Evropa musí podle českého prezidenta Petra Pavla vyvinout veškeré úsilí, aby byly její zájmy přítomné při vyjednávání o ukončení ruské války na Ukrajině. Řekl to v Otázkách Václava Moravce. Evropští lídři se obávají, aby se podmínky míru nedohodly bez jejich účasti jen mezi USA a Ruskem. Na dotaz ohledně české účasti na pondělní schůzce evropských státníků Pavel odpověděl, že dle jeho informací to nebude neoficiální summit, ale jednání části evropských lídrů.
Prezident Petr Pavel uvedl, že vnímá požadavky Spojených států, aby „u stolu nebyl příliš velký počet lidí, protože pak bude dohoda velmi složitá“. Je podle něj ale i v zájmu Spojených státu, aby zájmy Evropy byly přítomny. „Máme-li převzít větší odpovědnost, musíme být u toho,“ odkázal na požadavek USA, aby Evropa zvýšila svoje zapojení.
Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu a Rusko Keith Kellogg na Mnichovské bezpečnostní konferenci řekl, že Evropané nebudou součástí plánovaných rozhovorů mezi Ruskem, Ukrajinou a USA.
Vysoce postavení představitelé Spojených států a Ruska se podle agentury Bloomberg příští týden sejdou v Saúdské Arábii, aby připravili půdu pro potenciální summit hlav obou zemí, jenž by se mohl konat už koncem února. Jeho tématem má být ukončení ruské války proti Ukrajině.
Podle Pavla je čas omezený začátkem blížícího se postního měsíce ramadánu. Letos začíná 28. února. „Každopádně jednání o tak důležité věci, jako je ukončení války na Ukrajině, s tím, aby mír, kterého má být dosaženo, nebyl krátkodobým příměřím, ale trvalým vypořádáním, ve kterém budou zohledněny zájmy Ukrajiny, Evropy, ale zároveň mírové garance – takové jednání se nedá uspěchat,“ řekl Pavel. Pokud k jednání dojde, musí podle něj následovat další a také celá řada konzultací.
Summit v Paříži
Francouzský prezident Emmanuel Macron, který svolal jednání evropských státníků do Paříže, varoval před takovým mírovým uspořádáním, které by znamenalo kapitulaci Ukrajiny, a zpochybnil, zda je jeho ruský protějšek Vladimir Putin upřímně připraven uzavřít trvalé příměří v téměř tři roky trvající válce. Za Ukrajinu může o míru vyjednávat jedině její prezident Volodymyr Zelenskyj, zdůraznila francouzská hlava státu v rozhovoru pro Financial Times.
Nový americký ministr obrany Pete Hegseth ve středu prohlásil, že je „nerealistické“ očekávat, že se Ukrajina vrátí ke svým hranicím před rokem 2014. Rusko, které již v roce 2014 anektovalo Krym, zahájilo na Putinův příkaz otevřenou invazi na Ukrajinu v únoru 2022 a nyní si činí nárok na pět, různou měrou okupovaných ukrajinských oblastí.
Francouzský prezident uvedl, že je třeba, aby Evropané společně zasedli k jednacímu stolu k rozhovorům o budoucí bezpečnostní architektuře kontinentu. „Je na mezinárodním společenství, se specifickou úlohou Evropanů, aby diskutovalo o bezpečnostních zárukách a v širším smyslu o bezpečnostních pravidlech pro celý region. A zde musíme sehrát svou úlohu,“ zdůraznil Macron.
Rozmístění mírových jednotek na Ukrajině
Jako první státník zmínil možnost vyslání pozemních jednotek na Ukrajinu, aby v případě příměří zajistily její bezpečnost před Ruskem, píše AFP. Nový šéf Pentagonu Hegseth zdůraznil, že bude na Evropanech, aby našli „robustní“ bezpečnostní záruky k udržení „trvalého“ míru, a vyloučil nasazení amerických vojáků na Ukrajině.
K tomu, aby se někde mohly rozmístit mírové, případně stabilizační jednotky, musí být podle Petra Pavla jasný a srozumitelný mandát. „Musí mít souhlas obou stran. Tedy Ukrajiny a Ruska. Už jsme to řešili v roce 2014 po anexi Krymu a ani tenkrát s tím Rusko nesouhlasilo. Mírové jednotky na Ukrajině by tak nedávaly smysl,“ řekl Pavel.
Vznik evropských ozbrojených sil
Pavel také řekl, že vznik evropských ozbrojených sil, jak se o nich v souvislosti s novým uspořádáním mluví, by si vyžádal mnohem delší čas a také souhlas všech zemí. Uvedl, že není jasné, zda by šlo o armádu všech evropských států, unijních zemí nebo jiné uskupení.
„Větší autonomie Evropy z hlediska obrany dává smysl, pokud budeme budovat na tom, co už stojí,“ míní Pavel. Silný a léty propracovaný evropský pilíř NATO, pokud by byl institucionalizován, by bylo podle něj možné využít pro ryze evropské operace, ať už s účastí USA, či bez nich. „To je cesta, která se dá uskutečnit poměrně rychle a s větším efektem,“ míní.
Vyšetřování vývozu dronů na Ukrajinu
Prezident Pavel v Otázkách Václava Moravce také řekl, že požaduje, aby spory ohledně vývozu dronů přes projekt Nemesis na Ukrajinu byly rychle, transparentně vyšetřeny a výsledky zveřejněny. Odmítá jednání zúčastněných stran přes média. O kauze bude jednat s premiérem Petrem Fialou (ODS) v příštím týdnu. Jednání s ministryní obrany Janou Černochovou (ODS) avizoval na další týden.
Prezident uvedl, že mimořádná situace, jakou konflikt na Ukrajině je, si žádá mimořádná opatření. „Nevedeme utajená jednání, nic, co by bylo v rozporu se zákonem, natož ústavou,“ poznamenal Pavel k výrokům ohledně účasti některých svých spolupracovníků v kauze.
Ministryně před týdnem uvedla, že orgány činné v trestním řízení prověřují podezření související s vývozem dronů z tuzemska na Ukrajinu. Jde například o možné zneužívání diplomatických pasů a údajný nelegální dovoz dronů na Ukrajinu českými vojáky. Týká se to projektu Nemesis, který organizuje spolek Skupina D.
Věřím tomu, jinak bych na to nikdy nedal svoje jméno, že ta věc je dobrá, že je v pořádku a že se u toho neporušuje zákon, řekl v Otázkách Václava Moravce k projektu Nemesis náčelník Generálního štábu Armády ČR Karel Řehka.
