Alexander Stubb

Klíčoví američtí, ukrajinští i evropští vyjednávači odjeli v pondělí ze Ženevy, kde v neděli připravili upravený mírový rámec pro možné ukončení ruské války na Ukrajině. Předseda ukrajinského parlamentu Ruslan Stefančuk v reakci uvedl, že součástí bezpečnostních záruk pro Ukrajinu musí být členství v Evropské unii a NATO. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pondělí uvedl, že Rusko upravený plán nedostalo a nechystá se tento týden jednat s USA. Unijní lídři zároveň o situaci jednali v Angole.

Máme cestu, jak dosáhnout míru na Ukrajině, řekl americký prezident Donald Trump k americko-ruskému plánu, který by mohl vést k zastavení bojů v ruské válce na Ukrajině. Podle Trumpa si ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj návrh bude muset nechat líbit. Zelenskyj prohlásil, že nezradí zájmy své země. USA podle zdrojů Reuters Kyjevu pohrozily, že zastaví dodávky zbraní a sdílení zpravodajských informací, pokud nepřijme návrh na ukončení války.

Příměří na Ukrajině pravděpodobně do jara nebude a evropští spojenci musí i přes korupční skandál, který zachvátil Kyjev, pokračovat v podpoře Ruskem napadené země, zdůraznil v rozhovoru pro agenturu AP finský prezident Alexander Stubb. Evropa si mezitím podle něj bude muset udržet odolnost a odhodlání, aby přečkala zimní měsíce, zatímco Moskva bude pokračovat ve svých hybridních útocích a informační válce po celém kontinentu.

Agentura Reuters s odkazem na palestinské zdravotníky uvádí, že izraelský útok na nemocnici na jihu Pásma Gazy zabil nejméně dvacet lidí, včetně pěti palestinských novinářů, z nichž jeden pracoval pro Reuters a další spolupracoval s AFP. The Times of Israel a al-Džazíra píší, že Izrael na nemocnici použil takzvaný „double tap“, tedy dvojí úder: podruhé vyslal na místo útočné prostředky, když na místě zasahovali zdravotníci. Armáda židovského státu dle médií potvrdila, že v místě útočila, necílila prý ale na novináře a incident prošetří.

Jedním z klíčových témat jednání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a dalších zástupců Evropy s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě byly bezpečnostní záruky pro Ukrajinu. Trump řekl, že Spojené státy pomohou zaručit poválečnou bezpečnost Ukrajiny. Záruky mohou být podle finského prezidenta Alexandera Stubba podobné článku 5 smlouvy NATO o kolektivní obraně. Jejich přesné parametry ani přesná role Spojených států ale zatím známé nejsou.

V Bílém domě se v pondělí uskutečnilo multilaterální jednání o rusko-ukrajinské válce mezi prezidentem USA Donaldem Trumpem a zástupci několika evropských zemí a mezinárodních institucí. Zúčastnil se jej také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Trump na své sociální síti Truth Social oznámil, že na závěr jednání telefonicky hovořil s ruským vládcem Vladimirem Putinem a začal s přípravami schůzky šéfa Kremlu a Zelenského, která bude následována trojstranným jednáním za jeho účasti.

Bílý dům hostil další jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Na setkání a rokování dorazila také řada evropských lídrů. Vztahy Trumpa se Zelenským měly turbulentní vývoj, šéf Bílého domu s nástupem do úřadu nejprve sliboval rychlé ukončení války a příměří s Ruskem. Po nezdaru následovala vyhrocená schůzka s ukrajinským lídrem v Bílém domě, která se zvrhla až do veřejné vzájemné hádky.

Ze strany americké administrativy dochází k určitému posunu v tom smyslu, že mnohem více vtahuje do hry ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a evropské lídry, vyjádřil se ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou k současným snahám amerického prezidenta Donalda Trumpa dosáhnout pokroku v řešení ruské války na Ukrajině. Trump podle jeho názoru zřejmě pochopil, že situaci bez evropských lídrů nemůže vyřešit.

Zásadní pro další jednání budou jasné bezpečnostní garance Ukrajině ze strany USA a Evropy, shodla se koalice ochotných podle českého premiéra Petra Fialy (ODS). Cílem nedělní videokonference členů koalice byla koordinace postojů před pondělní schůzkou ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a dalších evropských státníků s prezidentem USA Donaldem Trumpem ve Washingtonu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona je situace vážná pro Ukrajinu i Evropu.

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová se v pondělí spolu s dalšími evropskými lídry zúčastní jednání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem v Bílém domě. Účast potvrdil také německý kancléř Friedrich Merz a další vysocí představitelé velkých evropských zemí. Česko ve Washingtonu zastoupeno nebude.

Při pátečním jednání prezidenta USA Donalda Trumpa s ruským vládcem Vladimirem Putinem na Aljašce musí být zachovány evropské a ukrajinské bezpečnostní zájmy. Po virtuálním summitu evropských lídrů včetně ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s Trumpem to uvedl německý kancléř Friedrich Merz. Evropané chtějí, aby byl šéf Bílého domu v Anchorage úspěšný, dodal Merz. Podle Zelenského si Putin přeje okupaci celé Ukrajiny.

Takzvaná Ottawská úmluva, tedy Úmluva o zákazu použití, skladování, výroby a převodu protipěchotních min a o jejich zničení, má za cíl odstranění této nebezpečné munice. K březnu letošního roku se k ní hlásilo 165 zemí světa. Některé ale vzhledem k napjaté mezinárodní situaci oznámily úmysl od dohody ustoupit. Patří mezi ně Polsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko a Finsko. Česko má podle resortu zahraničí pro rozhodnutí těchto států maximální pochopení a případné další kroky v tuto chvíli vyhodnocuje.

Spojenci z NATO se na summitu v Haagu zavázali dávat do roku 2035 pět procent HDP na obranné výdaje a výdaje s obranou související. Španělsko uvedlo, že zůstane u svých dvou procent. Přezkoumání výdajů se uskuteční v roce 2029. Spojenci též potvrdili svůj závazek ke kolektivní obraně, který je zakotvený v článku pět smlouvy NATO. Shodli se i na potřebě další podpory Ukrajiny. Prezident USA Donald Trump ocenil závazek ohledně výdajů na obranu. Dle analytiků to bude znamenat velký zásah do českých veřejných financí.

Poradce ruského vůdce Vladimira Putina Jurij Ušakov podle serveru Kommersant tvrdí, že šéf Kremlu a americký prezident Donald Trump během pondělního telefonického rozhovoru posuzovali mimo jiné i novou výměnu vězňů mezi oběma zeměmi. Pracuje se údajně na variantě počítající s výměnou „devět za devět“. Podle mluvčího ruského vládce Dmitrije Peskova bylo jedním z témat hovoru i možné setkání Putina s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Šéf Mnichovské bezpečnostní konference Christoph Heusgen varoval před scénářem z roku 1938. Hlavním tématem třídenní konference v bavorské metropoli byla Ukrajina. Finský prezident Alexander Stubb zmínil, že Ukrajinu nesmí po válce s Ruskem potkat stejný osud jako Finsko po druhé světové válce, kdy ztratilo svou suverenitu a územní celistvost.

Posádka ropného tankeru Eagle S obviněného ze sabotáže a poškození podmořských kabelů v Baltském moři byla připravena přerušit další kabely a potrubí, uvedli v pondělí finští vyšetřovatelé. Informuje o tom agentura Reuters.

Estonsko začalo více chránit podmořskou infrastrukturu. Reaguje tím na přerušení kabelu Estlink 2, který tuto pobaltskou zemi propojuje s Finskem. Vyšetřovatelé z obou států se kloní k verzi, že šlo o úmyslný útok ze strany ruského námořnictva. Úřady v Helsinkách už zahájily stíhání posádky zadrženého tankeru s ruskou ropou.

Finské úřady ve čtvrtek převzaly kontrolu nad tankerem plujícím z Ruska, který podle médií považují za součást ruské „stínové flotily“. Plavidlo podezírají v souvislosti se středečním poškozením podmořského energetického a internetového kabelu EstLink2 mezi Finskem a Estonskem. Zástupci Helsinek a Tallinu se podle agentury AP kvůli incidentu scházejí k mimořádným zasedáním.

Ruské imperiální ambice nemají žádné hranice, dokud je neurčíme, uvedl v projevu při zahájení druhého dne bezpečnostní konference Globsec v Praze ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Vítězství Moskvy by podle něj vedlo k nestabilitě Evropy. Česko nedává žádné omezení Ukrajině pro využití vojenského materiálu, Lipavský nicméně chápe, že někteří spojenci musí řešit určitá dilemata. Za zrušení limitů týkajících se hlavně střel dlouhého doletu a letounů F-16 orodovala na konferenci také dánská premiérka Mette Frederiksenová či finský prezident Alexander Stubb.

Ruský vpád na Ukrajinu 24. února 2022 byl pro Finy studená sprcha, řekl v rozhovoru pro Českou televizi finský prezident Alexander Stubb, který se v Praze zúčastnil konference Globsec. V Evropě podle něj roste nová železná opona. Finsko se kvůli ruské hrozbě vzdalo své neutrality připojením k NATO.

V Praze začal 19. ročník mezinárodní bezpečnostní konference Globsec. Úvodní projev přednesl český prezident Petr Pavel. Vyzval k další podpoře Ukrajině s tím, že je stále prostor pro větší efektivitu v pomoci napadené zemi, posílení protiruských sankcí a oslabení možností ruského průmyslu podporovat válku. Vystoupila také předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová, která uvedla, že Evropa musí mít prostředky na vlastní obranu a odstrašení všech protivníků. Třídenní akce se zúčastní zhruba deset premiérů a prezidentů nebo dvacítka ministrů obrany a zahraničí nejen z Evropy, ale i z Blízkého východu či jihovýchodní Asie.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil vděk americké Sněmovně reprezentantů, která schválila pomoc napadené zemi. Rozhodnutí podle něj udrží chod dějin na správné cestě. Pomoc vítá i NATO a čeští politici.

Česko rozšiřuje počet stipendií pro zájemce o studium na College of Europe. Prestižní univerzitou v belgických Bruggách prošli významní politici, byznysmeni i diplomaté. Stát nově zaplatí roční magisterský program pěti lidem v rámci širší strategie posílení vlivu země v evropských institucích.

Finové si o víkendu zvolili nového prezidenta. Souboj o post hlavy státu byl mnohem poklidnější, než je zvykem v dalších zemích. Poražený kandidát okamžitě po oznámení předběžných výsledků vzkázal, že země dostává dobrého prezidenta. Zároveň svou porážku uznal a soupeři pogratuloval. Vítěz voleb zase přijel za svým sokem do volebního štábu, kde mu poděkoval za poctivý souboj. Podle politologa Miloše Brunclíka je podobné chování severských politiků standardem.