Odvolání ministra průmyslu a obchodu, dopravy a vicepremiéra pro hospodářství Karla Havlíčka (za ANO) žádá skupina opozičních zákonodárců. Premiéra Andreje Babiše (ANO) oslovili otevřeným dopisem, ve kterém jej vyzvali k Havlíčkovu odvolání kvůli ohlášenému oslovení Rosatomu v rámci takzvaného bezpečnostního posouzení před dostavbou Jaderné elektrárny Dukovany. Politici o postupu ministerstva průmyslu a obchodu debatovali v pátek v Poslanecké sněmovně, Babiš řekl, že kroky ministerstva průmyslu ještě mimořádně projedná vláda.
Opozice žádá, aby Havlíček kvůli oslovení Rosatomu skončil ve vládě. Tendr ještě nezačíná, upozornil ministr
UDÁLOSTI: Spory kolem dostavby jaderného bloku v Dukovanech (zdroj: ČT24)
O Dukovanech hovořili poslanci na začátek mimořádné schůze, která byla původně vyhrazena pouze pro posouzení vládní žádosti o prodloužení nouzového stavu. Místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek původně navrhoval zařazení mimořádného bodu, později návrh stáhl, přesto se zástupci většiny stran stihli vyjádřit.
„Vláda v dubnu 2020 schválila bezpečnostní dokument českých zpravodajských služeb, popisující výraznou hrozbu ruských a čínských firem. A v březnu 2021 vicepremiér Havlíček svými kroky přizve Rosatom do de facto tendru a odevzdává mu celou zadávací dokumentaci,“ řekl Bartošek při návrhu na zařazení bodu.
Podle části opozice ministr průmyslu a obchodu obešel vládu i bezpečnostní složky, politikům se nelíbí, že by měl být o podklady k bezpečnostní prověrce požádán také ruský Rosatom. Skupina devatenácti zákonodárců – jedenácti senátorů z klubu STAN a osmi poslanců ODS, Pirátů, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN – vyzvala otevřeným dopisem premiéra Babiše, aby kvůli poslednímu vývoji Havlíčka odvolal.
„Bezpečnostní služby státu jasně doporučily nezvat Ruskou federaci do výběrového řízení na dostavbu Dukovan, odmítá to rovněž parlamentní opozice, bez jejíhož souhlasu nemá smysl projekt na 20 let dopředu spouštět. Shoda ohledně možného přizvání Rosatomu do tendru ostatně není ani ve vládě samotné. Všechny tyto instance hodlá ministr Havlíček nyní obejít a zahájit tendr sám za sebe,“ stojí v dopisu.
Mluvčí Bezpečnostní informační služby Ladislav Šticha zároveň v pátek ujistil Českou televizi, že „stále platí stanovisko bezpečnostní skupiny, ve které jsou zastoupeny všechny tři zpravodajské služby a další instituce“. Z něj na podzim citoval web iROZHLAS.cz, podle kterého tajné služby a ministerstva vnitra a zahraničí upozornily, že zadávací dokumentace k výběrovému řízení na stavbu bloku dostatečně nezohledňuje bezpečnostní zájmy státu. Vládě doporučily, aby s výzvou k účasti v tendru vůbec neoslovovala rizikové uchazeče. Podle dřívějších informací Deníku N jsou v tajném dokumentu označeny za možné strategické riziko firmy z Ruska a Číny.
Tendr tím nezačal, ujistil Havlíček
Havlíček ve svém vystoupení ve sněmovně důrazně odmítl, že by bylo možné zahájení bezpečnostního posouzení považovat za začátek tendru. „V dané chvíli – i po konzultaci s mezinárodní atomovou agenturou – jsme postupovali naprosto v souladu s tím, jak se postupuje ve světě, a to tak, že se připraví bezpečnostní – můžeme tomu říkat – předkolo,“ uvedl. Dodal, že teprve potom vláda schválí případné oslovení potenciálního dodavatele.
Součástí bezpečnostního posouzení budou otázky pro jednotlivé uchazeče, které se týkají jaderné bezpečnosti, kybernetické bezpečnosti, konsorcia a dodavatelského řetězce, upřesnil ministr. Bude se připravovat bezpečnostní dotazník v rámci ministerstva průmyslu, ČEZu, bezpečnostních složek, zmocněnce pro jádro. Do konce listopadu by pak měli potenciální uchazeči definitivně projevit, či neprojevit zájem o účast.
Mluvčí ČEZu Ladislav Kříž v pátek uvedl, že bezpečnostní prověřování zájemců o zakázku ještě nezačalo. „Uvidíme v příštím týdnu, s čím vláda přijde,“ poznamenal.
To, co opozice kritizuje především, tedy že sice nebude osloven čínský zájemce, ale ruský ano, vysvětlil Havlíček jejich rozdílnými zkušenostmi. „Čína má jediný projekt mimo Čínu, a to je Pákistán. To pro nás není úplně signifikantní reference, byť netvrdíme, že to udělali špatně, to si nedovolujeme. Rusko staví nebo připravuje bloky ve dvou zemích Evropské unie, s Ruskem máme dlouhodobé vztahy v oblasti energetiky,“ srovnal.
Ministr průmyslu a obchodu také odmítl, že by obešel kolegy z vlády nebo tajné služby. „Pochopitelně, že jsem o tom informoval jak předsedu vlády, tak předsedu koaliční strany pana Hamáčka a stejně tak jsme o tom diskutovali a byl informován i pan ředitel Koudelka z BIS,“ ujistil.
Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) uvedl, že Havlíček ho informoval o aktuálních krocích k Dukovanům, avšak ústně, takže neexistuje žádný zápis. Doplnil, že ministerstvo průmyslu a obchodu nežádalo o stanovisko tajnou službu, která je podřízena resortu vnitra, což je ovšem pouze civilní rozvědka – Úřad pro zahraniční styky a informace.
„Z hlediska postupů je to tak, že ministerstvo vnitra žádné stanovisko k tomuto nevydalo a žádné stanovisko nevydala ani zahraniční rozvědka,“ uzavřel Hamáček.
Babiš však považuje za důležité, že Havlíček o postupu při tendru s Hamáčkem hovořil, že se obrátil na BIS a že ti s plánovanými kroky podle Babiše souhlasili. Premiér dodal, že další kroky k plánované dostavbě Jaderné elektrárny Dukovany mimořádně projedná v pondělí Bezpečnostní rada státu i celá vláda.
„Nemáme co skrývat a platí to, co jsme se dohodli. Svolám mimořádnou Bezpečnostní radu státu na pondělí ráno v 7 hodin, v pondělí odpoledne to projedná vláda a budeme následně informovat opozici,“ řekl premiér.
Rosatom zůstal, komunisté za to podpoří nouzový stav, tvrdí Stanjura. Podle KSČM lže
Poslanec Zbyněk Stanjura (ODS) spojil změnu postoje KSČM k nouzového stavu s tím, že kvůli Dukovanům má být předběžně osloven i Rosatom. „Vidíme špinavý politický kšeft v přímém přenosu,“ prohlásil.
Poslanec KSČM Leo Luzar to označil za lež. „Pokrytectví, které předvádí pravice, dosahuje vrcholu,“ reagoval Luzar na Stanjurova slova. O prodloužení nouzového stavu začali poslanci jednat v pátek po debatě o Dukovanech.
Že by taková dohoda existovala, popřel i premiér Babiš. „Žádné kšefty ohledně zdraví a lidských životů našich občanů neděláme,“ zdůraznil. Zopakoval, že o samotném výběrovém řízení na výstavbu nového bloku Dukovan bude rozhodovat až vláda, která vznikne po říjnových sněmovních volbách.
Část opozice naléhala na to, aby se nynějším postupem ministerstva průmyslu a obchodu ohledně Dukovan zabývala dolní komora ještě před jednáním o žádosti vlády o další prodloužení nouzového stavu. Po Babišově oznámení návrh na zařazení debaty o jaderné elektrárně na program schůze opozice stáhla.
Pro Petříčka jde o nepochopitelný krok MPO
K poslednímu kroku ministerstva průmyslu a obchodu se vyjádřil mimo sněmovnu i ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD), který byl vůči němu velmi kritický.
„Pro mě je tento krok nepochopitelný. My zde máme jasné vyjádření naší české bezpečnostní komunity, která upozornila na rizika spojená s tímto největším investičním projektem v novodobých dějinách České republiky,“ prohlásil Petříček.
Projekt, který bude možná vytvářet závislost na jiné zemi, musí podle šéfa diplomacie zohlednit, jaká jsou zde bezpečnostní rizika a jak se vyvarovat možným hrozbám.
Ministr také sdělil, že rizikem je i odkládání konečného rozhodnutí o Dukovanech po volbách. „My jsme jasně řekli, že chceme řešit energetickou bezpečnost, zásobování elektřinou českých domácností. To, že se odkládá něco, co už mohlo být dořešeno v tomto volebním období, je podle mě špatně. Já jsem řekl, že toto může vést k tomu, že zabijeme českou jadernou energetiku,“ doplnil.
Veselý čeká na rozhodnutí bezpečnostních služeb
Bezpečnostní rada státu by měla v pondělí říct, zda postup ministra Havlíčka je, nebo není bezpečný. A pokud není bezpečný, tak jak by se mělo postupovat jinak. V pořadu Interview ČT24 to řekl místopředseda ČSSD a předseda zahraničního výboru sněmovny Ondřej Veselý.
Od bezpečnostních složek tak očekává, že řeknou, zda oslovení ruské společnosti Rosatom by znamenalo bezpečnostní riziko. „Pokud je (tato firma) provázaná s ruským státem, tak je to nebezpečné,“ míní.
To by podle něho firmu Rosatom vyloučilo z pozice hlavního dodavatele. O tom, zda by mohla být subdodavatelem, by se pak ještě zřejmě vedly spory.
Interview ČT24 – Ondřej Veselý (zdroj: ČT24)