Vláda stanovila maximální ceny elektřiny a plynu. Maloodběratelé, tedy domácnosti a živnostníci, zaplatí za silovou elektřinu maximálně šest korun včetně DPH za jednu kilowatthodinu (kWh), plyn bude stát maximálně tři koruny za kWh. Oznámil to premiér Petr Fiala (ODS). Vliv na výši záloh bude mít stanovení cenového stropu již v listopadu. Za stejné ceny by měly nakupovat i samosprávy či veřejné instituce prostřednictvím státního obchodníka s energiemi. Podle opozice opatření přichází pozdě a není dostatečné.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) dodal, že včetně regulované složky se celková cena elektřiny bude pohybovat mezi sedmi a devíti korunami za jednu kilowatthodinu. Domácnost, která elektřinou i topí, by podle něj měla ušetřit až 111 tisíc korun za rok. Odhad ceny elektřiny bez stanovení stropu činil asi 12 korun za kWh, uvedl Rakušan.
Za stejné maximální ceny jako domácnosti a živnostníci budou nakupovat i veřejné instituce, uvedl ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). Stát má podle něj již nyní možnost mít státního obchodníka pod ministerstvem financí, cílem je ale mít tohoto obchodníka pod ministerstvem průmyslu a obchodu.
Domácnosti po stanovení maximální ceny elektřiny a plynu dle vlády ušetří až desítky tisíc korun ročně.
Vláda také zrušila povinnost dodavatelům zaslat rozpisy záloh odpovídající úspornému tarifu. Po stanovení stropu cen musí dodavatelé zálohy opět přepočítat.
Dopad na rozpočet
Rozpočtové dopady zastropování ceny elektrického proudu a plynu, jak o něm rozhodla vláda, vyčíslil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na maximálně 130 miliard korun. Na zastropování energií stát mobilizuje příjmy ze všech státních firem, příjmy z emisních povolenek a daň z neočekávaných zisků, uvedl Stanjura.
Novou daň kabinet také probíral, české řešení musí zohlednit to evropské, které by měla Evropská komise představit tento týden. Výnos z daně z neočekávaných zisků Stanjura v roce 2023 odhaduje na 70 miliard korun. Platit by podle něj měla tři roky. Pokud ovšem pominou externí okolnosti, které vedou k vysokým ziskům, daň podniky nezaplatí, přestože opatření bude dále platné, vysvětlil.
Úsporný tarif, který již dříve schválila vláda, bude letos v původní podobě. V příštím roce by mohla být pomoc po zastropování cen adresnější.
Vláda podle Fialy připravuje také řešení pro průmysl. Představí ho ve středu po jednání se zástupci odvětví. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) už oznámil, že chystá kompenzace poklesu zisků, respektive kompenzace ztrát. S profesními svazy o vhodných opatřeních jednal už v pondělí odpoledne.
Svaz průmyslu a dopravy o víkendu uvedl, že nejpozději v říjnu by ministerstvo průmyslu mělo vypsat podporu vytvořenou na základě dočasného krizového rámce, který členským státům umožnil okamžitou pomoc firmám v důsledku drahých energií a protiruských sankcí. Ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN) už dříve avizoval, že právě s využitím dočasného krizového rámce počítá.
Předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) odmítla nápad na zákaz vývozu elektřiny. Česko je totiž závislé na dovozu ropy nebo plynu. Pokud potřebuje solidaritu s dovozem těchto komodit, musí být solidární také s vývozem elektřiny, uvedla.
Opoziční kritika
Opoziční poslanec Karel Havlíček (ANO) označil energetická opatření vlády za velké zklamání. Zastropování cen je správný krok, ale je podle něj nepřipravené a hranice je velmi vysoko.
S nedostatečností a pozdním přijetím souhlasí i šéf SPD Tomio Okamura. Cenové stropy u elektřiny i plynu považuje za enormně vysoké.
Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) názor vlády na zastropování cen energií změnil zejména vývoj v posledních týdnech. „Výrazná změna na trhu nastala až v posledních čtyřech pěti týdnech, proto jsme jako Česká republika řekli, že musíme nastartovat evropské řešení a mít jasnou odpověď na úrovni národního řešení,“ uvedl.
Podle Jurečky vládní rozhodnutí nepřišlo pozdě. „Drtivá většina domácností si své ceníky bude měnit a aktualizovat až v prvním čtvrtletí příštího roku.“
Předseda hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Radim Fiala (SPD) s Jurečkou nesouhlasí v tom, že rozhodnutí přišlo včas. „Jsem rád, že s tím vláda přišla. Nicméně musím říct, že jsme čekali, že to bude dřív,“ řekl Fiala. „Šest až devět korun je cena, která je o čtyřicet procent vyšší než loni,“ dodal. Podle Fialy by byl ideální dočasný odchod z komoditní burzy. „Prodával bych tam jen přebytky“.
Zda novela energetického zákona bude mít podporu poslaneckého klubu SPD, Fiala zatím neví. „Nezáleží jen na mně, budeme o tom diskutovat.“
