Prisko

Zastropované ceny energií budou platit i pro státní nebo městské podniky bez obchodní povahy. Typicky půjde například o technické služby, městské dopravní podniky nebo kulturní centra. Podmínkou je, aby je vlastnil stát nebo územní samosprávné celky. Cenový strop se také rozšíří na některé sportovní organizace. Zrušen byl také limit pro cenový strop u malých a středních firem u dodávek plynu. Opatření podle premiéra schválila vláda. Už dříve kabinet schválil maximální ceny elektřiny a plynu pro domácnosti, malé a střední firmy a veřejné instituce.

Města, kraje, ale i nemocnice, školy nebo sportovní kluby budou mít zajištěné energie i v příštím roce, slibují lídři vládní koalice. Pokud tyto instituce neuzavřou smlouvy samy, zajistí je dodavatelé poslední instance (DPI). A to za státem garantované ceny. Slova vicepremiéra a předsedy Pirátů Ivana Bartoše potvrdil ČT i šéf poslanců ODS Marek Benda. Doteď kabinet počítal s tím, že pro veřejné instituce bude nakupovat státní obchodník, firma Prisko.

Vláda stanovila maximální ceny elektřiny a plynu. Maloodběratelé, tedy domácnosti a živnostníci, zaplatí za silovou elektřinu maximálně šest korun včetně DPH za jednu kilowatthodinu (kWh), plyn bude stát maximálně tři koruny za kWh. Oznámil to premiér Petr Fiala (ODS). Vliv na výši záloh bude mít stanovení cenového stropu již v listopadu. Za stejné ceny by měly nakupovat i samosprávy či veřejné instituce prostřednictvím státního obchodníka s energiemi. Podle opozice opatření přichází pozdě a není dostatečné.

Státním obchodníkem s energiemi nebude zatím žádná nová firma, nýbrž státem vlastněná společnost Prisko, která požádá o licenci na obchodování s energií. Hospodářským novinám to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Mělo by to být dočasné. Prisko zajistí elektřinu a plyn pro veřejnou sféru na nejbližší období a zatím vznikne samostatná firma či agentura, která pak úkoly převezme. Státní obchodník s energiemi má být jedním z kroků státu v řešení energetické krize. Vláda se upíná také k nadcházející mimořádné evropské radě pro energetiku. Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) budou členské státy EU posuzovat dva návrhy možných řešení vysokých cen energií. Česko nyní zjišťuje názory jednotlivých členských zemí.

Stali se z nich řidiči, ošetřovatelé i elektrikáři. Přesně před rokem museli někteří karvinští horníci opustit své zaměstnání. Těžba v Dole Darkov skončila 23. února 2021 symbolickým vyvezením posledního vozíku černého uhlí. Následně 27. února ukončil provoz také karvinský Důl ČSA. Bývalým zaměstnancům pomáhá i projekt Nová šichta. Situace dopadla i na regionální trh práce.

Vyšetřovatelé po téměř pěti letech ukončili prověřování trestního oznámení týkajícího se možného vytunelování někdejších státních dolů OKD poté, co společnost v roce 2004 převzal miliardář Zdeněk Bakala. Kriminalisté rozsáhlý případ odložili, protože se nepotvrdilo podezření z trestného činu, uvedl na dotaz ČT dozorující státní zástupce Alexandr Dadam z ostravské pobočky Vrchního státního zastupitelství v Olomouci. Kriminalisté prověřovali, zda nové vedení OKD po roce 2004 společnost záměrně netunelovalo pomocí údajně nevýhodných půjček, čímž by mohlo způsobit její úpadek v roce 2016.

Těžba na všech dolech černouhelné OKD by měla být ukončena na konci roku 2021 nebo 2022. O případném ukončení v příštím roce se rozhodne letos v říjnu podle vývoje cen uhlí. Vyplývá to z materiálu o navýšení základního kapitálu státní společnosti Prisko, který by v pondělí měla projednat vláda. Podle něj označilo tuto variantu na konci června za nejvhodnější představenstvo OKD.

Těžební společnost OKD požádala stát, aby jí proplatil 1,2 miliardy korun, které vynaložila na útlum. Radiožurnálu to řekla předsedkyně představenstva OKD Vanda Staňková. Firma podle ní v žádném případě nechce propouštět ani snižovat platy. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) uvedla, že o pomoci se rozhodne až po schválení rozpočtu.

Sněmovní vyšetřovací komise k privatizaci těžební společnosti OKD dospěla k závěru, že  v procesech došlo k pochybení, a podává tak trestní oznámení na celkem 14 lidí, mimo jiné na bývalé ministry za ČSSD Bohuslava Sobotku a Milana Urbana a za ODA Vladimíra Dlouhého a Jiřího Skalického. Trestnímu oznámení budou čelit také podnikatelé Zdeněk Bakala a Viktor Koláček, kteří byli s OKD spojeni, i další lidé.