Diplomatické vztahy

Vláda zamítla předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi (ODS) cestu speciálem na Tchaj-wan, kam měl jet s podnikatelskou delegací. Podle předsedy sněmovního zahraničního výboru Radka Vondráčka (ANO) je Tchaj-wanu věnována až nadstandardní pozornost. S tím nesouhlasí bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS), podle kterého má Vystrčil na cestu vládním speciálem nárok. Předsedkyně sněmovního ústavně-právního výboru Renata Vesecká (Motoristé) nevidí důvod, proč by Vystrčil měl jet zrovna nyní. Podle poslankyně Kateriny Demetrashvili (Piráti) se diplomatické vztahy musí udržovat, tím spíš, když jsou dobré. Nedělní debatu vedl Martin Řezníček.

Diplomatická krize mezi Čínou a Japonskem se prohlubuje. Vyvolalo ji vyjádření japonské premiérky Sanae Takaičiové k Tchaj-wanu. Útok na ostrov by podle ní znamenal hrozbu pro přežití Japonska a mohl by vyvolat vojenskou reakci. Peking kvůli tomu premiérku obviňuje z oživování militaristických démonů a proti asijské zemi přijímá řadu trestných opatření, do sporných vod vyslal své lodě, nešetří výhrůžkami, ruší lety a zakázal také japonské filmy. Tokio se nyní snaží krizi urovnat, své občany v zemi však vyzývá k tomu, aby více dbali na bezpečnost.

Izrael při úterním útoku na představitele teroristického hnutí Hamás v Kataru použil balistické rakety odpálené bojovými letadly v Rudém moři. Napsal to deník The Wall Street Journal (WSJ), kterému to sdělili američtí představitelé seznámení s detaily operace. O útoku se USA prý dozvěděly s tak malým předstihem, že mu nedokázaly zabránit. Washington úder, který zasáhl jeho spojence na Blízkém východě, kritizoval.

Vedoucí představitelé Thajska a Kambodže se v pondělí dohodli na okamžitém a bezpodmínečném příměří s cílem ukončit pohraniční střety, uvedl podle Reuters malajsijský premiér Anwar Ibrahim po jednáních mezi oběma zeměmi. Příměří vstoupilo v platnost o půlnoci tamního času (19 hodin SELČ) a podle agentury AFP se zatím dodržuje. Právě Malajsie schůzku obou zemí zprostředkovala. Thajsko a Kambodža proti sobě vedly několik dní boje na hranicích. Schůzky se účastnili i zástupci Spojených států a Číny.

Představitelé Thajska a Kambodže se v pondělí setkají v Malajsii, aby jednali o ukončení nepřátelství, sdělila podle agentur AP a AFP thajská vláda. Oznámení následovalo poté, co prezident USA Donald Trump uvedl, že telefonicky hovořil s premiéry Thajska a Kambodže a že souhlasili, že budou jednat o klidu zbraní. Přeshraniční střety mezi státy Thajského zálivu, které v neděli pokračovaly již čtvrtým dnem, si vyžádaly nejméně 34 životů a vynutily si evakuaci téměř 200 tisíc lidí.

Latinská Amerika se v posledních letech dostává do hledáčku čínské zahraniční politiky. Peking v regionu systematicky posiluje svůj vliv prostřednictvím investic, půjček, infrastrukturních projektů a diplomatické aktivity v rámci iniciativy Pásu a stezky (BRI). Na květnovém summitu s lídry zemí Společenství latinskoamerických a karibských států (CELAC) čínský vládce Si Ťin-pching navíc oznámil nový úvěr v hodnotě devíti miliard dolarů (207 miliard korun).

Omán, který se tradičně prezentuje jako neutrální země, v posledních letech prohlubuje hospodářské a diplomatické vztahy s Ruskem. Jde mimo jiné o strategii, jak zajistit naplnění Vize 2040, která má snížit závislost země na příjmech z ropy. Omán často zastává v regionu roli mediátora. Začátkem května Maskat zprostředkoval příměří mezi USA a jemenskými islamisty hútii a hostí jaderné rozhovory mezi Washingtonem a Teheránem.

Maledivy s okamžitou platností zakázaly vstup do země Izraelcům a osobám s dvojím občanstvím. Píše to server Times of Israel (ToI). Asijský ostrovní stát zákon odsouhlasil na protest proti izraelské vojenské ofenzivě v Pásmu Gazy a v solidaritě s Palestinci. Jeruzalém obvinění z genocidy opakovaně odmítá.

Tři dny od americko-ukrajinské roztržky v Bílém domě, která se odehrála přímo před objektivy světových médií, Rusko neskrývá svou radost. Státní média oslavují ponížení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského i údajný rozpad Západu. Kreml se raduje z prolomení mezinárodní izolace i skutečnosti, že administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa s ním jedná jako rovný s rovným.

Vláda se zabývá obsazením velvyslaneckého postu v Moskvě. Jde o citlivé téma, zvlášť vzhledem ke stavu česko-ruských vztahů v posledních letech. Diplomatickou roztržku spustilo zjištění, že do výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích byli zapojení agenti ruských tajných služeb. Vzájemné vztahy pak dále zhoršila ruská invaze na Ukrajinu.

Tchajwanské ministerstvo obrany v pondělí oznámilo, že za posledních 24 hodin registrovalo ve svém okolí stovku čínských vojenských letadel. Informovala o tom agentura AFP, podle níž jde o neobvykle velký počet. Tchajwanské ministerstvo obrany v této souvislosti vyzvalo Čínu, aby zastavila „destruktivní, jednostrannou akci“, která může prudce zvýšit napětí mezi oběma zeměmi.

Írán a Saúdská Arábie se dohodly na obnovení diplomatických vztahů, které přerušily v roce 2016. Země to potvrdily po jednání zástupců obou zemí v Pekingu. Zlepšení vztahů mezi Saúdskou Arábií a Íránem by podle televize Al-Džazíra mohlo mít pozitivní vliv na bezpečnost v regionu, zejména v Jemenu, ale také v Sýrii nebo Libanonu, kde tyto země podporují soupeřící strany konfliktu.

Zvláštní vyslanci Turecka a Arménie pokračují ve Vídni v jednání o normalizaci vzájemných vztahů. Státy za sebou mají zatím dvě kola rozhovorů – první se uskutečnilo 14. ledna v Moskvě, druhé pak 24. února ve Vídni. Cílem setkání je umožnit navázání diplomatických styků, otevření hranic a zahájení hospodářských, obchodních a dopravních projektů mezi oběma státy.

Izraelský prezident Jicchak Herzog v neděli jako první hlava státu této blízkovýchodní země přicestoval na návštěvu Spojených arabských emirátů. Ty s Izraelem navázaly diplomatické vztahy teprve v roce 2020.

Poprvé po třinácti letech spolu jednají zástupci Arménie a Turecka. Speciální vyslanci obou zemí se sešli v Moskvě. Diskutovat mají o stabilizaci vzájemných vztahů, otevření hranice a případných dalších rozhovorech. V roce 2009 sice oba státy uzavřely dohodu o normalizaci diplomatických vztahů, ta ale nikdy nezačala platit, protože se ji nepodařilo ratifikovat.

Administrativa Donalda Trumpa poslala podle nejmenovaných zdrojů agentury Reuters do Kongresu plán na prodej zbraní Maroku v hodnotě miliardy dolarů (21,7 miliard korun). Nabídnout chce údajně pokročilé drony a přesně naváděnou munici. Obchod je zřejmě odměnou pro muslimskou zemi za uznání Izraele. Kongres může obchod zkomplikovat, v tomto případě se to však neočekává.

Letadla izraelské armády v noci zasáhla cíle v palestinském Pásmu Gazy, odkud radikálové na izraelské území vypálili několik raket. Islamistické hnutí Hamás tak reagovalo na dohody o navázání plnohodnotných diplomatických vztahů s Izraelem, které podepsali v úterý zástupci Spojených Arabských Emirátů a Bahrajnu. Z Gazy ani z Izraele podle Reuters nebyli hlášeni mrtví.