Rosatom v otázce dostavby Dukovan na 99 procent končí, tvrdí Havlíček

Rosatom by neměl zůstat ve hře pro rozšíření elektrárny Dukovany, řekl vicepremiér Karel Havlíček (za ANO). O tom samém je přesvědčen také premiér Andrej Babiš (ANO) a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Očekává se, že vláda firmu nezahrne do bezpečnostního prověřování zájemců. Reagovali tak na zveřejnění informací o důvodném podezření českých bezpečnostních složek, že do výbuchu muničního areálu ve Vrběticích na Zlínsku byli v roce 2014 zapojeni příslušníci ruské tajné služby.

„Já myslím, že by neměl,“ řekl Babiš na otázku, zda by měl Rosatom zůstat ve hře o stavbu nového bloku v Dukovanech. „Vláda, předpokládám, to takto schválí,“ uvedl k očekávanému návrhu Havlíčka, který nezahrne Rosatom mezi firmy, u nichž se kvůli výstavbě bude prověřovat bezpečnost. Nejde o zahrnutí do tendru, ten bude realizovat příští vláda, upozornil premiér.

Česká republika měla v příštích dnech rozeslat zájemcům o stavbu Dukovan bezpečnostní dotazník. Mezi uchazeče patří i ruská firma Rosatom. „Nedovedu si představit, že by se v tuto chvíli Rosatom do bezpečnostního posouzení dostal,“ prohlásil ovšem nyní ministr průmyslu a obchodu Havlíček.

Předpokládá, že vláda se v pondělí bude případem i českou reakcí vůči Moskvě zabývat a členové kabinetu dostanou další informace. Dodal, že stát tuto firmu zřejmě nepřizve ani do bezpečnostního prověřování. Rozhodnout musí ale vláda, doplnil.

„Nevím, co bych do toho dotazníku pro Ruskou federaci měl napsat vzhledem k tomu, co se tady včera (v sobotu) stalo,“ řekl k tomu v neděli v OVM Hamáček. Dodal, že by se ruské firmy neměly účastnit stavby ani jako případní členové konsorcia.

Video Studio ČT24
video

Dukovany a Rosatom

Ministr Havlíček také uvedl, že informace o údajné účasti ruských agentů na explozi ve Vrběticích získal jen nedlouho před sobotní tiskovou konferencí premiéra Andreje Babiše (ANO) a vicepremiéra Hamáčka. Případ podle něj dříve neprobírala ani Bezpečnostní rada státu. Zjištění českých bezpečnostních složek o ruské stopě ve Vrběticích považuje za absolutně nepřijatelné a nemá důvod o nich pochybovat. 
„Jakákoliv stavba jaderné elektrárny není jen o technologii – a tady je potřeba objektivně říci, že ji Rusko má velmi dobrou a jednu z nejlepších na světě, prostě Rusové postavili většinu jaderných elektráren na světě a v současné době mají projekt ve Finsku, Maďarsku… ale na druhou stranu, uzavírá se i geopolitické partnertství na desítky let dopředu. A je potřeba to vnímat i tak, že do značné míry musíme s tou zemí spolupracovat, byť je to s firmou z té konkrétní země,“ uvedl pro Českou televizi.

Do dlouhodobého partnerství by se mělo chodit se spojenci, uvedl Havlíček

Dodal, že se sice osobně neobává, že by z účasti firmy na dostavbě jaderné elektrárny mohly směrem k Rusku plynout nějaké strategické informace, nicméně do dlouhodobého partnertství by se mělo chodit se subjekty, které jsou „blízké, kteří jsou dlouhodobými partnery a jsou i spojenci“, zdůraznil.

„Vůči Rusku jsme byli velmi fér v otázkách výběrového řízení. Já sám jsem za to byl kritizován, ale stojím si za tím, že výběrové řízení má být férové, cílem je srazit cenu dolů, čím více partnerů, tím více se cena srazí. Na druhou stranu, pokud se překročí určitá míra, pak není možné pokračovat,“ uvedl v ČT.

Zopakoval ale, že smlouvy s ČEZ jsou připravené velmi dobře. „Stát může zatáhnout za ruční brzdu, ať už v době, kdy je tendr, kdy končí anebo kdy jenom probíhá kvalifikace či předkvalifikace. Jinými slovy, můžeme reagovat kdykoliv a je možné toho využít,“ dodal.

To, že s událostí padá ruská účast na výstavbě JE Dukovany, je zřejmé i podle  komentátora Reflexu Bohumila Pečinky. 

„Je zcela jasné, že ruská účast je prakticky vyloučená, to je jeden z praktických důsledků,“ uvedl pro ČT s tím, že i Havlíčkovi zřejmě spadl kámen ze srdce. „Vláda a  ministři jsou vůči prezidentovi v mimořádně slabé pozici, protože se jim definitivně zhroutila parlamentní většina a hlavní koaliční partner je dnes Miloš Zeman,“ podotýká s tím, že prezident je k Moskvě v řadě oblastní vstřícnější. 

„Touto aférou dochází k tomu, že se přestrukturoval terén, už mu nemusí vycházet vstříct v řadě věcí,“ dodává, a dává k úvaze, zda načasování aféry není záměrné. 

Premiér Andrej Babiš (ANO) se v neděli nechtěl k účasti ruské firmy Rosatom v tendru na výstavbu nového bloku jaderné elektrárny Dukovany vyjadřovat. Před zařazením ruských a čínských firem do dukovanského tendru už v minulosti varovaly bezpečnostní složky i část opozice.

Opozice v minulosti žádala, aby Havlíček kvůli oslovení Rosatomu skončil ve vládě

Česká vláda schválila model financování nového jaderného bloku v Dukovanech zhruba za šest miliard eur (přibližně 162 miliard korun) loni, stát a ČEZ uzavřely smlouvy k plánovanému novému dukovanskému bloku na konci července.

Projekt výstavby je teď ve fázi, kdy bezpečnostní složky připravují zmíněné dotazníky, které rozešlou těm, kteří se chtějí tendru zúčastnit. Uchazeči měli být čtyři, a to francouzská EdF, jihokorejská KNHP, kanadsko-americký Westinghouse a také právě ruský Rosatom. Finální smlouva s dodavatelem má být uzavřená v roce 2024.

Vláda dál počítá s tím, že samotný tendr na dostavbu Dukovan vypíše až příští kabinet. Měl by to ale stihnout nejpozději do března příštího roku, jinak hrozí, že výstavba jaderného bloku nezačne v plánovaném termínu, kterým je rok 2029.

Skupina opozičních poslanců kvůli ohlášenému oslovení Rosatomu v rámci takzvaného bezpečnostního posouzení dokonce v březnu žádala Havlíčkův konec ve vládě, ministr ale tehdy odmítal, že by šlo krok považovat za začátek tendru.

„I po konzultaci s mezinárodní atomovou agenturou jsme postupovali naprosto v souladu s tím, jak se postupuje ve světě, a to tak, že se připraví bezpečnostní předkolo,“ uvedl. Dodal, že teprve potom vláda schválí případné oslovení potenciálního dodavatele. 

Ministr průmyslu a obchodu tenkrát také odmítl, že by obešel kolegy z vlády nebo tajné služby. Bezpečnostní hledisko zdůrazňoval v minulosti opakovaně i bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Podle něho projekt, který bude možná vytvářet závislost na jiné zemi, musí zohlednit, jaká jsou zde bezpečnostní rizika a jak se vyvarovat možných hrozeb.