Jaroslav Hanák

Valná hromada Svazu průmyslu a dopravy ČR v úterý zvolila novým prezidentem na období 2023 až 2027 dosavadního viceprezidenta Jana Rafaje. Ve funkci vystřídá Jaroslava Hanáka, který v čele svazu skončí po dvanácti letech. Nový prezident Rafaj byl zvolen ve druhém kole 60 procenty hlasů. Porazil bývalého premiéra Mirka Topolánka.

Odbory vyhlásily stávkovou pohotovost kvůli vládnímu konsolidačnímu balíčku, řekl po jednání zástupců odborových svazů předseda jejich konfederace Josef Středula. Ten již krátce poté, co vláda úsporná opatření představila, prohlásil, že jej považuje za nespravedlivou „deformu“. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) jde o nezodpovědnost; vláda si za opatřeními stojí a je připravena svá rozhodnutí hájit.

Premiér Petr Fiala (ODS) v pátek požádal odboráře, aby byli ve svých požadavcích realističtí tak, aby jejich naplňování neohrozilo ekonomickou situaci země v příštích mnoha letech. Na konferenci Asociace samostatných odborů zopakoval, že vláda chce stabilizovat veřejné finance, což může provést jen nepopulárními kroky. Za největší výzvu pro dlouhodobou udržitelnost označil financování penzí a přihlásil se k přípravě důchodové reformy pro lidi mladší 40 let.

Předseda vlády Petr Fiala (ODS) poblahopřál Petru Pavlovi ke zvolení prezidentem republiky. Volbám podle něj předcházela nejodpornější kampaň v historii, výsledek prý svědčí o konci Andreje Babiše (ANO). Na spolupráci s Pavlem se Fiala těší, nové hlavě státu gratulují i další politici a také neúspěšní prezidentští kandidáti Danuše Nerudová a Pavel Fischer. Prezidenta republiky Miloše Zemana výsledek prezidentských voleb překvapil.

O takzvaném kurzarbeitu v pondělí jednali zástupci odborů a zaměstnavatelů s ministry na zasedání tripartity. Návrh na nařízení, které by pro firmy spustilo možnost v případě nedostatku plynu čerpat státní příspěvek na zaměstnance, poslalo do zkráceného připomínkového řízení ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). Podle šéfa tohoto resortu Mariana Jurečky (KDU-ČSL) by mohlo být nařízení jako pojistka nachystáno a Evropskou komisí schváleno do konce roku. „Nic ale nenasvědčuje tomu, že by bylo třeba ho nastartovat,“ uvedl s odkazem na zásoby plynu.

V Brně začal třiašedesátý ročník Mezinárodního strojírenského veletrhu. Kromě expozice se na místě koná i sněm Svazu průmyslu a dopravy, během něhož promluvil i premiér Petr Fiala (ODS), který uvedl, že díky opatřením vlády se podle něj podaří energetickou krizi stabilizovat. Od prezidenta svazu Jaroslava Hanáka zároveň převzal sedm výzev, kterými by se měla podle sdružení vláda zabývat. Hlavními tématy diskuze na veletrhu byla energetická efektivita v době krize a digitální řešení pro průmysl budoucnosti.

Vládní energetickou novelu ke stanovení maximálních cen elektřiny a plynu projednají poslanci v pátek od 11:00. Schůzi svolala předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Vláda v pondělí oznámila, že stanovila maximální ceny elektřiny a plynu. Vliv na výši záloh bude mít stanovení cenového stropu již v listopadu. Za stejné ceny by měly nakupovat i samosprávy či veřejné instituce prostřednictvím státního obchodníka s energiemi.

Vláda už letos nepočítá se zvyšováním minimální mzdy. České televizi to řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Navrhnout růst minimálního platu v řádech stokorun chce až s platností od ledna 2023. Ministr zároveň znovu vyzval odbory a zaměstnavatele, aby se na růstu mzdy, která je teď 16 200 korun hrubého, společně dohodli. V tom případě by ho navrhl vládě. Jenže představy obou stran jsou i letos velmi odlišné.

Zástupci vlády jednali s odbory a zaměstnavateli. Rozdílný názor mají třeba na růst výdělků. Kabinet od července podle resortu práce minimální mzdu nezvýší. Ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL) ale připustil, že by se mohla zvednout během podzimu. Podle informací ČT o čtyři až pět stovek. V případě zvýšení platů státních zaměstnanců kvůli inflaci se koalice s odbory sejde příští týden, Jurečka čeká dohodu.

Čtyři z dosavadních deseti členů expertního týmu prezidenta republiky skončili a pátý o tom uvažuje. Upozornil na to web Seznam Zprávy. Prezidentovi již nebudou radit prezidenti Hospodářské komory Vladimír Dlouhý a Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák, bývalý odborářský předák Jaroslav Zavadil ani předseda Svazu měst a obcí František Lukl. Že ukončí spolupráci s Hradem, zvažuje podle webu i dosluhující guvernér centrální banky Jiří Rusnok. Svůj krok zdůvodnili bývalí prezidentští poradci tím, že jim s Milošem Zemanem došla trpělivost.

Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák v Interview ČT24 vyjádřil přesvědčení o tom, že postup evropských zemí v souvislosti s energetickou krizí bude jednotný. Zkritizoval například českou vládu za to, že údajně nemá připravený plán pro průmysl v případě, že bychom se najednou ocitli bez ruského plynu. Vadí mu také to, že nevznikl plynovod Stork, který by spojil Česko s Polskem.

Kvůli válce na Ukrajině se mimořádně sešla tripartita. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je Česká republika na samé hraně počtu uprchlíků, které je bez větších problémů schopna absorbovat. Zástupci odborů i zaměstnavatelů po tripartitě ocenili Fialovu návštěvu Ukrajiny. Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslava Hanáka ukázala význam Česka před předsednictvím v EU. Odbory a zaměstnavatelé žádají vládu, aby připravila pro různá odvětví nastavení pravidel pro využití kurzarbeitu. Hnutí ANO volá po novele rozpočtu. Čerpací stanice poslaly ministerstvu financí údaje o cenách pro kontrolu marží při prodeji paliv.

Rychlé zdražování v Česku znovu otvírá i politickou debatu o zvýšení minimální mzdy. Nová vláda chce téma projednat už v první polovině letošního roku. O brzký termín žádají i odbory a zástupci firem. Kabinet Petra Fialy (ODS) počítá s tím, že by mohla minimální mzda růst automaticky obdobně jako teď třeba důchody. Kvůli větší předvídatelnosti po tom dlouhodobě volají zaměstnavatelé. Složitá diskuse se ale povede o parametrech valorizace.

Tripartita se v úterý sešla poprvé po nástupu nové vlády. Zástupci kabinetu Petra Fialy (ODS), odborů a zaměstnavatelů spolu jednali o epidemické situaci i o Zelené dohodě pro Evropu a klimatickém balíčku Fit for 55. Testování ve firmách podle tripartity funguje, firmy vědí, jak mají postupovat, a testy jsou dostupné. O nárůstu případů covidu a dalších tématech bude v úterý hovořit premiér v pořadu Události, komentáře.

Hospodaření státu loni skončilo s rekordním schodkem 419,7 miliardy korun. V roce 2020 vykázal státní rozpočet deficit 367,4 miliardy korun. Informoval o tom ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Státní dluh loni stoupl na rekordních zhruba 2,466 bilionu korun. Na konci roku 2020 byl státní dluh 2,05 bilionu korun. Na každého Čecha tak hypoteticky připadl dluh zhruba 234 038 korun. Ministerstvo také pozastavilo vydávání státních dluhopisů pro občany, takzvané Dluhopisy Republiky.

Vláda v úterý jednala se zástupci zaměstnavatelů a zaměstnanců o chystaném testování na covid-19 ve firmách. Prezident Svazu průmyslu a dopravy České republiky Jaroslav Hanák před jednáním uvedl, že podle vládního návrhu by se prvních čtrnáct dnů měli testovat ve firmách všichni zaměstnanci. Následně by se testování týkalo pouze neočkovaných. Návrh ministerstva zdravotnictví uvádí, že zaměstnanci, kteří budou mít pozitivní samotest, by nešli na potvrzující PCR test, ale na pět dní do karantény. Po jednání ale zástupci tripartity odmítli konkrétní podobu testování komentovat s tím, že o ní vláda definitivně rozhodne až ve středu.

Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) chce své programové prohlášení schválit na mimořádném jednání kabinetu ve čtvrtek. V úterý o něm jednala se zástupci odborů a firem a následně se představitelé všech pěti koaličních stran shodli na zhruba první polovině textu. Zbytek projednají ve středu. Příští týden chce kabinet s prohlášením předstoupit před Poslaneckou sněmovnu a požádat o důvěru. Ministři v prohlášení slibují třeba důchodovou reformu, digitalizaci nebo dvě stě kilometrů nových dálnic. Měla by se v něm objevit i konkrétní data, do kdy plánuje koalice své sliby prosadit. Opozice doufá, že půjde o podrobnější text, než jakým byla koaliční smlouva.

Do pondělí museli všichni ministři odeslat premiérovi své priority. Programové prohlášení musí kabinet dokončit nejpozději do začátku příštího týdne. Dvanáctého ledna totiž plánuje požádat sněmovnu o důvěru. Koaliční smlouva mezi SPOLU a uskupením Pirátů se Starosty má celkem 43 stran a obsahuje dvanáct témat. Právě tento text je základem programového prohlášení.

Nový schválený rozpočet není, Česko se druhým dnem řídí provizoriem vycházejícím z pravidel loňského hospodaření. To podle odhadu autorky loňského rozpočtu, exministryně financí Aleny Schillerové (ANO), skončilo schodkem kolem 420 miliard korun, tedy asi o osmdesát miliard nižším, než schválený rozpočet předpokládal. I tak je to nejhorší výsledek hospodaření v historii České republiky.

Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů ve středu jednali o opatřeních proti koronaviru na pracovištích. Mimořádné zasedání tripartity se uskutečnilo on-line. Po pondělním jednání krizového štábu jeho šéf a končící vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) zmínil návrh, podle něhož by do provozů a kanceláří nesměli lidé bez očkování, negativního testu či potvrzení o prodělaném covidu. Zástupci vlády, zaměstnavatelů a odborů to ale na středečním jednání odmítli.

Ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) by měl v pondělí vládě předložit návrh kompenzace vysokých cen energií pro 4,3 milionu domácností. Kabinet by jim měl odpustit poplatky na obnovitelné zdroje. Premiér Andrej Babiš (ANO) vyzval Energetický regulační úřad (ERÚ), aby zvážil zastropování cen u dodavatelů, kteří se budou starat o zákazníky končící skupiny Bohemia Energy. Hospodářská komora vyzvala ke zřízení krizového štábu, který by se věnoval situaci na trhu s energiemi.

Bankovní rada České národní banky zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 1,50 procenta. Jde o nejvyšší jednorázový nárůst od roku 1997. Důvodem je vzrůstající inflace, která v srpnu přesáhla čtyři procenta. Ekonomové očekávali růst o půl procentního bodu, do konce roku by mohla sazba stoupnout až na dvě procenta, odhadují.

Kombinace nedostatku materiálů, stále zdražujících vstupů a nedostatku zaměstnanců brání nyní českým firmám hledat nové zákazníky a získávat nové trhy.

Zatímco ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) navrhuje rekordní zvýšení minimální mzdy v příštím roce ze současných 15 200 až na 18 tisíc korun, hnutí ANO to zásadně odmítá – obává se zvýšení nezaměstnanosti. Z toho důvodu prosazuje růst podstatně nižší, v řádu stokorun. Premiér Andrej Babiš (ANO) chce, aby se během podzimu na minimální mzdě dohodly odbory se zástupci zaměstnavatelů. To se ale ještě nikdy v historii Česka nepodařilo.