Česko má podporu Evropské unie, o koordinovanou reakci vůči Moskvě ale nepožádalo, řekl šéf evropské diplomacie Josep Borrell. Jeho slova později korigoval mluvčí. Dle vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) Praha o solidaritu žádala. Velvyslanec při NATO Jakub Landovský zopakuje žádost spojencům v Severoatlantické alianci. Ruská diplomacie obvinila Českou republiku z nepřátelského aktu odůvodněného absurdně, podle Hamáčka reagovala ostřeji, než Česko čekalo. V ČT potvrdil, že velvyslanectví v Rusku opustilo 27 pracovníků.
Hamáček na pondělní radě ministrů zahraničí EU požádal spojence a přátele o výraz solidarity. Poděkoval těm, kteří se už vyjádřili, za jejich silnou reakci.
Eurokomisařka Věra Jourová řekla, že se Česko může na Evropskou unii naprosto spolehnout. Šéf evropské diplomacie Josep Borrell oznámil, že EU stojí jednotně a solidárně za Českem. Koordinované vypovídání diplomatů, které následovalo například po otravě dvojitého agenta Sergeje Skripala ruskými zpravodajci v Británii, však momentálně není na pořadu dne. „Může se to ale změnit,“ dodal Borrell.
Český vicepremiér ale sdělil, že požádal o projevení solidarity skrze evropské či národní prohlášení nebo možné vyhoštění důstojníků ruských zpravodajských služeb z evropského území. Borrellova mluvčí posléze vysvětlovala, že diplomat chtěl zdůraznit, že v pondělí se nic nerozhodlo, nikoliv to, že Praha o solidaritu nežádala.
„Jsem rád, že Evropská komise uvedla věc na pravou míru a tato věc je vyjasněná,“ konstatoval Hamáček s tím, že očekává, že odpověď spojenců bude silná.
Podle zpravodaje ČT v Bruselu Lukáše Dolanského je pravděpodobné, že Česko svou žádost dostatečně nespecifikovalo. „Nyní záleží na jednotlivých členských státech, jak se k tomu postaví,“ podotýká.
Dle Jourové to, že se v pondělí ministři nedohodli na společném postupu, neznamená, že nakonec nepřijde. „K takto nebezpečným věcem se přistupuje obezřetně a opatrně,“ konstatovala.
Společné prohlášení vydali ministři zahraničí Visegrádské čtyřky. „Ministři zahraničních věcí Polska, Slovenska a Maďarska vyjadřují solidaritu s nedávnými kroky podniknutými naším blízkým partnerem, spojencem a sousedem, Českou republikou,“ uvedli v dokumentu a předeslali, že jsou připraveni zvyšovat odolnost proti podvratným krokům, spolupracovat s EU i Severoatlantickou aliancí.
Česko požádá o solidaritu spojence v NATO
Právě NATO vyjádřilo Česku podporu už v neděli. Podle britského ministra zahraničí Dominica Raaba Moskva porušuje základní mezinárodní normy a musí od toho upustit. Rozhodnutí Česka vyhostit osmnáct pracovníků ruského velvyslanectví podpořily mimo jiné USA, Lotyšsko, Slovensko i Polsko.
Velvyslanec ČR při NATO Jakub Landovský v ČT avizoval, že v úterý požádá spojence o solidaritu ve všech rovinách, včetně možnosti koordinovaného vypovězení ruských diplomatů. Upozorňuje ale, že to zabere čas. „Je to akt, který je skutečně nutné dobře promyslet,“ vysvětluje a poukazuje na to, že i na reakci na Salisbury se čekalo přes týden.
Podle zpravodaje ČT v Bratislavě Petra Obrovského kauza rezonovala ve všech slovenských tištěných médiích. Podporu Česku vyjádřila jak tamní prezidentka Zuzana Čaputová a premiér Eduard Heger, tak i například ministr zahraničí Ivan Korčok.
„Informace, které přichází z České republiky v souvislosti s explozí v bezprostřední blízkosti slovenských hranic, jsou bezprecedentní,“ nechal se slyšet posledně jmenovaný. Bratislava je dle jeho slov znepokojena tím, že jsou čeští občané vystaveni „aktivitám, které mají zásadní dopad na jejich bezpečnost“.
„Naše odpověď bude rozhodná. Bude zodpovědná. Nedbáme na nic jiného než na bezpečnost občanů naší země,“ předeslal také Korčok.
Bulharsko nabízí pomoc s vyšetřováním, Německo je zdrženlivé
„Potvrzují dlouhodobá tvrzení zpravodajských služeb obou zemí, že Česko a Slovensko jsou terčem operací, které mají narušit jejich stabilitu a bezpečnost. Zdejší média hodnotí reakci Česka na podezření jako velmi tvrdou, ale adekvátní,“ uvedl Obrovský.
Dá se očekávat, že Bratislava bude reagovat jinak, než za vlády někdejšího premiéra Petra Pellegriniho v roce 2018. Tehdy na kauzu ohledně otravy Sergeje Skripala odpověděla tak, že stáhla slovenského velvyslance z Moskvy ke konzultacím místo vyhoštění ruských diplomatů ze země.
Také šéf rakouské diplomacie Alexander Schallenberg prohlásil, že je třeba „vyslat jasný signál solidarity s Českem“.
Pomoc svých bezpečnostních složek při vyšetřování případu nabídla Česku bulharská ministryně Ekaterina Zacharievová. „Narušení (české) svrchovanosti Ruskem je naprosto nepřijatelné,“ prohlásila.
Zdrženlivější je zatím Německo, které nechce předjímat reakci: „Spolková vláda vzala zprávy na vědomí. Výsledky vyšetřování českých úřadů k události z roku 2014 dávají důvody ke znepokojení. Sdílíme zájem českých partnerů a přátel, aby byly okolnosti exploze muničního skladu v roce 2014 se dvěma mrtvými zcela vysvětleny,“ konstatovala mluvčí vlády Ulrike Demmerová.
Prostor k politickým okolnostem vyšetřování – například k diskusi o takřka dokončeném rusko-německém plynovodu Nord Stream 2 – nabízí podle ní schůzka šéfů evropských diplomacií.
Reakce je nepřijatelná, přijdeme se stanoviskem, slíbil Babiš
Kreml podle Hamáčka reagoval na české kroky ostřeji, než čekal. „Rusko vyhostilo víc diplomatů, než my jsme vypověděli zpravodajských důstojníků,“ řekl vicepremiér. Zopakoval, že Česko nic neprovedlo, naopak se stalo obětí ruských operací. „Rusové možná i razancí své reakce dávají najevo, jak moc jim vadí, že české bezpečnostní síly rozbily obě rezidentury SVR a GRU,“ prohlásil s odkazem na ruské tajné služby.
Ke stavu velvyslanectví v Moskvě podotkl: „Skončil politický a hospodářský úsek. Na ambasádu asi nasměrujeme diplomaty z generálních konzulátů.“ Funguje už jen konzulární oddělení. „Rusové nám (do šíře personálního zastoupení ambasády) započítávají i ruské pracovní síly a tvrdí, že máme velkou ambasádu. My říkáme, že musíme počítat pouze občany České republiky. To je další diskuse, kterou vedeme,“ dodal.
V ČT večer potvrdil, že z české ambasády v Rusku muselo odejít 27 pracovníků, nikoliv původně avizovaných dvacet. V sedmi případech šlo totiž o rodinné příslušníky diplomatů a zároveň zaměstnance ambasády. Hamáček to vysvětloval rozdílným českým a ruským územ.
Diplomatům poděkoval. Hamáček má plán dalšího postupu, nejprve ho sdělí premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Česko by podle něj mělo reagovat například na vyhoštění českého zástupce velvyslance v Moskvě.
Babiš večer po jednání vlády prohlásil, že s Hamáčkem záležitost neprobíral, protože vicepremiér musel odjet na jednání sněmovního bezpečnostního výboru. Hovořit s ním o tom bude chtít v úterý nebo ve středu. „Ale určitě budeme nějakým způsobem reagovat,“ dodal premiér.
„Určitě přijdeme s nějakým stanoviskem, protože si myslíme, že reakce Ruska byla nepřijatelná, neadekvátní. My jsme nezpůsobili škodu, my jsme neposlali nikam naše agenty, aby dělali nějakou diverzní činnost. Takže ta reakce je nepřijatelná, nevyvážená. Když dospějeme ke stejnému názoru s panem vicepremiérem Hamáčkem, tak to řekneme veřejnosti,“ doplnil.
Češi vyhoštění z Moskvy se vrátili v pondělí večer, do Prahy je dopravil vládní speciál. Vyhoštění zaměstnanci ruské ambasády odletěli do vlasti před půl šestou vpodvečer. Na Letiště Václava Havla pro ně přiletěl ruský vládní speciál Iljušin 96-300.
Generál Pavel: Reakce byla zatím správná, ale nedostatečná
Armádní generál ve výslužbě Petr Pavel ČT řekl, že Česko by se nemělo nechat zastrašit. „Pokud jsme si jistí, že se k nám Rusko zachovalo nepatřičně, musíme být pevní v tom, jak na to budeme reagovat. Dosavadní reakce, jakkoliv byla správná, zatím nebyla dostatečná a měli bychom v opatřeních jít dál,“ zdůrazňuje.
Bezpečnostní analytik Edward Lucas se domnívá, že je potřeba k ruským agentům přistupovat výrazně tvrději. „Oni nejen kradou tajné informace, což je špatné, ale také způsobují konkrétní škody a zabíjejí lidi. Musíme k nim přistupovat více jako k Al Káidě nebo Islámskému státu, ne jako k další zpravodajské službě,“ je přesvědčen.
Prostor proto Lucas vidí k podstatně silnější odpovědi a spolupráci kontrarozvědek. „Potřebujeme společnou evropskou odpověď,“ konstatuje analytik s tím, že zároveň je potřeba zatlačit na Kreml: „Musíme sledovat jejich špinavé peníze, musíme jít po jejich vízech, musíme pomoci Ukrajině, kde to celé začalo. A také si musíme uvědomit, že ze strany Ruska nám hrozí reálné nebezpečí,“ řekl ČT.
„Nepřátelský akt“
Kreml kategoricky nesouhlasí se závěry české strany o zapojení ruských tajných služeb do výbuchu ve Vrběticích, sdělil agentuře TASS mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. „Považujeme tyto závěry za provokační a nepřátelské,“ dodal.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová v rozhovoru pro list Izvestija označila vyhoštění za nepřátelský akt českých úřadů. Důvod je podle ní „absurdní“. Prohlásila, že české velvyslanectví v Moskvě už nesmí najímat k práci ruské občany.
Podle polského spolupracovníka ČT v Rusku Tomasze Dawida Jedruchówa se ruská média nezabývají vyhoštěním diplomatů tolik, jako když obdobný krok učinily minulý týden Spojené státy. Téma Vrbětic se ale v médiích objevuje. „Ruská média zdůrazňují prohlášení české vlády, že reakce Moskvy byla nepřiměřená. Spekuluje se také o dalším možném vývoji vztahů obou zemí,“ líčí Jedruchów.
Oznámení kauzy
Premiér Andrej Babiš (ANO) 17. dubna oznámil, že české bezpečnostní složky mají důvodné podezření na zapojení příslušníků ruské tajné služby GRU do výbuchu muničního areálu ve Vrběticích z roku 2014. Česko proto vyhostilo osmnáct pracovníků ruské ambasády, kteří byli identifikováni jako členové ruských tajných služeb.
Policie oznámila, že pátrá po dvou mužích s ruskými pasy. Dle fotografií i jmen z pasů jde o stejné muže, kteří jsou podezřelí z otravy bývalého ruského tajného agenta Sergeje Skripala z roku 2018.
Ruské ministerstvo zahraničí zareagovalo na obvinění a vyhostilo dvacet zaměstnanců české ambasády, z toho šestnáct diplomatů.
Ruské firmy by se podle českých vládních představitelů neměly účastnit z bezpečnostního hlediska stavby bloku Jaderné elektrárny Dukovany ani jako členové konsorcia.
