Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy by v případě potřeby nemusely přijít NATO na pomoc vzhledem k tomu, že Severoatlantická aliance neposkytla USA materiální podporu během nynější války proti Íránu. Prohlášení šéfa Bílého domu vyvolalo otazníky ohledně jeho postoje k ustanovením o vzájemné obraně, které jsou středobodem transatlantické aliance, poznamenala agentura Reuters.
„Prostě tam nebyli,“ kritizoval spojence americký prezident. Odkázal na žádost USA o vojenskou podporu od spojenců k zajištění Hormuzského průlivu, která zůstala bez odpovědi. „Ročně utrácíme na NATO stovky miliard dolarů, stovky miliard, abychom je chránili a abychom vždy pro ně byli, ale teď, na základě jejich činů, předpokládám, že už asi nemusíme, že?“ citovala jej agentura AFP.
„Proč bychom tu pro ně byli, když oni tu pro nás nejsou? Oni tam pro nás nebyli,“ prohlásil Trump na investičním fóru v Miami, kde si stěžoval na odmítnutí evropských spojenců z NATO poskytnout USA materiální podporu během probíhajícího konfliktu s Íránem, dodal Reuters.
Agentura také připomněla, že Washington své rozhodnutí zaútočit na Írán nekonzultoval s evropskými spojenci a mnoho vůdců Aliance se proti tomuto kroku postavilo. Trump během několika dnů pronesl komentáře, které vyvolaly otázky ohledně jeho ochoty dodržovat alianční článek pět, který stanoví, že útok na jeden členský stát je útokem na všechny.
„Částečně ta (Trumpova) kritika oprávněná je, pravdou je to, že USA v minulých letech masivně podporovaly NATO, Evropané se věnovali spíše vlastním problémům a do obrany toho moc neinvestovali,“ uvedl pro ČT24 armádní generál ve výslužbě Jiří Šedivý s tím, že nejen Trump, ale i jeho předchůdci měli dojem a několikrát to připomínali, že Evropa se musí sama o sebe postarat. „Trump to nyní vidí mnohem ostřeji. (...) Uvidíme, jak se situace vyvine, ale myslím, že v určité podobě – nemusí to být bojové jednotky – přeci jen Evropa Spojeným státům (na Blízkém východě) pomoci měla,“ podotkl Šedivý.
Vztahy Washingtonu s Evropou
Trump už během kampaně v roce 2024 pronášel výroky povzbuzující ruského vládce Vladimira Putina k útoku na evropské země NATO, které neplatily spravedlivý podíl na obraně. Podle Reuters se však zdálo, že během následujícího roku se jeho vztah s několika evropskými vůdci zlepšil. Vztahy mezi Washingtonem a Bruselem se však letos znovu zhoršily poté, co Trump zesílil své hrozby ohledně invaze do Grónska, které je zámořským územím Dánska, připomněl Reuters.
Spojené státy a Izrael zahájily 28. února útok na Írán. Teherán a jeho spojenci v odvetě začali drony, raketami a střelami útočit na Izrael a arabské státy v regionu, které hostí americké vojenské základny. Íránci zároveň výrazně omezují plavbu Hormuzským průlivem, který leží na klíčové trase pro export ropy z Perského zálivu. Válka tak dopadá na ceny ropy na mezinárodních trzích a také na cestovní ruch a leteckou dopravu v oblasti.
Trump v uplynulých dnech žádal o pomoc se zajištěním bezpečnosti v Hormuzském průlivu evropské členské státy NATO a další země. Kvůli jejich neochotě se zapojit je posléze označil za zbabělce. Evropské země ovšem mimo jiné namítají, že se války neúčastní a že s nimi USA, spojenec v NATO, zahájení úderů proti Íránu ani nekonzultovaly.
