Tři dny od americko-ukrajinské roztržky v Bílém domě, která se odehrála přímo před objektivy světových médií, Rusko neskrývá svou radost. Státní média oslavují ponížení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského i údajný rozpad Západu. Kreml se raduje z prolomení mezinárodní izolace i skutečnosti, že administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa s ním jedná jako rovný s rovným.
Rusko se raduje z hádky v Bílém domě a „krize Západu“
Veřejná hádka, jaká nemá v moderní diplomacii obdoby, může mít zásadní dopad na frontové linie u Pokrovsku a Časiv Jaru. Pokud by Trump v nátlaku na Zelenského šel ještě dál a zmrazil americkou vojenskou pomoc, mohl by se velice drahý a pomalý postup Rusů zásadně zrychlit.
Moskva spoléhá na to, že Evropa nebude přes mimořádný londýnský summit deseti odhodlaných včetně Česka ani ochotná, ani schopná Američany v dodávkách Ukrajincům zastoupit.
„Vidíme, že kolektivní Západ začal ztrácet svou soudržnost. Zůstává skupina zemí, která tvoří spíše stranu války. Deklaruje, že je připravena dále podporovat Ukrajinu a pokračovat ve válce,“ prohlásil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov o západní podpoře Ruskem napadené země.
USA dál vycházejí vstříc Rusku
Washington zatím jednostranně podniká další kroky vstřícné Kremlu. Ministr obrany Pete Hegseth nařídil zastavit kybernetické operace proti Rusku. Moskva je přitom v této oblasti hybridní války proti Západu maximálně aktivní.
„Měli bychom se méně starat o Putina a více o to, aby do naší země nepřicházely gangy násilníků, drogoví baroni, vrazi a lidé z psychiatrických léčeben. Abychom nedopadli jako Evropa!“ prohlásil Trump.
„Donald Trump se tak moc snaží si získat náklonnost zločince, jakým je Vladimir Putin, že mu zřejmě dává volnou ruku. Rusko pokračuje v kybernetických operacích a útocích vyděračským softwarem na klíčovou americkou infrastrukturu, což ohrožuje naši ekonomickou a národní bezpečnost,“ reagoval na další krok Trumpovy administrativy lídr demokratické menšiny v Senátu Chuck Schumer.
Ruské agresi navzdory
Dalším znakem americko-ruského tání je dohoda navrátit diplomatické vztahy na nejvyšší úroveň, a to přes neutuchající ruskou agresi. Na znamení připravenosti dohodnout se s Washingtonem o Ukrajině, třeba bez její účasti, míří z Moskvy do Washingtonu ruský ex-ambasador v Kanadě Alexandr Darčijev.
„Celá ruská strana se opět utvrdila v tom, že prezident Putin měl pravdu. Říkal, že ruská strana je připravena k jednání,“ prohlásil kremelský mluvčí Peskov. Je to přitom Moskva, která dává dlouhodobě najevo, že o žádný mír nestojí, pokud Kyjev nepřijme její podmínky, jež se však rovnají kapitulaci napadené země.
„Tyto dobré úmysly vždy uvázly na neochotě kyjevského režimu,“ dodal mluvčí ruského diktátora, jehož režim nepřipouští svobodné volby, na adresu demokraticky zvoleného ukrajinského vedení.
„Jakákoli diskuse o ukončení války musí zahrnovat Ukrajince a plně respektovat jejich lidská práva,“ podotkl Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk.
Evropa se snaží udržet vazbu s USA
Z Kyjeva i evropských metropolí nadále vycházejí signály o připravenosti pokračovat v hlubokých vazbách a strategickém spojenectví s Washingtonem, ve snaze udržet atlantickou vazbu na bodech, které kdysi formuloval už první generální tajemník NATO lord Hastings Lionel Ismay: udržet Ameriku v Evropě a Rusko mimo ni.
„Amerika asi přestává mít ambici, kterou měla dřív, a to je být vůdcem svobodného, demokratického světa,“ podotkl však v Horizontu ČT24 Jan Šír z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.