Hospodaření státu loni skončilo s rekordním schodkem 419,7 miliardy korun. V roce 2020 vykázal státní rozpočet deficit 367,4 miliardy korun. Informoval o tom ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Státní dluh loni stoupl na rekordních zhruba 2,466 bilionu korun. Na konci roku 2020 byl státní dluh 2,05 bilionu korun. Na každého Čecha tak hypoteticky připadl dluh zhruba 234 038 korun. Ministerstvo také pozastavilo vydávání státních dluhopisů pro občany, takzvané Dluhopisy Republiky.
Výsledek státního rozpočtu ovlivnily dopady pandemie koronaviru a doprovodná podpůrná opatření. Schválený rozpočet na loňský rok počítal s deficitem 500 miliard korun. Pro novelu s takovým schodkem hlasovaly ve sněmovně tři strany – ANO, ČSSD a komunisté. Naopak současná vládní koalice byla proti. Nejvyšší deficit měl doposud rozpočet kvůli dopadům pandemie za rok 2020.
Skoro devatenáct miliard stát poslal podnikatelům zejména na kompenzace kvůli koronaviru. Platby do zdravotního pojištění za děti či důchodce vzrostly o 29 miliard. Za důchody stát vydal o jedenáct miliard korun více než v roce 2020.
Celkové příjmy státního rozpočtu loni stouply meziročně o 11,8 miliardy korun na 1487,2 miliardy korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení stouply meziročně o 35,4 miliardy na 1,29 bilionu korun. Celkové výdaje rozpočtu vzrostly o 64 miliard na 1906,9 miliardy korun.
Rozpočtové provizorium
Od letošního ledna Česká republika hospodaří v rozpočtovém provizoriu, v jehož rámci jednotlivé kapitoly státního rozpočtu dostanou v každém měsíci peníze na výdaje do výše jedné dvanáctiny celkové roční částky v předcházejícím roce. Důvodem provizoria je fakt, že sněmovna do konce loňského roku neschválila návrh státního rozpočtu.
Předchozí vláda Andreje Babiše (ANO) jej navrhla se schodkem 377 miliard korun, nový kabinet chce deficit snížit pod 300 miliard korun omezením výdajů. Zvýšení daní odmítá.
Provizorium by mělo podle vyjádření ministerstva financí trvat do konce března a stát je na něj podle úřadu připraven.
Za nižším než plánovaným schodkem 500 miliard korun byly podle ministerstva financí především daňové příjmy. Překročily plány ministerstva o 96,1 miliardy korun. „Za tímto výsledkem stál v prvé řadě vyšší objem mezd a platů, spotřební výdaje domácností, ale i nízké využití nově zavedeného institutu zpětného uplatnění daňové ztráty a mimořádných, zrychlených odpisů podnikatelskými subjekty. Na druhou stranu inkaso čistě daňových příjmů státního rozpočtu zaostalo pod úrovní roku 2020 o 19,2 miliardy korun,“ konstatuje resort.
Státní dluh
Státní dluh loni stoupl na rekordních zhruba 2,466 bilionu korun. Na konci roku 2020 byl státní dluh 2,05 bilionu korun. Na každého Čecha tak hypoteticky připadl dluh zhruba 234 038 korun.
Za nárůstem státního dluhu je zejména emise státních dluhopisů kvůli pokrytí rekordního schodku loňského státního rozpočtu a snaze využít příznivých podmínek na finančních trzích na předfinancování plánovaných splátek dluhu. Rozpočet loni skončil se schodkem 419,7 miliardy korun.
V poměru k HDP se státní dluh podle Stanjury za poslední dva roky zvýšil z 28,5 procenta na téměř 41 procent.
„Horší zacházení s veřejnými penězi tato země ve své historii nikdy dříve nezažila a pevně věřím, že už ani nikdy nezažije. Tento nezodpovědný hazard tandemu Alena Schillerová – Andrej Babiš naštěstí nástupem naší vlády skončil. Nezbývá nám teď bohužel nic jiného, než se zase vrátit nohama na zem a hospodařit s takovými prostředky, které opravdu máme k dispozici nebo aspoň můžeme reálně splatit. Proto jsme nyní v rozpočtovém provizoriu, proto jsme odmítli další strašlivý rozpočet z pera mé předchůdkyně a proto jsem začal hledat úspory okamžitě po svém jmenování ještě pro tento rok,“ uvedl ministr.
Stanjura dále řekl, že se Česko v letech 2020 a 2021 zadlužovalo rekordním tempem, přičemž náklady na pomoc státu v boji s pandemií tvořily méně než polovinu růstu zadlužení, konkrétně 351 miliard korun.
„Snížíme výdaje státu – zejména v provozní oblasti, v mnohých českých dotačních titulech a podobně. Kdybychom pokračovali stejným tempem, tak na dluhovou brzdu narazíme za dva a půl roku. A to si zkrátka Česká republika nemůže dovolit, protože v tom okamžiku by byly ohroženy výdaje na zdravotnictví, sociální služby, školství a další nutné výdaje,“ doplnil pro ČT Stanjura.
Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.
Schillerová: Stanjura číslům nerozumí
Bývalá ministryně financí a současná předsedkyně poslaneckého klub ANO Alena Schillerová naopak hodnotí výsledek hospodaření pozitivně. Vyzdvihuje zejména to, že rostoucí výdaje jsou ve větší míře v covidové pomoci a také v investicích. Pro ČT uvedla, že Stanjura číslům, která interpretoval, evidentně nerozumí. Urazil dle ní také úředníky ministerstva financí a nezávislý výbor pro rozpočtové prognózy.
„Čísla se z tiskové konference občané nedozvěděli, to zlepšení oproti plánovanému schodku je skutečně o osmdesát miliard. V takovém turbulentním roce to považuji za úspěch. Je tam propad u fyzických osob asi o devadesát miliard, když do toho započteme snížení daní, včetně slevy, zvýšení rozpočtového určení daní, tak přesto ty ostatní daně, ať už je to korporátní daň, ať už je to DPH, ten výpadek dohnaly. A pojistné zejména, protože jsme udrželi pracovní místa. Propad na příjmové straně se dohnal,“ bránila výsledek hospodaření Schillerová.
Komentátor Lidových novin Petr Kamberský upozornil, že hodnocení rozpočtu je hodnocení politické. „Pan Stanjura říká, že paní Schillerová dělá všechno špatně, paní Schillerová říká, že pan Stanjura tomu nerozumí. Ať si každý vybere. Samozřejmě pan Stanjura zmiňuje pouze tu přímou pomoc, Schillerová říká: nezapomínejme, že kromě přímé vládní pomoci tu byly programy na udržení zaměstnanosti, nájmy a tak dál, je potřeba započíst všechny věci, které se během covidu děly. Oba dva výroky jsou pravdivé, ať se divák zamyslí, zda bere jen tu přímou pomoc, nebo jde i o propad výdajů, a že bylo dobře, že se zvyšovaly platby za státní pojištěnce, že se přidávalo lékařům a tak dál,“ řekl v ČT.
Další kritika
Rostoucí státní i veřejný dluh kritizují také zástupci zaměstnavatelů a odborů. Pokud se hospodaření výrazně nezmění, upozorňují na možné prolomení hranice takzvané dluhové brzdy.
„Já se bojím, abychom se nedostali přes šedesát procent, kdy nebudeme plnit Maastrichtské kritérum. Jsem zastáncem toho, že solidní země Evropské unie má dodržovat Maastrichtská kritéria. A toto je jedno z klíčových. Byla to nezodpovědnost tyto dva roky, populistické výdaje, daňový balíček a tak dále, prostě nebylo to dobře a správně,“ kritizoval výsledek hospodaření prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.
„Nám nejde tolik na prvním místě o reputaci, i když je samozřejmě důležitá. Ale na prvním místě nám jde o to, aby veřejné finance České republiky byly pokud možno v rovnováze. Tady bude nutno velmi vážit slova a je jasné, že i ty záměry, které v programovém prohlášení jsou, bude nutné v některých směrech redukovat,“ řekl zase místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Vít Samek.
Návrat k vyrovnanému rozpočtu?
Místopředseda rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD) tvrdí, že daný schodek se dal očekávat. Tempo zadlužování Česka však považuje za velmi rychlé a náraz na dluhovou brzdu by dle něj znamenal obrovský problém. „Není to dobrý výsledek v tom smyslu, že celkové zadlužení významně stouplo. Samozřejmě rychlost toho, jak se zadlužujeme, a struktura výdajů je špatná,“ okomentoval v 90' ČT24. Upozornil, že čím je stát zadluženější, tím více rostou úroky. Domnívá se ale, že na výdajové stránce je možné ušetřit 80 miliard korun pro letošní rok. „Bude potřeba do rozpočtu sáhnout poměrně hluboko,“ podotkl.
Místopředseda poslaneckého klubu ODS a místopředseda sněmovny Jan Skopeček označil schodek za „gigantický a nebezpečný“. Domnívá se, že nelze počítat s tím, že na další roky je možné připravit vyrovnaný rozpočet. „Veřejné finance a rozpočty jsou tak strukturálně nemocné, že i ve chvíli, kdy nebudeme vydávat na covid ani korunu, budeme nadále v poměrně vysokých deficitech,“ upozornil s tím, že epidemie není jediným problémem veřejných financí.
Vysokému schodku se podle předsedkyně Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové dalo předejít. Politici by ale podle ní museli jednat už před rokem. „Před rokem před Vánoci byl schválen takzvaný daňový balíček, který de facto připravil státní rozpočet minimálně o sto až 120 miliard korun,“ podotkla.
Podle místopředsedy poslaneckého klubu ANO Karla Havlíčka je třeba se dívat na to, že šlo o „nejhorší období za poslední desítky let a tomu logicky odpovídají i výdaje“. Dodal, že situace není dána jen výdaji, ale také propadem příjmů. Připustil, že 420 miliard je vysoká částka. „Ale naše zadluženost – čili náš dluh vůči HDP – je dnes na stejné úrovni jako v roce 2014. A jsme šestou nejméně zadluženou zemí v Evropě,“ sdělil.
Na propadlé příjmy v kontextu epidemie upozornil také redaktor ČT Petr Vašek. „Kdyby covid vůbec nebyl, tak by dnes téměř jistě byly ty příjmy kolem 1,75 bilionu korun. A schodek by byl zhruba 150 až 170 miliard,“ odhadl. Covid vnímá jako hlavní příčinu výše deficitu. „Ministr financí Zbyněk Stanjura to vyčíslil poměrně přesně. Za dva roky stál covid na přímých nákladech 351 miliard korun,“ podotkl.
Vašek také upozornil na zrušení superhrubé mzdy. „Jen ta udělala ve státním rozpočtu deficit za téměř padesát miliard korun,“ řekl. Připomněl zároveň, že bývalá vláda dala množství peněz do důchodů, platů státních zaměstnanců či do zdravotnictví. Dodal ale, že současný kabinet z opozice například u proticovidových programů nebo mimořádných valorizací důchodů ten minulý podporoval. „Takže si myslím, že většinu deficitu vytvořily ty strany ruku v ruce,“ okomentoval.
Ekonom: Zadlužení je srovnatelné
Hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler uvedl, že pandemická situace byla bezprecedentní a růst zadlužení v tuzemské ekonomice byl obdobný jako v jiných vyspělých zemích.
„Část problémů veřejných financí je dána i tím, že si Česká republika významně snížila daňové příjmy schválením daňového balíčku v závěru roku 2020. Není samozřejmě nic špatného na tom mít nižší daně, ale stát musí být schopen pokrýt své hospodaření. To však nebyl tento případ, protože výrazné snížení daní nebylo doprovázené optimalizací veřejné správy a snížením nákladů, a tudíž šlo na úkor zadlužování. V tomto ohledu si za část nepříznivého vývoje veřejných financí může Česko samo nad rámec covidových problémů, které jednak zvyšovaly náklady státu, ale také daňové příjmy,“ uvedl.
Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská na Twitteru upozornila, že plánované snížení letošního schodku rozpočtu pod 300 miliard korun znamená hledat úspory za 120 miliard proti loňskému rozpočtu.
„Bez bolavých a nepopulárních škrtů, revize programů státní pomoci proti dopadům covidu-19 je schodek rozpočtu pod 300 miliardami pouhým přáním. Bohužel jeho další snižování ze současných téměř sedmi procent HDP ke třem procentům bude vyžadovat i zásahy na straně příjmů státu,“ uvedla.
Vydávání dluhopisů pozastaveno
Ministerstvo financí pozastavilo vydávání státních dluhopisů pro občany, takzvaných Dluhopisů Republiky. Projekt chce úřad vyhodnotit v souvislosti s potřebou financování státního dluhu v letošním roce. Zatím poslední 13. emise dluhopisů skončila 23. prosince a lidé si objednali rekordní objem dluhopisů za 41,1 miliardy korun.
„Žádné další peníze nepotřebujeme pro financování státního dluhu. Program dluhopisů se neruší, ale není potřeba dalších emisí. Pokud se ukáže, že je potřeba peněz, tak budeme informovat,“ uvedl ministr.
Ministerstvo upozornilo v souvislosti s 13. emisí Dluhopisů Republiky, že nejde o rekordní výsledek úpisu pouze v kontextu obnoveného prodeje na konci roku 2018. „Jde o naprosté maximum i v celé historii prodeje státních dluhopisů určených pro občany od roku 2011. Tehdy bylo dosaženo nejvyššího úpisu v prosinci roku 2012, kdy byly upsány dluhopisy v celkové jmenovité hodnotě téměř 30 miliard korun,“ uvedl úřad.
Ve Strategii financování státního dluhu, kterou ve čtvrtek ministerstvo zveřejnilo, není uvedena celková suma potřebná letos na financování dluhu. Stanjura uvedl, že předběžně úřad pracuje se zhruba 573,5 miliardy korun. Jde o 273,5 miliardy korun, které budou potřeba na letošní splátky dluhopisů, a očekávaný schodek rozpočtu maximálně 300 miliard korun. Konečnou částku ministerstvo zveřejní v rámci aktualizace dokumentu po vypracování státního rozpočtu na letošní rok. Země zatím hospodaří v takzvaném rozpočtovém provizoriu.
Loni splátky státního dluhu podle strategie činily 270,7 miliardy korun a celková potřeba financování byla 690,4 miliardy korun.
„Strategie je předkládána jako předběžná pro období rozpočtového provizoria a po přepracování návrhu zákona o státním rozpočtu bude po jeho schválení provedena a publikována aktualizace strategie včetně detailnější kvantifikace úrokových výdajů na obsluhu státního dluhu,“ uvádí dokument.
Ministerstvo financí v pilotní fázi začalo takzvané Dluhopisy Republiky pro občany prodávat 3. prosince 2018. Během 13 upisovacích období lidé podle dokumentu nakoupili dluhopisy za zhruba 79,6 miliardy korun. Největší zájem byl zatím o takzvaný protiinflační dluhopis, který nabídlo ministerstvo poprvé ve třetí emisi.
„Právě ve své protiinflační variantě totiž tyto dluhopisy představují pro letošek jeden z nejlepších bezpečných způsobů, jak veřejnost může úspory před inflací ochránit,“ uvedl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Dodal, že nejlépe úročené spořicí účty bank v Česku přitom nyní vykazují úrok kolem tří procent. Za celý letošní rok čekají odborníci průměrnou inflaci kolem šesti procent.
