Podle makroekonomické prognózy vlády dosáhne příští rok inflace v Česku šesti procent. Začátkem roku by se mohla pohybovat dokonce kolem sedmi procent. V Otázkách Václava Moravce to řekla vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). V srpnové prognóze vláda očekávala, že se inflace v roce 2022 bude pohybovat kolem 3,5 procenta. Kandidát na ministra financí Zbyněk Stanjura (ODS) kritizoval rozpočet, který bude nová vláda podle jeho odhadů přepracovávat šest týdnů. Předpokládá tak rozpočtové provizorium do konce března.
Schillerová příští rok čeká inflaci šest procent. Stanjura počítá s rozpočtovým provizoriem do března
Zejména kvůli rostoucí inflaci zvýšila ve čtvrtek Česká národní banka základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta. Guvernér centrální banky Jiří Rusnok zároveň uvedl, že ČNB je připravena sazby zvyšovat i nadále. Za jeden z hlavních důvodů nynější situace Ruskok označil rozpočtovou nekázeň vlády.
Ministryně financí kroky ČNB dlouhodobě kritizuje. Tvrdí, že zvyšování sazeb vysokou inflaci v Česku zkrotit nepomůže. „Jsem ráda, že se už neozývám sama. Dopady těchto kroků (na inflaci, pozn, red.) nebudou mít vliv. Dopadnou jen na občany, firmy a hypotéky,“ řekla Schillerová v České televizi. Podle ní bude hlavním výsledkem zvyšování sazeb zaškrcení ekonomického růstu.
Inflace v roce 2021
Podle Zbyňka Stanjury (ODS) vláda při své kritice postupu ČNB zapomíná na významnou skupinu obyvatel. „V této chvíli máme největší úspory domácností a občanů. Vysoká inflace jim je devalvuje. Jsou tu lidé, kteří celý život šetřili na penzi a teď jim klesá hodnota peněz o šest, sedm procent ročně. Proti tomu nemůžu postavit to, že se lidem, kteří mají úvěry, zvyšují úrokové sazby,“ prohlásil Stanjura, který je považován za možného kandidáta na ministra financí v nově vznikající vládě koalic SPOLU a PirSTAN.
Věří, že nová vláda dokáže dostat inflaci pod šest procent. Docílit toho chce zejména nižšími schodky rozpočtů, otevřením pracovního trhu zejména lidem z Ukrajiny a zjednodušením stavebního řízení. „Nicméně tato řešení nejsou v řádu týdnů, ale měsíců,“ upozornil Stanjura.
Rozpočtové provizorium do konce března
Vznikající vláda podle Stanjury přepracuje stávající návrh státního rozpočtu, cílem je ušetřit na výdajích osmdesát miliard korun. Přepsání návrhu rozpočtu zabere asi šest týdnů, Česko tak bude podle Stanjurova odhadu do konce března hospodařit v rozpočtovém provizoriu.
Vláda Andreje Babiše (ANO) schválila na příští rok schodek rozpočtu 376,6 miliardy korun, podle Schillerové nebude možné bez zaškrcení investic osmdesát miliard ušetřit.
Oznámila zároveň, že v makroekonomické prognóze, kterou její resort zveřejní v úterý, se počítá s pětiprocenntím růstem mezd. Stát tak příští rok vybere o 25 miliard víc, což pomůže deficit rozpočtu zmírnit.
„Nebudeme používat manévr, kdy navýšíme příjmy, a tím pádem máme 25 miliard snížení schodku vyřešeno. Pokud to tak bude, je to bonus. Ale našim úkolem bude snížit výdaje,“ reagoval Stanjura.
Hospodaření státu v rozpočtovém provizoriu se řídí podle posledního schváleného rozpočtu. Jednotlivé kapitoly státního rozpočtu dostávají v každém měsíci peníze na výdaje do výše jedné dvanáctiny celkové roční částky v předcházejícím roce. Pro letošní rok je schválen rozpočet se schodkem 500 miliard korun, ministerstvo financí i ekonomové ale nakonec očekávají schodek kolem 400 miliard korun.
Zbyněk Stanjura v Otázkách Václava Moravce
Podoba plánu na zvyšování platů se nelíbí Schillerové ani Stanjurovi
Do podoby rozpočtu by mohlo promluvit i zvýšení platů pracovníků státu a veřejné sféry, o němž bude ve středu jednat stávající kabinet ANO a ČSSD. Schillerová chce kolegům ve vládě přednést své připomínky, se současnou podobou návrhu, který všem zaměstnancům veřejných služeb a správy od ledna slibuje navýšit základ výdělku o 1400 korun, nesouhlasí. Nemyslí si ani, že je možné, aby se platy zvyšovaly v režimu rozpočtového provizoria.
„Nic tomu nebrání,“ namítl Stanjura s tím, že však ani z jeho pohledu není návrh vládního nařízení správný. „Pokud vláda přijme socialistický návrh, že všem přidá stejně, tak myslím, že ho zrušíme, protože není spravedlivý,“ uvedl. Podle něj není problém v částce jako takové, ale v principu ,všem stejně'.
Přidání by si podle podkladů k navrhovanému předpisu vyžádalo z rozpočtu státu, samospráv a ze zdravotního pojištění asi 16 miliard korun.