Mírová jednání

Írán zavedl nový mechanismus pro řízení plavby Hormuzským průlivem a zároveň zveřejnil novou mapu průlivu zobrazující rozšířenou zónu íránské kontroly, uvedla íránská státní televize Press TV. Obchodní plavidla musí koordinovat svůj pohyb s íránskými ozbrojenými silami a před plavbou obdržet povolení od íránského Úřadu pro průliv Perského zálivu (PGSA). Stanice nicméně mapu nepublikovala. V oblasti nadále působí americká armáda, podle ministra zahraničí USA Marca Rubia je operace Washingtonu „čistě obranná“.

Emirátská protivzdušná obrana v úterý odpoledne opět zasahovala proti íránským dronům, balistickým střelám a střelám s plochou dráhou letu. Na síti X to uvedlo ministerstvo obrany SAE. Informace o případných obětech či materiálních škodách prozatím tiskové agentury neuvádějí. Íránské vzdušné útoky, které v pondělí emirátské úřady oznámily, byly přitom první od začátku příměří, které utlumilo konflikt v regionu.

Události v Hormuzském průlivu ukazují, že pro tamní situaci neexistuje vojenské řešení. Prohlásil to íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí, napsala v noci na úterý agentura Reuters. Arakčí zároveň jako patový označil americký Projekt Svoboda, při němž chtějí americké lodě pomáhat proplout obchodním lodím uvázlým v oblasti. Hormuzský průliv, který je klíčovou tepnou pro dopravu ropy či plynu ze zemí Perského zálivu, je od vypuknutí americko-izraelské války proti Íránu zablokovaný.

Íránský dron způsobil požár v zóně petrochemického průmyslu ve Fudžajře ve Spojených arabských emirátech a v důsledku útoku byli zraněni tři lidé s indickým občanstvím, uvedly úřady. Protivzdušná obrana zneškodnila tři střely vyslané z Íránu, čtvrtá střela dopadla do moře. Ministerstvo obrany SAE uvedlo, že se jednalo o střely s plochou dráhou letu. Resort později dodal, že zachytili také čtyři drony a dvanáct balistických raket. Podle AP je to od začátku příměří poprvé, co emirátské úřady oznámily íránský útok na svém území.

Americký prezident Donald Trump naznačil, že nejspíš nepřijme nejnovější návrh Íránu na ukončení války, píše web stanice CNN s odvoláním na informované zdroje. Šéfovi Bílého domu se prý nelíbí, že Írán chce jaderné rozhovory odložit až na pozdější fázi vyjednávání.

Kampaň před maďarskými parlamentními volbami v polovině dubna se z národní politické debaty změnila na geopolitické bojiště. Střety probíhaly především na sociálních sítích. Analytici společnosti Murmur Intelligence, která se zaměřila na síť X, prošli celkem sedm milionů příspěvků a 144 tisíc vzorků dokumentů od 81 tisíc uživatelů. Zjistili, že Maďaři tvořili asi jen procento z uživatelů, kteří se do geopolitických střetů a kulturních válek na sociální síti pustili. Na základě toho lze konstatovat, že dění na síti a tamní zdánlivé rozložení sil, neodráželo skutečné nálady maďarských voličů. Výsledky výzkumu podrobněji rozebrala Zóna ČT24.

Íránské revoluční gardy varovaly, že jakýkoli pokus vojenských plavidel proplout Hormuzským průlivem by se „setkal se silnou odpovědí". V noci na neděli to napsala agentura Reuters. Ozbrojené síly USA v sobotu oznámily, že Hormuzským průlivem propluly dva torpédoborce amerického námořnictva. Před dalšími kroky směrem ke zbrojení Íránu naopak varoval prezident USA Donald Trump, Čína se dle něj nemá pokoušet o zbrojní dodávky Teheránu.

Íránská delegace v čele s předsedou parlamentu dorazila do pákistánského Islámábádu, aby se zúčastnila mírových rozhovorů mezi Washingtonem a Teheránem, informovaly tiskové agentury. Stanice BBC však v pátek psala o nejistotě, která kolem na sobotu plánovaných jednání panuje. Írán totiž dal už ve čtvrtek najevo, že účast jeho zástupců závisí na dodržování příměří ve všech oblastech Blízkého východu, včetně Libanonu. To však Izrael porušuje svými údery na cíle proíránského libanonského hnutí Hizballáh.

Izraelské útoky na jiholibanonské město Nabatíja v pátek zabily devatenáct lidí, píše libanonský deník L’Orient-Le Jour (OLJ). Mezi oběťmi je osm civilistů a jedenáct příslušníků bezpečnostních složek. Nejméně patnáct lidí bylo zraněno. Izrael pokračuje v ostřelování jihu Libanonu den poté, co izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že chce s Libanonem v nadcházejícím týdnu zahájit přímé rozhovory, které by zahrnovaly i mírová jednání. Ta se podle libanonské prezidentské kanceláře uskuteční v úterý ve Washingtonu.

Příměří na Blízkém východě je hodně vratké, myslí si politický geograf Michael Romancov. Má ale za mírně pravděpodobnější, že se nakonec přemění na skutečný mír. „Ale počkejme, až dojde k prvnímu setkání obou delegací a jaký z toho bude výstup,“ podotkl. Romancov míní, že prezident USA Donald Trump schopnosti Íránu výrazně podcenil. „Otázkou je, jestli třeba proto, že varovné hlasy byly ignorovány, nebo vůbec nezazněly,“ dodal. „Při vší úctě k Venezuele, Írán je hráč úplně jiné váhové kategorie.“ Íránský režim se povedlo USA a Izraeli sice dekapitovat, ale nezhroutil se, popsal. V Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem Romancov promluvil rovněž na téma budoucnosti NATO či vrcholící předvolební kampaně v Maďarsku.

Spojené státy předaly Íránu patnáctibodový plán k ukončení války. V úterý to s odvoláním na své zdroje napsal deník The New York Times s tím, že se tak stalo prostřednictvím Pákistánu. O mírovém plánu informovala i izraelská stanice Channel 12, podle níž USA a skupina prostředníků v čele s Pákistánem diskutují o možnosti uspořádat s Teheránem ve čtvrtek mírová jednání na vysoké úrovni. Teherán považuje americký návrh za přehnaný a plánuje se dále bránit. Mluvčí íránské armády rovněž prohlásil, že USA jednají jen samy se sebou.

Jeruzalém se v příštích dnech nechystá vést přímé rozhovory s Libanonem, prohlásil podle deníku Ha'arec izraelský ministr zahraničí Gideon Sa'ar. Izrael po začátku války s Íránem obnovil útoky v Libanonu, které zdůvodňuje likvidací vojenských kapacit tamního proíránského teroristického hnutí Hizballáh. Libanon mezitím vyjadřuje ochotu zahájit přímé rozhovory ve snaze válku mezi Hizballáhem a Jeruzalémem ukončit.

Nejméně sedm lidí přišlo o život a sedm utrpělo zranění při ruském bombardování obcí na jihovýchodě Ukrajiny včetně Záporožské oblasti. V sousední Dněpropetrovské oblasti pátrají záchranáři po čtyřech osobách, jež mohou být pod troskami domu zasaženého ruskými řízenými leteckými bombami, uvedl šéf oblastní správy Mykola Lukašuk. Moskva hlásí mrtvé po útoku na chemičku na západě Ruska, Kyjev se k informacím nevyjádřil.

Čtvrtý rok plnohodnotné ruské války proti Ukrajině výrazně poznamenal návrat Donalda Trumpa do Bílého domu. USA snížily pomoc Kyjevu téměř na nulu a tlačí na uzavření dohody, která by válku co nejdříve zastavila, přičemž mnohdy viní napadenou zemi, že dosažení míru brzdí. Zatímco Ukrajina však ukázala vůli se dohodnout i za cenu bolestných ústupků, Rusko všechny dosavadní návrhy odmítlo a trvá na svých maximalistických požadavcích, které by vedly ke zničení nezávislé Ukrajiny a jejímu podrobení Moskvou.

Ukrajina je připravena na skutečné kompromisy, ale ne za cenu své nezávislosti a suverenity. Uvedl to prezident Volodymyr Zelenskyj. Za velký kompromis označil už to, že je Kyjev ochoten jednat o míru na základě toho, kde se v současné době nachází frontová linie. A kompromis sám o sobě je podle něj to, že Ukrajina jedná o střední cestě s Ruskem jako agresorem. Moskvu zároveň pak lídr napadené země obvinil z ultimát. Na stažení ukrajinských vojsk z Donbasu ale podle něj naléhají i Spojené státy.

Jednání o ukončení rusko-ukrajinské války dosáhla velkého pokroku, zbývá dořešit poslední otázku, uvedl zmocněnec prezidenta USA Steve Witkoff na Světovém ekonomickém fóru v Davosu. Během dne odcestuje do Moskvy, aby ukončení konfliktu projednal s ruskými představiteli. Kreml Witkoffovo vyjádření nechtěl komentovat. Podle prezidenta USA Donalda Trumpa se američtí diplomaté s ruským vládcem Vladimirem Putinem sejdou v pátek.

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko otevřenou invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.

Chystaný plán možného zastavení ruské války na Ukrajině podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského počítá s americkými bezpečnostními zárukami pro Ukrajinu na dobu patnácti let. Zelenskyj amerického prezidenta Donalda Trumpa požádal o bezpečnostní záruky až na padesát let. Ukrajinský prezident také vyjádřil názor, že plán by měly podepsat Ukrajina, USA, Rusko i Evropa.

„Je nutné pomoci Ukrajině, aby (ruský vládce Vladimir) Putin nepostupoval dále do vnitrozemí a neblížil se tím i hranici Evropské unie a NATO,“ varoval poslanec a 1. místopředseda TOP 09 Jiří Pospíšil. Podle místopředsedy sněmovního rozpočtového výboru Miroslava Ševčíka (za SPD) Ukrajina potřebuje peníze „mimo jiné na své korupční skandály“. Připomněl i nutnost co nejrychlejšího konce války. O summitu lídrů EU i možném využití ruských aktiv hovořili v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou.

Ukrajinská delegace bude ve Spojených státech jednat v pátek a sobotu o mírovém plánu, který by mohl vést k ukončení ruské války proti Ukrajině, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu prohlásil, že ruské cíle – tedy úplná kapitulace a podřízení Ukrajiny Rusku – se nezměnily. Evropské státy ve svém projevu označil za „podsvinčata“.

Dvě třetiny členských států NATO se zavázaly poskytnout zbraně Ukrajině prostřednictvím iniciativy PURL, uvedl šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte. Norsko dá dalších pět set milionů eur (dvanáct miliard korun), Německo přispěje dalšími dvěma sty miliony eur (4,8 miliardy korun), uvedli ministři zahraničí obou zemí Espen Barth Eide a Johann Wadephul před jednáním v Bruselu. Celkem podle Rutteho spojenci a partneři přispějí sumou kolem pěti miliard dolarů (104 miliard korun).

Evropská komise navrhla dvě řešení na podporu finančních potřeb Ukrajiny v letech 2026 až 2027. Jedním je půjčka od Evropské unie, druhým reparační půjčka zajištěná zmrazenými ruskými aktivy v EU. Návrhy, které jsou podpořené několika legislativními texty, podle Komise zavádějí řadu záruk na ochranu členských států a finančních institucí před možnými odvetnými opatřeními ze strany Ruska.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Paříži uvedl, že Rusko nevykazuje žádné známky ukončení agrese. Zelenskyj zdůraznil, že prioritami Ukrajiny v mírových jednáních je zachování suverenity a zajištění silných bezpečnostních záruk. V pondělí také jednali ministři obrany členských zemí EU o pomoci Ukrajině i vojenské připravenosti.

Na Floridě v neděli jednaly ukrajinská a americká strana o plánu Washingtonu na ukončení války Ruska proti Ukrajině. Šéf americké diplomacie Marco Rubio rozhovory označil za velmi produktivní, ale ještě je podle něj zapotřebí další práce, aby mohlo být dosaženo míru. Vedoucí ukrajinské delegace Rustem Umerov schůzku pokládá za úspěšnou. Podle agentury AP jednání trvalo asi čtyři hodiny.