Tendr na Dukovany vypíše až příští vláda, čínského zájemce Česko neosloví

Nahrávám video

Finální rozhodnutí o tendru na stavbu nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany bude na příští vládě. Termíny zahájení stavby v roce 2029 a uvedení nového bloku do zkušebního provozu v roce 2036 stále platí. V oznámení zaslaném ČTK to uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO).

Z Havlíčkova vyjádření dále vyplývá, že Česko v tendru neosloví čínského zájemce, společnost CGN. Čínská strana vyjádřila silný nesouhlas s rozhodnutím. „Je nutné upozornit, že tento postup české strany se vážně odchyluje od zásady spravedlivé soutěže a pravidel mezinárodního obchodu a vážně poškozuje legitimní práva a zájmy čínského podniku,“ uvedlo čínské velvyslanectví v Praze.

Zůstávají čtyři uchazeči – francouzská EdF, jihokorejská KNHP, kanadsko-americký Westinghouse a také ruský Rosatom, jehož možnou účast v tendru kritizuje část opozice.

Investor stavby, firma Elektrárna Dukovany II, kterou plně vlastní polostátní energetická společnost ČEZ, podle zadání ministerstva průmyslu a obchodu nyní osloví vybrané zájemce, aby do konce listopadu letošního roku předložili souhrnné informace, jak budou naplňovat bezpečnostní požadavky na dodavatele nového jaderného zdroje.

Především půjde o strukturu, v jaké hodlají podávat nabídku, nebo vlastnickou strukturu hlavního dodavatele a členů konsorcií, včetně finančních ukazatelů. Stanovený termín je až po volbách do Poslanecké sněmovny, které se uskuteční 8. a 9. října. ČEZ v reakci uvedl, že je s rozhodnutím vlády zahájit detailní bezpečnostní posouzení potencionálních uchazečů srozuměn.

„Zahajujeme poslední fázi k vypsání tendru. Na základě diskuse se zástupci investora, bezpečnostních složek nebo politických stran jsme se rozhodli uskutečnit před zahájením samotného tendru ještě fázi takzvaného Bezpečnostního posouzení. Finální rozhodnutí bude na příští vládě, která díky tomuto postupu bude mít maximum informací,“ řekl Havlíček. Předkvalifikace uchazečů je podle MPO běžný postup, který doporučuje i Mezinárodní agentura pro atomovou energii.

Oslovení uchazečů ohrožuje Česko, míní Petříček

Plánované oslovení uchazečů o dostavbu Dukovan je ale podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) de facto vyhlášením tendru. Serveru Aktuálně.cz a týdeníku Respekt sdělil, že krok ministerstva průmyslu a obchodu ohrožuje Českou republiku. „Nechápu, proč ČEZ a MPO ignorují zprávy bezpečnostních složek našeho státu,“ uvedl podle serverů Petříček.

Dodal, že požadoval projednání tendru ve vládě. Dostavba je podle něj projekt na dvacet let, a měla by proto na ní být shoda napříč politickými stranami. „Krok, který MPO zvolilo, ohrožuje naši zemi a v konečném důsledku povede k tomu, že se z jaderné energetiky stane politické téma. Tohle není cesta, jak pomoci projektu Dukovany 5, tohle je způsob, jak zabít jadernou energetiku v České republice,“ dodal.

Termín pro začátek stavby zůstává neměnný

Informace získané do konce listopadu od zájemců podle ministerstva ČEZ předloží vládě, a ta rozhodne, kteří uchazeči budou přizváni a vyzváni k předložení nabídek v rámci výběrového řízení. Pro zpracování souhrnné informace týkající se naplnění bezpečnostních požadavků budou uchazeči mít možnost seznámit se s detailní technickou specifikaci požadavků zadavatele na nový jaderný zdroj, vycházející z předběžné dokumentace k výběrovému řízení. To jim umožní zahájit i přípravu na samotný tendr, uvedl úřad.

„Tímto krokem vycházíme vstříc těm, kteří jakkoliv pochybovali o naplnění bezpečnostních požadavků, současně nijak významně nezdržíme průběh tendru. Uchazeči již mohou na svých projektech, dodavatelském řetězci a dalších komponentech nabídky pracovat, neboť získají další potřebné informace. Termíny zahájení stavby v roce 2029 a uvedení nového bloku do zkušebního provozu v roce 2036 tak zůstávají neměnné,“ uvedl Havlíček. To, že je tento termín zprovoznění stále reálný, potvrdil i mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.

Podle Havlíčka se stavba neposune ani v případě, že by se nerozhodlo do konce roku 2021. „Máme tam dostatečnou rezervu, protože to finální rozhodnutí poté, co přijdou nabídky, bude na začátku roku 2023. Tam se určí pořadí a teprve v roce 2024 se bude uzavírat finální smlouva s dodavatelem,“ informoval v Byznysu ČT24.

O možný posun termínu se obává analytik poradenské společnosti ENA Jiří Gavor, a to vzhledem k pokračujícím průtahům a politickému napětí. „Už nyní je jasné, že nový jaderný blok nemůže nahradit utlumované uhelné elektrárny, ty budou tlumeny podstatně dříve. Já vidím částečné řešení v maximálním prodloužení životnosti stávajících jaderných bloků. Zřejmě to budeme muset doplnit výstavbou nových plynových zdrojů. Aspoň na určité mezidobí, než se budeme moci plně spolehnout na obnovitelné zdroje v kombinaci s akumulací energie,“ řekl ČT. Odklad je podle něj určitým kompromisem. „Vypsání tendru jako takového by narazilo na rozhodný odpor opozice,“ dodal.

Nahrávám video

Model financování nového jaderného bloku v Dukovanech na Třebíčsku zhruba za šest miliard eur (přibližně 162 miliard korun) schválila vláda loni. Vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl před dvěma týdny uvedl, že blok bude plně financovat stát.

Opozice kritizuje možnou účast Rosatomu

Část opozice mimo jiné už dříve navrhla uzákonit to, že stát by nesměl podpořit projekty nových jaderných zdrojů od firem ze zemí, které nepřistoupily k mezinárodní dohodě o vládních zakázkách, tedy například z Ruska a Číny.

Účast ruské společnosti Rosatom v tendru je nepřípustná pro koalici Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09). Podle předsedy KDU-ČSL Mariana Jurečky to, že v tendru Česko neosloví čínskou společnost CGN, ale Rosatom ano, nebylo projednáno s parlamentními stranami. „Takový postup nechápu. Když nyní ČEZ vylučuje Čínu, proč nemá stejný přístup na základě podobných argumentů k Rusku?“ řekl.

Předseda Pirátů Ivan Bartoš rozhodnutí považuje za obcházení bezpečnostních zájmů České republiky. Zástupci Bezpečnostní informační služby, zpravodajci i Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost se podle něj vyjádřili k bezpečnostnímu aspektu účasti Ruska a Číny v tendru jasně. „Ministr Havlíček nám řekl, že se vláda bude řídit těmito závěry. Bezpečnost je důležitý parametr projektu a spolupráce na 80 let a je součástí celého řešení. Evidentně ministr nemluvil pravdu,“ řekl Bartoš.

Poslance KSČM Lea Luzara rozhodnutí vlády odložit vypsání tendru nepřekvapilo, osobně to však považuje za nešťastné. „Otázka zní, jak dalece vláda připraví otázky a podklady pro uchazeče, protože rozšíření Jaderné elektrárny Dukovany je jednou ze základních podmínek, abychom splnili evropské limity v rámci ekologie,“ řekl ve sněmovně. Doufá, že vláda předloží argumenty, proč Česko neosloví čínskou společnost. Snížení konkurence podle Luzara zvýší cenu.

„Důležité je, aby byl tendr co nejvíce otevřený, transparentní a kompetitivní, protože od toho se odvíjí nejnižší cena energie pro české občany,“ uvedl předseda SPD Tomio Okamura. „Myslím, že nemá smysl teď toto řešit. Tendr se odsouvá, rozhodnutí bude na příští vládě. Takže otázka, koho tato příští vláda, ať už to bude kdokoliv, osloví, bude zcela na ní,“ řekl předseda STAN Vít Rakušan.

Podle Havlíčka má více účastníků umožnit nižší cenu. „Čím více partnerů nebo potenciálních dodavatelů pozveme do tendru, tím se vytvoří větší konkurenční tlak a dokážeme cenu dostat do přijatelné výše. A pochopitelně dneska hrajeme skutečně o každou desetinu procenta té ceny,“ podotkl ministr. Stejný názor má podle něj i prezident Miloš Zeman. „Celkem pragmaticky vždycky říkal, že čím více uchazečů, tím více se vám podaří stlačit cenu,“ dodal.

Nahrávám video

Vláda nedostála svému plánu, tvrdí svaz

Podle Svazu průmyslu a dopravy vláda nenaplnila svůj vlastní plán. „V původním harmonogramu, u kterého věříme, že vycházel z analýz a diskusí z předchozích let, uváděla, že vyhlásí tendr v roce 2020. Pro nás je nadále důležité, aby byl tendr vypsán co nejdříve a neohrozilo se včasné zprovoznění tohoto jaderného zdroje, který v našem energetickém mixu prostě potřebujeme. Proto je důležité, že se na projektu dále pracuje,“ řekl prezident svazu Jaroslav Hanák.

Aktuální rozhodnutí nechápe předseda Energetického Třebíčska a bývalý senátor za ODS Vítězslav Jonáš. „Pan ministr Havlíček mně v úterý poslal e-mail, kde mi sdělil, že řešení k tendru nalezli. Jestli si myslí, že tohle řešení mě a nás v regionu Jaderné elektrárny Dukovany uspokojí, tak se moc mýlí. Jsme z toho zklamaní,“ uvedl. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

„Je to neopravitelné“. Novela stavebního zákona v Senátu zřejmě narazí

Rozsáhlé změny v povolování staveb nespíš neprojdou Senátem. Čtyři desítky členů horní komory se totiž kloní k zamítnutí novely stavebního zákona, řada dalších pak k jejím úpravám, vyplývá ze zjištění ČT. Zamítnutí doporučuje i trojice výborů, která se předlohou ve středu zabývala. Návrh, který zavádí jeden centrální úřad, cílí na zrychlení a zefektivnění stavebního řízení. Podle opozičních senátorů má ale zákon řadu nedostatků. Vadí jim i to, že jde o poslanecký návrh.
před 14 hhodinami

VideoRekordní sucho brzdí německou ekonomiku, klimatická krize stojí Evropu miliardy

Rekordní sucho v Německu sráží hladiny tamních velkých řek na historická minima. Týká se to Rýna, Dunaje i Labe. Problémy kvůli tomu má lodní doprava i průmysl, ohrožený je také už tak slabý růst jedné z hlavních evropských ekonomik. Spolkové země proto například pozastavují zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích či posilují železniční dopravu. Ekonom z CERGE-EI Tomáš Protivínský zmiňuje i další dopady klimatické krize na evropskou ekonomiku. Patří mezi ně například negativní vliv na pracující a jejich produktivitu nebo zdraví. „Pro letošní rok se prozatímní náklady odhadují na 180 miliard eur,“ řekl pak k ceně, kterou dle něj evropské hospodářství platí za klimatickou krizi a s ní spojené problémy.
před 22 hhodinami

Státní podpora pro výrobu čipů v Rožnově je nejistá, resort s onsemi dál jedná

Vládní podpora 12 miliard korun pro americkou technologickou firmu onsemi je nejasná. Slíbená státní podpora totiž podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) nesplňuje původní podmínky dohody. O dalším postupu se jedná. Firma však nadále potvrzuje zájem v tuzemsku investovat přes 40 miliard korun. Výrobce polovodičů ON Semiconductor Czech Republic, který pod onsemi spadá, loni navýšil zisk a tržby, letos ale propustil 200 zaměstnanců.
včera v 20:47

Nezaměstnanost mladých loni vzrostla na 12,4 procenta. Vliv má i nástup AI

Celosvětová míra nezaměstnanosti mladých lidí v loňském roce vzrostla o desetinu procentního bodu na 12,4 procenta. Bez práce tak bylo 67 milionů lidí ve věku 15 až 24 let. Nejvýraznější růst byl v zemích s vysokými příjmy, kde začíná trh práce měnit umělá inteligence (AI). Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila Mezinárodní organizace práce (ILO). V letech 2026 a 2027 by se míra nezaměstnanosti mohla podle předpokladů ustálit na 12,3 procenta.
včera v 14:16

Miliardový investiční podvod míří před soud, státní zástupce obžaloval tři lidi

Státní zástupce obžaloval tři lidi z podvodu, porušení pravidel hospodářské soutěže a neoprávněného podnikání v souvislosti s údajným investičním podvodem prostřednictvím společnosti Cryfin. V tiskové zprávě zaslané České televizi to ve středu uvedl žalobce Tomáš Černý z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Obvinění podle vyšetřovatelů způsobili 584 investorům škodu 1,1 miliardy korun. Obviněným hrozí až desetiletý pobyt za mřížemi.
včeraAktualizovánovčera v 13:25

Obalová revoluce „účtuje“ s věčnými chemikáliemi

Startuje velká obalová „revoluce“, od středy platí nová pravidla pro firmy i obchodníky. Přísné limity z obalů potravin prakticky vyloučí takzvané věčné chemikálie, které jsou známé i jako PFAS. Používaly se třeba pro balení jídla z fastfoodů, v krabicích na pizzu nebo v pečicím papíru. Nová pravidla se dotknou i výrobních procesů, což může zvýšit cenu zboží. Výrobci si navíc stěžují, že Evropská unie své technické předpisy pro plánované změny zveřejňuje pozdě.
11. 8. 2026

Brusel oznámil výplatu 897 milionů eur pro Česko z fondu na oživení ekonomik

Evropská komise v úterý oznámila, že Česku vyplatila 897 milionů eur (21,8 miliardy korun) v rámci šesté platby z takzvaného Nástroje pro oživení a odolnost (RRF). Tuzemsko tak z tohoto fondu ze svého národního podílu 8,67 miliardy eur i s nejnovější platbou vyčerpalo 88 procent.
11. 8. 2026

Inflace v červenci zrychlila, máslo ale bylo nejlevnější za šestnáct let

Spotřebitelské ceny v Česku v červenci zrychlily meziroční růst na 1,7 procenta z červnových 1,5 procenta. Meziměsíčně stouply ceny o 0,6 procenta. Svůj předběžný odhad z minulého týdne v úterý potvrdil Český statistický úřad (ČSÚ). Inflaci táhly vzhůru pohonné hmoty, opačně působily potraviny. Máslo bylo nejlevnější za šestnáct let a mléko od počátku sledování jeho ceny.
11. 8. 2026Aktualizováno11. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.