ukrajině
Zdroj: ČT24

„Doufáme, že v jednáních o Rusku a Ukrajině dosáhneme opravdu dobrého pokroku,“ prohlásil Witkoff. Trumpův zmocněnec uvedl, že američtí představitelé s ukrajinskými činiteli jednají zvlášť. „Ukrajina je součástí rozhovorů,“ řekl Witkoff.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v neděli řekl CBS, že příštích několik dní ukáže, zda ruský vládce Vladimir Putin myslí mír na Ukrajině vážně. „Jeden telefonát koneckonců mír nezajistí,“ řekl Rubio o hovoru Trumpa a Putina, ve kterém šéf Kremlu údajně vyjádřil zájem o dosažení míru. Očekává se, že Rubio americký tým vysokých činitelů na jednání v Rijádu povede.

Ruský server Kommersant napsal, že jednání se má odehrát v metropoli Saúdské Arábie v úterý. Zdroj svých informací ale neuvedl a agentura Reuters upozornila, že je nebylo možné ověřit. Podle agentury Bloomberg se může na ruské straně účastnit jednání poradce šéfa Kremlu Jurij Ušakov a šéf ruské civilní rozvědky SVR Sergej Naryškin. Na telegramových kanálech se také objevily zprávy o nadcházející návštěvě Rijádu ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova, píše Kommersant, jenž zároveň upozornil, že ruské úřady informaci o složení své delegace nepotvrdily.

Šéf americké diplomacie podle Reuters zlehčoval obavy Evropy z toho, že bude vyřazena z počátečních jednání mezi USA a Ruskem. Proces vyjednávání ještě doopravdy nezačal, uvedl Rubio.

„Nakonec to dojde do určitého bodu, pokud to budou skutečná jednání, a tam ještě nejsme, ale pokud by k tomu došlo, bude se muset zapojit Ukrajina, protože to ona byla napadena (Ruskem), a Evropané se budou muset také zapojit, protože zavedli sankce proti Putinovi a Rusku,“ řekl Rubio. „Zatím tam prostě nejsme.“

Američané zjišťují názory Evropanů, které by mohli využít při jednání s Ruskem

Američané se také obrátili na Evropu a žádají po jejích představitelích klíčové odpovědi týkající se budoucnosti Ukrajiny a bezpečnosti na kontinentu. Podle agentury Reuters spojencům poslali dokument se šesti body a dotazy. Mimo jiné i zda by evropské země byly ochotné vyslat v rámci mírového uspořádání na Ukrajině své vojáky. Dotazují se rovněž, jaké mohou být bezpečnostní záruky, které by odradily Rusko od narušení mírových dohod. Američané též zjišťují, jak by Evropa byla schopna rozšířit sankce vůči Rusku, aby měli páky při jednání s Moskvou.

Vrcholní evropští představitelé se pak separátně chystají na společnou pondělní schůzku, na kterou je pozval francouzský prezident Emmanuel Macron. Není ještě přesně známo, které všechny státy se jednání zúčastní. Podle evropských diplomatů by mohly být přítomny Francie, Británie, Německo, Polsko, Itálie, Španělsko a Dánsko, které bude zastupovat pobaltské a skandinávské země, napsala agentura Reuters. Ta v neděli večer uvedla, že jednání se zúčastní německý kancléř Olaf Scholz.

Zelenskyj ve Spojených arabských emirátech

V době, kdy se do Saúdské Arábie chystají američtí činitelé na jednání s ruskými zástupci, je v zemi na pracovní návštěvě ukrajinská vládní delegace. Úkolem výpravy je podle vicepremiérky a ministryně hospodářství Julije Svyrydenkové přichystat půdu pro návštěvu prezidenta Volodymyra Zelenského a podpis důležitých hospodářských smluv se zeměmi v regionu. Svyrydenková poznamenala, že Saúdská Arábie Kyjev podporuje humanitárně i ekonomicky, přičemž spolupracuje s ukrajinskými firmami.

Zelenskyj je pak aktuálně ve Spojených arabských emirátech, kde chce jednat o investicích, hospodářském partnerství a humanitárním programu. Prioritou je přivést ještě více Ukrajinců ze zajetí domů, napsal Zelenskyj na síti X, kde zveřejnil video z příletu a setkání s místními představiteli.

Prezident více ke své návštěvě neuvedl, nicméně Spojené arabské emiráty zprostředkovaly výměny válečných zajatců mezi Moskvou a Ukrajinou, která se už téměř tři roky brání plnohodnotné ruské invazi. Vyjednaly také návrat řady dětí zavlečených do Ruska během této invaze.

Starý kontinent je šokován

Agentura Reuters si ve své analýze všímá toho, že evropští představitelé jsou v posledních dnech šokováni kroky americké administrativy Donalda Trumpa, pokud jde o Ukrajinu, Rusko a evropskou obranu.

Obávají se hlavně, že si již nemohou být jisti americkou vojenskou ochranou a že Trump uzavře s Putinem mírovou dohodu o Ukrajině, která oslabí ji i celkovou evropskou bezpečnost.

Reuters si také všímá toho, že evropští představitelé již mnohokrát prohlásili, že budou muset přijmout více odpovědnosti za vlastní obranu a zvýšit vojenské výdaje a výrobu zbraní. Ale ani po letech takových prohlášení během Trumpova prvního funkčního období v letech 2017 až 2021 a po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 se ještě nedohodli, jak takové úsilí organizovat a jak za ně zaplatit, podotýká agentura.

Trumpovo jednání obrátilo vzhůru nohama dlouhodobou politiku Západu, jak ji prováděla předchozí administrativa Joea Bidena a evropské země, upozorňuje Reuters. Snažily se Putina izolovat a trvaly na tom, že mírové rozhovory mohou začít, až bude Ukrajina v silnějším postavení na bojišti. „(Evropští představitelé) strávili měsíce debatami o možných evropských bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, ale byli dotlačeni k činu až požadavkem americké diplomacie, aby podrobně popsali, co by mohli poskytnout.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 1 hhodinou

USA a Rusko budou o víkendu jednat na Floridě, píše Politico

Vyjednávači USA a Ruska se o víkendu sejdou v Miami na Floridě, aby projednali možnou cestu k míru v rusko-ukrajinském konfliktu, uvádí americký portál Politico s odvoláním na dva své zdroje. Součástí ruské delegace bude prý Kirill Dmitrijev, jenž je výkonným ředitelem Ruského fondu přímých investic a předním ruským vyjednávačem pro Ukrajinu. Očekává se, že americké zástupce povedou zvláštní zmocněnec Steve Witkoff a Jared Kushner, zeť amerického prezidenta Donalda Trumpa.
21:56Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinu je třeba podporovat, EU by ji ale měla financovat jako dosud, řekl Babiš

Česko nezpochybňuje potřebu podpory Ukrajiny Evropskou unií. Měla by být ale financována jako dosud, žádné mimořádné garance Česká republika dávat nebude, řekl před nadcházejícím jednáním Evropské rady premiér Andrej Babiš (ANO). Koalice podle něj o pozici jednala v úterý řadu hodin.
10:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Odvolací soud umožnil setrvání Národní gardy ve Washingtonu

Americký federální odvolací soud ve středu rozhodl, že nasazení Národní gardy ve Washingtonu může prozatím pokračovat, čímž zvrátil verdikt nižší instance nařizující stažení vojáků. Informovala o tom agentura AP s tím, že gardisté v metropoli zůstanou i v roce 2026. Národní gardu, rezervní složku amerických ozbrojených sil, vyslal do hlavního města k policejní misi prezident Donald Trump.
před 2 hhodinami

Novela zákona o veřejnoprávních médiích vyvolává v Litvě protesty

Novináři a zástupci kulturní sféry protestují v litevském Vilniusu. Obávají se, že novela zákona o fungování veřejnoprávních médií ohrožuje jejich nezávislost a svobodu. Už minulý týden demonstrovalo na podporu médií ve Vilniusu několik desítek tisíc lidí. Znepokojení vyjadřují i mezinárodní organizace včetně Evropské vysílací unie. Podle vlády jsou změny v „Litevském národním rozhlase a televizi“ nutné. Parlament by měl o novele ve druhém čtení rozhodovat ve čtvrtek. Vládní koalice má teoreticky dost mandátů i na případné přehlasování prezidentského veta.
před 3 hhodinami

Europarlament žádá dostupnou možnost potratu pro všechny ženy v EU

Poslanci Evropského parlamentu ve Štrasburku vyzvali k tom, aby všechny ženy v EU měly možnost bezpečně podstoupit potrat. Ženy, které žijí v zemích, kde tento zákrok není povolen, by ho mohly podstoupit v jiném unijním státě bezplatně. Usnesení je nicméně pro členské státy nezávazné.
před 3 hhodinami

Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak zkrachuje, varuje Rusnok

„V našem bytostném zájmu je posilovat společenství, jehož jsme součástí a které nám pomáhá se ochránit – jak EU, tak NATO. Rozhodují praktické kroky, ne gesta nebo vyjádření,“ komentoval v Interview ČT24 expremiér a bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok fakt, že Rusko stále trvá na tom, že v jeho sféře vlivu leží i Česko. Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak země zkrachuje ekonomicky a tím pádem i vojensky, dodal s tím, že Kyjev nebojuje jen za sebe, ale také za nás. Míní, že Rusko „má pořád choutky vykládat, že toto je jeho vlivové území“.
před 3 hhodinami

Slovenský soud pozastavil účinnost zákona rušícího úřad pro ochranu whistleblowerů

Slovenský ústavní soud ve středu pozastavil účinnost zákona, který měl zrušit stávající úřad na ochranu oznamovatelů protispolečenské činnosti a nahradit ho od ledna příštího roku novou institucí. Rozhodnutí soudu uvítala opozice, která mu minulý týden doručila podnět k přezkoumání zákona. Výhrady vůči němu měla také Evropská komise, slovenský generální prokurátor i slovenský prezident Peter Pellegrini. Soud zrušil i nové administrativní povinnosti pro nevládní organizace.
17:12Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...