Šéf NATO pojede za Trumpem. Ten mluví o možném odchodu z Aliance

Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte příští týden navštíví Spojené státy a setká se s prezidentem Donaldem Trumpem. Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na mluvčího NATO a činitele Bílého domu. Rutte do Washingtonu vyrazí krátce poté, co Trump spojencům pohrozil možností amerického odchodu z NATO kvůli jejich odmítání podpořit USA ve válce proti Íránu.

„Mohu potvrdit, že generální tajemník bude příští týden ve Washingtonu na dlouho plánované návštěvě,“ citoval Reuters mluvčího Aliance. Setkání s Trumpem potvrdil i zdroj z Bílého domu. Podrobnosti o Rutteho cestě zatím nejsou známy.

Trump ve středu v rozhovoru s britským deníkem The Telegraph prohlásil, že silně zvažuje odchod Spojených států z NATO poté, co se spojenci nepřidali k jeho válce s Íránem. Šéf Bílého domu transatlantickou alianci označil za nefunkční, stejně ji podle něj vnímá i ruský vládce Vladimir Putin.

Tři desítky zemí NATO se sejdou v Británii, sdělil Starmer

Britský premiér Keir Starmer krátce po Trumpových slovech řekl, že jeho země uspořádá ještě tento týden schůzku zhruba třiceti zemí, které jsou připraveny podniknout diplomatické a politické kroky k obnovení plavby v Hormuzském průlivu a zajištění její bezpečnosti.

Finský prezident Alexander Stubb poté podle svého vyjádření v telefonátu Trumpa ujistil, že evropské země přebírají větší odpovědnost za chod NATO.

Rutte se zatím k Trumpovým slovům veřejně nevyjádřil. Jeho vztahy s americkým prezidentem jsou vnímány jako dobré a například jejich lednová schůzka v Davosu přinesla snížení napětí kolem Grónska, o jehož získání pro USA Trump předtím hovořil.

V soukromí, při neformálních večeřích, na okraj jednání v Bruselu i jinde teď evropští lídři i úředníci diskutují o tom, jak naložit s hrozbami amerického prezidenta, že opustí NATO, a co by dělali, kdyby to skutečně udělal, píše server Politico.

Mnozí se domnívají, že Trumpovy stále ostřejší verbální útoky na Británii, Španělsko, Francii a další potvrzují zásadní narušení Aliance. A i když si zatím nejsou jistí, jaká by měla být jejich konečná odpověď, některé země se již nyní snaží rozšířit své obranné a bezpečnostní struktury, aby dokázaly fungovat i mimo rámec ochromené organizace, uvedl bruselský web ve své analýze.

„Je celkem jasné, že NATO se už rozpadá“

„NATO je paralyzované, nedokážou se ani sejít,“ citovalo Politico jednoho z evropských diplomatů, který si nepřál zveřejnit své jméno. „Je celkem jasné, že NATO se už rozpadá,“ uvedl jiný unijní zdroj s tím, že právě proto musí Evropa naléhavě posílit svou obranu. „Nemůžeme čekat na to, až bude úplně mrtvé,“ dodal. Toto přímočaré hodnocení, vycházející z rozhovorů s 24 ministry, úředníky a diplomaty, podle bruselského serveru živě vykresluje proměnu poválečného světového řádu, k níž Trump výrazně přispěl.

Pro Evropany je otázkou, jako vždy, jak se chránit před nejhorším – a zachránit to, na čem záleží nejvíc. Minulý týden se v Helsinkách sešlo deset evropských lídrů na soukromé večeři bez svých úředníků a asistentů v komorním prostředí Mannerheimova muzea, domova finského vůdce z druhé světové války Gustafa Mannerheima.

Uprostřed interiérů ze 40. let 20. století, vyzdobených loveckými trofejemi bývalého prezidenta, vedli lídři zemí včetně Británie, Švédska, Finska a Norska otevřenou diskusi o zoufalém stavu Aliance. Všichni se shodli na tom, že Trumpovy invektivy na sociálních sítích jsou špatné a stále se zhoršují. Usoudili však, že nemohou souhlasit s požadavky amerického prezidenta, aby se zapojili do bojů proti Íránu.

„Všichni chceme, aby válka skončila, ale nejsme na stejné vlně jako Spojené státy,“ citovalo Politico jednoho z úředníků obeznámených s jednáními. „Trump chce, aby NATO pomohlo, ale lídři zůstávají zdrženliví, protože většina Evropanů nebyla předem informována a Perský záliv nemá s NATO nic společného,“ dodal.

Pro Evropu má naopak krize sjednocující účinek. „Těchto deset zemí si vždycky bylo velmi blízkých, ale řekl bych, že teď jsou si ještě blíž,“ sdělil evropský představitel. Ale nejde jen o tyto země, ve skutečnosti je na mezinárodní reakci na válku v Íránu podle Politico pozoruhodné, jak jednotní byli všichni evropští lídři ve svém odmítnutí vyslat vojenské prostředky, které by se připojily k americkému a izraelskému bombardování.

Trump zničil transatlantické vztahy a sjednotil Evropu v opozici vůči této válce, okomentoval to jeden z unijních diplomatů. Další vysoce postavený evropský vládní úředník uvedl, že Američané se nyní musí vypořádat se svou vlastní chybou, když zaútočili na Írán.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Ve tvářích Palestinců jsem viděl jen strach.“ Útoky na Západním břehu sílí

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
před 12 mminutami

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 2 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 2 hhodinami

Počet obětí červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125

Počet obětí dvou červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125, uvedl podle agentury Reuters předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. V nemocnicích bylo ošetřeno téměř 61 tisíc lidí. Počet obětí uváděný před dvěma týdny činil 5278. Podle OSN by jich mohlo být až 50 tisíc, některé odhady však hovoří spíše o čísle blížícímu se deseti tisícům.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

USA a Írán znovu jednají, tvrdí Trump. Rozhovory nevedeme, zní z Teheránu

Spojené státy a Írán v pondělí začnou znovu jednat. Podle agentury AFP to v noci na pondělí oznámil americký prezident Donald Trump, který předtím odvolal ohlášený rozsáhlý útok proti islámské republice. Zatímco Trump tvrdil, že o odklad úderů žádal Teherán a další země v regionu, íránská média s odkazem na své zdroje označila prezidentovo tvrzení o teheránské žádosti za lež. Teherán během pondělí uvedl, že s USA nevede žádné rozhovory. Trump následně znovu prohlásil, že strany jednají.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Po vlně zatýkání se turecká opozice štěpí. Předák Özel založil novou stranu

Turecká opozice čelí největší vlně zatýkání za poslední roky. Vládní represe odstartovaly také rozdělení opozičních sil. Z Republikánské lidové strany (CHP) koncem července odešlo 91 poslanců včetně sesazeného předsedy Özgüra Özela. Založili Yeni Parti – Novou stranu. Do dvou let chtějí být hlavními vyzyvateli dlouholetého prezidenta Recepa Erdogana v příštích volbách.
před 9 hhodinami

Ukrajina udeřila na další sklad Wildberries, Rusko zasáhlo čerpací stanici

Největší ruský internetový prodejce Wildberries oznámil, že Ukrajina zaútočila na další jeho sklad. Cílem dronového útoku byl i okupovaný Krym a Bělgorodská státní technologická univerzita vyvíjející bezpilotní stroje. Několik mrtvých je po pádu dronu na pláž v ruském Krasnodarském kraji, je ale možné, že se tak stalo po zásahu protivzdušné obrany. Rusko zabilo několik lidí na čerpací stanici v Dněpropetrovské oblasti a bombardovalo obytnou oblast u Záporoží poté, co už v neděli svrhlo bomby přímo na toto město.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

V Ceutě jsou stále tisíce migrantů, uvádí starosta

Ve španělském autonomním městě Ceuta na severoafrickém pobřeží je stále tři až pět tisíc migrantů, odhadl v pondělí starosta Juan Jesús Vivas. Podle španělských médií Vivas také zvýšil odhad počtu lidí, kteří ve čtvrtek přišli či připlavali nelegálně z Maroka do Ceuty, na osmdesát tisíc. Španělská vláda hovoří o asi padesáti tisících. Drtivá většina příchozích dobrovolně opustila město v pátek, ostatní odejít nechtějí. Vláda v Madridu v pondělí uvedla, že v Ceutě zůstává na 2,5 tisíce migrantů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.