Nový schválený rozpočet není, Česko se druhým dnem řídí provizoriem vycházejícím z pravidel loňského hospodaření. To podle odhadu autorky loňského rozpočtu, exministryně financí Aleny Schillerové (ANO), skončilo schodkem kolem 420 miliard korun, tedy asi o osmdesát miliard nižším, než schválený rozpočet předpokládal. I tak je to nejhorší výsledek hospodaření v historii České republiky.
Stát hospodaří v provizoriu. Schillerová odhaduje loňský schodek na 420 miliard
Alena Schillerová, respektive vláda Andreje Babiše (ANO), prosadila pro rok 2021 rozpočet s plánovaným schodkem nejprve 320 miliard, který po zrušení superhrubé mzdy a faktickém snížení daní vzrostl na 500 miliard. Se stejně vysokým schodkem sice počítal rozpočet již v roce 2020, ale první pandemický rok nakonec skončil v minusu 367 miliard.
Letos to nejspíše bude více, poslední oficiální údaj ke konci listopadu hovořil již o 400miliardovém schodku. „Musíme vzít v potaz, že loni (…) tam nebyl ještě propad způsobený superhrubou mzdou,“ podotkla Schillerová, podle níž bude konečný schodek zhruba 420 miliard.
Schodek chce nová vláda snížit o 80 miliard
Pro rok 2022 připravila bývalá ministryně návrh rozpočtu se schodkem 376,6 miliardy korun, ale Poslanecká sněmovna ho zatím neprojednala, takže stát zatím hospodaří podle loňských pravidel v rozpočtovém provizoriu – úřady mají každý měsíc nárok na dvanáctinu loňského rozpočtu. Představitelé nové vlády dali najevo, že počítají s tím, že provizorium bude zhruba čtvrtroční.
V té době chce kabinet návrh proškrtat tak, aby se schodek dostal pod 300 miliard, tedy aby splaskl zhruba o osmdesát miliard. Vládní politici jsou přesvědčeni, že to je nutné. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) se předchozí kabinet výdaji, které připravil, snažil „kupovat některé voličské skupiny“, což považuje za neudržitelné.
Premiér Petr Fiala (ODS) řekl v novoročním projevu, že by úspory měly být v oblastech, kde to občané nepocítí. Zbytnělému státu podle něj redukce jen prospěje. Místopředseda sněmovny a ekonomický expert ODS Jan Skopeček se domnívá, že bude možné „osekat nejrůznější dotace a subvence, které míří podnikatelským subjektům“.
Alena Schillerová je ale přesvědčena, že slibované úspory, které by zároveň byly co možná nejvíc bezbolestné, její nástupci nedokážou najít. „Aniž by to velmi bolelo ekonomiku, investice, lidi, tak to nepůjde,“ varovala.
Podle Schillerové nezbude na covidové programy, podle Okamury ani na pracující lidi
Opozice ale plány nového kabinetu kritizuje. Podle SPD není ochoten škrtat ve výdajích na obranu, které by to podle hnutí zasloužily nejvíce. „Nová vládní pětikoalice evidentně není ochotná udělat úspory ve zbytných položkách, protože naslibovali ve Washingtonu zvyšování výdajů na zbrojení,“ řekl již dříve předseda SPD Tomio Okamura. Zatím podle něj na úspory „začínají doplácet skupiny slušných, pracujících lidí“.
Alena Schillerová má výhrady k celému provizornímu hospodaření. Domnívá se, že vláda nebude moci dostatečně investovat a bude muset omezit i vyplácení peněz z covidových programů. „Nebude se moci čerpat vládní rozpočtová rezerva, kde bylo plánováno přes šest miliard, ty by mohly sloužit na covidové programy,“ míní. Že zatím nemá peníze na podporu podnikatelů zasažených epidemickými restrikcemi, ministr Stanjura připustil, již před Vánoci ale slíbil, že vláda najde řešení. „Až se na vládě shodneme, tak ho společně představíme,“ předeslal.
Upravený návrh rozpočtu by měl být hotový na přelomu ledna a února. Pokud by se podařilo provizorium zkrátit, ocenili by to zaměstnanci i zaměstnavatelé. „Čím kratší bude, tím lépe. Ale myslím si, že tomu mohla vláda klidně zamezit a věnovat se důležitějším věcem než zásahům do už tak nerealistického rozpočtu,“ prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
Podle prezidenta Svazu průmyslu a obchodu Jaroslava Hanáka sice provizorium „bude dělat drobné problémy“, věří však, že je nezbytné. „Než takový rozpočet, tak provizorium budeme muset vydržet,“ řekl.