Vláda se zabývá obsazením velvyslaneckého postu v Moskvě. Jde o citlivé téma, zvlášť vzhledem ke stavu česko-ruských vztahů v posledních letech. Diplomatickou roztržku spustilo zjištění, že do výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích byli zapojení agenti ruských tajných služeb. Vzájemné vztahy pak dále zhoršila ruská invaze na Ukrajinu.
V sobotu 17. dubna 2021 předstoupil před novináře tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO) a prohlásil, že za výbuchem muničního areálu ve Vrběticích v roce 2014 stáli podle zjištění českých bezpečnostních složek příslušníci ruské tajné služby GRU. „Česká republika je svrchovaný stát a musí na tato bezprecedentní zjištění odpovídajícím způsobem reagovat,“ konstatoval Babiš.
Při prvním ze dvou výbuchů skladu ve Vrběticích v říjnu 2014 zahynuli dva lidé. V prosinci vybuchl druhý sklad. Exploze způsobily značné materiální škody a vyžádaly si evakuaci obyvatel z blízkých obcí.
Účast Rusů na výbuších ve Vrběticích důrazně odsoudili politici napříč stranami v parlamentu. „Jsou to šokující informace. Ukazuje se, že zájem Ruska o Českou republiku má i násilnou podobu. Je to akt státního terorismu. Česká republika na to bude muset reagovat,“ prohlásil tehdy předseda ODS Petr Fiala.
Vyhošťování diplomatů
Vláda vzápětí dala podnět k vyhošťování ruských diplomatů. V první fázi muselo zemi do 48 hodin opustit osmnáct pracovníků ruské ambasády, kteří byli identifikováni jako členové ruských tajných služeb. Ruská strana kontrovala obratem a z české ambasády v Rusku muselo odejít dvacet pracovníků, z toho šestnáct diplomatů.
Praha opět zareagovala a rozhodla o vyhoštění třiašedesáti zaměstnanců ruské ambasády, čímž srovnala počty pracovníků na zastupitelských úřadech obou zemí.
Rusko popíralo účast svých agentů na explozích a odkazovalo se na televizní projev tehdejšího prezidenta Miloše Zemana, který hovořil „o dvou verzích vyšetřování“. Zemanovo vyjádření i pozdější prohlášení někdejší ministryně spravedlnosti Marie Benešové vyvolaly ostrou kritiku. Odmítl ji jak předseda vlády Babiš, tak vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček. Babiš následně prezidenta 26. dubna 2021 navštívil v Lánech a novinářům řekl, že Zemanovi vysvětloval, že vyšetřovací verze je skutečně jen jedna. A ta se týká účasti agentů Anatolije Čepigy a Alexandra Miškina z ruské vojenské rozvědky GRU.
Česko podpořily Spojené státy americké, Velká Británie, NATO i Lotyšsko, Slovensko či Polsko. Ruský útok rázně odsoudila ústy šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella také Evropská unie.
Důsledky kauzy Vrbětice se projevily také v obchodních vztazích. Vláda vyřadila z účasti v tendru na nový blok v jaderné elektrárně Dukovany ruskou společnost Rosatom – i proti tomu se Moskva ohradila.
„Je politováníhodné, že v Praze v rozporu s ekonomickou logikou a ke škodě českého byznysu v tomto oboru převládl takto zpolitizovaný přístup. Ruská státní korporace Rosatom je nejen lídrem světové jaderné energetiky, ale také dlouhodobým a tradičním partnerem Česka, se kterým Rusko v této oblasti desítky let rozvíjelo velice plodnou spolupráci,“ tvrdil tehdy mluvčí ruské diplomacie Alexej Zajcev.
Rosatom definitivně ukončil svou činnost v Česku až v červenci loňského roku. Tuzemská pobočka firmy byla vymazána z obchodního rejstříku, všichni její zaměstnanci odešli už dříve. Zůstaly po ní dluhy.
Česko na ruském seznamu
Vyhošťování diplomatů a přerušování obchodních vztahů vedlo Kreml k zápisu Česka na „seznam nikoliv přátelských zemí“, po boku například Spojených států, které se podle Moskvy dopouštějí akcí proti Ruské federaci. Seznam tehdy nařídil vytvořit ruský vůdce Vladimir Putin. V seznamu zmíněné země měly mít omezenou možnost zaměstnávat místní síly ve svých diplomatických zastoupeních.
Na konci června 2021 zase předalo české ministerstvo zahraničí ruskému velvyslanci diplomatickou nótu, která uplatňuje mezinárodněprávní odpovědnost Ruska za jeho zapojení do výbuchu muničního skladu ve Vrběticích a požaduje plnou náhradu škod způsobených explozí.
Moskva přirovnala českou žádost k vyděračství. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová prohlašovala, že čeští představitelé každým svým oznámením a každým krokem jen potvrzují, že Moskva Česko oprávněně označila za zemi, která není vůči Rusku přátelská.
Mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej poté v srpnu roku 2022 informoval, že čeští detektivové, kteří vyšetřují výbuchy ve Vrběticích, vytvořili v únoru vyšetřovací tým s britskými policisty, kteří pracují na případu otravy Sergeje Skripala. Důvodem vzniku společného týmu je výměna informací o podezřelých.
Rusko kladlo podmínky ohledně NATO
Česko-ruské vztahy se poté nadále zhoršovaly v souvislosti s ruskou agresí proti Ukrajině.
Moskva se od USA a Severoatlantické aliance mimo jiné domáhala ujištění, že se NATO nebude dále rozšiřovat – a především nepřijme Ukrajinu do svých řad – a že Aliance vrátí své jednotky do stavu před rokem 1997, tedy že žádné americké nebo západoevropské jednotky ani zbraňové systémy nebudou v zemích přijatých poté.
Požadavek Ruska se vztahoval k postkomunistickým zemím včetně Česka. „Jednota Aliance je naše rozhodující výhoda," zdůraznil tehdy ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) a dodal, že Česko stejně jako další země nepovažuje ruské podmínky za základ pro jednání.
Předvolávání Zmejevského
Po spuštění plnohodnotné invaze proti Ukrajině přišlo první z řady předvolání ruského velvyslance v Praze Alexandra Zmejevského na české ministerstvo zahraničí. Diplomat odmítl „nepodložená obvinění“ Moskvy z agrese vůči Ukrajině i tvrzení české strany a jeho západních spojenců, že Rusko uznáním samozvaných republik proruských separatistů na území Ukrajiny porušilo mezinárodní právo.
Česku ruské velvyslanectví doporučilo, aby místo vyhrožování dalšími sankcemi stejně jako další „sponzoři“ Kyjeva spíše usilovali o to, aby „zkrotili agresivní zápal ukrajinské strany a nasměrovali situaci k politickému a diplomatickému řešení“.
Další stížnosti čelil Zmejevskij po telefonu od tehdejšího náměstka ministra zahraničí Aleše Chmelaře. Při ruském útoku byl poškozen honorární konzulát České republiky v Charkově, když tlaková vlna po ruském úderu rozbila okna budovy.
O dva měsíce později Zmejevskij zase vysvětloval náměstkovi Martinu Dvořákovi (STAN) pochybnosti, které vzbuzovalo užívání ruských nemovitostí v Česku. Dvořák ruského velvyslance vyzval, aby Rusko při nakládání se svými nemovitostmi na českém území neporušovalo bilaterální smlouvy a právní řád země. Lipavský obvinil Rusko z toho, že nedodržuje Vídeňskou úmluvu.
Lipavský řešil se Zmejevským také incident ohledně prohlášení ruského velvyslance při OSN Vasilije Něbenzjy, který obvinil ministryni obrany Janu Černochovou (ODS) z podpory terorismu kvůli jejímu vyjádření po atentátu, při němž zemřela Darja Duginová, dcera ruského nacionalistického ideologa Alexandra Dugina.
„I když necháme stranou morálku, kterou u našich západních kolegů už dávno nahradila rusofobie, jsou vyjádření Černochové v jádru otevřenou podporou a oslavou teroristického útoku proti naší občance,“ prohlásil Něbenzja při jednání Rady bezpečnosti OSN.
Ministerstvo zahraničí se ohradilo ještě několikrát vůči ruským činům na Ukrajině. Veřejností otřásl mimo jiné útok na civilisty v ukrajinské obci Hroza. Kvůli „barbarskému útoku“, jak uvedlo ministerstvo, musel znovu Zmejevskij k jednání do Černínského paláce. Ruská ambasáda všechna obvinění odmítla a v reakci předvolala zástupce české ambasády v Moskvě Jana Ondřejku.
Posledním známým předmětem sporu byla smrt předního ruského opozičníka Alexeje Navalného. Česko vyzvalo Zmejevského k vysvětlení okolností smrti a vysvětlení nevydání těla rodině zesnulého.
„Příšerná“ a „strašlivá“ česká iniciativa
Ruskou nevoli kontinuálně vzbuzovala česká podpora napadené Ukrajiny a dodávky zbraní, aby se Kyjev mohl bránit agresi.
Česko také na poli Evropské unie prosazovalo bezpečnostní opatření proti ruské špionáži. V listopadu loňského roku navrhovalo omezit pohyb ruských diplomatů v schengenském prostoru. Podle ministra zahraničí Lipavského celá řada špionážních aktivit probíhá pod diplomatickým krytím, což je veřejně známým faktem.
Základem návrhu bylo, aby ruští diplomaté dostávali víza a povolení k pobytu, která umožní pohyb pouze v rámci hostitelské země, a nikoli po celém Schengenu. Ruští diplomaté se mohou volně pohybovat ve čtyřiadvaceti ze sedmadvaceti členských zemí EU, stejně jako ve Švýcarsku, v Norsku a na Islandu. Zároveň Česko podle listu Financial Times nabízelo, aby EU přijímala pouze biometrické pasy, které je obtížnější padělat či propojit s falešnou identitou.
Rázná ruská reakce od mluvčí diplomacie Zacharovové přišla záhy. „Pokud Evropská unie přijme návrh českých úřadů, za kterými v mnoha otázkách stojí americké úřady, tak to vyvolá naše politování, jakož i patřičnou reakci. Odpovíme na to,“ prohlásila Zacharovová. Ruská odveta podle ní postihne v Evropské unii všechny aktéry, kteří se chopí realizace „příšerné“ a „strašlivé“ české iniciativy.
Po ruské invazi na Ukrajinu mnoho zemí vypovědělo část ruských diplomatů. Vzhledem k zmíněným událostem spojeným s kauzou Vrbětice k tomuto kroku Česko přistoupilo už podstatně dříve. Celkem vyhostilo přes sedmdesát pracovníků. Na ruském velvyslanectví v Praze loni působilo pouze šest diplomatů.
Naopak z české diplomacie působí v Moskvě jako zástupce velvyslance jen Jiří Čistecký. Velvyslanec v Rusku je nyní Vítězslav Pivoňka, který však už měsíce pobývá v Česku. Prezident Petr Pavel při úterní návštěvě sídla Bezpečnostní informační služby (BIS) uvedl, že pokládá dlouhodobě za důležité mít v Rusku zastoupení na úrovni velvyslance.
