Těžba všech dolů OKD má být ukončena na konci roku 2021 nebo 2022, uvádí materiál pro vládu

Těžba na všech dolech černouhelné OKD by měla být ukončena na konci roku 2021 nebo 2022. O případném ukončení v příštím roce se rozhodne letos v říjnu podle vývoje cen uhlí. Vyplývá to z materiálu o navýšení základního kapitálu státní společnosti Prisko, který by v pondělí měla projednat vláda. Podle něj označilo tuto variantu na konci června za nejvhodnější představenstvo OKD.

Dokument uvádí, že naopak byly zamítnuty varianty, které počítaly s okamžitým ukončením činnosti OKD ke konci června 2020, respektive pokračováním těžby i v letech 2025 až 2032.

Důvodem podle dokumentu byly mimo jiné riziko sociálních nepokojů v regionu, časové nereálnosti, vysoké míry nejistoty vstupních parametrů – zejména vývoj světových cen uhlí či extrémně vysokých nároků na státní rozpočet.

Materiál sice úplně nevylučuje pokračování těžby na dole ČSM i po roce 2021, tento ekonomický model podle dokumentu však musí být postaven na návratu cen uhlí na úroveň před koronavirovou krizí a zároveň alespoň na stagnaci cen v dalších letech. Uvádí přitom, že ceny během pandemie covidu klesly proti počátku roku o dalších zhruba 30 procent.

Jak zahájit útlum a zahladit následky

Navrhované usnesení dokumentu pak ukládá ministru průmyslu a dopravy Karlu Havlíčkovi a ministryni financí Aleně Schillerové (oba za ANO) předložit do konce srpna materiál s návrhem postupu státního podniku Diamo k zahlazení následků hornické činnosti v rámci jednotlivých dolů a souvisejících dobývacích prostorů OKD. Materiál má určit postup státu při zahájení převodu utlumovaných dolů OKD na Diamo a vyčíslit požadavky na státní rozpočet. „Hlavní materiál k OKD se teprve bude připravovat, společně ministerstva financí a průmyslu, předkládat se bude pravděpodobně v září,“ napsal Havlíček.

  • Majitelem OKD je od roku 2018 prostřednictvím podniku Prisko stát. I s pracovníky dodavatelských firem na přelomu roku v dolech na Karvinsku pracovalo zhruba 8500 lidí. Firma těží uhlí na Karvinsku v dolech ČSA, Darkov, ČSM-Sever a ČSM-Jih.

Analytici, které na začátku července oslovila agentura ČTK uvedli, že velkoobchodní ceny černého uhlí by do konce letošního roku měly stagnovat na současné úrovni, a nebudou tak pokračovat v poklesu z prvního pololetí způsobeného především celosvětovou koronavirovou krizí.

Budoucnost těžby v OKD, která je jediným producentem černého uhlí v ČR, je podle nich přesto nejistá, a záleží hlavně na rozhodnutí státu, jenž firmu vlastní. Z ekonomického hlediska se nevyplácí už dnes, uvedli. Cena černého uhlí na komoditní burze v Rotterdamu pro čtvrté čtvrtletí letošního roku klesla meziročně o čtvrtinu a v posledních týdnech se pohybuje mírně nad 50 eury (asi 1330 koru) za tunu.

Kolik peněz pro Prisko?

Základní kapitál státní společnosti Prisko by měl stoupnout kvůli pomoci společnosti OKD o 1,273 miliardy korun. Na pondělním jednání by to měla odsouhlasit vláda. Peníze by měla firma získat z vládní rozpočtové rezervy, což umožnilo nedávné schválení novely zákona o státním rozpočtu se schodkem 500 miliard korun.

Firma Prisko, ovládaná ministerstvem financí, je 100procentním vlastníkem OKD. Základní kapitál Priska je nyní zhruba 795 milionů korun.

Celkově k 7. červenci OKD požadovalo po státu 1,873 miliardy korun. To je podle materiálu součet částky 1,2 miliardy korun požadované OKD před 7. červencem a 673 milionů korun požadovaných nově kvůli přerušení provozu OKD. V celkové sumě 1,873 miliardy korun je již obsaženo 600 milionů korun, které firma Prisko nedávno vložila do OKD z vlastních zdrojů na navýšení základního kapitálu OKD na 612 milionů korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Kvůli odklonu od uhlí může teplo zdražit milionům Čechů

Tuzemské teplárny postupně opouštějí uhlí a nahrazují ho ekologičtějšími zdroji, především plynem. Do roku 2030 má přechod na čistší technologie stát až dvě stě miliard korun. Část pokryjí evropské dotace. Zbytek se ale promítne do cen tepla. Vyšší účty tak mohou čekat miliony lidí.
před 9 mminutami

Budoucnost ruského hospodářství závisí na cenách ropy, míní ekonomka Matesová

„Už není z čeho dolévat zdroje a živit válečnou ekonomiku,“ řekla ve vysílání ČT24 ke stavu ruského hospodářství ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov už ve čtvrtek varoval, že tamní ekonomika je na pokraji recese. Podle Matesové závisí její budoucnost na cenách ropy. Ruská ekonomika totiž podle ní byla vždy závislá na vývozu nerostných surovin.
před 11 hhodinami

Některým majitelům solárních panelů hrozí pokuty

Tisíce majitelů solárních elektráren dostanou od července pokuty, pokud nemají pro svá zařízení zajištěnou takzvanou odpovědnost za odchylku – tedy rozdíl mezi plánovanou a skutečnou výrobou elektřiny. Pokud totiž fotovoltaika vygeneruje přebytečnou energii, kterou chce uživatel prodat do sítě, musí k tomu mít vlastní EAN kód. Jeho prostřednictvím za přebytkovou energii přebírá zodpovědnost distributor. Lidé, kteří nebudou mít fotovoltaické panely registrované, budou sankcionováni za neoprávněnou dodávku do sítě ve výši stovek korun měsíčně.
včera v 06:00

Ruský ministr prohlásil, že tamní ekonomika je na pokraji recese

Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov na mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradu prohlásil, že ruská ekonomika je na pokraji recese. O tom, zda do ní skutečně vstoupí, podle něj rozhodne vývoj měnové politiky, informuje agentura Reuters.
19. 6. 2025

Většina kontrolovaných e-shopů porušila zákon, zjistila inspekce

U většiny e-shopů kontrolovaných v prvním čtvrtletí letošního roku zjistila Česká obchodní inspekce (ČOI) porušení zákona. Ze 174 kontrol jich s pochybením bylo 87 procent, v loňském prvním čtvrtletí šlo o 79 procent kontrol z 223, informovala inspekce.
19. 6. 2025Aktualizováno19. 6. 2025

K blackoutu ve Španělsku přispělo i nevhodné chování provozovatele sítě, tvrdí ministryně

Celostátní výpadek elektrické sítě, který zasáhl Španělsko 28. dubna, měl více příčin, přispělo k němu ale nevhodné počínání provozovatele sítě Red Eléctrica a některých elektráren. Při prezentaci vládní analýzy okolností výpadku to řekla ministryně zodpovědná za energetiku Sara Aagesenová. Výpadek podle ní vyvolalo přepětí, na které síť nebyla schopná reagovat. Ministerstvo vedené Aagesenovou předloží v krátké době opatření, která mají posílit schopnost španělské sítě se s podobnými výkyvy v napětí vyrovnávat.
17. 6. 2025

Krize IPB vyvrcholila před čtvrt stoletím razií

Fronty před pobočkami, klienti hromadně vybírající vklady, ale také útvar rychlého nasazení a nucená správa. Krize v krachující Investiční a poštovní bance vrcholila před 25 lety – 16. června 2000. Lidé na prosakující informace o její špatné kondici reagovali rychle a pár dní po prvních výběrech do banky přišlo ozbrojené policejní komando. Potíže přitom trvaly už dlouho a pomoci měla japonská investiční skupina Nomura. Třetí největší peněžní ústav v zemi ale nakonec po letech sporů a arbitráží za jednu korunu převzala ČSOB.
16. 6. 2025

Na dani z nemovitosti se zatím vybralo 15,5 miliardy

Majitelé nemovitostí zatím letos zaplatili na dani z jejich vlastnictví 15,48 miliardy korun, tedy o 187 milionů více než v loňském roce. Jedná se zhruba o dvě třetiny částky očekávané za celý rok. Sedm a půl miliardy mají majitelé poslat do začátku prosince. Daň vybírá stát, výnos ale putuje obcím.
15. 6. 2025
Načítání...