Izrael pro útok v Kataru použil balistické rakety vypálené z letadel, píše WSJ

Izrael při úterním útoku na představitele teroristického hnutí Hamás v Kataru použil balistické rakety odpálené bojovými letadly v Rudém moři. Napsal to deník The Wall Street Journal (WSJ), kterému to sdělili američtí představitelé seznámení s detaily operace. O útoku se USA prý dozvěděly s tak malým předstihem, že mu nedokázaly zabránit. Washington úder, který zasáhl jeho spojence na Blízkém východě, kritizoval.

„Informace byla poskytnuta tak krátce před odpálením raket, že nebylo vůbec možné zastavit či zvrátit rozkaz,“ uvedl jeden americký činitel. Informaci od Izraelců následně americká armáda poskytla Bílému domu, který informoval Katar. Arabský stát ale informaci o úderu dostal až několik minut poté, co rakety dopadly na jeho území.

Židovský stát dle WSJ použil balistické rakety, které uskutečnily část letu ve vesmíru, aby se vyhnul kritice, že pro úder v Kataru využil vzdušný prostor Saúdské Arábie. Právě s touto zemí se Izrael snaží už mnoho let normalizovat diplomatické vztahy.

Úder zřejmě nebyl úspěšný

Podle deníku The Wall Street Journal škody na zasažené budově a jejím okolí ukazují, že Izrael použil přesně naváděné zbraně s relativně malou bojovou hlavicí. Škody v okolí objektu byly totiž omezené. Úder zřejmě nebyl úspěšný, protože podle informací médií nezabil vedení teroristického hnutí Hamás. Zahynulo při něm pět níže postavených členů hnutí a jeden katarský policista.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotu večer uvedl, že vedení Hamásu sídlící v Kataru „bránilo všem snahám o příměří“, aby mohlo donekonečna prodlužovat válku. Jejich likvidace by podle Netanjahua odstranila hlavní překážku bránící propuštění všech rukojmí a ukončení války.

Fórum rodin rukojmí zadržovaných Hamásem a jeho spojenci v Pásmu Gazy ale jako překážku k propuštění rukojmí a ukončení války v pásmu označilo Netanjahua. Vojenská operace v Kataru podle nich zřetelně prokázala, že existuje pouze jedna překážka, kterou je předseda izraelské vlády.

„Vždy, když se blíží dohoda, Netanjahu ji sabotuje,“ citovala agentura AFP ze sobotního prohlášení z fóra. „Nastal čas skoncovat s výmluvami, jejichž účelem je získat čas, aby se mohl udržet u moci,“ konstatovalo fórum, které dlouhodobě premiéra obviňuje, že válku v Pásmu Gazy prodlužuje kvůli svému politickému přežití a záchrana rukojmí není jeho prioritou.

Od úderu se Spojené státy fakticky distancovaly. Americký prezident Donald Trump ho označil za nešťastný incident a uvedl, že neslouží izraelským ani americkým zájmům. Katar totiž patří k nejbližším americkým spojencům v regionu.

V pátek večer katarský premiér Muhammad bin Abdar Rahmán Sání jednal s Trumpem a dalšími představiteli administrativy. Podle zdrojů agentury Reuters se šéf Bílého domu a američtí představitelé snažili Katar přesvědčit, aby nadále působil spolu s Egyptem a USA jako zprostředkovatel jednání mezi Izraelem a Hamásem ve snaze dojednat dohodu o příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 1 hhodinou

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 1 hhodinou

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 1 hhodinou

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
11:42Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 2 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 2 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
14:19Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 5 hhodinami

Evropský pohled