Šéf NATO pojede za Trumpem. Ten mluví o možném odchodu z Aliance

Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte příští týden navštíví Spojené státy a setká se s prezidentem Donaldem Trumpem. Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na mluvčího NATO a činitele Bílého domu. Rutte do Washingtonu vyrazí krátce poté, co Trump spojencům pohrozil možností amerického odchodu z NATO kvůli jejich odmítání podpořit USA ve válce proti Íránu.

„Mohu potvrdit, že generální tajemník bude příští týden ve Washingtonu na dlouho plánované návštěvě,“ citoval Reuters mluvčího Aliance. Setkání s Trumpem potvrdil i zdroj z Bílého domu. Podrobnosti o Rutteho cestě zatím nejsou známy.

Trump ve středu v rozhovoru s britským deníkem The Telegraph prohlásil, že silně zvažuje odchod Spojených států z NATO poté, co se spojenci nepřidali k jeho válce s Íránem. Šéf Bílého domu transatlantickou alianci označil za nefunkční, stejně ji podle něj vnímá i ruský vládce Vladimir Putin.

Tři desítky zemí NATO se sejdou v Británii, sdělil Starmer

Britský premiér Keir Starmer krátce po Trumpových slovech řekl, že jeho země uspořádá ještě tento týden schůzku zhruba třiceti zemí, které jsou připraveny podniknout diplomatické a politické kroky k obnovení plavby v Hormuzském průlivu a zajištění její bezpečnosti.

Finský prezident Alexander Stubb poté podle svého vyjádření v telefonátu Trumpa ujistil, že evropské země přebírají větší odpovědnost za chod NATO.

Rutte se zatím k Trumpovým slovům veřejně nevyjádřil. Jeho vztahy s americkým prezidentem jsou vnímány jako dobré a například jejich lednová schůzka v Davosu přinesla snížení napětí kolem Grónska, o jehož získání pro USA Trump předtím hovořil.

V soukromí, při neformálních večeřích, na okraj jednání v Bruselu i jinde teď evropští lídři i úředníci diskutují o tom, jak naložit s hrozbami amerického prezidenta, že opustí NATO, a co by dělali, kdyby to skutečně udělal, píše server Politico.

Mnozí se domnívají, že Trumpovy stále ostřejší verbální útoky na Británii, Španělsko, Francii a další potvrzují zásadní narušení Aliance. A i když si zatím nejsou jistí, jaká by měla být jejich konečná odpověď, některé země se již nyní snaží rozšířit své obranné a bezpečnostní struktury, aby dokázaly fungovat i mimo rámec ochromené organizace, uvedl bruselský web ve své analýze.

„Je celkem jasné, že NATO se už rozpadá“

„NATO je paralyzované, nedokážou se ani sejít,“ citovalo Politico jednoho z evropských diplomatů, který si nepřál zveřejnit své jméno. „Je celkem jasné, že NATO se už rozpadá,“ uvedl jiný unijní zdroj s tím, že právě proto musí Evropa naléhavě posílit svou obranu. „Nemůžeme čekat na to, až bude úplně mrtvé,“ dodal. Toto přímočaré hodnocení, vycházející z rozhovorů s 24 ministry, úředníky a diplomaty, podle bruselského serveru živě vykresluje proměnu poválečného světového řádu, k níž Trump výrazně přispěl.

Pro Evropany je otázkou, jako vždy, jak se chránit před nejhorším – a zachránit to, na čem záleží nejvíc. Minulý týden se v Helsinkách sešlo deset evropských lídrů na soukromé večeři bez svých úředníků a asistentů v komorním prostředí Mannerheimova muzea, domova finského vůdce z druhé světové války Gustafa Mannerheima.

Uprostřed interiérů ze 40. let 20. století, vyzdobených loveckými trofejemi bývalého prezidenta, vedli lídři zemí včetně Británie, Švédska, Finska a Norska otevřenou diskusi o zoufalém stavu Aliance. Všichni se shodli na tom, že Trumpovy invektivy na sociálních sítích jsou špatné a stále se zhoršují. Usoudili však, že nemohou souhlasit s požadavky amerického prezidenta, aby se zapojili do bojů proti Íránu.

„Všichni chceme, aby válka skončila, ale nejsme na stejné vlně jako Spojené státy,“ citovalo Politico jednoho z úředníků obeznámených s jednáními. „Trump chce, aby NATO pomohlo, ale lídři zůstávají zdrženliví, protože většina Evropanů nebyla předem informována a Perský záliv nemá s NATO nic společného,“ dodal.

Pro Evropu má naopak krize sjednocující účinek. „Těchto deset zemí si vždycky bylo velmi blízkých, ale řekl bych, že teď jsou si ještě blíž,“ sdělil evropský představitel. Ale nejde jen o tyto země, ve skutečnosti je na mezinárodní reakci na válku v Íránu podle Politico pozoruhodné, jak jednotní byli všichni evropští lídři ve svém odmítnutí vyslat vojenské prostředky, které by se připojily k americkému a izraelskému bombardování.

Trump zničil transatlantické vztahy a sjednotil Evropu v opozici vůči této válce, okomentoval to jeden z unijních diplomatů. Další vysoce postavený evropský vládní úředník uvedl, že Američané se nyní musí vypořádat se svou vlastní chybou, když zaútočili na Írán.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Šéf Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv končí ve funkci, oznámil Trump

Ve funkci šéfa vlivného amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) končí Marty Makary. O jeho rezignaci informoval americký prezident Donald Trump. Agentura AFP podotýká, že Makaryho konci v čele úřadu předcházelo několik týdnů politického chaosu v nejvyšších patrech instituce.
před 4 hhodinami

Mezi USA a Kremlem není shoda, že by Rusko mělo získat celý Donbas, řekl Trump

Mezi Spojenými státy a Kremlem podle amerického prezidenta Donalda Trumpa neexistuje shoda na tom, že by Rusko mělo získat celý ukrajinský Donbas. Trump to v úterý řekl ve Washingtonu před odletem na návštěvu Číny. Moskva si celý Donbas nárokuje, a to včetně oblastí, které se jí dosud nepodařilo dobýt.
před 6 hhodinami

Nizozemští zdravotníci pochybili při ošetření pacienta s hantavirem, jsou v karanténě

V karanténě skončilo dvanáct zaměstnanců nizozemské nemocnice, kteří ošetřovali pacienta nakaženého hantavirem z evakuované výletní lodi MV Hondius. Nemocnice preventivní opatření nařídila kvůli nesprávnému postupu při odběru krve a při likvidaci moči. Loď, ze které úřady na španělském ostrově Tenerife cestující a část posádky evakuovaly, nyní míří do nizozemského Rotterdamu. Příznaky nemoci se objevily i u 25letého Itala – byl na palubě letu nizozemské společnosti KLM, na němž se krátce nacházela i jedna z obětí hantaviru.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoPrvního padlého československého pilota připomíná plaketa u obce Wetteren

Letec Jindřich Beran má od úterý památník u obce Wetteren nedaleko Bruselu. Rodák z Rožné na Ždársku odešel v létě 1939 do Francie a sloužil v tamní armádě. Stal se prvním československým pilotem, který padl na západní frontě – 12. května 1940. Plukovník in memoriam tehdy vzlétl na obranu proti postupující nacistické armádě, která vpadla do Belgie. Nejdříve spočinul na místním hřbitově. V roce 1950 ale rodina nechala jeho ostatky vyzvednout a odvézt do rodiště v Československu. Tam ho pohřbili za přísného dohledu Státní bezpečnosti. Uznání a povýšení se dočkal až po pádu komunismu. Jeho památku nově připomíná plaketa v polích, kde se Beranův stroj zřítil. Za jejím vznikem stojí i místní archivář s manželkou, kteří náhodou narazili na knihu o tomto pilotovi.
před 7 hhodinami

Rusko a Ukrajina po příměří informovaly o obnovení dronových útoků

Rusko se rozhodlo ukončit částečný klid zbraní, který trval několik dní, prohlásil v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruská armáda podle něj v noci zaútočila na Ukrajinu více než dvěma sty bezpilotními letouny a na frontě shodila přes osmdesát leteckých bomb. Ukrajinské úřady informují nejméně o devíti zabitých. Moskva naopak podle státní agentury TASS tvrdí, že za poslední den bylo zničeno přes sto ukrajinských dronů.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Během pobytu na moři zemřeli v Norsku dva čeští občané, uvedlo ministerstvo

V Norsku zemřeli dva čeští občané, zahynuli během pobytu na moři v oblasti Smöla. Česká ambasáda je v kontaktu s místními úřady i s rodinami zemřelých, informoval v úterý mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Na případ upozornil server Blesk.cz. Norská média v pondělí informovala o nálezu tří mrtvých turistů, kteří v oblasti lovili ryby, jejich národnost neuvedla.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ve Španělsku poprvé operovali tříměsíční dítě s ucpanou ledvinou pomocí robota

Medicínský milník se podařil madridské nemocnici 12 de Octubre. Pacient byl z nemocnice propuštěn 48 hodin po operaci a jeho stav se vyvíjí příznivě.
před 10 hhodinami

Izraelské útoky od začátku příměří zabily v Libanonu 380 lidí, tvrdí tamní úřady

Izraelské útoky zabily v Libanonu od počátku příměří v polovině dubna 380 lidí, včetně 22 dětí a 39 žen. V úterý to podle agentury AFP uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví, podle kterého od 2. března zemřelo 108 záchranářů a zdravotníků. Navzdory příměří, které 16. dubna oznámil americký prezident Donald Trump, provádí izraelská armáda vzdušné údery v Libanonu a teroristické hnutí Hizballáh útočí na izraelské vojáky v jižním Libanonu, kde Izrael okupuje část území.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...