Napětí

Na Korejském poloostrově to zase jednou vře. Pchjongjang zostřuje rétoriku vůči jižnímu sousedovi a diktátor Kim Čong-un vydává příkazy k přípravám na válku, zatímco zpřetrhává diplomatické kanály a strhává pomníky jednoty korejského národa. Region se může stát dalším ohniskem nestability a tamní situaci sledují všichni významní hráči.

Severní Korea v pátek odpálila do moře u hranic s Jižní Koreou na dvě stě dělostřeleckých granátů. Podle tiskových agentur to uvedla jihokorejská armáda. Soul nařídil evakuaci ostrova Jeonpchjong, který se nachází deset kilometrů od severokorejských hranic. Jihokorejská armáda později uvedla, že v oblasti po severokorejské střelbě provedla odpovídající cvičení s ostrou municí.

Stovky let pevnost Miedinikai strážila obchodní trasy spojující Vilnius s Minskem. Cesta, která přinášela bohatství i kulturu, už ale neexistuje. Litvu a Bělorusko – v současné době dva odlišné světy – od sebe odděluje loni postavený čtyřmetrový plot.

Dánská policie kvůli nedávnému pálení koránu zpřísní kontrolu dánských hranic. S odvoláním na prohlášení dánského ministerstva spravedlnosti o tom informuje agentura Reuters. Odpůrci islámu v Dánsku a Švédsku v posledních měsících zapálili a poškodili několik výtisků svaté knihy muslimů koránu, což vyvolalo pobouření v muslimských zemích a diplomatické napětí.

Antisystémové hnutí v první polovině letošního roku zcela zastínilo tradiční extremistickou a xenofobně populistickou scénu v Česku. Osobnosti hnutí se generují z prostředí sociálních sítí, soupeří mezi sebou, nebo naopak uzavírají krátkodobá spojenectví. Myšlení části české společnosti také hluboce ovlivnilo dlouholeté skryté podkopávání demokracie ze strany ruského hybridního působení. Ve zprávě o extremismu za prvních šest měsíců letošního roku to píše ministerstvo vnitra.

Na Blízkém východě se objevilo nové ohnisko napětí. Množí se totiž potyčky na hranici mezi Izraelem a Libanonem. Nedávno tam silně protiizraelsky zaměřené hnutí Hizballáh umístilo stálou posádku. Panují tak obavy, že i malý incident může spustit větší konflikt.

NATO vyzvalo kosovské úřady, aby okamžitě zmírnily napětí se Srbskem, a urgovalo všechny strany konfliktu, aby spor řešily dialogem. Organizace reagovala na páteční střety kosovské policie s etnickými Srby a oznámení srbského prezidenta Aleksandara Vučiče, že uvedl armádu do bojové pohotovosti. Ruská diplomacie hovoří o „kosovské provokaci“. Podle Moskvy mohou za vyhrocení situace Spojené státy a Evropská unie.

Desítky tisíc izraelských nacionalistů prošly muslimskou čtvrtí jeruzalémského Starého Města. Na Chrámové hoře se předtím strhlo několik potyček mezi policií a skupinkami radikálních Palestinců, kteří házeli na bezpečností složky kamení. Policie proti nim zakročila zábleskovými granáty. Pochodem izraelští nacionalisté oslavují výročí dobytí východní části města za války v roce 1967. Toto výročí každoročně vyvolává napětí, protože Palestinci chtějí východní Jeruzalém za hlavní město svého budoucího státu.

Izraelské letectvo brzy ráno zaútočilo na několik cílů v Pásmu Gazy. Útoky byly podle agentury AFP odvetou za vypuštění rakety z palestinského území proti Izraeli v pondělí večer. Napětí mezi Izraelem a Palestinci v posledních dnech vzrostlo kvůli střetům na Chrámové hoře v Jeruzalémě.

Spojené státy striktně odmítají teritoriální nároky Číny v Jihočínském moři. Podle Washingtonu jsou nezákonné a Peking se jimi podvodně pokouší získat kontrolu nad mimořádně důležitými námořními cestami. Podle nejnovější americké analýzy tím Peking hrubě porušuje mezinárodní právo. Čína tento výklad námořních zákonů odmítá a naopak obviňuje Ameriku, že jí právoplatné vlastnictví upírá.

Cena severomořské ropy Brent ve středu poprvé od října roku 2014 překonala hodnotu devadesáti dolarů (1953 korun) za barel. K růstu přispívá geopolitické napětí v Evropě a na Blízkém východě, které zvyšuje obavy investorů o již tak slabé dodávky, píše agentura Reuters.

Napětí mezi Kyjevem a Moskvou se už několik týdnů stupňuje a znepokojuje jak evropské státy, Česko nevyjímaje, tak politiky na druhé straně Atlantiku. Otevřeně se hovoří o možnosti, že ruská armáda znovu vtrhne přes hranice na Ukrajinu, i když to Kreml vytrvale odmítá. Tématu se věnovalo úterní vydání pořadu 90' ČT24 i Události, komentáře, o krizi debatovali jak čeští poslanci, tak novinář či bezpečnostní analytik.

Rusko je podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova démonizováno za to, že přesouvá vojska po vlastním území. Mezi Ruskem a Západem v poslední době panuje napětí kvůli tomu, že Moskva shromažďuje u hranic s Ukrajinou velké počty vojáků. O situaci tento týden během videokonference jednal ruský prezident Vladimir Putin se svým americkým protějškem Joem Bidenem. Před případným napadením Ukrajiny varovali v neděli Rusko také ministři zahraničí skupiny G7.

Záchranná služba hlásí maxima výjezdů k nemocným lidem, někde se už ocitá na hraně kapacit. Třetina z nich souvisí s nemocí covid-19. Situaci komplikuje i přetížení nemocnic, některé musí pacienty odmítat. Napětí roste, zdravotníci jsou unavení a někteří nemocní lidé jim nadávají.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová vyzvala Srbsko i Kosovo ke zmírnění napětí a návratu k dialogu. Vztahy mezi oběma zeměmi se opět vyostřily poté, co kosovské úřady začaly nařizovat řidičům sejmout srbské poznávací značky u aut vjíždějících do země. Kosovští Srbové na to reagovali blokádou dvou hraničních přechodů. Priština kvůli tomu vyslala do oblasti speciální policejní jednotku a Bělehrad několik obrněných vozů.

Mezi Washingtonem a Teheránem se zvyšuje napětí. Zatímco íránské revoluční gardy se v dubnu dvakrát střetly při drobných incidentech s americkým námořnictvem, diplomaté obou zemí mezitím bojují o budoucnost jaderné dohody. Tu dříve vypověděl někdejší americký prezident Donald Trump, jeho nástupce Joe Biden ale přislíbil, že se USA k smlouvě znovu připojí. Podmínkou však je, že ji začne dodržovat i Teherán.

Divoký víkend má za sebou Blízký východ. Po dlouhých měsících relativního klidu propukly střety mezi Palestinci a Izraelci. Z Pásma Gazy islamisté odpálili na izraelské cíle desítky raket. Vše se odehrává ve vypjaté atmosféře před palestinskými volbami a během ramadánu.

Indičtí a čínští ministři zahraničí se v pátek dohodli na stažení vojsk ze sporné hraniční oblasti mezi oběma zeměmi. Zavázali se také udržovat odstup a uvolňovat napětí ve sporné hraniční oblasti Ladákh, kde v červnu došlo k nejkrvavějšímu střetu těchto dvou jaderných mocností za několik desetiletí.