Představitelé USA odlétají do Saúdské Arábie připravit půdu pro mírová jednání

Poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa pro národní bezpečnost Michael Waltz a prezidentův zmocněnec pro Blízký východ Steve Witkoff míří do Saúdské Arábie k přípravám jednání o ukončení ruské války na Ukrajině. USA zřejmě nejdříve chtějí jednat samostatně s Ruskem, pak samostatně s Ukrajinou a poté vést společné rozhovory. Spojené státy se také ptají svých evropských spojenců, co by od Washingtonu potřebovali ohledně bezpečnostních záruk pro Ukrajinu.

Trumpův zvláštní vyslanec pro Ukrajinu a Rusko Keith Kellogg sice uvedl, že Kyjev bude součástí vyjednávání o ukončení konfliktu, poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ale řekl stanici NBC, že Ukrajina stále nebyla pozvána na jednání mezi USA a Ruskem v Saúdské Arábii. „Je nebezpečné hovořit s nepřáteli dříve než se spojenci. Postoj Ukrajiny se nezměnil. Je třeba, aby Ukrajina, USA a Evropa zaujaly společné stanovisko před jakýmkoliv jednáním s Putinem,“ uvedl poradce. Vysoce postavený ukrajinský vládní zdroj sdělil stanici BBC, že Kyjev tak nevysílá na nynější fázi rozhovorů žádný tým.

Dva američtí představitelé podle listu The Guardian potvrdili, že Ukrajina nebyla na jednání pozvána, ale zmínili, že záměrem USA je uspořádat bilaterální jednání s Ruskem, poté bilaterální jednání s Ukrajinou a následně společné rozhovory.

Nahrávám video

„Doufáme, že v jednáních o Rusku a Ukrajině dosáhneme opravdu dobrého pokroku,“ prohlásil Witkoff. Trumpův zmocněnec uvedl, že američtí představitelé s ukrajinskými činiteli jednají zvlášť. „Ukrajina je součástí rozhovorů,“ řekl Witkoff.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v neděli řekl CBS, že příštích několik dní ukáže, zda ruský vládce Vladimir Putin myslí mír na Ukrajině vážně. „Jeden telefonát koneckonců mír nezajistí,“ řekl Rubio o hovoru Trumpa a Putina, ve kterém šéf Kremlu údajně vyjádřil zájem o dosažení míru. Očekává se, že Rubio americký tým vysokých činitelů na jednání v Rijádu povede.

Ruský server Kommersant napsal, že jednání se má odehrát v metropoli Saúdské Arábie v úterý. Zdroj svých informací ale neuvedl a agentura Reuters upozornila, že je nebylo možné ověřit. Podle agentury Bloomberg se může na ruské straně účastnit jednání poradce šéfa Kremlu Jurij Ušakov a šéf ruské civilní rozvědky SVR Sergej Naryškin. Na telegramových kanálech se také objevily zprávy o nadcházející návštěvě Rijádu ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova, píše Kommersant, jenž zároveň upozornil, že ruské úřady informaci o složení své delegace nepotvrdily.

Šéf americké diplomacie podle Reuters zlehčoval obavy Evropy z toho, že bude vyřazena z počátečních jednání mezi USA a Ruskem. Proces vyjednávání ještě doopravdy nezačal, uvedl Rubio.

„Nakonec to dojde do určitého bodu, pokud to budou skutečná jednání, a tam ještě nejsme, ale pokud by k tomu došlo, bude se muset zapojit Ukrajina, protože to ona byla napadena (Ruskem), a Evropané se budou muset také zapojit, protože zavedli sankce proti Putinovi a Rusku,“ řekl Rubio. „Zatím tam prostě nejsme.“

Američané zjišťují názory Evropanů, které by mohli využít při jednání s Ruskem

Američané se také obrátili na Evropu a žádají po jejích představitelích klíčové odpovědi týkající se budoucnosti Ukrajiny a bezpečnosti na kontinentu. Podle agentury Reuters spojencům poslali dokument se šesti body a dotazy. Mimo jiné i zda by evropské země byly ochotné vyslat v rámci mírového uspořádání na Ukrajině své vojáky. Dotazují se rovněž, jaké mohou být bezpečnostní záruky, které by odradily Rusko od narušení mírových dohod. Američané též zjišťují, jak by Evropa byla schopna rozšířit sankce vůči Rusku, aby měli páky při jednání s Moskvou.

Vrcholní evropští představitelé se pak separátně chystají na společnou pondělní schůzku, na kterou je pozval francouzský prezident Emmanuel Macron. Není ještě přesně známo, které všechny státy se jednání zúčastní. Podle evropských diplomatů by mohly být přítomny Francie, Británie, Německo, Polsko, Itálie, Španělsko a Dánsko, které bude zastupovat pobaltské a skandinávské země, napsala agentura Reuters. Ta v neděli večer uvedla, že jednání se zúčastní německý kancléř Olaf Scholz.

Zelenskyj ve Spojených arabských emirátech

V době, kdy se do Saúdské Arábie chystají američtí činitelé na jednání s ruskými zástupci, je v zemi na pracovní návštěvě ukrajinská vládní delegace. Úkolem výpravy je podle vicepremiérky a ministryně hospodářství Julije Svyrydenkové přichystat půdu pro návštěvu prezidenta Volodymyra Zelenského a podpis důležitých hospodářských smluv se zeměmi v regionu. Svyrydenková poznamenala, že Saúdská Arábie Kyjev podporuje humanitárně i ekonomicky, přičemž spolupracuje s ukrajinskými firmami.

Zelenskyj je pak aktuálně ve Spojených arabských emirátech, kde chce jednat o investicích, hospodářském partnerství a humanitárním programu. Prioritou je přivést ještě více Ukrajinců ze zajetí domů, napsal Zelenskyj na síti X, kde zveřejnil video z příletu a setkání s místními představiteli.

Prezident více ke své návštěvě neuvedl, nicméně Spojené arabské emiráty zprostředkovaly výměny válečných zajatců mezi Moskvou a Ukrajinou, která se už téměř tři roky brání plnohodnotné ruské invazi. Vyjednaly také návrat řady dětí zavlečených do Ruska během této invaze.

Starý kontinent je šokován

Agentura Reuters si ve své analýze všímá toho, že evropští představitelé jsou v posledních dnech šokováni kroky americké administrativy Donalda Trumpa, pokud jde o Ukrajinu, Rusko a evropskou obranu.

Obávají se hlavně, že si již nemohou být jisti americkou vojenskou ochranou a že Trump uzavře s Putinem mírovou dohodu o Ukrajině, která oslabí ji i celkovou evropskou bezpečnost.

Reuters si také všímá toho, že evropští představitelé již mnohokrát prohlásili, že budou muset přijmout více odpovědnosti za vlastní obranu a zvýšit vojenské výdaje a výrobu zbraní. Ale ani po letech takových prohlášení během Trumpova prvního funkčního období v letech 2017 až 2021 a po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 se ještě nedohodli, jak takové úsilí organizovat a jak za ně zaplatit, podotýká agentura.

Trumpovo jednání obrátilo vzhůru nohama dlouhodobou politiku Západu, jak ji prováděla předchozí administrativa Joea Bidena a evropské země, upozorňuje Reuters. Snažily se Putina izolovat a trvaly na tom, že mírové rozhovory mohou začít, až bude Ukrajina v silnějším postavení na bojišti. „(Evropští představitelé) strávili měsíce debatami o možných evropských bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, ale byli dotlačeni k činu až požadavkem americké diplomacie, aby podrobně popsali, co by mohli poskytnout.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V centru Kyjeva vypukl požár. Úřady hlásí sestřelení ruských dronů

V centru Kyjeva ve středu večer vypukl požár kvůli výbuchu, k němuž došlo během leteckého poplachu. S odkazem na svého reportéra to napsala agentura AFP. Agentura Reuters připojila, že v centru a na předměstí Kyjeva dopadly úlomky sestřelených ruských bezpilotních letounů. Ukrajina se brání ruské vojenské invazi od února 2022. Obě země proti sobě od té doby podnikají vzdušné údery.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 4 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 5 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 5 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 5 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 5 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled