NCOZ

Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) navrhla obžalovat čtyři lidi v případu údajně neoprávněného nakládání s nebytovými prostory v ulici Hlinky 46 a Hlinky 46a v Brně. Na dotaz ČT to uvedl náměstek dozorového Vrchního státního zastupitelství v Olomouci Radek Bartoš. Čtveřice stíhaných čelí obvinění z podplácení a podvodu. Hrozí jim až několik let ve vězení. Případ volně souvisí mimo jiné i s bytovou kauzou kolem politika ODS Otakara Bradáče. V této větvi vyšetřovatelé nedávno obvinili dalšího člověka.

Miloš Zeman chtěl ve funkci prezidenta znemožnit policejní stíhání v případech úniku informací Bezpečnostní informační služby (BIS) a skartace zprávy o explozích v muničních skladech ve Vrběticích, dopisy s jeho rozhodnutími zveřejnil server iRozhlas. Dříve utajenou korespondenci, která měla zajistit beztrestnost hlavně Zemanovu kancléři Vratislavu Mynářovi, získal server společně s Českým rozhlasem Radiožurnálem (ČRo). Abolice by musel podepsat premiér Petr Fiala (ODS), který to odmítl, vyplývá z dalšího dopisu. O těchto Zemanových rozhodnutích média informovala už dříve, exprezident to popíral. Potvrdil, že žádal o abolici pro Mynáře v kauze dotace pro penzion v Osvětimanech.

Krajské státní zastupitelství v Hradci Králové podalo obžalobu k hradeckému krajskému soudu na čtrnáct cizinců, které žalobce viní z organizování nelegální migrace z Turecka do Česka nebo dále do dalších zemí EU. Všichni obvinění zůstávají ve vazbě. Za umožnění nedovoleného překročení státní hranice nejméně dvěma tisícům migrantů, převážně tureckým Kurdům, hrozí každému z členů gangu 10,5 roku až 16 let vězení, uvedl státní zástupce Milan Šimek. Podle něj jde o největší organizovanou skupinu převaděčů, která byla v Česku zadržena.

Kriminalisté navrhli obžalovat čtrnáct lidí, které viní z organizování nelegální migrace z Turecka do Česka nebo do dalších zemí Evropské unie. Všichni obvinění zůstávají ve vazbě, za umožnění nedovoleného překročení státní hranice nejméně dvěma tisícovkám migrantů hrozí každému z členů organizované zločinecké skupiny až šestnáct let vězení. O posunu v kauze informoval mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu Jaroslav Ibehej.

Bývalý předseda bytové komise městské části Brno-střed a politik ODS Otakar Bradáč u soudu popřel, že by bral úplatky, díky kterým by měl zajistit žadateli přidělení bytu. Asi pěti žadatelům o byt ale podle něj na doporučení vyjádřil při hlasování v komisi podporu. Městský soud v Brně se zabývá případem policisty Jiřího Vlčka, který podle žalobkyně kvůli přidělení bytu v Brně pro svoji dceru dal úplatek 360 tisíc korun. Muž vinu popřel. Případ úzce souvisí právě s kauzou kolem Bradáče, ve které policie stíhá několik lidí. Bradáč v případu policisty vystupoval jako svědek.

Městský soud v Brně se v pondělí začal zabývat případem policisty Jiřího Vlčka, který podle žalobkyně kvůli přidělení bytu v Brně pro svoji dceru dal úplatek 360 tisíc korun. Muž vinu popřel. Případ úzce souvisí s kauzou kolem bývalého předsedy bytové komise části Brno-střed a politika ODS Otakara Bradáče, ve které policie stíhá několik lidí. Hlavní líčení bude pokračovat ve středu, kdy by měl vypovídat jako svědek i Bradáč. Nepředpokládá se, že by v ten den soud zároveň rozhodl.

Městský soud v Brně na úterním veřejném zasedání uložil dvěma lidem kvůli podplácení podmíněné a peněžité tresty v souvislosti s takzvanou brněnskou bytovou kauzou. Soud schválil dohodu o vině a trestu, rozhodnutí je tedy pravomocné. Případ úzce souvisí s kauzou kolem bývalého předsedy bytové komise části Brno-střed a politika ODS Otakara Bradáče, ve které policie stíhá několik lidí. Tato část vyšetřování dosud neskončila. Jde o první odsouzené v souvislosti s případem.

Výbuch skladů v muničním areálu ve Vrběticích na Zlínsku, při kterém v roce 2014 zemřeli dva lidé, způsobilo velmi pravděpodobně nástražné zařízení poté, co pracovníci otevřeli bednu na paletě s municí, napsal v úterý web Seznam Zprávy s odkazem na policejní usnesení o odložení případu. Policisté v úterý v tiskové zprávě uvedli, že považují za prokázané, že výbuchy uskutečnili příslušníci ruské vojenské rozvědky GRU. Chtěli zabránit dodání munice do oblastí, kde Rusko vojensky operovalo. Kriminalisté nemohli zahájit trestní stíhání, protože se podezřelí pohybují v Rusku, které s českou policií odmítlo spolupracovat.

Kriminalisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu odložili případ výbuchů skladů v muničním areálu ve Vrběticích na Zlínsku. V roce 2014 při něm zemřeli dva lidé. Policie vyšetřování zastavila, protože podezřelí jsou v Rusku, které s českou stranou odmítlo spolupracovat. Kriminalisté tak nemůžou zahájit jejich trestní stíhání. Podle policie je ale prokázané, že za explozemi stojí příslušníci ruské vojenské rozvědky GRU. To potvrdil i ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka ocenil práci NCOZ i potvrzení, že za výbuchy ve Vrběticích stála ruská rozvědka.

Kriminalisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) obvinili šest lidí kvůli korupčnímu jednání v souvislosti se správou a hospodařením bytového fondu jedné brněnské městské části. Podle závěrů vyšetřování šlo o získávání neoprávněného majetkového prospěchu při přidělování či směnách obecních bytů. Informoval o tom mluvčí NCOZ Jaroslav Ibehej.

ODS chtěla v koalici na radnici v Liberci pokračovat a měla už i vybraného náhradníka za obviněného, nyní už bývalého, náměstka primátora Petra Židka (dříve ODS). Pondělní rozhodnutí ostatních stran vypovědět občanským demokratům koaliční smlouvu ale respektuje. Zároveň zřejmě ODS nebude spěchat při obnově zrušené místní organizace v krajském městě, cílem prý je mít v ní členy, které veřejnost kladně vnímá. Opoziční uskupení Liberec otevřený lidem (LOL) ale považuje vypovězení koaliční smlouvy s ODS za nedostatečné řešení. Podle něj je odpovědnost i na dalších zástupcích koalice.

Policie v úterý zasahovala v Libereckém kraji kvůli třem kauzám zároveň. Kromě liberecké radnice a některých firem přijeli policisté i k hejtmanovi Martinu Půtovi (SLK). Ten nepřímo potvrdil informace regionálního serveru Náš Liberec, který napsal, že se zajímali o stavbu solární elektrárny u Ralska. Hejtman ale není obviněn na rozdíl od sedmi lidí, kteří figurují ve dvou paralelních případech. Na dva stíhané soud uvalil vazbu. Podle informací ČTK jde o vedoucího odboru správy veřejného majetku magistrátu Lukáše Hýbnera a spolumajitele liberecké firmy Investing CZ, která se zabývá projektováním staveb i investorskou a inženýrskou činností, Josefa Nadrchala.

České republice hrozí nová miliardová arbitráž. Švýcarská firma Towit zaslala koncem ledna českému ministerstvu financí takzvané oznámení o sporu, ve kterém tvrdí, že stát porušil její investici, uvedl server HlídacíPes.org. Spor podle něj souvisí s kauzou Diag Human. Podle Českého rozhlasu Radiožurnálu žádají společnost Towit Machinery Trading a dva švýcarští občané po Česku téměř čtyři miliardy korun.

Policie po úterním zásahu na radnici v Liberci vyšetřuje tři věci. V jedné, která souvisí se zadáváním veřejných zakázek na opravy komunikací, obvinila šest osob. Z nich je jednou úředník libereckého magistrátu. Ve druhé věci čelí obvinění kvůli podezření z přijetí úplatku a zneužití pravomoci úřední osoby jeden člověk a ve třetí kauze zatím nikdo obviněn nebyl.

Detektivové Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) obvinili podnikatele Jana Světlíka, zjistili Reportéři ČT. Dopustit se měl trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby. Mluvčí NCOZ Jaroslav Ibehej potvrdil ve zprávě na webu policie, že jsou stíháni tři lidé pro zkrácení daně v souvislosti s hospodařením strojírenského podniku v Moravskoslezském kraji. Nikoho konkrétního ale nejmenoval. Světlík ve vyjádření pro Českou televizi označil obvinění za absurdní.

Do budov radnice v Liberci přišli ráno policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu. Potvrdil to i primátor města Jaroslav Zámečník (SLK) s tím, že důvod zásahu sdělit nemůže. Provoz na magistrátu to nijak neomezilo, otevřená zůstala všechna pracoviště. Podle zjištění ČT se kriminalisté zajímají o dva náměstky – Petra Žídka (ODS) a Jiřího Šolce (ANO). Šolc uvedl, že poskytoval policii součinnost při vyšetřování. Dodal, že není obviněn. Podle Deníku N je z trestných činů podezřelých celkem osm lidí.

Soud propustil z vazby úřednici Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) obviněnou z objednání vraždy manžela. Soud mimo jiné přijal její písemný slib, že povede řádný život. Na svobodu jí pomohla také záruka, uvedl server iRozhlas.cz a Český rozhlas Radiožurnál. V případu jsou stíhaní tři lidé, policisté je podezírají z přípravy nájemné vraždy a nedovoleného ozbrojování. Ve vazbě zůstává jeden z aktérů případu. Obviněným hrozí patnáct až dvacet let vězení, případně výjimečný trest.

Vláda se zabývá obsazením velvyslaneckého postu v Moskvě. Jde o citlivé téma, zvlášť vzhledem ke stavu česko-ruských vztahů v posledních letech. Diplomatickou roztržku spustilo zjištění, že do výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích byli zapojení agenti ruských tajných služeb. Vzájemné vztahy pak dále zhoršila ruská invaze na Ukrajinu.

Kriminalisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu obvinili třináct lidí v souvislosti s činností investiční skupiny Ramfin. Obvinění podle nich slibovali výhodnější zhodnocování vkladů, které ale neprováděli. Skupina podle policie vylákala z více než dvanácti set lidí přes 340 milionů korun. Poškození byli zejména staršího věku.

Policie zahájila trestní stíhání zaměstnance Okresního soudu v Lounech, který podle ní zpronevěřil soudní peníze. Celkově si na své bankovní účty převedl více než šestnáct milionů korun, trestnou činnost páchal přes čtyři a půl roku. Sdělil to mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu Jaroslav Ibehej. Ministerstvo spravedlnosti k věci uvedlo, že byla selháním jednotlivce, ne systémovou chybou.

Zemřel Nikolaj Šapošnikov, kterého policie prověřovala v souvislosti s výbuchy v muničním areálu ve Vrběticích. On sám nicméně zapojení do operace, kterou české orgány přičítají ruským tajným službám, odmítal. O Šapošnikovově úmrtí informovaly Český rozhlas Radiožurnál a server iRozhlas.

Muž, kterého nikdo nezná, přesto měl úkolovat šéfy krajských nemocnic. Že právě dosud neznámý podnikatel má stát za velkou korupční kauzou, vyšlo najevo, když začala policie před třemi týdny zatýkat v Ústí nad Labem a v Jihlavě. Obvinila nejvyšší vedení tamních nemocnic a pět lidí skončilo ve vazbě. Policie prověřuje více než čtyřicet výběrových řízení za stovky milionů korun. A řeší se také politická odpovědnost – hejtman Ústeckého kraje Jan Schiller (ANO) prý za to, co se stalo, politickou odpovědnost necítí. Pro Reportéry ČT o tom natáčeli Jana Neumannová a Ondřej Golis.

Prezidenta Českého tenisového svazu Ivo Kaderku poslal soud do vazby. Skončil v ní i další tenisový funkcionář Vojtěch Flégl. Oba jsou mezi obviněnými v kauze údajného zneužití státních dotací na podporu sportu. Soud u obou mužů rozhodl o vazbě kvůli možnému ovlivňování svědků. Kaderka podle státního zástupce Ondřeje Trčky vinu popřel a proti vazbě podal stížnost. Vinu popírá i Flégl, s advokátem si však ponechali lhůtu pro případné podání stížnosti. Kaderkovi i Fléglovi hrozí až desetileté vězení.

Deseti obviněními skončil zásah policistů z Národní centrály proti organizovanému zločinu v sídle Českého tenisového svazu. Nejprve podle dozorujícího státního zástupce Ondřeje Trčky obvinili čtyři fyzické a čtyři právnické osoby kvůli dotačnímu podvodu a zjednání výhody v souvislosti se státními dotacemi pro tenisový svaz, později ale žalobce informoval o obvinění další jedné fyzické a jedné právnické osoby. Podle Radiožurnálu se případ týká Vojtěcha Flégla, člena dozorčí rady a blízkého spolupracovníka prezidenta svazu Ivo Kaderky. Radiožurnál a také Deník N uvedly, že je mezi obviněnými i sám Kaderka. Policisté přišli i do Svazu lyžařů a podle webu Seznam Zprávy do Národní sportovní agentury. V lyžařském svazu podle jeho mluvčího nikoho neobvinili.