Vládní energetickou novelu ke stanovení maximálních cen elektřiny a plynu projednají poslanci v pátek od 11:00. Schůzi svolala předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Vláda v pondělí oznámila, že stanovila maximální ceny elektřiny a plynu. Vliv na výši záloh bude mít stanovení cenového stropu již v listopadu. Za stejné ceny by měly nakupovat i samosprávy či veřejné instituce prostřednictvím státního obchodníka s energiemi.
Poslanci se kvůli zastropování cen energií sejdou v pátek
Předlohu by dolní komora měla projednat zrychleně ve stavu legislativní nouze, kterou Pekarová Adamová na žádost kabinetu vyhlásila.
Vláda chce stanovit maximální ceny pro maloodběratele u silové elektřiny na šesti korunách včetně DPH za jednu kilowatthodinu (kWh), u plynu na třech korunách za kWh. Vliv na výši záloh má mít cenový strop od listopadu, stát na opatření dá nejvýše 130 miliard korun. Podle zástupců opozice je cenová hranice energií příliš vysoká, kabinet s ní navíc přišel pozdě. Očekává se však, že sněmovna i díky koaliční většině novelu schválí.
Vyhlášený stav legislativní nouze ještě musí dolní komora potvrdit. Umožní přijetí předlohy za jediný den. Senátoři zastropování cen už podpořili.
Na pátek jsou na žádost opozice svolány i dvě další schůze. V 17:00 se poslanci sejdou z iniciativy ANO a SPD k debatě o sociálních dopadech krize na obyvatele. O půl hodiny později má začít schůze k trojici sociálních předloh hnutí ANO.
Tyto mimořádné schůze se nakonec ale nemusí vůbec uskutečnit, pokud sněmovna návrhy programu koaliční většinou zamítne. Vládní tábor takovým způsobem postupoval dosud při všech opozičních pokusech o mimořádné schůze. Navzdory tomu se ale ještě před hlasováním o návrhu programu otevře prostor pro debatu, v níž mohou vystoupit jen řečníci s přednostním právem.
Pomoc pro velké firmy
Stát se chystá pomoci nejen domácnostem a malým podnikům, ale i velkým firmám. Kabinet by o tom měl rozhodnout ve středu. Po jednání tripartity to oznámil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Pro střední a malé firmy a živnostníky platí podmínky zveřejněné už vládou, potvrdil.
„Platí už zastropována částka, kterou už jsme oznámili včera (v pondělí). U elektřiny šest korun včetně DPH za jednu kilowatthodinu, u plynu tři koruny za kilowatthodinu. Subjekty, kteří jsou plátci DPH, mají částku poníženou o vratku DPH,“ upřesnil Jurečka.
Brífink po jednání tripartity 13. září (zdroj: ČT24)
Odbory kabinet kritizují zejména za to, že jejich zástupce nepřizval k jednání o zastropování cen energií. „Odbory nedostaly a nebyly v žádné fázi přípravy. Považuju to za špatné, beru příslib pana premiéra za daný a že to bude napraveno,“ prohlásil šéf odborů Josef Středula.
Upozornil zároveň, že se na odbory obrací firmy, které mají problémy a kterým hrozí, že budou propouštět zaměstnance.
Kabinet sice podle premiéra Petra Fialy (ODS) s podporou velkých firem počítá, ministr průmyslu ale tvrdí, že zastropovat ceny energií pro ně není možné. „U průmyslových podniků strop na elektřinu, tak jak jsme ho zavedli pro domácnosti, podnikatele a malé a střední firmy, podle současného unijního práva není možný,“ konstatoval ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).
Události: Velké podniky a drahé energie (zdroj: ČT24)
Vláda by jim ale podle ministra mohla odpustit třeba některé zálohy na dani a pro část firem chystá kompenzace. I přesto, že ještě o víkendu ministr financí mluvil o zastropování pro firmy. To by chtěli zástupci zemědělců, kteří k tomu vyzývali na protestním setkání před sídlem vlády. Jako variantu to zmiňovali i zaměstnavatelé.
„Buď částečné zastropování, dořešení krizového rámce a ta nejjednodušší a je v rukou české vlády je otázka daňová, třeba odpuštění záloh,“ popsal prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.
Tripartita se dohodla mimo jiné na tom, že ministerstvo práce připraví pravidla pro případné spuštění kurzarbeitu. Jurečka upřesnil, že by se zkrácená práce s příspěvkem od státu na mzdy týkala firem, které se kvůli energiím dostaly do mimořádné krizové situace, a také jejich dodavatelů. „Děláme tyto kroky z preventivních důvodů,“ zdůraznil. Dodal, že kurzarbeit jeho úřad nachystá jako zálohu, se spuštěním nyní nepočítá.
Podle Hanáka se do krizové situace dostávají sklářské, keramické, slévárenské či hutní firmy, ale také veřejná doprava.
Rozpočet se podle Jurečky ještě změní
Konkrétní řešení ale ani po tripartitě tak jasné není. Jisté je naopak to, že se kvůli opatřením promění návrh státního rozpočtu. Kabinet by měl podobu rozpočtu začít projednávat ve středu, sněmovně má zákon poslat do konce září. Ministerstvo financí navrhuje schodek 270 miliard korun.
„Rozhodně se parametry rozpočtu na příjmech i výdajích ještě změní,“ uvedl Jurečka po schůzce s odbory a zaměstnavateli. Dodal, že do výdajů se promítnou opatření na podporu domácností a firem a do příjmů mimořádné dividendy, výnosy z emisních povolenek či zamýšlená daň z neočekávaných zisků.
Odbory mají k navrhovanému rozpočtu také výhrady. Podle Středuly jsou zvlášť sociální výdaje poddimenzované. Žádá zvýšení rodičovské, přídavků na děti či nemocenské. Do konce září chtějí odbory s vládou jednat ještě o navýšení výdělků ve veřejném sektoru pro příští rok. U příjmů jim vadí snížení odvodů u částečných úvazků, zvýšení paušálu pro živnostníky, rušení EET či prodloužení doby odpisů majetku. Výpadek spočítali na padesát miliard korun. „Vyzvali jsme vládu, aby nelpěla na deficitu 270 miliard korun,“ podotkl Středula.
Zaměstnavatelé by chtěli například přesunout víc peníze do fondu dopravní infrastruktury. „Jsem si vědom, že rozpočet 30. září bude úplně jiný, až se započtou dopady energií a další priority resortů,“ dodal Hanák.